Jan Jirák: Zrušil bych magistrům ústní státnice a nahradil je klauzurami

Jan JirákJaké změny budou probíhat ve vysokém školství v následujících dvaceti letech? Jakým směrem se vydá celá studentská i pedagogická obec terciárních vzdělávacích institucí? Navrhnutá řešení na tyto nelehké otázky najdeme v Bílé knize neboli White paperu. Navazuje na zprávu OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), která pojednává o stavu českého vysokého školství.

Podle OECD zkušenosti vyspělých států potvrzují, že kvalitní a silný sektor terciárního vzdělávání je hybnou silou hospodářského a společenského rozvoje. Z tohoto důvodu byl sepsán pětašedesátistránkový dokument jako základní pilíř reformy vysokého školství, na jehož základě by se měl český model přiblížit modelům vyspělých zemí.

Návrhů pro modernizaci vysokého školství a jeho postupu do „první světové ligy“ je celá řada. Jedním z nich je i překlenutí propasti mezi vyššími odbornými školami (VOŠ) a školami vysokými. Bílá kniha navrhuje řešení v podobě transformace části VOŠ na vzdělávací instituce poskytující bakalářské programy a založení institucí, které budou nabízet prakticky orientované krátké programy. Tento model využívá Nizozemí, kde tzv. hogescholen nabízejí dvouleté programy ohodnocené 120 ETCS kredity umožňující jak efektivní nástup do praxe, tak další zvyšování kvalifikace v bakalářském studiu.

Proděkan pro studijní záležitosti FSV Jan Jirák se k tomuto plánu staví poněkud skepticky: „Myslím, že v našich podmínkách nemá propojení VOŠ a VŠ žádnou oporu v poptávce na trhu ani v tradici (nepočítáme-li tzv. pomaturitní nástavbové studium, které tu bylo a které se po mém soudu příliš neosvědčilo).“ Dále se domnívá, že jsou přesto mezi vyššími odbornými školami některé natolik kvalitní, aby mohly bakalářské studium poskytovat. Tato možnost by jim měla být poskytnuta na základě zevrubného auditu. „Nezavrhuji ani případnou potřebu kratšího studia (na pomaturitní úrovni 120 ECTS), která by se řešila udělováním certifikátů stávajích VŠ za ukončenou část studia,“ dodává Jirák.

Diskuze k obsahu Bílé knihy je stále v plném proudu a zapojit by se do ní měli zaměstnavatelé, akademici, studenti i kraje.

Jedním z nejznámějších bodů reformy je změna finančních zdrojů vysokého školství, která by měla zvýšit rovnost šancí na dosažení vysokoškolského studia. Vedle finanční podpory ze strany rodičů autoři Bílé knihy navrhují ponechání sociálních stipendií a zavedení studijního grantu (ten by mohl být nárokován pouze u jednoho stupně studia a v případě neplnění studijních povinností by musel být vrácen). Druhým pilířem jsou nízkoúrokové půjčky, splácené studenty až po ukončení studia, a spoření na vzdělání. Následující a zároveň poslední pilíř by studenty osvobodil od poplatku za sociální a zdravotní pojištění v případě, že by si příležitostně ke studiu přivydělávali. Cílem je změnit současnou legislativu, která pracující studenty znevýhodňuje a zabraňuje jim efektivně spolufinancovat svoje studium a získat zároveň kvalitní praxi. Finanční limit bude nastaven tak, aby studenti nepracovali na úkor svých studijních povinností. Pokud student překročí svým výdělkem stanovenou hranici, ztratí nárok na studijní grant a je okamžitě povinen studentskou půjčku splácet. Všechny pilíře finanční reformy terciárního školství jsou tedy navzájem těsně provázány.

Jan JirákPřekvapující a pro některé studenty potěšující změnou je návrh na zrušení státních zkoušek, který podpořilo několik pedagogů. Souhlasí s ním i proděkan Jirák. Představuje svou osobní představu o revoluční změně v zakončení magisterského studia: „ Mám za to, že zvláště magisterská zkouška je nadměrně stresující záležitost, která má poměrně malou diagnostickou hodnotu.“ Za skutečné zakončení studia považuje vypracování a obhájení diplomové práce. „To je jedinečný, vpravdě existenciální zážitek, který si má jako určující zkušenost nést každý student, pokud možno jako zdroj oprávněné hrdosti. „Kdybych měl tu pravomoc, snažil bych se změnit magisterské ústní státní zkoušky na písemnou klauzuru skládanou z předepsané literatury a důstojnou a důkladnou obhajobu diplomové práce,“ dodává.

Diskuze k obsahu Bílé knihy je stále v plném proudu a zapojit by se do ní měli podle ministra Lišky zaměstnavatelé, akademici, studenti i kraje. Jejich návrhy budou do konce roku zohledněny a zpracovány do koncepčního dokumentu. Pokud vše půjde bez komplikací, předpokládá se schválení reformního zákona do voleb v roce 2010. Kolegové, i vy máte šanci projevit své názory k plánovaným změnám týkajícím se vašeho vzdělání. Často se ke slovu nedostanete, tak nepropásněte tuto příležitost!

3 000 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.