Zakladatelé IPS na odchodu?

Konec politické filosofie na Fakultě sociálních věd, odchod „otců zakladatelů“, osobní neshody, vznik petice – to byla hesla, která se v poslední době šeptala v kuloárech studentů politologie. Ke vzniku tohoto rozruchu přispěly především snahy malé skupinky studentů, kterou zachvátily obavy o budoucnost politické filosofie.

Proč tyto obavy vznikly? Institut politologických studií je jedinečný díky tomu, že je vystavěn na třech pilířích – politické filosofii, politické vědě a mezinárodních vztazích. To poskytuje studentům široký základ pro různorodé specializace. V poslední době ale začalo docházet k různým změnám. Například dříve při výběru témat ke státním zkouškám si studenti mohli vybrat z politické geografie, politické filosofie a komparativní politologie. Od letošního roku je ve výběru obecná politologie nahrazující politickou filosofii, která tím pádem ze státnic zcela zmizela. Tento krok se zdá být velice nelogický, zvláště proto, že i sám ředitel institutu Bořivoj Hnízdo potvrzuje, že kombinace politické geografie a politické filosofie bývá při výběru studenty velice častá. Další změnou v bakalářském oboru bylo převedení předmětu Filosofické základy politického myšlení z povinných mezi povinně volitelné. „Politická filosofie má dvě části – dějinnou a systematickou, když se jedna odbourá, zbude jen polovina,“ namítá Havlíček, který filosoficky zaměřené předměty vyučuje. V této oblasti však možná dojde ke změně, neboť tuto skutečnost Hnízdo přijal s podmínkou, že dojde ke kompenzaci v redukci dějinné části, která je podle něj příliš rozsáhlá a systematická část bude navrácena mezi povinné předměty. Vznikne nová katedra? Podle Havlíčka je zarážející skutečnost, že zájemci o studium politické filosofie nemají možnost v něm pokračovat, protože neexistuje odpovídající magisterský obor, a to ani na Fakultě sociálních věd, ani na Filozofické fakultě. Jedno z řešení tohoto problému mělo spočívat ve zřízení katedry politické filosofie (KPF) a získání akreditace pro magisterský obor. Havlíček k tomu říká: „V roce 2005 jsme po často protikladných připomínkách Hnízda a Jiráka dokončili projekt KPF, který nám trval asi rok. Děkanem Víškem nám bylo slíbeno, že tento projekt bude předložen vědecké radě. Tato vědecká rada byla ale bez vysvětlení vzápětí zrušena. Projekt nebyl předložen vědecké radě ani na podzim.“ V důsledku neúspěchu tohoto projektu se začaly ozývat hlasy, že trojice Havlíček, Müller a R. Kučera se chystají z IPS odejít. Na otázku, zda-li tomu tak skutečně je se mi dostalo od Havlíčka vskutku filosofické odpovědi: „Je důležité říci, že moje vůle je taková, že chci zůstat. Ale podmínky pro politickou filosofii, které zde jsou, mě nutí k tomu, abych odešel. Slovo ‚chtít‘ znamená vůli. Někdo má vůli, ale pokud ten druhý dělá vše proti jeho vůli, pak nezbývá než odejít. Není to tak, že bychom chtěli svévolně odejít, ale nutí nás k tomu zhoršující se podmínky,“ shrnul Havlíček. „Já jsem tady od samého začátku, kdy převažovala politická filosofie, kdy tady nebyl kromě Nováka nikdo, kdo by dělal politickou vědu. Naší snahou bylo rozvinout právě politickou vědu. Nyní se nám to podařilo, ale zástupci politické vědy začali politickou filosofii likvidovat,“ říká Havlíček. „My se ozýváme z toho důvodu, že se to už nedá vydržet. To je jeden krok za druhým, při kterých dochází k omezování politické filosofie,“ tvrdí Havlíček. Hnízdo proti vzniku katedry politické filosofie argumentuje tím, že její zřízení je „proti institutu, fakultě i zájmu studentů“. Politická filosofie by podle něj měla zůstat v rozsahu, v jakém je teď. Samotné studium politické filosofie přirovnává k situaci, kdy by někdo na medicíně studoval jen biologii. Zároveň také podotýká: „V nynějším stavu je politická filosofie předimenzovaná, Fakulta sociálních věd je jediná svého druhu se šesti povinnými kurzy politické filosofie, zatímco jinde jsou standardní dva až tři kurzy. “ „Politická filosofie na fakultě svoje důležité místo a je jedním ze třech základních pilířů,“ řekl Hnízdo. Havlíček ovšem namítá, že pro něj a jeho kolegy je důležité, jaké místo dál politická filosofie bude na IPS mít. Řešením by mohlo podle Havlíčka být svolání pléna institutu, „pokud se ukáže, že většina to nechce, není problém, sbalíme se a odejdeme.“ Hnízdo řekl: „Já sám jsem ochoten výuku politické filosofie jako magisterského oboru podpořit, ale jen za podmínky, že o ně bude z řad studentů zájem. Upozorňuji však také na to, že já jsem garantem bakalářského programu, na příští týden plánuji další jednání i s garantem magisterského programu Říchovou.“ Podle Hnízda by bylo jen dobře, kdyby počet předmětů zabývajících se politickou filosofií vzrostl. Nejednotní studenti i samospráva Názory studentů se značně diferencují. Mnoho studentů bakalářského oboru si důležitost politické filosofie nepřipouští, obor jejich studia přece nese název Politologie a mezinárodní vztahy. Zvláště ve vyšších ročnících, kde se již zájem přesouvá na navazující studium, se však ozývají bojovné hlasy. V současné době připravuje skupina studentů politologie na bakalářské i magisterské úrovni petici, která má být zaměřena na obranu politické filosofie a na to, aby jí byla zajištěna trvalá pozice. Spolu s nimi se do boje za politickou filosofii vydala i část studentské samosprávy. Jak se ale zdá, otevřené chování Hnízda vzalo těmto snahám studentů vítr z plachet. V průběhu psaní tohoto článku došlo k významnému posunu k dialogu. K vyřešení situace již nebude třeba petic.

1 448 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.