Sociál

Největší koncentrace zastánců míru na několika metrech čtverečních

„Zase konalo Forum 2000.“ „Jo počkej, myslíš tu konferenci, jak tam řeční Havel?“ Podobné reakce byly k zaslechnutí mezi mnohými, kteří o 12. ročníku konference zaslechli jen sporadicky. Málokdo tuší, že pod názvem Forum 2000 se neskrývá jen název konference, ale samotné nadace Václava Havla, která funguje od roku 1997. Někteří studenty FSV se na jejím chodu aktivně podílejí.

Hledej svého anděla, aneb FSV paří!

Ještě jsi nikdy nepařil v pondělí? Nevadí, všechno je jednou poprvé! Stejně jako první studentská celofakultní akce nesoucí název Andělská party. Pondělí 8. prosince je právě dnem mikulášsko-adventního řádění, ke kterému dojde v klubu P.M. v ulici Trojické, nedaleko Palackého náměstí.

Jan Jirák: Zrušil bych magistrům ústní státnice a nahradil je klauzurami

Jaké změny budou probíhat ve vysokém školství v následujících dvaceti letech? Jakým směrem se vydá celá studentská i pedagogická obec terciárních vzdělávacích institucí? Navrhnutá řešení na tyto nelehké otázky najdeme v Bílé knize neboli White paperu. Navazuje na zprávu OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), která pojednává o stavu českého vysokého školství.

Není nad to být „multi-kulti“ a poznat svět z jiné stránky

Studium na vysoké škole nemusí být jen o biflování a brigádách. Některé činnosti sice studenty neobohatí finančně, ale co do zkušeností a nových zážitků neocenitelně. Vědí to například Kristýna Žáková a Lubomír Cingl z IES, které nespojuje jen zájem o ekonomické vědy, ale i činnost pro neziskovou organizaci AFS Mezikulturní programy.

Rekonstrukce rozhlasových a televizních laboratoří v plném proudu

Na počátku února byla zahájena první etapa rekonstrukce rozhlasových a televizních laboratoří (RTL) Fakulty sociálních věd v podobě stavebních úprav, po nichž bude koncem dubna následovat přestavba studia a v druhé fázi jeho dovybavení serverovou a počítačovou technologií. Poběží-li vše podle plánu, začnou studenti naplno využívat špičkové pracoviště již v roce 2009.

Na IKSŽ pracuje třetina prváků, ale jen část v oboru

Název oboru Marketingová komunikace a public relations sám napovídá, že tato disciplína není věda a je založena na praktických dovednostech. Proto nebude velkým překvapením 30 % studentů prvního ročníku, kteří už do víru pracovního života pronikli. Z toho necelá polovina pracuje v oboru.

Uchazeči se nevyznali ve smlouvách. Kde je chyba?

Poslední únorový den je pro každého zájemce o studijní program v zahraničí Erasmus nejzazší termín pro podání přihlášky. Tentokrát ale mezi některými zájemci panovaly zmatky. A důvod? Studenti na poslední chvíli zjistili, že univerzita, o kterou se uchází, umožňuje studium pouze buď v rámci bakalářského, anebo magisterského studijního programu, a museli tak narychlo měnit svá rozhodnutí.

Fakulta otevřela dveře Scio testům

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/scio.png‘ alt=’Scio‘ />

Na svém říjnovém zasedání schválil Akademický senát FSV zapojení Národních srovnávacích zkoušek Scio do přijímacího řízení ke studiu. Tato změna se bude týkat už letošních přijímaček. Některých oborů se však reforma netýká, zájemci o žurnalistiku či marketing se bez srovnávacích zkoušek obejdou.
<!-more->

Nejdříve by se s novou formou přijímacích zkoušek měli seznámit uchazeči o studium bakalářských oborů Sociologie a sociální politika, Sociologie a sociální antropologie, Politologie a mezinárodní vztahy a Mediální studia (kombinovaná forma). U výše zmíněných oborů bude úspěšné složení testu Obecných studijních předpokladů (OSP) jediným kritériem pro přijetí ke studiu.

Pro dvoukolové přijímací řízení se rozhodlo vedení IMS, přičemž určitý počet uchazečů, který úspěšně složí testy OSP, postoupí do kola druhého, jehož formu si institut připraví sám. Už nyní je jisté, že jí bude integrovaný test z moderních dějin, reálií a cizího jazyka.

