Studentský svátek ovládly hudební pecky + VIDEOREPORTÁŽ

Majáles

„Proč se ten fesťák jmenuje vůbec Majáles?“ divila se jedna z návštěvnic. Hlavní dny oslav měly skutečně s tradiční studentskou slavností pramálo společného – byl to prostě skvělý festival, parádní počasí a oblíbené kapely. Ducha tradice tak zachovával hlavně doprovodný amatérský festival Pavlač, Majáles Underground v metru a také nový král Kampusák, aneb Martin Palán z FSV UK.


autoři: Soňa Kalauzová, Tomáš Bartl, Barbora Krupová

Nemusíš tam chodit, ale to bys byl blázen – tak znělo letošní heslo oslav Majálesu. A opravdu, pokud jste letošní první a druhý máj nestrávili na Výstavišti, přišli jste o hodně. Hlavní dva dny oslav navštívilo v Praze asi 25 000 lidí, což je oproti minulému roku více než dvojnásobek.

Podle pořadatele Tomáše Viktoříka, místopředsedy studentské organizace StudentZone, došlo od loňska k velkému posunu: „Majáles se i v Praze stává pro studenty společenskou událostí, na které nesmí chybět. Studenti mají větší chuť participovat na širším programu.“

Doprovodné akce Pavlač (26.4.) či Majáles Underground (23.-28.4.) představily hlavně studentské nekomerční hudební skupiny a amatérské divadlo. Byly čistě pod taktovkou studentů a přitáhly velké množství diváků. Oslava v podobě open-air festivalu byla však nejúspěšnější.

Komunisté i vůně trávy

I Dan Bárta si festivalový způsob Majálesu chválí. On sám přestal studovat, právě když padl režim, a proto zná oslavy jen z pódia a líbí se mu to tak: „Myslím si, že je to fajn, když se lidi můžou sejít, dají si pivo, celý si to tu prolezou, někde se zkouří a meditují nad tím, jestli jim ten život vychází.“

Akce probíhala přesně podle Bártových slov – u stánků nestačili narážet nové sudy a tráva voněla na každém rohu. Zpěvák skupiny MIG 21 Macháček slezl z pódia se slovy: „Ty jo, to je hrozný, když se člověk před koncertem zhulí.“ Poté si stoupnul s rozepnutým poklopcem doprostřed louky za pódiem a tiše meditoval. Když jsem se pokusila o rozhovor, s výkřikem „takovou tovaryšku jsem hledal“ se vrhl po mé sukni. „Dřív možná studenti vyráželi do ulic a bojovali. Co měli dělat? Nic jiného jim nezbývalo. Dnes mají na výběr, můžou jít a koupit si lístek a užít si to, pokud mají pocit, že je to moc komerční, nemusí sem chodit,“ kontruje Macháček těm, kteří současný majáles obviňují z přílišné komerce.

Celkovou náladu festivalu nemohl pokazit ani sraz komunistů odehrávající se u vedlejší Křižíkovy fontány. Studenti omezili svůj protest na prodej triček s antikomunistickými hesly. Otevřený střet, ke kterému naštěstí nedošlo, by mohl mít vážné následky, většina komunistů křižujících prostory výstaviště byla totiž vyzbrojena holemi – hlavně francouzskými. Nevyzpytatelné bylo také počasí. Po denních vedrech, která nutila k odložení svršků, klesly v noci teploty na dva stupně, což zase přimělo účastníky k vzájemnému využívání tělesného tepla.

Kampusák vs No Name

Králem majálesu byl na internetu zvolen student Karlovy univerzity Martin Palán, doktorand teritoriálních studií na FSV. Jako král Kampusák ve své kampani propagoval téma univerzitního kampusu. Při své korunovaci na pódiu předal rektorovi UK Václavu Hamplovi dárek – první cihlu univerzitního kampusu.

Mimo jiné je král Kampusák také frontmanem kapely Řekla NE, která je, jak tvrdí, „děsně tvrdá a punková“. Pořadatelé skupině umožnili zahrát po korunovaci jen jednu písničku, po které nedočkaví fanoušci kapely No Name, shromáždění pod pódiem, prakticky Kampusáka i s družinou z pódia vypískali. Volba krále majálesu, přestože měla být vrcholem studentských oslav, totiž nebyla uvedena v programu. Podle pořadatele Tomáše Viktoříka to byl ale záměr. „Mezi pražskými studenty není o shlédnutí slavnostní korunovace krále takový zájem, proto jsme nejprve nechali nazvučit kapelu No Name a jakmile byly pod pódiem připraveny tisíce lidí, na scénu vplul nový král. Takto jsme dokázali upoutat ke králi pražských studentů pozornost obrovského množství lidí a podpořit tak do budoucna zájem o tuto majálesovou tradici.“

Korunovaný král, který hlavnímu stage mohl vládnul jen deset minut, však z hlavního dne Majálesu odcházel poněkud zklamaný. „Organizátoři sice mají v sobě velké ideály, ale připadalo mi, že je organizce semlela a krále tam potřebovali spíše pro formu,“ povzdychl si Palán s korunkou na hlavě. Podle něj se tak nejedná o žádný svátek studentů, ale o komerční hudební festival. Vše ale není podle něj ztracené: „Pevně věřím, že se časem podaří původního ducha studentského svátku obnovit.“

Nezvyklá návštěva na magistrátu

Druhý den ráno, ve středu 2. května proběhl ještě jeden ceremoniál. Kampusák si se svou družinou přišel na Novou radnici převzít klíč od města Prahy. Předala mu ho náměstkyně primátora Markéta Reedová. Král zapózoval přítomným fotografům z ČTK, Metropolitního expresu, Pražského deníku i UK media, načež se vloupal i se svou družinou do zasedací místnosti pražského zastupitelstva, aby vyzkoušel židli nepřítomného horolezce. „Svou vládou přesáhnu i Himaláj!“ vykřikoval monarcha doprovázen tiskovým štábem a nervózními úřednicemi. Zazněla zde i legendární píseň Institutu mezinárodních studií Dolina (vynechány byly však ty nejsprostší sloky). Náměstkyně primátora, konfrontovaná s důrazným skandováním „Kampus, Kampus, UK, UK“, se zmohla jen na prohlášení, že „budeme jednat“.

Po návštěvě magistrátu, na kterou tamější zaměstnanci budou ještě dlouho vzpomínat, se Kampusák se svou hrstkou příznivců odebral po královské cestě až do samotného velkého sálu Karolina. Než přišel udivený úředník z organizačního oddělení rektorátu, reportérka UK media stihla zhotovit královský plakát (který přináší aktuální vydání FFaktu).

Podle Viktoříka z pořadateské organizace StudentZone srovnání jednotlivých ročníků Českého Majálesu ukazuje, že se akce neustále vyvíjí a rozšiřuje, jak velikostí, tak i kvalitou a různorodostí programu. „Nápady na nová vylepšení přicházejí v průběhu celého roku ze všech stran, a pokud zapadají do celkové koncepce Českého Majálesu, rádi podpoříme v podstatě každý realizovatelný návrh. Zvlášť pokud s ním přijdou sami studenti.“

Veronika Jemelíková
s přispěním Radovana Fišera, Kristýny Paškové a Martina Bendy

1 644 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.