Podvádění u zkoušek je na FSV běžné

Každý druhý student FSV má ve zvyku během zkoušek podvádět. Jde to velmi snadno. Také proto, že se testové otázky často opakují, dohled u písemek je minimální a ostřejší ústní zkoušky jsou kvůli rostoucímu počtu studentů na ústupu. Zjistil to anonymní průzkum mezi 130 studenty sociologie, politologie a teritoriálních studií, který provedl časopis Sociál v prvních dnech letního semestru.

Přiznaná podvodovost se mezi instituty výrazně liší. Stupeň spolupráce při zkouškách zjevně souvisí se stupněm soudržnosti studentů daného institutu. Zatímco na politologii se ke švindlu přiznalo necelých 40 % dotázaných, na sociologii to bylo již 63 % a na teritoriálních studiích dokonce 73 % studentů.

Zhruba polovina všech dotázaných letos opsala odpově? od spolužáka, téměř 60% zkoušených opisovalo z učebnice nebo z taháku a dokonce 64 % studentů si zjistilo zadání testových otázek předem.

To vše se ovšem týká písemných testů. „Okecat“ nenaučenou otázku se u ústní zkoušky podařilo jen necelé pětině respondentů. Přesto ústní zkoušení preferuje stejný počet studentů jako zkoušení písemné. Vymykají se jen sociologové, kde i přes vysokou podvodovost u písemných testů preferuje ústní zkoušení téměř 70 % studentů.

Když můžu, není co řešit…

Samotní studenti rozhodně nepovažují podvádění za tabu nebo ojedinělý jev. „Někdy mám pocit, že nás vyučující k opisování přímo vybízejí. Dovolí nám se posadit jeden vedle druhého do zadních řad, takže lze spolupracovat velmi snadno,“ soudí nejmenovaný druhák z IMS. „A když si pak vyučující čte ostentativně noviny, čímž dá najevo, že ho dění v učebně nezajímá, pak už není co řešit,“ dodává student.

„Sice si občas také vyrobím tahák, ale pak ho stejně nepoužiju, většinou mi díky tomu uvízne dost věcí v hlavě a já nemám ani nervy na to, abych se stresoval, že mě někdo chytí a budu mít ostudu,“ přiznává Lukáš z IKSŽ. „Zahraniční lektoři ale povídali, že se sice opisuje všude, ale čeští studenti opisujou opravdu fest a vůbec se za to nestydí,“ dodává žurnalista.

Dají se zkouškové podvody nějak zatrhnout? Nabízí se možnost omezení písemných testů a širší využití ústních zkoušek, kde nepochodíte s tahákem ani kolegiální nápovědou. „Když při testu na něco zapomenu nebo postupuju špatně, je to pak hodnoceno tak, že látku neumím. U ústní zkoušky mě může učitel včas vrátit na správnou cestu a můj malý omyl pak třeba i úplně tolerovat,“ míní socioložka Alena.

Prvák z Evropských studií na IMS má ale jiný názor: „Ústní zkoušení by mělo zůstat jen pro volitelné kurzy a tam, kde to situace či předmět vyžadují. Povinné a důležité nepovinné kurzy by měly mít písemnou formu zkoušky, třeba formu kolokvia.“ Podle něj je ale důležitá i povaha předmětu a osobnost vyučujícího.

Ústní zkouška je vždycky subjektivní, tam nikdy nevíš, jakou má zkoušející náladu, jak mu kdo padne do oka. Ale zase některé předměty prostě ústní pohovor potřebují, protože je spíš nutné zjistit, jestli se člověk orientuje v problému a ne jestli zná něco nazpaměť, protože se to den předem nabifloval,“ shrnuje žurnalista Lukáš.

Tahákovou frašku můžou připomenout zvláště závěrečné testy z nejrůznějších Úvodů (do ekonomie, politologie, sociologie). Studentů je tady tolik, že zavedení ústních pohovorů je takřka vyloučeno. Právě u písemek z těchto úvodů se pak opisuje nejvíce.