Zájemci o obor Ekonomické teorie musejí v rámci Národní srovnávací zkoušky (NSZ) skládat k testu OSP i test z matematiky. Byl to právě Institut ekonomických studií, který začal na jaře tohoto roku jako první vyjednávat se společností Scio o zavedení NSZ do přijímacího řízení . Postupem času se s touto myšlenkou začaly ztotožňovat i další instituty a svoji „premiéru“ si testy OSP na naší fakultě odbyly již 18. října. Skládali je uchazeči o kombinované studium bakalářských oborů Soudobé dějiny a Teritoriální studia.

Jedinými bakalářskými obory, u nichž se vedení kateder rozhodla nabídky firmy Scio nevyužít, jsou obory Žurnalistika a Marketingová komunikace a public relations (MKPR). Vedoucí katedry žurnalistiky Barbora Osvaldová tento krok okomentovala slovy: „Pro bakalářské přijímací zkoušky oboru Žurnalistika jsme nepovažovali navrhované testy za vhodné a zůstaneme u dvoukolového přijímacího řízení. Domníváme se, že ústní pohovor je důležitý, mimo jiné z hlediska motivace uchazečů.“ Forma přijímacího řízení se tedy nemění a zůstává u klasického prvního písemného kola a druhého kola ústního. Naopak u Marketingové komunikace a public relations se ústní kolo ruší a uchazeči o studium budou přijati na základě úspěšnosti v písemné zkoušce a jazykovém testu.

Důvodem, proč se právě těchto dvou oborů NSZ netýkají, je každoroční dostatečně vysoký zájem středoškoláků o jejich studium. Využitím NSZ chtějí totiž ostatní obory přilákat více uchazečů. Testy OSP jsou mezi středoškoláky oblíbené mimojiné proto, že je mohou složit ve více než pětadvaceti českých a třech slovenských městech, a to dokonce v pěti termínech. První termín pro složení testů OSP a testu z matematiky je určen na 24. listopad. Následují ještě čtyři další termíny, ale jen u dvou z nich je možno napsat i test z matematiky. Poslední termín, 31. květen, nebude uznán uchazečům o Mezinárodní teritoriální studia.

V současné době není jasné, zda vyhlásit jako kritérium pro přijetí určitou bodovou hranici, nebo určitý počet volných míst. Proděkan pro studijní záležitosti Jirák se přiklání k variantě druhé a zároveň dodává: „Rizikem je, že k zápisu přijde jen zlomek přijatých uchazečů, a otázkou je, zdali je právně obhajitelné dělat dovýběry. V prvním případě by naopak musela fakulta na některé obory přijmout mnohem větší počet studentů, něž je reálné.“

<h3>Přijímačky podraží</h3>

Každý uchazeč o studium na FSV musí podat standardní přihlášku. Papírová verze stojí 500 Kč, cena té elektronické je různá podle toho, zda obor využívá služeb Scia (NSZ), nebo si organizuje vlastní přijímací zkoušky. V prvním případě je to 350 Kč, v druhém 450 Kč (Žurnalistika, MKPR). Zájemci o většinu oborů na FSV budou muset dále investovat do Národní srovnávací zkoušky od Scia. Test na obecné studijní předpoklady stojí 394 Kč, test z matematiky 305 Kč. Nejdráž tak vyjde přijímací řízení na obor Ekonomické teorie. Uchazeči budou muset zaplatit za dva testy od Scia (699 Kč) a k tomu přihlášku na FSV, nejméně tedy 1049 Kč. Je třeba poznamenat, že NSZ lze využít jako podklad k přijímacímu řízení na mnoho jiných vysokých škol, ne jen na FSV.

Zda se přechod na Národní srovnávací zkoušku osvědčil a splnil výše jmenovaná očekávání bude možné hodnotit až podle počtu žadatelů o studium a počtu nově přijatých studentů po celém „maratónu“ testů. Už teď je ale jisté, že tento krok přispěje k zvýšení konkurenčního boje mezi FSV a jí podobnými fakultami, které NSZ využívají.

