Tomáš Nigrin: Do ciziny by studenti měli jezdit povinně

Tomáš Nigrin

Ještě před rokem byl Tomáš Nigrin mým spolužákem na IMS, byť o čtyři ročníky výše. Všichni jsme ho znali jako zakladatele úspěšné samosprávy SIMS, organizátora tradičního Výjezdního zasedání, na kterém se neváhal obléct do tradičního kroje a pořádně skotačit. Vedle toho si ale vždy dokázal uchovat jistý punc vážnosti, který mu nepochybně pomohl i loni, kdy byl zvolen za studenty FSV do celouniverzitního senátu…

Jak se vyrovnáváš s tím, že ti tvoji studenti tykají? Nemáš pak problém v hodinách udržet autoritu?
Doufám, že studenti jsou natolik vyspělí, aby si tu naši roli během hodiny uvědomili. Studenti by sice neměli tykat svým vyučujícím, ale výrazně větším porušením pravidel etikety je tykání zrušit. Těch studentů, kteří mi tykají, bude tím, jak budou odrůstat, stále míň a míň.

Proč sis vybral teritoriální studia? V době, kdy jsi začal studovat to byl přeci jen docela exotický obor…
Skutečně jsem o tom oboru nevěděl příliš mnoho. Jako student maturitního ročníku jsem se sešel s prof. Peškem, tehdejším ředitelem IMS, aby mi právě něco o teritoriálních studiích řekl. Studoval jsem na německém gymnáziu a chtěl jsem pokračovat v nějakém oboru věnujícím se právě Německu nebo cizině. Vůbec jsem nevěděl do čeho jdu, nevěděl jsem, že ten obor bude víc o historii než o současnosti. Vlastně jsem očekával předměty typu Jak se stát ředitelem zeměkoule 1 a Jak vydělat milion za dva měsíce bez práce…

Realita byla jiná, ale díky skvělé partě lidí, studentů i přednášejících, na kterou jsem tady narazil, a díky zdejší atmosféře jsem překlenul i ty předměty, které nebyly úplně ve středu mého zájmu. IMS se zkrátka stalo součástí mého srdce, protože velká část mých velmi blízkých přátel, stejně jako většina mých pracovních kontaktů je z IMS.

Na IMS ostatně neustále probíhá diskuze nad obsahem teritoriálních studií. Ve světě tento obor patří pod politickou vědu, u nás je to historie…
My teritoriální studia skutečně stavíme především na dějinách. Musím říct, že většině absolventů chybí ještě nějaký teoretický rámec, metoda toho oboru. Já sám s tím mám velké problémy a teorii si musím dodatečně doplňovat. Specifikum FSV – dva instituty s příbuzným zaměřením, které by měly být jedním, to je taková historická reminiscence, kterou nebudu hodnotit.

Nicméně určitě je tady nutná nějaká reflexe vývoje toho oboru. Ze strany akademických pracovníků tady je vůle a snaha jí provádět v rámci akreditačních cyklů, protože za běhu to jde jen těžko měnit. Můj názor je, že se bude posilovat důraz na „současno“, zatím ale nedojde k příklonu či sblížení s IPS a jeho teoretickou základnou. Pokud k tomu má dojít, tak až v další generaci.

Byl bys pro to, aby metoda teritoriálních studií zůstala dějepisná nebo bys dal přednost raději té politologické?
Historie je pro pochopení 20. století a současnosti nezbytnou, nikoli ale postačující podmínkou. Nutnou podmínkou jsou i alespoň základní ony politologické teorie a minimálně ty by tady ve studiu měly být zastoupené. Tyto dva přístupy by se potom sešly v komplexním pohledu na současnost.

Práci najde každý, musí se jen snažit

Tomáš Nigrin

Má podle tebe IMS světovou úroveň nebo aspoň úroveň srovnatelnou?
Nemůžu hovořit za anglosaský svět, ale mám zkušenost se třemi německými univerzitami a musím říci, že co do kvality přednášek a práce se studenty, je náš institut určitě srovnatelný. Absolvoval jsem třeba semináře na německých univerzitách, kde nás bylo sto padesát! Naši studenti jsou, i podle mé pedagogické zkušenosti tady na IMS, výrazně aktivnější, dokáží se mnohem více a lépe projevovat než my v době našich studií.

Za nás ta výuka byla pasivní, nepromluvili jsme prakticky vůbec za celého bakaláře. Nyní po reformě mají povinné semináře, kam musejí číst dlouhé texty z hodiny na hodinu, hodně prezentovat a hodně psát. Oni budou výrazně lepšími absolventy, než my. Když to srovnám se soukromou vysokou školou, kde externě přednáším, tak ten rozdíl je opravdu propastný.