K podvádění při zkoušce z Úvodu do ekonomie se bez skrupulí hlásí i Iva z IMS. „Nejsem příznivcem opisování a vůbec jakéhokoliv podvádění při zkouškách, ale neumím si představit, že bych tuhle zkoušku udělala bez znalosti starých testů. Tady ovšem není předmětem diskuze samotný průběh zkoušky, ale její obsah a obsah celého kurzu vůbec,“ říká studentka Iva. „Radši bych se naučila míň, ale užitečného a pořádně. Pak teprve má celá věc smysl,“ dodává k obsahu povinné ekonomie.

Chatrnou vypovídací hodnotu závěrečných testů z úvodů potvrzuje i Filip z IMS. „O pochybnosti zkoušky se dá mluvit například u Úvodu do sociologie. Tady se opisovalo fakt masově a dozírající doktorandi tomu nepřikládali žádný význam,“ říká Filip.

Problému s regulérností testů přiznává i profesor Petrusek, který vyučuje právě Úvod do sociologie. „Zatímco v minulém roce bylo rozložení známek z Úvodu do sociologie normální, myslím tím několik jedniček, hodně dvojek a několik trojek, letos zvládla většina studentů test za jedna či za dvě,“ říká Petrusek.

Profesor připouští, že je ke studentům celkem mírný, nicméně množství podvádějících studentů ho zaskočilo. Za jednu z příčin považuje nevyvážené rozložení kreditů mezi předměty. „Nemyslím si, že je dobře, když předmět s dotací čtyři kredity musí být automaticky zakončen zkouškou,“ říká profesor Petrusek.

Omluva: V tištěném čísle se v tomto článku vyskytla technická chyba, kvůli níž nebyl článek vytištěn celý. Redakce se za tuto chybu omlouvá a prohřešek napravuje zde na webu.

Mirka Pašková, Martin Benda

3 365 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Jeden komentář: “Podvádění u zkoušek je na FSV běžné”

  1. webmaster napsal:

    [Komentáře přesunuté z původního webu Sociálu:]

