Zahraniční oddělení není user-friendly

Většina z nás plánuje dříve či později vyjet na studijní pobyt do zahraničí a neobejde se bez návštěvy Zahraničního oddělení FSV. Podle mnohých ovšem tato instituce vůbec nefunguje.

Článek který jsem měl původně napsat se měl zabývat možnostmi studia studentů FSV UK v zahraničí. Místo něho je tady kritika Zahraničního oddělení FSV UK. Důvod výběru této formy literárního útvaru není náhodný a jeho cílem není jen „zaplácat“ místo, na kterém měl být původní článek. Autor věří, že jeho zveřejnění pomůže dát věci do pohybu, anebo v lepším případě se student FSV příště dočká původně zamýšleného článku.

Zahraniční oddělení nefunguje tak, jak má. K tomuto přesvědčení jsem dospěl po mých četných zkušenostech s touto institucí. Poslední kapkou do skleničky s drahým drinkem s názvem „Trpělivost“ bylo odmítnutí zodpovědět mé otázky týkající se možnosti studia v zahraničí, které měly pomoci řadovému studentu FSV UK, a hlavně prvákům, zorientovat se v této nelehké problematice. Shánění těchto informací není vůbec jednoduché. Většinou se tak děje na úrovni zákulisních informací, předávaných „předchozími generacemi,“ a webové stránky zahraničního oddělení nám také moc nepomůžou.

Proto je na pováženou, jestli by pokus o jejich zpřístupnění měl končit tak, jak skončil. Nezapomínejme: instituce jsou tady od toho, aby nám usnadňovaly život, ne naopak. Toto pravidlo je ve vyspělém světě univerzální. Ano, to znamená, že má platit i na FSV! Výsledky této instituce jsou přímo úměrné její organizaci a stavu dělby práce. Buďme konkrétní. „Zahraniční oddělení jsem já!”, může si říct jeho vedoucí Cyril Šimsa. Bez svého omnikompetentního a permanentně zaneprázdněného šéfa (tímto vyjadřuji obdiv, ale zároveň také obavu) je tato instituce jen prázdná skořápka neschopná ani základního fungování. Už víckrát se mi stalo, a vím, že nejen mně, že jsem na zahraniční oddělení přišel s relativně triviální otázkou nebo požadavkem. V lepším případě jsem byl přímo „převelen“ k Šimsovi, v horším mi bylo sděleno, že: „musíte počkat, až přijde pan Šimsa, teď je nemocný (na dovolené), my o tom moc nevíme.“

Je otázkou, jestli zahraniční oddělení může fungovat jako one-man-show, která stojí a padá na výkonech svého hlavního aktéra, jenž se v důsledku své nezastupitelnosti často nevyhne chybám a přešlapům, které jsou někdy doprovázeny podrážděním jako přirozenou reakcí na stížnosti studentů.

Bylo mi dopřáno studovat na více zahraničních univerzitách (ať je to Georgetown nebo CEU) a má zkušenost s jinými zahraničními odděleními se liší od té na FSV UK. Většinu práce samozřejmě dělají všichni níže postavení zaměstnanci a hlava oddělení je “jen“ vrchním manažerem a koordinátorem aktivit. V případě vyskytnuvšího se problému nebo požadavky ze strany studentů je samozřejmě za jeho vyřešení odpovědný konkrétní zaměstnanec, který v případě neschopnosti postupuje problém dál a o jeho stavu Vás neustále informuje. Je mi jasné, že soukromé zahraniční univerzity disponují větším rozpočtem než FSV, ale k něčímu překvapení také nezaměstnávají obrovské množství lidí jak by se mohlo předpokládat. Komunikace s klientem (rozuměj se studentem) je základ. Webové stránky updatované na týdenní bázi obsahují informace zacházející někdy až do směšných detailů a spolu s existencí množství brožur studenta velmi dobře informují. A když se náhodou vyskytne nějaký požadavek ze strany studenta, vyřizuje se nanejvýš promptně. Jen dvě slova: user-friendly.

Cílem tohoto článku není pomstít se nebo kohokoliv urazit a zdůrazňuji, že vyjadřuje můj osobní názor a zkušenosti, které však nejsou, pokud vím, ojedinělé. Z posledního emailu ze zahraničního oddělení jsem se dozvěděl, že jeho personální obsazení se změnilo a i to je prý důvod, proč ani nikdo z „níže postavených“ nebyl schopen odpovědět na mé výše zmíněné otázky. Změní se něco? Uvidíme.

Michal Trník (IMS)

490 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.