Rubrika Rozhovory

Nový 29letý děkan FF UK má reformní plány

Čerstvý vzduch na nejstarší pražskou fakultu chce přivést PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. (29), nově zvolený děkan Filozofické fakulty. Jinak také slovakista, zastupitel města Dačice, náměstek ředitele Národního muzea a člen KDU-ČSL. Své členství ve straně sice kvůli hrozícímu střetu zájmů pozastaví, ale jeho politické konexe nazmar nepřijdou.

SIMS bude takový, jaký si ho studenti sami udělají

Budoucnost Studentské samosprávy IMS (SIMS) bude záležet jen na vůli nových studentů. „Pokud se ukáže, že studenti nemají zájem kandidovat ani volit, zanikne. Mě osobně by to mrzelo, ale nemám rád umělé věci a SIMS by v případě nezájmu studentů byl umělý a mrtvý,“ říká Martin Palán (25), zakladatel a odstupující předseda Studentské samosprávy IMS.

Velká očekávání přinášejí velká zklamání

… říká Radek Nikl, student Pedagogické fakulty UK a předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Děkan FSV Jan Ámos Víšek: Nastartovali jsme dobře

Na říjnovém zasedání Akademického senátu FSV byl děkanem znovu zvolen doc. Jan Ámos Víšek. Po jmenování rektorem započne své druhé funkční období na této fakultě.
<!–more–>

<strong>Pane děkane, jak hodnotíte svoje uplynulé funkční období?</strong>
V pedagogické činnosti se nám daří zlepšovat komunikaci s garanty, scházejí se oborové rady. Co je velmi důležité a dá se srovnávat s předními univerzitami, je počet posluchačů doktorandského studia. Poměr počtu doktorandů na jednoho pedagoga je u nás poměrně nízký (ve srovnání např. s americkými univerzitami, jen špičkové jako je Harvard, MIT či Yale dosahují poměrů srovnatelných s námi, ostatní mají obvykle „masové“ školení doktorandů), což umožňuje dobrou spolupráci a výsledky. Podařilo se rozšířit nabídku studijních pobytů, participaci na dalších zahraničních programech, např. Sasakava, Fulbright. Zlepšení jsme dosáhli i v materiálním vybavení. Konečně pak, „last but not least“, podařilo se nám získat (v jistém smyslu „maximální“) grant MŠMT na výzkumný záměr do roku 2010.

<strong>Jak se daří naplňování výzkumného záměru „Rozvoj české společnosti v EU – výzvy a rizika“?</strong>
Myslím, že se nám podařilo optimálně formulovat výzkumný záměr, což znamená, že záměr pokrývá maximum vědeckých a pedagogických pracovníků a zahrnuje i doktorandy. Celkově se na VZ podílí asi 69 % pracovníků. Jiné fakulty zvolily např. špatnou strategii, když do VZ zahrnuli příliš mnoho, či málo pedagogů, a grant nezískaly. Koncem roku by jednotlivé výzkumné týmy měly představit své výsledky na workshopech, které budou na fakultě probíhat. Kromě toho se výsledky shromaž?ují pod titulem Prague Social Science Studies.

<strong>Na všechny instituty se rok co rok přijímá více studentů, což působí problémy jak stávajícím studentům, tak vyučujícím. Jedná se o novou politiku školy směřující k získání více finančních prostředků?</strong>
Předně si myslím, že neexistuje vztah mezi počtem studentů a kvalitou studia (a lze to empiricky dokázat). Naším cílem je plně využít kapacitu stávajících prostorů. Chceme dát šanci většímu množství studentů. Dlouhodobě ale nelze s extensivní strategií počítat, zejména ve vyšších ročnících. Velké množství studentů přeci jenom, alespoň poněkud, zhoršuje možnost kvalitní pedagogické výuky a zmenšuje možnosti pedagogů v oblasti výzkumu. Nelze například dobře organizovat velké množství seminářů, kterých by se optimálně mělo účastnit max. 15 studentů a současně se soustředit na získávání a plnění grantů, které otevírají možnost badatelské činnosti pro magistry a doktorandy.

Zároveň bych ale rád poznamenal, že uchazeči o studium na FSV přistupují k přijímacímu řízení zodpovědněji. Dříve existoval ohromný převis poptávky uchazečů nad nabídkou. Dnes převažují nepřijatí nad přijatými asi 5-6x. Změna je ale v tom, že u přijímacích zkoušek dosahují vyšších výsledků, že se cíleně zajímají o studium právě na této fakultě. Naší výhodou tedy je, že si můžeme studenty vybírat a získávat tak nejschopnější studenty z různých gymnázií čR.

