Opisovat se nevyplácí! Alespoň mimo ZČU
Asi všichni, kdo mají na srdci poctivost ve vědě, se zájmem pozorují vývoj kauzy Budil na ZČU v Plzni. Stručně připomeňme, o co jde. Dr. Budil (omlouvám se, ale habilitace bohužel získaná na FSV i profesura jsou zpochybněny, proto užívám titul doktor získaný nejspíše korektně), v současnosti paradoxně prorektor ZČU pro vědu a výzkum v některých svých dílech (knižních i časopiseckých) opsal díla jiných autorů, aniž by se namáhal citovat, nebo aspoň uvést díla do seznamu použité literatury.
Poměrně bohatě je téma již pojednáno v novinových článcích (LN 12.6. Prof. Budil pochybil, ale podvodník to není, 21.6. Jde o více než o prosté opisování, 29.6. Divné řeči okolo nemravnosti, Po tvrzení má následovat důkaz a Slova jako plagiát nejsou na místě, 21.7. Když vědci kradou III, 10.8. Dr. Replikant, 17.9. Vědci: Budil neopisoval a Čunek české vědy, 19.9. Ruka ruku myje, a tak je profesor Budil čistý). Již z titulků je zřejmé, že někteří se staví za Budila, někteří jeho jednání posuzují jako odsouzeníhodné a žádají potrestání.
Zvláštní na tom je, že zastánci Budila jsou pouze z „jeho“ univerzity (i když se občas chytře skrývají za své jiné současné působiště) a mnozí byli odměněni za přízeň účastí v Etické komisi ZČU, která Budilův exces projednávala. Tato komise uzavřela své jednání závěrem za který by se nemusela stydět ani Chytrá horákyně Boženy Němcové, že došlo k pochybení ale nikoliv k podvodu. Dodejme, že v etickém kodexu ZČU se v bodu 9 praví: „Jako autor nebo spoluautor výsledků se prezentuje pouze tehdy, jestliže jich sám dosáhl nebo k nim přispěl významným tvůrčím způsobem; důsledně se vystříhá jakékoliv formy plagiátu.“ Bod 10 poté ještě zmiňuje další pravidlo: „V publikacích objektivně uznává přínos svých kolegů a předchůdců, při citování vždy uvádí zřetelný a přesný odkaz na příslušný zdroj.“ Nevím, zda znala Etická komise posuzující Budilovo jednání tento kodex, ale zřejmě k němu příliš nepřihlížela.
Ba co víc v kauze Budil z úst zastánců plagiátora zazněly i podivuhodné výroky. Jeden z nejextrémnějších cituji: „Preferujeme totiž knihy chytré a zábavné, a jestli jsou více či méně opsané, nám takříkajíc žíly netrhá“ (Hirt, Jakoubek, doktorandi ZČU LN 29.6.). Tato věta pronesená mladými vědci hodně bolí. Je to tak, že na Západočeské univerzitě opisují všichni? A díky tomu je již opisování vnímáno jako naprosto normální. Troufám si na základě kontaktů se sociology na ZČU odpovědět, že ne všichni na ZČU opisují. Proč se ale sociologové a jiní poctiví vědci na ZČU neozvou, že se jim Budilovo jednání a rozhodnutí „Etické“ komise nelíbí? Bojí se? Má Budil takovou moc? Zřejmě ano.
Nutno dodat, že si neuvědomují dopady tohoto ustrašeného alibismu. Otevírá prostor k opisování dalších „vědců“ a logicky i studentů. „Když může opisovat učitel, proč bych nemohl já?“, tak se od počátku září může každý student ZČU ptát. Dodávám jen, že na FSV UK dále platí, že opisování je nepřípustné a bude trestáno dle předpisů. Tedy u učitele případným ukončením pracovního poměru a u studenta ukončením studia po rozhodnutí disciplinární komise. Důrazně tedy varuji studenty před následováním Budilova špatného příkladu. Ostatně nezbývá než doufat, že na rozdíl od akademického posouzení Budilova jednání „etickou“ komisí ZČU, budou orgány činné v trestním řízení konat ve prospěch spravedlnosti.
Více informací ke kauze: www.biograf.org/budil
Petr Soukup
Autor vyučuje na ISS FSV UK