Sbalit se a vypadnout je snadné, ale zůstat a pokusit se o změnu je těžší
Článek pana Matěje Chytila, který vyšel v minulém čísle Sociála, nepochybně vyjadřuje pocit (přinejmenším) jednoho studenta fakulty a proto jej nelze brát na lehkou váhu. V některých bodech s panem kolegou souhlasím, v některých dodávám fakta, která doplňují pohled na ně.
Hodnocení pedagogických a vědeckých pracovišť podle úspěšnosti studentů vyslaných na zahraniční stáže, podle zájmu zahraničních studentů o studium na tomto pracovišti, podle zájmů o jeho absolventy (na trhu práce) a konečně pak podle dosažených vědeckých výsledků, je považováno (ve světě) za objektivní. Výsledky mluví pro nás. To samozřejmě ještě neznamená, že jsme elitní školou.
Výběr studentů na různých institutech fakulty probíhá různě. Někde je to detekce obecných schopností ke studiu, jinde ověřování vědomostí. I ten druhý způsob má něco do sebe - může odhalit, zda se uchazeč o daný obor opravdu zajímá. Bývá obvyklý na uměleckých školách. Zjišťování schopností a dovedností je vlastní spíše exaktním oborům. Domnívám se, že na FSV by měla být kladena větší váha na schopnosti než předběžné znalosti - student bez přiměřených schopností nejspíše brzy fakultu opustí. Výběr však má (přinejmenším) dvě limitující skutečnosti. Lze vybírat jen z nabídky, která je, tedy která přijde k přijímacím zkouškám. Zde je přístup různých institutů také různý, někde více aktivní (až marketingový), někde více spoléhající na renomé fakulty. Oba však jsou bohužel limitovány kvalitou studentů opouštějících střední školy. Jazyková výbava se zlepšuje, schopnost abstraktně logicky uvažovat upadá.
„Jazyková výbava studentů se zlepšuje, schopnost abstraktně logicky uvažovat upadá.“
Kampaňovitost přípravy na zkoušku může být užitečnou zkušeností. Naučit se dovednosti rychlého vstřebávání a porozumění velkému objemu faktů a souvislostí, jejich použití, kombinování a dovozování důsledků, zejména pod psychickým tlakem, se jednou ukáže, např. při ucházení se o vybrané pracovní místo, k nezaplacení. To se však týká jen přednášek, a to jen některých. Práce na seminářích by obecně měla být systematická a patrně i průběžně kontrolovaná. Přinejmenším do té doby, než přístup studentů ke studiu bude motivován jediným cílem – co nejvíce si ze školy odnést.
Nepřiměřená „měkkost“ (avšak i tvrdost) u zkoušek nevyhnutelně poškozuje ty studenty, kteří se snaží pracovat poctivě a cílevědomě. Ze studentských let si pamatuji, že bylo vždy jasné, kdy už „to umím“. Jdu-li přesto na zkoušku nepřipraven, je to, do jisté míry, pokus o podvod. Proto se necítím dobře, mám-li zkoušené(mu) říci: „Vy jste se to nenaučil(a)“ či dokonce „Vy jste se to naučil(a), ale neporozuměl(a) tomu“.
Elitní kantory máme
Elitní školu dělají elitní studenti, ale samozřejmě i elitní kantoři, kteří by také měli být elitními vědeckými pracovníky. To druhé není nutnou podmínkou, ale moje osobní zkušenost říká, že studenti spíše odpustí kantorovi špatně vyloženou látku na přednášce než to, že dotyčný sám problematice nerozumí a „nespáchal“ v ní nový výsledek. Nahlédněte na webové stránky jednotlivých institutů. Jsou (či budou) tam umístěny seznamy článků jednotlivých pracovníků. Zjistíte, že řadu kantorů s dobrými vědeckými výsledky máme.
Touha po studiu na elitní škole může být realizována také tak, že se pokusíte i přes všechny výhrady k té, na které se nacházíte, projít bakalářským studiem, s co největším ziskem vědomostí a dovedností, a pak odjet na semestr (či více) na některou školu nabízenou v rámci projektu Sokrates. Věřte, že až se vrátíte, Vaše doporučení, co změnit k lepšímu u nás budou brána ještě vážněji. Ti studenti, kteří po takovém pobytu zavítali do mé pracovny, Vám to potvrdí.
P.S. V minulém čísle Sociála byl článek o podvádění u zkoušek. K diskusi nad tímto tématem jsem se sešel se studenty ze senátu a také je to téma, které je nutné brát velmi vážně. Název článku v žádném případě nechce odradit od zahraniční stáže už v průběhu bakalářského studia. Můžete-li jet, jeďte a přijďte si pak o tom popovídat.
Jan Amos Víšek
děkan FSV UK