<strong>Jak se díváte na přístup politické reprezentace k vysokým školám?</strong>
Základní a střední školy jsou schopny vyvíjet vyšší tlak na ministerstvo a lépe se jim daří získávat prostředky. Pokud by vysoké školy začaly stávkovat, nevyvolá to ve společnosti žádnou větší reakci. Stát, řekl bych, trochu hřeší na toto postavení vysokých škol a zanedbává je. Je samozřejmě třeba pracovat na prezentaci fakulty a PR směrem k široké veřejnosti. Politická situace nicméně neovlivňuje množství peněz v různých grantech, neboli příspěvek na vědu ze státního rozpočtu se změnit může.

Mluvíme-li o kvalitě vysokého školství, jsem pro zavedení školného. Mělo by být malé, měly by existovat půjčky, nicméně je to velmi důležité z psychologického hlediska. To, za co musíme platit, si více vážíme. Pak vznikne i tlak na kvalitu výuky na vysoké škole. Navíc statistiky nade vší pochybnost ukazují, že v zemích, kde se platí školné, projde vysokými školami daleko více studentů, zejména ze sociálně slabých vrstev, díky stipendiím financovaným ze školného.

<strong>Fakulta přechází na systém Tajemník. Při zavádění se ale objevuje řada problémů. Systém navíc poskytuje jen databázi studijních výsledků, ale žádné další služby (mail, nástěnka, dokumenty, podatelna, atd. – příklad IS na FHS). Kde jsou příčiny toho, že studenti musí řešit administrativní úkony a dohlížet na správnost záznamů v IS?</strong>
Elektronizace na FSV začala dřív než na Fakultě humanitních studií (tehdy Institutu základů vzdělanosti). Před devíti až desíti lety jsme koupili od firmy Erudio základní část Tajemníka – databázi, neboť v té době prakticky nic jiného na trhu nebylo a systém celkem spolehlivě fungoval na Matematicko- fyzikální fakultě UK a na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské čVUT.

Jak se však později ukázalo, rozšiřující moduly byly „šity na míru“ MFF UK a FJFI čVUT. Problém spočíval v tom, že systém studia na těchto fakultách byl dosti odlišný od našich potřeb. Například na MFF UK vymýšlí téma práce školitel, kdežto u nás je autorem student. Přídavné moduly nebyly příliš „user friendly“, navíc výrazně vázla komunikace s Erudiem (což ostatně trvá).

Po několika letech bylo organizováno výběrové řízení na nový informační systém UK, z něhož vítězně vyšla firma IBM, která v současné době vytváří systém nový. Současný systém Tajemník jsme dostali (z velké části zadarmo) od Ústavu výpočetní techniky UK v rámci rozvojového programu. Je třeba říci, že to není zcela triviální systém a že umožňuje mnohé funkce jako je hromadná emailová komunikace, atd. Je třeba samozřejmě dořešit mnoho problémů a najít prostředky pro vyškolení personálu. Systém užívaný na FHS, který bych v době jeho vzniku označil za poněkud „amatérský“ (jistě nebyla firma, která by byla zárukou jeho případných modifikací, zejména napojení na informační systém UK). Pro nás není vhodný, protože by patrně celou fakultu početně neobsáhnul.

Při zavádění systému narážíme velmi často na malou ochotu některých pedagogů, seznamovat se s novým systémem. Ti jej bu? zcela odmítají používat, nebo se neinformují a nepřečtou manuály a dochází pak k problémům (musím se přiznat, že manuály také nejsou mou oblíbenou literaturou, ale když není zbytí, tak…). Například okno při zapisování známek do databáze se kvůli bezpečnosti po dvacetiminutové nečinnosti automaticky zavírá, takže když některý pedagog dlouho zkouší, nebo odbíhá, známky se smažou a okno zavře. Prostě, po každém zápise stačí uložit zapsané.

Z bezpečnostních důvodů se uvažuje o tom, že by některé části systému byly uzavřené a nepřístupné z internetu. Zavádění systému, který bude pokrývat všechny potřeby fakulty, od studijních až po účetnické, je ale časově náročná záležitost. Studenti by se ale jistě neměli zabývat administrativou.

<strong>čeho se podařilo dosáhnout v zlepšení výuky jazyků? Co je třeba ještě vykonat?</strong>
Jedním z problémů je, že instituty mají různé požadavky, některé chtějí výuku rozšířit, některé zrušit. Je těžké tyto potřeby rozumně skloubit. Pozitivní jistě je, že se pedagogové z KJP vzdělávají v profesní terminologii jednotlivých jazyků. Obecně by student měl na fakultu přicházet s jakousi základní znalostí jednoho jazyka a to na takové úrovni, aby mohl v tomto jazyce poslouchat přednášky. Na středních školách mají studenti dost šancí se jazyk naučit. Fakulta by se měla zaměřit na výuku druhého a třetího jazyka.

Finanční situace nám ale neumožňuje výuku jazyků nějak výrazně rozšířit. Alternativou k stávajících situaci by bylo studentské spolufinancování výuky jazyků ve spolupráci s KJP, jež by nabídku pomohlo zvýšit. Co se týče jazykové vybavenosti vyučujících, myslím, že je velmi dobrá, rozhodně lepší ve srovnání s ostatními fakultami. Většina vyučujících je schopná okamžitě přednášet v angličtině. Zcela odpovědně říkám, že ve srovnání s jinými fakultami jsme v používání cizích jazyků v odborné výuce patrně nejdále.

