Profesor Křen čelí kritice kvůli své minulosti

Jan Křen

Držitel ceny Magnesia Litera, renomovaný historik a zakladatel IMS profesor Jan Křen čelí opakovaným veřejným útokům. Letos v létě spor ovládl i stránky Lidových novin.

V listopadu 2005 byl významným veřejným činitelům odeslán tzv. dopis 17 signatářů, kteří v něm „protestovali především proti tomu, že nový archivní zákon zpřístupňuje materiály bývalé státní bezpečnosti bez ochrany osobních údajů,“ jak napsal v článku Historik podvodník z 2. září 2006 Petr Zídek. Dopis podepsal také Jan Křen, na kterého Státní bezpečnost vedla svazek pod jménem Docent.

„Každý může dostat kompromitující fotografie nebo třeba záznamy odposlechů někdejších disidentů,“ ozřejmuje motivaci signatářů Radek Schovánek, expert na StB. Kvůli historikově účasti na protestním dopisu se o něj začal zajímat Petr Zídek, redaktor Lidových novin: „Píšu o něm především proto, že minulý rok zorganizoval petici (tzv. dopis 17 signatářů, pozn. autora), která požaduje uzavření archivu pro bádání. Striktní aplikace ochrany osobních údajů totiž fakticky není ničím jiným.“ To, že historik, respektive historici, požadují uzavření archivu, to je skutečně světový unikát, napsal Zídek v článku Historikerstreit po česku (LN, 29.7.2006).

Profesor historie Jan Křen patří mezi zakladatele Institutu mezinárodních studií, nyní však čelí vážným obviněním.
foto: Kristýna Pašková


Signatáři v tomto problému chtěli, „aby citlivé informace o sledovaných osobách byly zpřístupněny pouze s jejich souhlasem.“ (Václav Drchal, LN, 15.11.2005). „Mám dojem, že se Křen pořád nezbavil bolševického myšlení. Dokladem může být jeho nehorázný návrh, aby si badatelé – s výjimkou pracovníků historických ústavů – nemohli sami kopírovat v archivech dokumenty,“ komentoval to Petr Zídek.

Čtěte také související článek:
Tragédie plná omylů aneb Petr Zídek na to jde „počesku“ (J. Pešek, J. Vykoukal, M. Kunštát; 11/2006)

Na Zídkův článek reagují významní zástupci z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jiří Pešek, Jiří Vykoukal a Miroslav Kunštát (zveřejněný v samostatném článku) a píší:„[Zídek] chce zdiskreditovat ty, kdo žádají, aby akta, která o občanech StB vedla, byla podrobena standardním podmínkám archivního uložení a nebyla neomezeně přístupná komukoliv, kdo si v nich touží nabrat (jen a nebo také) polemický a udavačský materiál o tom či onom sledovaném spoluobčanu.“

K pramenům

V červenci 2006 napsal redaktor Petr Zídek do přílohy LN článek uzavřený otázkou „Jak je možné, že člověk, který byl čtvrt století členem komunistické strany a patnáct let se podílel na ideologickém překrucování dějin, může dnes mluvit do toho, jakým způsobem se bude období, v němž sloužil zavrženíhodnému režimu, zkoumat?“ Oním překrucováním dějin má být například spor ohledně vyhnání sudetských Němců. „Je to jasný střet zájmů, naprosto neuvěřitelná věc,“ dodává Zídek. Pro úplnost dodejme, že jiný český historik, Bořivoj Čelovský, který se do Křena pustil se vší vervou zejména z osobních důvodů, jej již dávno napadnul za jeho kritický pohled na odsun Němců.

„Jan Křen se v mládí sice v komunismu a jeho historiografii angažoval, postupně své iluze a omyly prohlédal a větší část života i díla vynaložil na odpor proti tomuto režimu a jeho historickým výtvorům,“ píše se v článku od Jana Křena a Václava Kurala ze září 2006. Křen byl od roku 1968 vůči KSČ v zásadní opozici, 20 let musel pracovat jako dělník a byl pod dohledem StB. Neuchýlil se však zcela do ústraní, například koncem 80. let se podílel na přípravách ilegální univerzity, na níž pak vyučoval.

Petr Zídek mu vytýká následující situaci: V roce 1977 dostal pozvánku na hostování na univerzitě v Brémách, kam vzhledem ke svému profilu nemohl odjet. V roce 1983 však ministrerstvo vnitra Křenovi odjezd povolilo. Proč? Historik Ján Mlynárik tvrdí, že „stipendijní pobyt Křena a Kurala byl odměnou režimu za jejich angažovanost při ospravedlnění oprávněnosti vyhnání Němců“.

Mlynárikovo tvrzení Jan Křen zdůvodněně odmítl v rozsáhlé novinové odpovědi, kde mimojiné popisuje motiv českého a sovětského vedení opakovanou pozvánku po sedmi letech povolit: „Byla jím krátká ‚petéž restrojková‘ epizoda, kdy se v Moskvě do čela dostal šéf KGB Andropov a kdy vzrostl zájem o zlepšení vztahů se Západem; příznačné je, že se v brémské věci angažoval právě šéf zdejšího obdobného resortu, ministr vnitra Obzina.“

Koncepce a interpretace

Kritice Petra Zídka o Křenově postech ve vědeckých a redakčních radách lze oponovat poukazem na fakt, že na všechna tato místa byl Křen jmenován zodpovědnou osobou nebo zvolen. O jeho odborné erudici zřejmě nelze pochybovat.

Petr Zídek si však myslí něco jiného: „Vnímám to stejně, jako kdyby někdo, kdo oslavoval Hitlera, byl později v opozici. Nic to nemění na tom, že by asi neměl ovlivňovat, jak dnešní historici budou o Hitlerovi bádat.“ Zmínění tři kantoři z FSV na toto téma poznamenávají: „Právo na osobní vývoj však má každý: dvě desetiletí u vrtné soupravy jsou více než dost na promýšlení nejen historických otázek, nýbrž i ‚odkazu‘ vlastního komunistického mládí.“

Na otázku, jestli má profesor Křen vliv na to, jak a kdo zkoumá komunismus a jak si Zídek představujete realizaci svých názorů redaktor Lidových novin do uzávěrky časopisu neodpověděl. Jak vnímá Jan Křen útočné články z poslední doby? „Osobní štvanice proti mně, odsouzené řadou kolegů našich i zahraničních, naposled několikrát i na nedávném sjezdu českých historiků, mohu uvést jen to, co píši závěrem svého obsáhlého článku, který zveřejní časopis Soudobé dějiny, že totiž slouží k zastrašení všech kritiků Ústavu národní paměti a vad archivního zákona, které jsou již předloženy k přezkoumání Ústavnímu soudu ČR.“

3 209 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Jeden komentář: “Profesor Křen čelí kritice kvůli své minulosti”

  1. Václav napsal:

    jenom pro úplnost údajů ze začátku tohoto článku.
    Jan Křen vystudoval historii na Fakultě společenských věd Vysoké školy politické ÚV KSČ (1953). V letech 1946–1969 byl členem KSČ. Do roku 1970 působil jako vedoucí katedry historie na Vysoké škole politické

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *