Vysoké školství je pro strany spíše okrajové téma

Je obecně známou záležitostí, že české vysoké školství je dlouhodobě podfinancované. Upozorňují na to ekonomové, připomíná to OECD. Často slýcháme, že klíčem k naší budoucnosti je úspěšný přechod k tzv. znalostní ekonomice. Tento přechod se bez kvalitního vysokého školství stěží obejde.

Jak veliký důraz kladou české politické strany na rozvoj vysokého školství? U některých stran se bohužel neubráníme zklamání (např. KSČM svůj program ve vzdělávání důmyslně ukryla do kapitoly s názvem „Sociální solidarita je nezbytná a uskutečnitelná“). Letošní volební kampani dominují, snad ještě více než v minulosti, daně a sociální jistoty. Pojďme se přesto podívat s jakými návrhy a sliby přichází pět stran, u nichž na základě volebních průzkumů můžeme předpokládat, že dosáhnou nezbytných a někdy magických pěti procent nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Všechny strany se shodly na usnadnění přístupu k vysokoškolskému vzdělání, zejména bakalářskému. Odlišný je pouze slovník, který používají:
ODS hovoří o „rozšíření nabídky“ a „výrazném zvýšení počtu míst na vysokých školách“, KDU-ČSL chce „zvyšovat kapacity v bakalářských studijních programech“ tak, aby možnost studovat mělo v programech terciárního vzdělávání až 50 % populačního ročníku, Zelení se chystají „odstraňovat bariéry“, ČSSD usiluje o „zlepšení možnosti přístupu k vysokoškolskému vzdělání a zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělané populace“ a o „rozšiřování nabídky bakalářského studia“ a KSČM prosazuje „zajištění rovných šancí na vzdělání pro všechny cestou zvýšeného objemu prostředků na sociální stipendia.“

Jakými prostředky toho chtějí strany dosáhnout? ODS chce zvýšit a dále rozšířit sociální stipendia, navrhuje zavést studijní spoření na principu stavebního a studentské brigády (v rozsahu do sto hodin práce měsíčně osvobozené od platby zdravotního a sociálního pojištění). Návrhy KDU-ČSL jsou velmi podobné: využití stavebního spoření na krytí výdajů spojených s vysokoškolským studiem, rozšíření možnosti výhodných půjček na konkrétní studijní účely, usnadnění studentských brigád pružnou formou práce na dohodu. ČSSD plánuje finančně podpořit mobilitu studentů a akademických pracovníků a chce nadále pokračovat ve zkvalitňování sociálního zabezpečení studentů. Komunisté v programu počítají s výstavbou jakési sítě levného ubytování a finančními nástroji pro odklad splácení životních nákladů studentů.

Všichni slibují více peněz

Většina ze stran také ve svém programu deklaruje zvyšování výdajů plynoucích do vzdělávání a vyšší platy pro učitele. Občanští demokraté považují vedle zvýšení veřejných výdajů za nezbytné zapojit k financování vysokých škol i soukromé zdroje. KDU-ČSL slibuje každoročně zvyšovat prostředky určené pro vysoké školy, výzkum a vývoj. S typicky zeleným nápadem přichází možná štika letošních voleb. Financování vzdělávacího systému je prý jen otázkou priorit. „Snížení korupce ve veřejných zakázkách, snížení byrokracie a zrušení škodlivého záměru dálnice D3 přes unikátní Posázaví poskytne zdroje pro financování tohoto ambiciózního záměru.“ A ČSSD navrhuje překonání dlouhodobého podfinancování vysokých škol.

V čem se však strany zásadně rozcházejí, je otázka možného spolufinancování veřejného vysokého školství studenty resp. absolventy. Levice veškerou diskusi na toho téma šmahem zavrhuje formulí o „odmítnutí školného“ či „zachování bezplatného vzdělávání.“

ODS odmítá, že by se chystala zavést školné. Navrhuje „finanční spoluúčast absolventů vysokých škol, nikoliv studentů. Absolvent vysoké školy by náklady na své vzdělání splácel formou splátek poté, co by dosáhl alespoň na průměrný plat.“
KDU-ČSL chce vzdělávací služby hrazené převážně z veřejných zdrojů, avšak „především z motivačních důvodů“ souhlasí se spoluúčastí studentů na nákladech na studium na vysokých školách.
Strana zelených nechce školné na vysokých školách, neboť prý „problém financování neřeší, ale ztíží přístup ke vzdělání pro studenty z rodin s nižšími příjmy.“
Sociální demokraté odmítají „snahy o zavádění školného ve veřejných školách či jakékoliv jiné formy poplatků souvisejících se studiem, která by vytvářela sociální bariéru v přístupu ke vzdělání.“
Komunistická strana prosazuje vzdělání bezplatné, přičemž při financování školství mají maximálně převažovat veřejné rozpočty.

Kromě obecných frází o kladení většího důrazu či zvyšování kvality narazíme při srovnávání volebních programů ještě na jeden u nás vcelku revoluční koncept. Zelení ve své snaze o „odstraňování bariér ve školství“, chtějí prosadit zrušení přijímacího řízení na vysoké školy.

Budeme se asi muset nechat překvapit, jak dopadnou volby, kdo nakonec sestaví vládu a jakou pozornost bude ona věnovat školství. Jisté je jen tolik, že bez dalšího a mnohem progresivnějšího zvyšování přílivu peněz do školství se ve stále se zostřující mezinárodní soutěží neobejdeme.

Jiří Holík (IPS)
j.holik [zavináč] atlas.cz

943 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *