Studenti vystavili učitelům vysvědčení

Na konci každého semestru hodnotí studenti své pedagogy prostřednictvím anonymních dotazníků a výsledky jsou pak zvěřejňovány na internetu (hodnocenikurzu.fsv.cuni.cz). Zjišťovali jsme, jestli je tento systém zpětné vazby spolehlivý a zda jej pedagogové a instituty vůbec využívají.

Hodnocení kurzů studenty začali jako první úmyslně využívat na Institutu ekonomických studií, původně pod názvem Zpětná vazba. Celofakultní rozšíření si vzal na starost student Michal Osuský, který od základů navrhnul a naprogramoval systém PePo (pepo.info). „Byla to moje bakalářská práce. Poslední čtyři semestry mi s tím pomáhala Lída Běloloucká, která to vždy zázračně celé zorganizuje, takže já dostanu jen data, která zpracuji,“ říká Osuský. Letos se kvůli pracovnímu vytížení původních organizátorů o hodnocení kurzů stará proděkan pro studijní záležitosti Jirák.

Po technické stránce je pro pedagogy Hodnocení kurzů šikovným analytickým nástrojem. V jednom dokumentu jim v přehledném uspořádání vypíše slabé a silné stránky kurzu, prostor pro zlepšení, detailní hodnocení od studentů a jejich vzkazy kantorům. „Pro každý kurz je vytvořen jeden tištěný report, který posíláme na katedry na jméno garanta kurzu. Kromě toho si pedagogové mohou napsat na obálky s anketními lístky e-maily, abychom mohli výsledky poslat i jim,“ dodává Osuský.

Děkan: systém není dokonalý

Podle děkana fakulty Jana Ámose Víška však existuje i několik problémových rysů těchto hodnocení. Například posouzení užitečnosti přednášky pro další kariéru je podle něj mimo možnost posouzení studentů, zejména bakalářů.

Otázka o zapojení studentů do přednášky je podle něj podivná, jelikož je rozdíl mezi rigorózními předměty a „soft“ předměty jako jsou filozofie, historie (třeba vývoje ekonomického myšlení) nebo institucionální ekonomie. Ve druhé jmenované skupině je diskuse na místě, protože podání látky záleží na postoji přednášejícího.

„Exaktní věda, a matematika zejména, je podřízena formální logice a je jedno, zda ten, kdo stvořil důkaz, je anarchista nebo pravičák, to jsou jejich soukromé názory a ty jsou pro exaktní vědu irelevantní,“ říká Víšek.

Odpovědi studentů na dotaz o porozumění přednášce také nemusí být podle děkana dostatečně vypovídající, protože porozumění je jinak chápáno ve společenských a jinak v exaktních disciplínách. „Studenti společenských věd si myslí, že výkladu musí rozumět hned na přednášce, neboť pokud tomu tak není, patrně dotyčný mluví cizím jazykem, například hotentotsky. Toto přesvědčení pramení z toho, že když je jim vykládána například historie ekonomického myšlení, všemu rozumí, či si to alespoň myslí, byť si hned vše nepamatují, a to také považují za jediný problém, když mají jít ke zkoušce, totiž že je potřeba se to naučit, tj. zapamatovat si to.“ Problém u exaktních, logických předmětů je ne se látku naučit, ale porozumět jí tak, aby studenta zkoušející nepřivedl do „úzkých“.

Děkan Víšek uzavírá s tím, že byť je za současnou verzí dotazníku jistě péče a zodpovědnost, nemíří otázky v něm na užitečné cíle, například „zda přednášející dělá chyby ve výkladu, či zda je znění vět věcně nesprávné“.

Podle Michala Osuského jsou kritické ohlasy někdy shodné a někdy zcela opačné. „Asi největší rozdíl je v názoru na to, k čemu všemu se mají studenti vyjadřovat (jakási míra demokratičnosti). Osobně jsem pro to, aby se vyjadřovali ke všemu, k čemu se vyjádřit mohou,“ říká Osuský.

Optimalizování otázek z roku na rok se dle slov Osuského stalo brzy nerealistickým cílem. Katedry nedbaly výzev organizátorů a používaly staré verze dotazníků, takže část odpovědí byla nezapočitatelná. Vše vyústilo v dohodu, že dotazníky budou měněny jen minimálně a jednou za několik let.

V současné době je zpětná vazba bez organizátorů a leží na bedrech proděkana Jiráka. „Navrhoval jsem, aby se o hodnocení starala formálně jmenovaná skupina, aby v budoucnu nestálo Hodnocení kurzů na samozvaných dobrovolnících, jako tomu je doposud. Jednou z jejích prvních činností by mělo být přepracování dotazníku do podoby, se kterou je spokojeno více pedagogů, než je tomu v současnosti,“ vysvětluje Osuský.

Osuský také navrhoval, aby po každém semestru ředitelé institutů nebo kateder povinně prezentovali své výsledky a řekli, co z nich vyvodí. Tento návrh však neprošel přes Akademický senát FSV.

Nevyužité výsledky

Jako nejslabší článek Hodnocení kurzů vidí Michal Osuský práci s výsledky: „Podle mých informací berou výsledky paradoxně nejvážněji na katedře jazykové přípravy, zatímco na ostatních katedrách (například na sociologii) existuje vždy tisíc důvodů, proč některé kurzy vycházejí jako špatné. Například zřejmý nesmysl, že kurz metodologie nikdy nemůže dostat dobré hodnocení. Přitom už několik semestrů vycházejí jako červené kurzy stále ty samé, které jsou očividně špatně naplánované a odučené.“ Dodejme, že právě kurzy katedry jazykové přípravy mají převážně vynikající hodnocení.

IMS – institut zlatých kurzů

Nejvíce zlatých kurzů letos získal Institut mezinárodních studií, vedený Jiřím Vykoukalem. „Skutečně potěšen budu za ústav tehdy, až pět či šest let za sebou budeme dosahovat stejných výsledků na základě 80procentní účasti,“ říká Vykoukal a vyzývá studenty, aby neváhali hodnotit pedagogy v masovém měřítku.

1 304 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (1 hlasujících, průměrné hodnocení: 5,00 z max. 5)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.