Kolik je jedna čtyřiačtyřicetina

Pokud to správně počítám, Fakulta sociálních věd existuje jednu čtyřiačtyřicetinu existence Univerzity Karlovy, což věru není dlouhá doba. Přesto mám pocit, že se naše fakulta stala pevnou, nápadnou, respektovanou a samozřejmou součástí univerzity, a to je podle mého soudu velký úspěch. Na začátku 90. let to zdaleka tak samozřejmě nevypadalo. Hranice mezi bytím a nebytím fakulty byla tenčí, než se dnes zdá uvěřitelné.

Ostatně soudím, že se za tu jednu čtyřiačtyřicetinu opravdu leccos podařilo. Z nechtěného pohrobka (z větší části oprávněně) pohrdané a zatracované Fakulty žurnalistiky vyrostla Fakulta sociálních věd v instituci, která se zakladatelsky podílela na ustavování věd o společnosti od sociologie a politologie po ekonomii, od teritoriálních po mediální studia.

Dokázala se nakonec vyrovnat i se svým historickým dědictvím: obhájila studium žurnalistiky (jež fakticky není sociální vědou) jako univerzitní studium, dala mu nový obsah a smysl, prokázala jeho potřebnost a oprávněnost. Mluvíme-li dnes o Fakultě sociálních věd, mluvíme o instituci, jejíž členové přednášejí na předních světových univerzitách, prošli ministerskými posty, působí veřejně, jsou znát.

Mluvíme-li dnes o Fakultě sociálních věd, mluvíme o škole, která nemá nouzi o uchazeče a k níž se absolventi rádi hlásí. Je to úspěch? Myslím že větší, než si v každodenním shonu uvědomujeme.

Stejně jako se pro malý odstup a krátký časový úsek obtížně pojmenovávají největší úspěchy, je složité označit i největší neúspěchy. Zdá se mi však, že to, co aspiruje na označení „neúspěch“, má spíše charakter drobných nedostatků, provozních drhnutí a všedních zádrhelů.

Nepovažuji za šťastné, že se fakulta z původní malé instituce postupně změnila v kolos se stále větším počtem stále anonymnějších studentů. Nepovažuji za šťastné, že instituty jsou poměrně uzavřené celky a fakulta je víc jejich k o n f e d e r a c í než jednotným o r g a n i s m e m . N e p o v a ž u j i za šťastné, že je fakulta rozstrkaná po celé Praze. Ale je to neúspěch jenom proto, že to považuji za nešťastné? Asi sotva…

V zásadě myslím, že FSV je napodiv životaschopný a perspektivní projekt. Dokládá to sílící zájem doktorandů spojit s fakultou vlastní budoucnost – to je úspěch největší, který dává naději, že ona jedna čtyřiačtyřicetina je jen začátek.

Jan Jirák
proděkan pro studijní záležitosti FSV UK
jirak [zavináč] mbox.fsv.cuni.cz