<strong>Nebylo by možné spojit výuku jazyků na různých fakultách (zejména FF)? Jak vůbec funguje spolupráce FSV s ostatními fakultami?</strong>
Nejlépe se nám spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu, neboť oni své sliby dodržují a vzájemně si vycházíme vstříc. Na Fakultu humanitních studií se na UK stále pohlíží jako na „infant terrible“, ač to nemá žádné opodstatnění. Spolupráce s ní je dobrá, byť v Jinonicích dochází občas k organizačním zádrhelům. Právnická fakulta si žije svým, zcela izolovaným způsobem, teologické fakulty jsou zase malé a v některých ohledech specifické.

Tahounem mezifakultní spolupráce ve společenských vědách by měla být Fakulta filozofická, která ale stále řeší vnitřní problémy, ohledně financování, odchodu pedagogů do penze, atd. Spolupráce se současným vedením není na ideální úrovni, ač se osobně o navázání lepší spolupráce snažím, a celková koordinace aktivit poněkud pokulhává. Potěšitelné ovšem je, že se podařila spolupráce v rámci Výzkumného záměru.

<strong>Jakou roli může hrát FSV UK při ustavování Centra UK pro přenos poznatků do praxe a spolupráce s komerční sférou?</strong>
Ve Vídni existuje prestižní ústav, který shromaž?uje odborníky ze všech možných (společenskovědních) oborů a soukromého sektoru, jež má za úkol produkovat expertízy pro vládu. Má-li např. přijet na návštěvu vládní delegace z jiného státu, zpracuje tento ústav rešerši od historie, místních reálii, přes politické rozbory až po ekonomické analýzy a každý z vládních úředníku si tam najde svou kapitolu tak, aby během návštěvy „nešlápl do porcelánu“. Podobná věc, jejímž úkolem by bylo poskytovat informační servis státní správě, by mohla fungovat i ve spolupráci FSV. Takovéto propojení univerzit, soukromého a státního sektoru, které je v západních zemích běžné, u nás stále ještě naráží kromě jiného na předsudky, na ekonomickou úroveň a mnoho dalších problémů.

<strong>Jak hodnotíte přípravu na oslavy patnáctiletého výročí založení fakulty?</strong>
Ve vedení fakulty jsme se dohodli, že oslavy proběhnou poněkud polokomorně, a sice jsme odstoupili od využití Velké auly. Oslava se bude tedy konat ve Vlasteneckém sále, tudíž nebude svázána předepsanými univerzitními ceremoniemi, které se vztahují na aulu, tj. účastníci nebudou muset oblékat taláry, dodržet komplikovaný systém zvaní hostů, atd. Po obřadu bude připraveno občerstvení. Nechceme rozhazovat peníze za mohutné oslavy, nicméně takovéto akce mají svůj smysl. Setkávají se zde lidé z různého prostředí, dochází k navazování kontaktů. Příkladem takovéto spolupráce může být udělení stipendií dvěma studentům IES od Komerční banky, nebo fungující spolupráce s CEFRES.

<strong>Jakým směrem se bude fakulta v budoucnu vyvíjet, např. pod vaším vedením?</strong>
Od mého zvolení do nástupu do funkce uplynula poměrně dlouhá doba. Obešel jsem v tomto mezidobí osm děkanů fakult a vyptával se jich na jejich zkušenosti s vedením fakulty. Děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské čVUT prof. Miloslav Havlíček mi tehdy řekl: „Ona ta fakulta vlastně běží sama.“ A myslím, že v tomto směru už bylo mnoha věcí dosaženo.

Při svém vzniku před 15 lety musel děkan doc. čestmír Suchý vůbec obhajovat existenci fakulty. Díky jeho práci a práci dalších dvou děkanů, profesorů Miloslava Petruska a Lubomíra Mlčocha a přirozeně mnoha dalších lidí, má dnes fakulta nezpochybnitelné místo na UK. Navíc fakulta je již zcela běžnou fakultou středního rozsahu na UK.

Samozřejmě, že sledujeme trendy a postupy v západních zemích, mluvíme se studenty, kteří se vracejí ze zahraničních stáží. Systém byl nastartován dobře a není zásadní důvod jej měnit, je jen potřeba čas, aby bylo možné aplikovat postupně (malé) změny (na revoluce nevěřím, věřím v evoluci) a dále fakultu rozvíjet. Takové změny není možné provést přes noc, vyžadují čas, finance, prostory, atd. Věřím, že všichni absolventi neodejdou do komerční sféry, z mladých pedagogických a vědeckých pracovníků a doktorandů se postupně stanou opory jejich oborů a povedou fakultu tak, aby byla důstojnou a spolehlivou součástí UK.

strana 6 z 6« 1...23456