Rubrika IKSŽ

Je to zásadní nepochopení, říká Končelík

koncelik-impakts

Dvacet senátorských křesel hledá majitele

Akademický senát diskutuje o přejmenování FSV na FSVENa konci listopadu čekají fakultu volby do Akademického senátu. Stávající dvacítce zastupitelů totiž končí dvouleté funkční období. Lhůta pro podávání návrhů už běží, navrhovat může kandidáty kdokoliv až do 13. listopadu do 12:00.

Obecná SCIA k přijímačkám nestačí

korektury„Máte percentil vyšší než 83,3? Výborně, tak se uvidíme na zápise.“ Ještě před třemi lety by studentovi hlásícímu se na FSV nedávala tahle věta smysl. Mnozí nevidí pointu systému národních srovnávacích zkoušek ani dnes: jak může člověk dělat stejné přijímačky na sociologii, politologii i mediální studia?

Je těžké publikovat karikatury Mohameda

Laconte„Demokracie je založená na tom, že nemáme mít strach, pro svobodný život je třeba ten strach překonat.“ Přesvědčení bojovníků za svobodu tisku tak vyjádřil Philippe Val, ředitel francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo, který uveřejněním karikatur proroka Mohameda vyvolal celosvětovou diskuzi. Val se zúčastnil debaty se studenty a pedagogy Institutu komunikačních studií a žurnalistiky.

Rekonstrukce rozhlasových a televizních laboratoří v plném proudu

RTLNa počátku února byla zahájena první etapa rekonstrukce rozhlasových a televizních laboratoří (RTL) Fakulty sociálních věd v podobě stavebních úprav, po nichž bude koncem dubna následovat přestavba studia a v druhé fázi jeho dovybavení serverovou a počítačovou technologií. Poběží-li vše podle plánu, začnou studenti naplno využívat špičkové pracoviště již v roce 2009.

Na IKSŽ pracuje třetina prváků, ale jen část v oboru

PenízeNázev oboru Marketingová komunikace a public relations sám napovídá, že tato disciplína není věda a je založena na praktických dovednostech. Proto nebude velkým překvapením 30 % studentů prvního ročníku, kteří už do víru pracovního života pronikli. Z toho necelá polovina pracuje v oboru.

Novinář má mít zkušenost z každého prostředí

Nádvoří HollaruOd studentů žurnalistiky se přímo očekává, že se dříve či později stanou zaměstnanci redakce nějakých novin, televize nebo rozhlasu. Praxe je v novinářské práci velmi důležitá, a proto si už v prvním ročníku řada žurnalistů hledá nějakou „bokovku“.

Jan Jirák byl jmenován profesorem

Jan Jirák z katedry mediálních studií byl dnes jmenován profesorem. Od prezidenta Klause převzal jmenovací dekret spolu s dalšími 93 docenty, 25 z nich pochází z Univerzity Karlovy. K profesorské hodnosti přitom vedla dlouhá cesta, celé řízení trvalo přes dva roky.

Děti z public relations – hravé a bezva

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/mkpr.jpg‘ alt=’MKPR‘ />

Ač je bakalářský obor Marketingová komunikace a public relations (MKPR) na FSV vyučován již čtvrtým rokem, pro mnohé z řad ostatních studentů fakulty je stále velkou neznámou a nálepka izolovaného oboru je mu přiřknuta možná spravedlivě. Co je na tom pravdy? O průběhu studia, pozitivech a negativech oboru a vztazích mezi studenty jsem si povídala s dvěma z nich, Vandou Štéglovou a Davidem Frodlem.
<!–more–>

S myšlenkou otevřít tento obor, na evropském kontinentu nedlouho zakořeněný, přišel jeho stávající garant PhDr. Pavel Dolanský. Letos se podařilo obor reakreditovat a z prvotní Pracovní skupiny MKPR vznikla Katedra MKPR, jejímž vedoucím je docent Jan Halada.

