Pojišťovák v Mexiku

Pětiměsíční stáž v generálním ředitelství Allianz México, spojená s možností cestování a studia dalšího jazyka byla nabídka, která se neodmítá. Stáž v Ciudad de México se pro mne stala novou výzvou nejen z hlediska pracovního, ale i jazykového a kulturního.

Jak jsem se ke stáži dostal? V loňském roce jsem cestoval do Mexika a kvůli kolapsu letecké dopravy ve Francii jsem byl nucen zůstat dva dny Paříži. Stejný osud potkal ředitele Allianz México, se kterým jsem byl posazen do taxi při odjezdu z terminálu. Dali jsme se do řeči a nakonec jsme, byť nuceni, strávili dva dny v Paříži. Při odletu jsem obdržel vizitku a ať se ozvu v případě, že bych měl zájem zúčastnit se výběrového řízení, které Allianz México každý rok vypisuje. Neváhal jsem a zaslal své CV a další dokumenty. Po měsíci čekání jsem byl vybrán z konkurence místních a zahraničních studentů. Než jsem odcestoval do Mexika, neměl jsem valné zkušenosti se zeměmi Latinské Ameriky. Informace, ze kterých jsem vycházel, byly převážně z cestopisů a z vyprávění mých známých. Musím přiznat, že prvním a šokem pro mne byla cesta už z letiště. Zatímco taxikář s typickým mexickým knírkem projížděl slumy, v hlavě se mi honily myšlenky, že určitě někde zastaví a oloupí mě. Vyklubal se z něj však příjemný chlapík, který se bavil mou krkolomnou španělštinou. Po půl hodině jsme vjeli do úplně jiného světa, světa businessu a mrakodrapů. Práce pojišťováka? Nebál jsem se té představy už jen proto, že jsem věděl, že nebudu dělat klasického pojišťováka, ale pracovat v oddělení Middle Market, které se zabývá pojištěním firem v nominální hodnotě kolem půl miliardy korun proti přírodním katastrofám. Dostal jsem svůj pracovní stůl, počítač, notebook a svou zodpovědnost. Během prvního týdne mi můj šéf vysvětlil, co budu dělat a opravdu to rovnání papírů nebylo. Připadal jsem si, jako když mě můj otec učil plavat. Řekl mi: „to zvládneš“ a hodil mě do bazénu. Má práce obnáší vyhotovování nabídek, účast na obchodních schůzkách plus administrativní činnost s tím spojená, vše bohužel, či bohudík ve španělštině. Objem práce je ohromný, na což jsem ze školy zvyklý nebyl. Přijde mi, že zaměstnanci žijí pro firmu. Práce začíná kolem osmé a kvůli dvouhodinovému obědu končí kolem sedmé. Já jsem naštěstí tohoto marasmu ušetřen a pracuji o dvě hodiny méně. Vezmemeli v potaz, že průměrná dojíždějící doba ve dvaceti miliónovém městě je hodina a půl, slovo marasmus je trefné. Já mám alespoň výhodu v tom, že mi Allianz poskytla byt přímo v centrále , která je v centru města, plus další služby. Celkově si na podmínky stěžovat nemohu. Čekal jsem, že tu potkám více studentů, ale mýlil jsem se, v celé společnosti jsem jediný. Také mě překvapilo množství Evropanů a věkový průměr v mém oddělení. Kromě mě jsou tu další čtyři Evropané a průměr je kolem 26 let. Atmosféra je díky této kombinaci výborná a v porovnání s ostatními odděleními jedinečná. Čeho jsem se bál, byl nedostatek sportovního vyžití. V Mexiku je na každém rohu viditelná epidemie obezity. Allianz však organizuje různé kurzy fotbalem počínaje a jógou konče. Dokonce každé pondělí máme koncert Allianz band složené ze zaměstnanců (generální ředitel hraje na klávesy, proto je účast poměrně vysoká).

Převážně negativní pocit mám ze Ciudad de México. Leží ve stejné nadmořské výšce jako sjezdovky v Alpách. Pro mě těžko představitelný dvacetinásobek Prahy nyní vidím v praxi. Naprostý chaos. Těžko popsatelný ubíjející zápach v ovzduší, který má brzy zmizet díky dešťům, znemožňuje jakýkoli dlouhodobější pobyt venku. Špína, celodenní dopravní zácpy a vysoká kriminalita jsou dalšími atributy tohoto města. Oázou je pro mne čtvrť, ve které bydlím - Polanco. Hlavní avenida, údajně nejdražší ulice v Latinské Americe, nese jméno, po Tomáše G. Masaryka. Je to jedna z mála čtvrtí, kde se Evropan může cítit relativně bezpečně a může žít alespoň trochu „evropsky“. Co se týká studia, nezapomínám na něj. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem chtěl jet do Mexika je, že mé bakalářské projekty těsně s touto zemí souvisí. Píši o postavení Mexika v rámci organizace NAFTA. Druhý projekt na FF se také týká Mexika. Zdroje v Česku jsou však více než nedostatečné. Nepředpokládám, že bych tu práce dokončil, ale spíše je začínám a sháním tolik potřebné knihy. Život průměrného studenta v Mexiku, už vzhledem k finanční situaci, snadný není, ale o to bujařejší je noční život. Vzduchem se line vůně rumu a za rytmu salsy a cumby noc uplyne jako voda. Musím přiznat, že jsem nikde jinde nic takového nezažil a Mexičanům tuto veselost závidím. Už chápu, proč nám Středoevropanům říkají, že jsme studení a nudní. Nepředpokládám, že by tato stáž nějak razantně změnila pohled na mou budoucnost jako studenta politologie. Beru ji jako součást studia. Je ještě brzy hodnotit, co mi stáž přinesla. Mám určitá očekávání a jestli budou naplněna, to ukážou následující měsíce.

1 289 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

    žádné články nenalezeny

Komentáře nejsou povoleny.