Téma ziji-mezi-nami

Žijí mezi námi: Cyril Šimsa

Cyril ŠimsaZatímco studentům ani kantorům semestr ještě nezačal, v budově Hollaru panuje čilý rej. Z hloučků čekajících studentů zaznívají hlasy v několika jazycích: češtině zde statečně konkuruje angličtina, někdo náruživě debatuje německy či francouzsky. Právě studenti z cizích zemí jsou důvodem, proč má v těchto dnech napilno i Cyril Šimsa. Na FSV totiž zastává funkci vedoucího oddělení zahraničních styků a ti, kteří vážně uvažují o studiu mimo Českou republiku, s ním zcela jistě budou mít co do činění. (Pokračování textu…)

Žijí mezi námi: Michal Adamec, Erasmus asistent

Michal AdamecKoncem března byla poslední šance přihlásit se na studijní pobyt do zahraničí na příští školní rok. Komu nestačily informace z internetu, mohl zajít přímo do kanceláře Oddělení zahraničních styku na Hollaru. Pod vedením Cyrila Šimsy tu jako Erasmus asistent pracuje i Michal Adamec. (Pokračování textu…)

Žijí mezi námi: Jinoničtí vrátní a hlídači

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/vratni-jinonice1.jpg‘ alt=’vrátní Jinonice‘ />

Po dlouhé odmlce se náš časopis vrací k rubrice o&nbsp;životě zaměstnanců ze zákulisí FSV. V dalších vydáních vás seznámíme s životem kuchařek, šatnářek a dalších osob, jichž si člověk během dne sotva všimne, ale bez kterých by byl chod fakulty ochromen. A&nbsp;protože téměř každý ve chvíli nejistoty zaslechne dobrou radu „Jděte se zeptat vrátného!“, vydali jsme se zjistit, jak se žije lidem za recepčním pultem v&nbsp;Jinonicích.
<!–more–>

Podle slov vedoucího ostrahy Jána Šturma je povinností vrátného zajišťovat protipožární opatření, hlídat dodržování řádu a zabezpečovat ostrahu jak majetku, tak zdraví. Zároveň tito zaměstnanci soukromé bezpečnostní služby zastávají i funkci recepčních pro několik bytů v areálu školy. Tyto byty jsou zpravidla propůjčovány přednášejícím z ciziny, kteří jsou u nás na stáži. Naši vrátní se tak dostávají do kontaktu s vyučujícími a studenty i z Číny, Indie a dalších zemí. „Při odjezdu nám dávají dárky na památku, zůstáváme v kontaktu, píšeme si e-maily,“ pochvaluje si pan Šturm. „Tento kontakt s lidmi, dobré vztahy s našimi vyučujícími, to mě v téhle práci baví,“ dodává služebně nejstarší jinonický vrátný, který v květnu roku 2000 celý systém ostrahy zakládal.

<h3>Vrátným na přímluvu Zdeňka Škromacha</h3>

Další vrátný v naší škole se jmenuje Jan Quinti a jeho životní osudy jsou stejně exotické jako jeho jméno. Vyrostl v dětském domově, prošel si dětským diagnostickým ústavem, jak sám říká „pasťákem“, v Kamenickém Šenově pracoval jako sklář, ve vězení se setkal s politickými vězni a během osmi let, kdy byl vedený na pracovním úřadě, si přivydělával jako společník.

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/vratni-jinonice-v1.jpg‘ alt=’vrátní Jinonice‘ />

Nynější práci dostal, jak tvrdí, na přímluvu tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, kterého přes internet požádal o práci. „Stavěl jsem si totiž bydlení, potřeboval jsem dodělat dlaždičky a už jsem na ně neměl peníze.“ A tak začal pracovat v Jinonicích a pracuje tu už rok a půl.

<h3>Studenti si neváží toho, co mají</h3>
Vrátnice v Jinonicích funguje 24 hodin denně celý týden. Nepřerušila provoz ani 12. září, kdy jeden z členů ostrahy zemřel ve službě a na pracovníky pohřebního ústavu se čekalo čtyři hodiny. Vrátní si na studenty nestěžují, jen by ocenili, kdyby si více vážili toho, co mají, a byli ohleduplnější ke svému okolí a prostředí, ve kterém žijí.

<blockquote>Pokud vás článek zaujal nebo byste se chtěli něco dozvědět o konkrétní osobě v zákulisí Jinonic, Opletalky či Hollaru, neváhejte a napište do diskuse.</blockquote>