Studenti si opět připomněli 17. listopad

I tento rok se v Praze konala řada akcí připomínajících výročí 17. listopadu. Na Fakultě sociálních věd se přitom najdou i tací neználkové, kteří toto datum spojují s výročím založení československa.

Jedna z prvních vzpomínkových akcí se odehrála již ve čtvrtek 17. listopadu ráno, kdy si několik pamětníků přišlo připomenout zavření vysokých škol roku 1939. Podpořit je přišlo několik politiků, mj. předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Mladou generaci však vidět nebylo.

V poledne se zhruba třicet lidí, shromáždilo před sídlem KSčM, aby vyjádřili své obavy z rostoucích preferencí a vlivu této strany. Večer se zhruba tisíc lidí shromáždilo u Petschkova paláce v ulici Politických vězňů, kde za války sídlila centrála a vyšetřovna gestapa. Přítomní se zapálenými svíčkami v rukou vytvořili živý řetěz k 300 metrů vzdálenému sídlu KSčM.

Studenti i letos oslavili výročí 17. listopadu průvodem
Foto: Roman Petrenko

„Chtěli jsme hlavně upozornit, že komunisti nejsou v pořádku, že se stále hlásí ke zločinům 50. let a klidně tvrdí, že Milada Horáková nebyla obětí komunistického režimu. Takovéhle akce mají spíš symbolický význam, znovu se snažíme připomenout, že lež má krátké nohy,“ vysvětlil jeden z organizátorů, Jakub Jareš, jinak též místopředseda Akademického senátu UK. „Pomohlo by, kdyby tady vzniknul Úřad paměti národa jako třeba na Slovensku a kdyby se na školách začal jinak učit dějepis,“ navrhuje Jareš, který sám na Filozofické fakultě studuje historii a politologii.

Po minutě ticha se svíčkami v rukou se většina účastníků vydala k pamětní desce na Národní třídě připomínající násilné potlačení studentské demonstrace v roce 1989. „Přišel jsem se podívat, protože si myslím, že toto datum má význam i dnes,“ uvedl student UK Tomáš Fencl. Většina účastníků ale hlavně přišla vzpomenout na události, které se staly před šestnácti lety.

Neznalost dějin

Co vlastně dnešní vysokoškoláci vědí o událostech, které se k tomuto významnému dni váží? Na to se ptal průzkum Sociálu, který redakce provedla minulý týden mezi stovkou studentů FSV. Výsledky by historiky určitě nepotěšily.

Na otevřenou otázku, jaký svátek se slaví 17. listopadu, odpovědělo správně (tj. Den studentstva, Den boje za svobodu a demokracii) jen 69 % studentů. Našly se i odpovědi typu „vznik československého státu“ či „konec 2. světové války“. Zároveň výzkum ukázal, že jen 39 % studentů se dobře vyzná v historických událostech v české historii, se kterými se tento svátek pojí. Přes 56% vysokoškoláků zmínilo jen rok 1989 a takřka 5 % studentů si dokonce v souvislosti se sedmnáctým listopadem nevybavilo žádnou historickou událost.

Dvakrát 17. listopad: historický exkurz

Oslavy 21. výročí založení československé republiky 28. října 1939 se zvrhly ve vyjádření odporu proti německé okupaci trvající od dubna. Při střetech s policií na zakázaných demonstracích bylo těžce zraněno několik lidí. Dělník Václav Sedláček byl zastřelen a student lékařské fakulty UK Jan Opletal byl s těžkým střelným zraněním břicha převezen na chirurgickou kliniku, kde následkem břišní infekce 11. listopadu zemřel.

Jeho pohřbu o čtyři dny později se přes zákaz zúčastnily tisíce lidí. Opět se odehrály násilnosti mezi policií a studenty, kteří strhávali dvojjazyčné nápisy a házeli je do Vltavy. Dva dny na to nacisté obsadili vysokoškolské koleje a kancléř von Neurath nařídil uzavření všech deseti českých vysokých škol. Bylo popraveno devět studentských funkcionářů a 1200 náhodně vybraných vysokoškoláků deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Později byl 17. listopad uznán jako Mezinárodní den studentstva a připomíná to, že studenti obvykle tvoří nejkritičtější a nejbojovnější část společnosti.

častěji než události roku 1939 se ale připomínají neklidné dny kolem 17. listopadu 1989. Před šestnácti lety se asi 14 tisíc studentů vydalo z Albertova na Václavské náměstí. Na Národní třídě byl ale dav zastaven policejním kordonem a demonstranti rozehnáni. Zpráva o smrti studenta Martina Šmída se sice nepotvrdila, ale byla jedním z hlavních impulsů k protestům proti režimu v celé republice. Stávky na školách, vznik Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí, mohutná generální stávka 27. listopadu a obrovské manifestace dovršily neodkladný krach „reálného socialismu“.

514 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.