Lesbos – kolej 200 metrů od pláže
Stáž na řecké Egejské univerzitě v programu Erasmus jsem si vybrala až v magistru mediálních studií. Zavrhla jsem chladné Finsko, studené Německo i předraženou Anglii. Rozhodla jsem, že si chci pobyt užít, nepředřít se, a ještě se tak mimochodem opálit. Uspět u konkurzu nebyl problém. Místa byla dvě a o pobyt jsem se kupodivu ucházela pouze já.
Egejská univerzita, která se na půl roku stala mým domovem, je rozmístěna na pěti ostrovech. V Mytilini na Lesbosu jsou fakulty Sociologie, Mořské biologie a má hostitelská fakulta Kulturální technologie a komunikace. Celý ostrov má asi 100 000 obyvatel, z toho čtvrtina připadá na sídlo univerzity – hlavní město Mytilini.
Roztrhané vlajky vítají
Univerzitní budovy, kanceláře profesorů, počítačové laboratoře a přednáškové budovy jsou podobně jako na UK roztroušeny po celém městě. Mnohdy jde o malé domečky skryté v úzkých zaprášených uličkách. To, že jde o budovu univerzity, rozeznáte jen podle malé zlaté cedulky v řečtině a někdy podle otrhaných vlajek EU a Řecka nad vchodem. Na kopci nad městem je velkoryse pojatý kampus Xenia, kde pro Erasmáče vyučují řečtinu.
Pokec v soukromí
Kvůli jazykové bariéře se předměty pro zahraniční studenty odehrávaly formou osobních konzultací s profesory. Závěrečným výstupem byla esej, či vypracování zadaného projektu. Odpadla tak povinnost účastnit se tříhodinových(!) přednášek. Já jsem ale měla možnost účastnit se jednoho kurzu, vedeného v angličtině. Ze zájmu jsem navštěvovala i jeden seminář v řečtině. Profesorka mi přidělila dobře anglicky mluvící spolužáky a zapojila mě do výuky. Celkem jsem měla za povinnost získat deset přepočtených kreditů což obnášelo zvládnout jen dva až tři předměty, zatímco v Čechách jich na semestr připadá šest i víc.
Studentský socialismus
Stipendium se od našeho vstupu do Evropské unie snížilo ze čtyř set třiceti na tři sta dvacet eur měsíčně. Rozhodně to ale neznamená, že při studiu musíte ještě pracovat. V Řecku totiž funguje studentský socialismus. Studenti dostávají zdarma (i velice nákladné) knihy. Pro všechny je zdarma i jídlo ve studentské restauraci. Na rozdíl od českých menz je chutné, nechybí spousta zeleniny a ovoce. Pro ty nemajetnější je bezplatné i ubytování. Místo ošuntělých kolejí mě čekal pokoj v rodinném hotýlku 200 metrů od pláže. Klimatizace, televize, kuchyňka a koupelna jsou samozřejmostí a k tomu navíc z balkónu výhled na průzračně modrou mořskou hladinu.
Semestr má zpoždění
V Řecku nikdy nic není, jak to mělo být. Nikdy nevíte, co se bude dít. A na nic nesmíte spěchat. Obchody se uprostřed dne bez vysvětlení zavřou, nemůžete čekat, že autobusy budou jezdit podle jízdního řádu, nebo že vám někdo řekne, proč škola začíná až o tři týdny později, než vám tvrdili v emailu.
Jedním z nejskloňovanějších slov všech řeckých studentů i profesorů je stávka. Z toho vyplývá i příjemné množství volna, doplněné spoustou národních svátků. Téměř každý týden se najde v kalendáři důvod, proč zavřít školu.
Kouzelná je nepředvídatelnost řecké povahy. Stalo se, že do školy kromě studentů často nedorazili ani profesoři. Jdete třeba na hodinu taekwonda. Místo bojového sportu však hodinu a půl zápolíte s tenisovou raketou. Vám nepřišel trenér taekwonda a trenérovi tenisu zase žáci.
Všechno bude zítra!
Trpělivostí bylo nutné se obrnit i když bylo třeba něco zařídit. Oblíbené slovo všech Řeků je totiž avrio (zítra), ve skutečnosti to ale znamená možná, nebo taky nikdy.
Nevypočitatelnost řecké povahy bohatě vyvažuje neuvěřitelná vstřícnost. Běžnou dopravou je stopování, často nemusíte ani mávat a řidiči vám sami nabídnou svezení do města. Oblíbenou činností všech Řeků, vedle posedávání v kavárnách, jsou party. Nějaký ten mejdan se koná prakticky každodenně a ty nejlepší probíhají v režii studentů přímo na univerzitní půdě.
Zahraničních studentů bylo na Lesbu všehovšudy dvanáct a z toho šest přetahovalo ze zimního semestru, protože se jim nechtělo pryč.
Jana Niklová (IKSŽ)
nikla [zavináč] centrum.cz