Absolventka Tereza Boehmová: Máma mě na škole nechtěla

Autor: Adéla Denková | 4. 10. 2010 | Rubrika: Absolvent | komentáře
| Otisknuto: říjen 2010

V jejím případě nebyla volba vysoké školy nijak překvapivá. Její maminka, Barbora Osvaldová, je totiž již dlouhá léta vedoucí katedry žurnalistiky. „FSV byla a bude pro mě vždycky tak trochu druhý domov,“ říká novinářka a spisovatelka Tereza Boehmová.

Aby dokázala, že o žurnalistiku má vážně zájem, absolvovala již při studiu na gymnáziu praxi v redakci Lidových novin. „Věděla jsem, že když se někdo chce dostat na žurnalistiku, měl by už předem nějak ukázat zájem o obor, takže je dobré psát do školních novin nebo zkusit praxi v nějakém médiu. Klidně zkusit přijít do nejbližší redakce a nabídnout výpomoc, zpočátku třeba i zdarma.“
Přesto zde byla jedna překážka: „Máma byla proti tomu, abych šla na FSV, protože se obávala, že budu považována za protekční dítě. Udělaly jsme nakonec dohodu: musela jsem dělat přijímačky na více škol, abych dokázala, že se umím dostat na vysokou školu sama, bez protekce.“ Byla přijata například na pedagogickou fakultu, především však na vysněnou žurnalistiku. „Věděla jsem přesně, do čeho jdu, protože máma doma o škole hodně mluvila, sestavovala učební plán, zvala lidi z praxe na přednášky. Takže jsem se těšila.“
Na léta strávená na FSV vzpomíná Tereza jako na příjemné a přínosné období. „Získala jsem díky škole spoustu kontaktů a zkušeností. Zejména v prvních třech letech studia, které zahrnuje vedle teoretických přednášek i hodně praktických kurzů, jsem si mohla spoustu věcí vyzkoušet. Hodně se mi líbily přednášky o fotografii nebo kurzy televizní specializace, kdy jsme měli praxi přímo v ČT.“

Ta kritika není férová

V poslední době bylo možné zaslechnout kritické hlasy na adresu pražské žurnalistiky. Jako dcera vedoucí katedry Tereza přiznává, že její odpověď není objektivní, říká však: „Považuji žurnalistiku – a především bakalářský cyklus – za velmi dobrý obor. Samozřejmě že na každé škole je co vylepšovat a že nikdy není nic zcela ideální, ale já mám pohled z druhé strany, kdy vidím, jak se učitelé snaží sestavit co nejlepší studijní plán.“ Dodává, že problém nespočívá vždy jen ve škole, ale také ve studentech: „Kdo skutečně chce, ze školy si může odnést to nejlepší. Škola vás nikdy nenaučí všechno, je to jen odrazový můstek.“
Díky studiu na fakultě jí skutečně přišly i první pracovní nabídky. „Na nástěnkách často visí inzeráty. Novináři také někdy osloví přímo učitele, aby nabídli svým žákům možnost praxe v jejich médiu. Tak jsem se dostala k práci pro českou sekci BBC a vlastně později i pro názorovou rubriku MF DNES.“

Nezbláznit se

V současné době je Tereza Boehmová známá především díky svým fejetonům, které se vyrovnávají s mateřstvím, od nedávna již dvojnásobným. „Děti můj život úplně změnily. Jsem moc ráda, že je mám, ale upřímně říkám, že mít děti je pro člověka, který má svoje zájmy a práci rád, velmi těžké, protože se musí na čas téměř všeho úplně vzdát.“
Během mateřské dovolené se nabídky na psaní nehrnuly, a tak si na doporučení známých založila blog. „Blogy jsou fenomén a mě osobně velmi uchvátily. Revoluční na nich je především to, že už tu nemáme jen novináře-profesionála, který doručuje zprávu různě širokému publiku, ale skutečně každý se může do procesu komunikace zapojit.“
Právě blog se pro ni stal způsobem, jak si uchovat spojení s oborem a nezískat pocit, že je „jen přebalovacím a krmicím automatem“. „Mateřství občas bere člověku jeho osobnost, ale je třeba se tomu nepoddávat. Je nutné všechno dobře rozplánovat a také se nebát si domluvit nebo najmout pomoc, pokud to jen trochu finanční situace či rodinné zázemí dovolí.“

Matka z cukru a oceli

Při otázce na její názor na současný feminismus odpovídá: „Typů a druhů feminismu je spousta, některé směry jsou sympatické, jiné ne. Pro mě je liberální feminismus životním postojem – nutí mě zpochybňovat věci, které se zdají neměnné a dané. Každopádně mám radost, že ženy v Česku, ač většinou stále hlasitě volají, že feministkami nejsou, se už umí o sebe postarat a vyžadují od svých partnerů i zaměstnavatelů mnohem více pomoci a respektu než dřív.“ Fejetony ze svého blogu Tereza vydala v knize pod názvem Matka z cukru a oceli, která se úspěšně prodala a dočkala se dvou dotisků. „Ohlasy byly úžasné, doteď mi chodí e-maily od žen, které mateřství prožívají stejně jako já a děkují mi, že jsem realisticky popsala, co se s ženou po narození potomka děje.“ Nyní se Tereza chystá vydat další knihu, tentokrát pohádkovou, o Zajíčku Zlobílkovi.

Tereza Boehmová
● vystudovala žurnalistiku a
masovou komunikaci na FSV
UK
● pracovala pro českou redakci
BBC a byla výkonnou ředitelkou
Fóra žen
● v USA studovala Women Studies
na University of Washington
v Seattlu
● v roce 2003 nastoupila do
MF DNES jako editorka rubriky
Názory
● od roku 2008 je administrátorkou
blogu iDNES.cz
● v roce 2009 vyšla její první
kniha Matka z cukru a oceli