Tvoje diplomová práce „Zásobování düsseldorfského obyvatelstva a britská zónová zásobovací politika 1945-1948“ byla nominována fakultou do soutěže Česká hlava. Většina vítězů této soutěže ale pocházela z přírodovědných nebo lékařských oborů. Mají vůbec autoři z neexaktních věd šanci uspět v takovýchto soutěžích a získat stejnou prestiž, jako přírodovědné obory?
Šanci by mít měli. Konkrétně u této soutěže ta preference leží jednoznačně u exaktních věd. Ale pokud existují nějaká objektivní kritéria hodnocení, pak proč by se nemohl umístit někdo z humanitních vědců? Navíc, pokud vím, moje práce v té konkurenci „hard sciences“ nepropadla.

IMS pod tvou editorskou ruku nedávno vydalo sborník bakalářských prací Juvenialia Territorialia. Má smysl takovéto knížky vydávat nebo je to jen další knížka, která půjde do knihovny a tam na ní bude ležet prach?
Výhody nebo důvody pro vydávání jsou dvojí. Jednak se podpoří ti nejlepší autoři, jejichž bakalářka nezůstane ležet v knihovně, ale ještě se s ní bude někdo editorsky zabývat, a poté co vyjde, dostane se k širšímu okruhu čtenářů. Ti studenti si pak navíc budou moci ve svém životopise uvést, že publikovali pod křídly Univerzity Karlovy. A zadruhé budoucí bakaláři uvidí, jak se tyto práce píší a budou si moci říkat „když svou práci napíši taky dobře, dočká se také vydání.“

Někteří členové ostatních institutů byli velice příjemně překvapeni, co pro naše studenty děláme. Samotné vydání přitom není velká nákladová položka. Uvažujeme i o tom, že to bude sehnatelné i ve formě pdf-souboru.

Jaká je možnost pro tebe jako doktoranda umístit svůj článek v impaktovaném časopise? Zdá se, že impact-factor je v současnosti hlavním kritériem měření úspěšnosti vědce…
Znáš nějaký impaktovaný časopis zabývající se společenskými vědami? Konkrétně historií? Aspoň u nás žádný neexistuje. Pokud výstupy mého doktorandského výzkumu budou dostačující, můžu publikovat v zahraničních časopisech, kde ale všechny příspěvky procházejí náročným lektorským řízením. Ale hlavní tíže naší výzkumné činnosti se odehrává prostřednictvím monografií a studií určených pro české publikum.

Osobně uvažuji o zpracování té mé diplomky do dvou článků, které by vyšly v německých časopisech. Je to ovšem běh na velmi dlouhou trať a nemám samozřejmě nikde jistotu, že to bude skutečně otištěno. Navíc nevím, zda ten časopis bude impaktovaný, protože ve společenských vědách jich je zkrátka málo. Kromě toho Web of Knowledge (mezinárodní web evidující počet citací jednotlivých vědeckých autorů – pozn. red.) třeba téměř nepracuje s německy mluvící literaturou.

Ekonomové si poměrně jednoduše hledají zaměstnání, zatímco absolventi ostatních institutů s tím občas mívají problém. Jak na tom jsou a do budoucna budou absolventi IMS?
V cizině mají někteří absolventi společenskovědních oborů opravdu problém nalézt práci. Přičemž mně osobně často přijde, že ten problém spíš vidí, než že by ve skutečnosti existoval. V současné době neznám nikoho z mých spolužáků, kdo by byl nezaměstnaný nebo nedostal místo podle svých představ. Většinou jde o státní správu, nějaké organizace či politické strany.

Naši studenti mají díky zahraničním pobytům většinou vynikající jazykové znalosti, dokáží zpracovat velké množství dat do nějakého smysluplného výstupu a většinou mají velmi dobré komunikační schopnosti. Myslím si, že možnosti uplatnění jsou velmi dobré, nicméně člověk musí opravdu začít něco dělat již v průběhu studia. Ale to se týká jakéhokoli oboru. Naše škola navíc dává spoustu možností zahraničních stáží a podobně.

Ani na Institutu mezinárodních studií se však daří naplnit např. kapacitu výměnného programu Erasmus jen na třetinu. Čím to?
Dosud na Erasma člověk mohl jet jen jednou za život, takže si to spíše nechával až na toho magistra. Druhá věc je, že do Anglie nebo obecně anglicky mluvících zemí je nabídek málo, zatímco nadbytek je jich do Německa, kam se ale dá jet na řadu mnohem výhodnějších stipendií.

Na druhé straně ale řada studentů do zahraničí nejede z rodinných důvodů nebo kvůli zaměstnání, které tady mají. Devadesát procent mých známých za svého studia na IMS vyjelo. Polovina vyjela dvakrát. Já sám jsem strávil z během pětiletého studia rok a půl v cizině.

Byl bys pro zavedení povinného roku v cizině, jak je tomu na některých vysokých školách v západní Evropě?
Byl bych pro povinný půlrok na bakaláři a půlrok na magistru. Už jen pro napsání rozumné bakalářské či diplomové práce, k nimž v Čechách takřka nikdy nenajdeme dostatek pramenů. Počet všech českých knih, které byly použity ve všech těch bakalářských pracích, které vyšly ve zmíněném sborníku Juvenalia Territorialia, by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Pro odborný pohled v našem oboru je zahraniční pobyt neuvěřitelně důležitý. Pro mě osobně zahraniční pobyt znamenal dozrání jak po osobní tak i po odborné stránce.