<blockquote><h3>Co je OSP?</h3>
Zkouška obecných studijních předpokladů (OSP) se skládá ze 105 úloh, které jsou rozděleny do tří oddílů ověřujících verbální, analytické a kvantitativní myšlení. Na řešení úloh v každém z oddílů je vyhrazeno 35 minut čistého času, přičemž časy vyhrazené pro řešení jednotlivých oddílů nejsou převoditelné.
</blockquote>

Děti z public relations – hravé a bezva

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/mkpr.jpg‘ alt=’MKPR‘ />

Ač je bakalářský obor Marketingová komunikace a public relations (MKPR) na FSV vyučován již čtvrtým rokem, pro mnohé z řad ostatních studentů fakulty je stále velkou neznámou a nálepka izolovaného oboru je mu přiřknuta možná spravedlivě. Co je na tom pravdy? O průběhu studia, pozitivech a negativech oboru a vztazích mezi studenty jsem si povídala s dvěma z nich, Vandou Štéglovou a Davidem Frodlem.
<!-more->

S myšlenkou otevřít tento obor, na evropském kontinentu nedlouho zakořeněný, přišel jeho stávající garant PhDr. Pavel Dolanský. Letos se podařilo obor reakreditovat a z prvotní Pracovní skupiny MKPR vznikla Katedra MKPR, jejímž vedoucím je docent Jan Halada.

Důvodů, proč je o tento obor velký zájem, bychom našli nespočet. Například Davida z druhého ročníku, kterému štěstí u přijímacích zkoušek přálo až napodruhé, zaujal obor už proto, že se na něj hlásí tak vysoký počet uchazečů (každoročně kolem tisíce) a pouhý zlomek (6 %) je ke studiu přijat. „Myslím si, že už tato čísla o něčem vypovídají,“ říká a zároveň dodává, že velkým „lákadlem“ je pro mnohé absence matematiky nejen u přijímaček, ale i v průběhu studia. Vanda ze třetího ročníku chtěla v oblasti PR pracovat a tuto problematiku studovat už před existencí oboru. Proto bylo pro ni jeho otevření trefou do černého.

<h3>Každý si v oboru najde to svoje </h3>

Průběh studia by oba rozdělili do dvou fází – na ročník první a dva zbývající. „Prvák byl pro mě částečně zklamáním,“ vzpomíná na své dojmy ze začátků David. K tomuto názoru se přiklání i Vanda. Oba očekávali mnohem více prakticky zaměřených kurzů a praxi jako takovou, která je součástí pouze druhého roku studia a trvá čtrnáct dní, ale uznávají, že teoretický základ je nutný a jako základní pilíř pro návaznost studia důležitý. Domnívají se, že cílem vyučujících je usměrnění a vymezení myšlení prváků v oblasti marketingové komunikace. List se obrací s ročníkem druhým. Kurzy jsou mnohem více zaměřené na praktickou část, studenti si prohlubují znalosti v jednotlivých problematikách oboru a nad studiem stráví více času než během prvního ročníku. „V rámci přípravy projektů je nutné scházet se s ostatními i po výuce,“ říká Vanda. Třeťák je podobný druháku. Jelikož je na studentech, ve kterém ročníku povinně volitelné předměty absolvují, je samozřejmostí, že na kurzy chodí směs studentů druhého a třetího ročníku.

<h3>Chybí zpětná vazba </h3>

Co se týče hodnocení kurzů, považují studenti za negativní slabou zpětnou vazbu, které se jim dostává po prezentování svých projektů. Hodnocení typu „bylo to docela dobrý“ považují za nedostačující a ocenili by více kritiky a upozornění na nedostatky odvedené práce. Ty je možno slyšet pouze od některých přednášejících, například v hodinách Nekomerčního marketingu. Za další „neduhy“ oboru považují formu a náplň některých kurzů vyučovaných externisty. „Názvy kurzů mnohdy neodpovídají obsahu výuky,“ shodují se oba. „Někdy jsou takové přednášky až komické, třeba když na přednáškách meditujeme,“ dodává Vanda. Jako studentka třetího ročníku má za sebou také bakalářský seminář: „Trochu mě překvapilo, že na bakalářský seminář přišel přednášející ze žurnalistiky a sdělil nám, že o našem oboru moc neví, a tudíž ani neví, co by nám řekl k našim bakalářkám. Možná i díky takové přípravě velká část tezí neprošla prvním kolem a studenti je museli celé překopávat.“

Všechny přednášky ale nejsou takový propadák, jak by se mohlo zdát. Mezi ty opravdu dobré řadí Vanda s Davidem například Komerční marketing, na něj navazující již zmíněný Nekomerční marketing, ale také Ekonomickou teorii marketingu a Marketing Communication in the Transition towards Market Economy. Poslední jmenovaný předmět je určen především studentům prvního ročníku a je chápán jako rozptýlení mezi řadou úvodů a česky vyučovaných kurzů s možností využít znalosti angličtiny.

<h3>Líbí se nám volnost</h3>

Za velké plus považují britský styl výuky, který je v České republice ojedinělý. „Marketéři“ netráví tolik času ve škole jako studenti jiných oborů, ale o to více by měli sami studovat doma. Mnozí tento čas věnují k získávání praktických zkušeností a přivydělávají si. Oba dotazovaní studenti nesouhlasí s názory vyučujících, kteří „chození do práce“ v průběhu studia nefandí. Vanda vysvětluje chování studentů druhých a třetích ročníku: „Nepracujeme proto, že bychom se nudili, ale pro podporu teoretických a částečně praktických znalostí nabytých ve škole a k získání praxe, která nám ulehčí pozdější start pracovní kariéry“. Časová flexibilita dále nebrání studovat dva obory zároveň a někteří studenti MKPR této možnosti také využívají. Na otázku, zda-li je studium náročné, David odpovídá: „Záleží na tom, jak vážně ho student bere a na ambicích a představách jednotlivce. Přečte-li celý seznam doporučené literatury, je jasné, že jde do studia s maximálních nasazením“. Přesto se Vanda s Davidem domnívají, že tento způsob výuky v praxi úplně nefunguje a domácímu čtení se věnuje pouze úzké spektrum studentů. Důvodem je také nedostupnost odborných knih a řada z nich je cizojazyčných, což studenty mnohdy odradí, a proto by raději uvítali běžná skripta dostupná všem. „Těch se ale nejspíše nedočkáme, protože většina kurzů je vyučována lidmi z praxe, kteří se rok od roku na pozici vyučujících mění a není zde dostatečně pevná základna osob pro jejich zhotovení,“ míní David.

<h3>Jsme dobrá parta </h3>

Vztahy mezi studenty oba souhlasně označují za vynikající. „Je to možná způsobeno „profiltrováním“ uchazečů u ústního kola. Máme podobné zájmy, jsme si názorově blízcí, navzájem si fandíme, ale jsme zároveň zdravě soutěživí. Studium je v rámci mezilidských vztahů velmi přátelské,“ popisuje klima mezi spolužáky David. Ročník Vandy jezdí v zimě na hory a v létě společně vyráží na víkend. V průběhu roku se koná spousta dalších akcí jako například vánoční večírek. Celkově je i mezi jednotlivými ročníky atmosféra přátelská, což je dáno i již zmíněným promícháním studentů v kurzech. S absencí seznamovacího víkendu organizovaného fakultou se Vanda vypořádala po svém. Minulý rok se rozhodla tuto akci uspořádat pro prváky a letos štafetu převzali druháci. Cílem je, aby se seznámili nejen prváci mezi sebou, ale i se studenty z ostatních ročníků. „Koncept je vlastně převzatý od IMS. Jeho propracovanosti sice zatím nedosahujeme, ale pokud se tahle tradice udrží, můžeme je i trumfnout,“ uzavírá s úsměvem Vanda.

Otázka izolovanosti oboru Davida nijak netrápí: „Do jisté míry nepotřebujeme komunikovat s ostatními obory a necítíme potřebu sebeprezentace.“ Vanda to naopak vzhledem k povaze oboru považuje za chybu. Oba by rádi zbavili MKPR označení „pseudoobor“ a stojí o jeho zrovnoprávnění se zbylými obory fakulty. Pravdou je, že studenti MKPR nemají zástupce v žádné studentské instituci, ani se hojně nezúčastňují společenských akcí pořádaných fakultou, a možná proto se k nim informace o dění na fakultě a o možnosti zapojení do jí pořádaných akcí nedostávají.

A jak vidí Vanda a David budoucnost nejen svou, ale i oboru samotného? Mnozí by mohli chybějící navazující magisterské studium považovat za ztrátu perspektivy studia oboru, na druhou stranu Vanda netuší, co by bylo v případě jeho realizace náplní, protože bakalářské studium považuje pro vzdělání v tomto odvětví za naprosto dostačující. Těm, kteří o titul Mgr. stojí, je umožněno pokračovat studiem oboru Mediální studia, které však David osobně považuje od MKPR za poměrně vzdálené. Vanda momentálně uvažuje o navazujícím dálkovém studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a David chce po ukončení bakalářského studia pokračovat také ve studiu magisterském, a to nejraději v cizině.

Na závěr nutno dodat, že předpokladem pro studium tohoto oboru je, aby student byl nápaditý a kreativní, zároveň komunikativní se schopností věcně prezentovat svůj názor a umět ho i obhájit. „Týmové hráčství i samostatnost je v praxi nutností,“ míní David a Vanda dodává: „Zůstaneš-li v oboru, budeš si celý život hrát, proto si také říkáme děti z PR, jsme prostě hraví a bezva.“