Důvodů, proč je o tento obor velký zájem, bychom našli nespočet. Například Davida z druhého ročníku, kterému štěstí u přijímacích zkoušek přálo až napodruhé, zaujal obor už proto, že se na něj hlásí tak vysoký počet uchazečů (každoročně kolem tisíce) a pouhý zlomek (6 %) je ke studiu přijat. „Myslím si, že už tato čísla o něčem vypovídají,“ říká a zároveň dodává, že velkým „lákadlem“ je pro mnohé absence matematiky nejen u přijímaček, ale i v průběhu studia. Vanda ze třetího ročníku chtěla v oblasti PR pracovat a tuto problematiku studovat už před existencí oboru. Proto bylo pro ni jeho otevření trefou do černého.

<h3>Každý si v oboru najde to svoje </h3>

Průběh studia by oba rozdělili do dvou fází – na ročník první a dva zbývající. „Prvák byl pro mě částečně zklamáním,“ vzpomíná na své dojmy ze začátků David. K tomuto názoru se přiklání i Vanda. Oba očekávali mnohem více prakticky zaměřených kurzů a praxi jako takovou, která je součástí pouze druhého roku studia a trvá čtrnáct dní, ale uznávají, že teoretický základ je nutný a jako základní pilíř pro návaznost studia důležitý. Domnívají se, že cílem vyučujících je usměrnění a vymezení myšlení prváků v oblasti marketingové komunikace. List se obrací s ročníkem druhým. Kurzy jsou mnohem více zaměřené na praktickou část, studenti si prohlubují znalosti v jednotlivých problematikách oboru a nad studiem stráví více času než během prvního ročníku. „V rámci přípravy projektů je nutné scházet se s ostatními i po výuce,“ říká Vanda. Třeťák je podobný druháku. Jelikož je na studentech, ve kterém ročníku povinně volitelné předměty absolvují, je samozřejmostí, že na kurzy chodí směs studentů druhého a třetího ročníku.

<h3>Chybí zpětná vazba </h3>

Co se týče hodnocení kurzů, považují studenti za negativní slabou zpětnou vazbu, které se jim dostává po prezentování svých projektů. Hodnocení typu „bylo to docela dobrý“ považují za nedostačující a ocenili by více kritiky a upozornění na nedostatky odvedené práce. Ty je možno slyšet pouze od některých přednášejících, například v hodinách Nekomerčního marketingu. Za další „neduhy“ oboru považují formu a náplň některých kurzů vyučovaných externisty. „Názvy kurzů mnohdy neodpovídají obsahu výuky,“ shodují se oba. „Někdy jsou takové přednášky až komické, třeba když na přednáškách meditujeme,“ dodává Vanda. Jako studentka třetího ročníku má za sebou také bakalářský seminář: „Trochu mě překvapilo, že na bakalářský seminář přišel přednášející ze žurnalistiky a sdělil nám, že o našem oboru moc neví, a tudíž ani neví, co by nám řekl k našim bakalářkám. Možná i díky takové přípravě velká část tezí neprošla prvním kolem a studenti je museli celé překopávat.“

Všechny přednášky ale nejsou takový propadák, jak by se mohlo zdát. Mezi ty opravdu dobré řadí Vanda s Davidem například Komerční marketing, na něj navazující již zmíněný Nekomerční marketing, ale také Ekonomickou teorii marketingu a Marketing Communication in the Transition towards Market Economy. Poslední jmenovaný předmět je určen především studentům prvního ročníku a je chápán jako rozptýlení mezi řadou úvodů a česky vyučovaných kurzů s možností využít znalosti angličtiny.

<h3>Líbí se nám volnost</h3>

Za velké plus považují britský styl výuky, který je v České republice ojedinělý. „Marketéři“ netráví tolik času ve škole jako studenti jiných oborů, ale o to více by měli sami studovat doma. Mnozí tento čas věnují k získávání praktických zkušeností a přivydělávají si. Oba dotazovaní studenti nesouhlasí s názory vyučujících, kteří „chození do práce“ v průběhu studia nefandí. Vanda vysvětluje chování studentů druhých a třetích ročníku: „Nepracujeme proto, že bychom se nudili, ale pro podporu teoretických a částečně praktických znalostí nabytých ve škole a k získání praxe, která nám ulehčí pozdější start pracovní kariéry“. Časová flexibilita dále nebrání studovat dva obory zároveň a někteří studenti MKPR této možnosti také využívají. Na otázku, zda-li je studium náročné, David odpovídá: „Záleží na tom, jak vážně ho student bere a na ambicích a představách jednotlivce. Přečte-li celý seznam doporučené literatury, je jasné, že jde do studia s maximálních nasazením“. Přesto se Vanda s Davidem domnívají, že tento způsob výuky v praxi úplně nefunguje a domácímu čtení se věnuje pouze úzké spektrum studentů. Důvodem je také nedostupnost odborných knih a řada z nich je cizojazyčných, což studenty mnohdy odradí, a proto by raději uvítali běžná skripta dostupná všem. „Těch se ale nejspíše nedočkáme, protože většina kurzů je vyučována lidmi z praxe, kteří se rok od roku na pozici vyučujících mění a není zde dostatečně pevná základna osob pro jejich zhotovení,“ míní David.