Kampusy ano, ale spíše několik menších

Jedním z neustále propíraným témat na univerzitě je nedostatek výukových prostor. Král Majálesu, Martin Palán, chce, aby univerzita tyto problémy řešila vybudováním kampusu. Vidíš ty, co by akademický senátor nějakou snahu tyto problémy řešit?
Musím se ještě detailněji informovat, ale zatím se k mým rukám žádná koncepce realitního rozvoje univerzity nedostala. V senátu UK se ale začíná rodit iniciativa, požadující tvorbu výhledu této problematiky, která by obsahovala zamyšlení nad otázkami jako kde se bude učit, jak zabránit neadekvátním prodejům pozemků nebo budov a podobně. Rozhodně budu tuto iniciativu sledovat a snažit se o to, aby univerzita tvořila lepší podmínky v této oblasti. Asi není úplně na místě v současnosti uvažovat o stavbě jediného kampusu, protože vyklidit budovy v centru zkrátka není prosaditelné…

A bylo by to správné?
Bylo by to určitě levnější, ale správné ne, protože univerzita do srdce Prahy patří. Potom tady ale máme mnoho dalších pracovišť, kolejí, součástí a podsoučástí rozesetých po celé Praze, které už prostě nejsou na takovém historicko-tradičním místě. Jde například o Karlín nebo Jinonice.

Podle mě by stálo za to vybudovat několik menších kampusů, určitě ne dále od centra než jsou Jinonice, kam by se vše koncentrovalo. V nich by byly výukové prostory, koleje, knihovny, částečně i sportoviště. Asi není možné v Praze univerzitu centralizovat do jediného prostoru, ale dalo by se to určitě centralizovat více, než je současný stav. A s tím majetkem, který univerzit má, hospodárněji nakládat.

Měla by se FSV, v případě že by se z Jinonic odstěhovala FHS, vzdát Hollaru a Opletalky a nastěhovat žurnalistiku a ekonomii sem do Jinonic?
Nevidím úplně tu spojitost. To místo, které by zbylo by s přehledem pojaly instituty, které tady nyní jsou. My máme na katedře jen asi 9 počítačů a třeba po schůzi katedry si nemůžeme si sednout do kanceláří, protože zkrátka není kam. Minimálně interní členové katedry by měli mít svoje vlastní místo, aby tady mohli být stále přítomní jako na normálním pracovišti. A ne, že sem člověk přijede jednou za týden, odučí si své hodiny a pak sem zkrátka nemůže, protože se sem fyzicky nevejde. To prostě není správné. Počítám, že v horizontu deseti až patnácti let budou Jinonice pro FSV provizoriem a objeví se snaha vrátit se do centra. Otázka je kam. Myslím si, že fakulta nevyvíjí dostatečnou snahu tuto otázku řešit, což je chyba. Nebo alespoň tyto diskuze nejsou navenek vidět.

Byl bys proto, aby univerzita obsadila Klementinum? Že by se tam například vytvořila dnes vlastně neexistující knihovna UK?
Je třeba se na to dívat z koncepčního pohledu, zda tam jsou prostory vhodné pro výuku nebo jen knihovní prostory. Univerzitní knihovna by byla určitě fajn, ale ne za předpokladu, že nám vezmou knihovnu z Jinonic a přesunou ji do Klementina, kam budeme dojíždět. Knihovna musí být u těch oborů, rozhodně by se naše knihovna neměla stěhovat do Klementina, pokud se my nepřestěhujeme s ní.

Určitě by měla vzniknout nová centrální knihovna vybavená z velké části novými prostředky, případně tam přejde část současných fondů. Ale tady v Jinonicích je výborně vybavená knihovna pro společenské vědy, kterých bychom se neměli vzdávat ve prospěch univerzitní knihovny v Klementinu Na normálních univerzitách jsou centrální knihovny, kde jsou knihy ze všech oborů a pak mají fakulty svoje vlastní knihovny, kde jsou specificky oborové publikace.

PhDr. Tomáš Nigrin

Vystudoval mezinárodní teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií, obor německá a rakouská studia. Tamtéž v současnosti pokračuje v doktorském studiu. Na podzim byl zvolen za studenty FSV do Akademického senátu UK. Během studií spolu s Martinem Palánem, současným krále Majálesu, patřil k hlavním organizátorům společenského života na IMS, spoluzakládal např. samosprávu SIMS a Výjezdní zasedání. V posledním ročníku magisterského studia byl stipendistou německého národa na Studienkolleg zu Berlin. Jeho diplomová práce byla navržena Fakultou sociálních věd na ocenění v soutěži Česká hlava.

3 223 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (3 hlasujících, průměrné hodnocení: 3,33 z max. 5)
Loading...

Související články:

    žádné články nenalezeny

Komentáře nejsou povoleny.