<h3>Jsme dobrá parta </h3>

Vztahy mezi studenty oba souhlasně označují za vynikající. „Je to možná způsobeno „profiltrováním“ uchazečů u ústního kola. Máme podobné zájmy, jsme si názorově blízcí, navzájem si fandíme, ale jsme zároveň zdravě soutěživí. Studium je v rámci mezilidských vztahů velmi přátelské,“ popisuje klima mezi spolužáky David. Ročník Vandy jezdí v zimě na hory a v létě společně vyráží na víkend. V průběhu roku se koná spousta dalších akcí jako například vánoční večírek. Celkově je i mezi jednotlivými ročníky atmosféra přátelská, což je dáno i již zmíněným promícháním studentů v kurzech. S absencí seznamovacího víkendu organizovaného fakultou se Vanda vypořádala po svém. Minulý rok se rozhodla tuto akci uspořádat pro prváky a letos štafetu převzali druháci. Cílem je, aby se seznámili nejen prváci mezi sebou, ale i se studenty z ostatních ročníků. „Koncept je vlastně převzatý od IMS. Jeho propracovanosti sice zatím nedosahujeme, ale pokud se tahle tradice udrží, můžeme je i trumfnout,“ uzavírá s úsměvem Vanda.

Otázka izolovanosti oboru Davida nijak netrápí: „Do jisté míry nepotřebujeme komunikovat s ostatními obory a necítíme potřebu sebeprezentace.“ Vanda to naopak vzhledem k povaze oboru považuje za chybu. Oba by rádi zbavili MKPR označení „pseudoobor“ a stojí o jeho zrovnoprávnění se zbylými obory fakulty. Pravdou je, že studenti MKPR nemají zástupce v žádné studentské instituci, ani se hojně nezúčastňují společenských akcí pořádaných fakultou, a možná proto se k nim informace o dění na fakultě a o možnosti zapojení do jí pořádaných akcí nedostávají.

A jak vidí Vanda a David budoucnost nejen svou, ale i oboru samotného? Mnozí by mohli chybějící navazující magisterské studium považovat za ztrátu perspektivy studia oboru, na druhou stranu Vanda netuší, co by bylo v případě jeho realizace náplní, protože bakalářské studium považuje pro vzdělání v tomto odvětví za naprosto dostačující. Těm, kteří o titul Mgr. stojí, je umožněno pokračovat studiem oboru Mediální studia, které však David osobně považuje od MKPR za poměrně vzdálené. Vanda momentálně uvažuje o navazujícím dálkovém studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a David chce po ukončení bakalářského studia pokračovat také ve studiu magisterském, a to nejraději v cizině.

Na závěr nutno dodat, že předpokladem pro studium tohoto oboru je, aby student byl nápaditý a kreativní, zároveň komunikativní se schopností věcně prezentovat svůj názor a umět ho i obhájit. „Týmové hráčství i samostatnost je v praxi nutností,“ míní David a Vanda dodává: „Zůstaneš-li v oboru, budeš si celý život hrát, proto si také říkáme děti z PR, jsme prostě hraví a bezva.“

Žurnalisté o pořadatelství svého festivalu nejeví zájem

Fakultní festival v prostorách sídla IKSŽ tradičně probíhal pod taktovkou studentů žurnalistiky už od roku 1996. Ale časy se mění. Pokud by se letos nestarali pořadatelé Pražského Majálesu, v jehož rámci se v předchozích dvou letech Pavlač konala, hollarské pavlače by letos zůstaly prázdné.

strana 2 z 3123