    Datum: 17.03.2005 00:32:05
    Autor: – Jan Lipavský (lipp@seznam.cz)
    Titulek: Podvodně o podvodech
    V březnovém vydání časopisu Sociál vyšel článek věnující se podvádění u zkoušek. Tento článek, za který by se nemusel stydět deník Blesk, v sobě obsahoval mnoho zásadních chyb a nedostatků. Vzhledem k tomu, že se v něm objevilo i několik silných tvrzení na adresu studentů IMS, tak jsem se jako student tohoto institutu rozhodl zareagovat.
    Celému článku vévodí graf nadepsaný sugestivní otázkou: „Jak se podvádí podle institutů?“ neobsahuje však již žádné bližší informace o provedeném měření. Ptám se tedy, jakou si přesně klade otázku? Jestli někdo podváděl u zkoušky jednou, nebo to má znamenat, že studenti IMS podvádějí u 73% všech zkoušek? Nebo snad podvádějí u 73% otázek? Kvalitativně je tato otázka položená stejně špatně, asi jako když se zeptáme kolik studentů FSV cestuje autem. Odpově? na takovou to otázku bez žádné bližší specifikace jednoduše v procentech neexistuje. Stejně tak proto ani nemůže neexistovat odpově? na otázku „Jak se podvádí podle institutů?!“
    Když opomenu fatální nedostatky provedeného „průzkumu“, nestačím se divit závěrům, které z nich jsou vyvozeny.
    Předně tvrzení, že každý druhý student FSV má ve zvyku podvádět, je z průzkumu nedoložitelné. Průzkum se podle článku odehrával jen na částech FSV sídlících v Jinonicích a opomíjí tedy IES a IKSŽ.
    Za druhé, závěr vyvozený z rozličnosti přiznané míry podvodů u jednotlivých institutů, který „dokazuje“, že stupeň spolupráce závisí na soudržnosti mezi studenty institutu považuji za přinejmenším pochybný. Spojitost mezi opisováním a soudržností není prokázaná. Dokonce by celá věc mohla být naopak a to za předpokladu, že soudržnější kolektiv se spíše nepřizná k tomu, že opisuje, než–li kolektiv „nesoudržný“.
    A naprostý výstřelek, kterému se můžeme snad jen zasmát, je zmínka o tom, že se celé pětině studentů podařilo „okecat“ ústní zkoušku…
    Nelze říci, že by text v některých místech neodrážel realitu. To, že se opisuje u předmětů, které bychom mohli shrnout pod značku „úvody“, je celkem známý(?) fakt. článek o tomto bolavém místě referuje poměrně přesně. Není však již řečeno, že k tvrzením, která jsou v něm uvedena, nedochází autor na základně průzkumu, ale na základě výpovědí a svých osobních zkušenosti.( Tím nechci naznačovat, že by M.Benda, či M. Pašková někdy u zkoušky opisovali. Je možné, že byli opisování pouze osobními svědky.)
    Domnívám se, že celý problém tohoto článku pramení z touhy po senzačním „odhalení“. Laciné otázky a prázdné odpovědi nemohou nijak popsat situaci ve škole, natož se pak stát kvalitním základem pro širší diskusi, ke které tento článek vybízí .
    Obecně ve všech textech časopisu, které se podvádění věnují, je vždy jako vzor korektnosti představováno zahraničí. S železnou pravidelností se opakují dvě základní teze, které se k zahraniční váží. Ta první zní: „Studenty v zemích na západě nikdy nenapadne podvádět, jsou totiž eticky na výši.“ A hned vzápětí následuje mimoděk druhé konstatování: „Zkoušky probíhají za přísných bezpečnostních opatření, mobily musí být vypnuté, ve třídě je mnoho učitelů.“
    Celé argumentování zahraničím je na jednu stranu správné, na druhou stranu naprosto zavádějící. Ta pravdivá část takovéto argumentace vychází z toho, že zkoušky probíhají za přísných bezpečnostních pravidel. To je technická část zkoušky, která na českých školách opravdu chybí. O to je však potom více falešné moralistické zvolání: „Oni jsou na etické výši, ale my podvádíme!“ Domnívám se, že je potřeba naprosto jasně říci, že podvádění není problém morálky studentů, ale práce pedagogů. Je to přesně ten zahraniční argument, který mluví o bezpečnostních opatřeních při zkouškách. Z toho totiž vychází argument moralistický. Nikoho totiž ani nenapadne opisovat, když má za zády kontrolu a hrozbu vysokého trestu. Kdyby studenti měli skutečně čisté morální vlastnosti, tak by tyto kontroly nemusely být. Kdyby se studenti, dle morálního uvědomění, pilně učili, tak by nemusely být zkoušky a kdyby lidé, dle morálního uvědomění, nepáchali zločiny, tak by nemusela být policie. Pochybuji o morální čistotě zahraničních studentů, nepochybuji však o práci jejich profesorů.
    Ještě jednou proto odmítám morální zvolání a říkám, že dokud budou ve škole podmínky, které podvody umožní, tak se bude podvádět a toto podvádění bude legitimní vůči jakýmkoli moralistickým výrokům.
    Nechci kritizovat časopis Sociál a jeho šéfredaktora za to, že se opět pokusil rozvířit školní diskusi na poměrně závažné téma, ale diletantské provedení „výzkumu“, nehodného studenta společenských věd, a tendenčnost, se kterou byl tento článek napsán mě vyburcovala k tomu, abych se ozval.
    Jan Lipavský, IMS I.

    PS: článek jsem v této podobě odeslal do redakce k zveřejnění v dalším tištěném čísle.

    Datum: 17.03.2005 11:29:34
    Autor: – webmaster
    Titulek: Re: Podvodně o podvodech
    Redakce se těmito připomínkami bude vážně zabývat na příští poradě. Předběžně počítá s uveřejněním Tvého dopisu v dubnovém čísle.

    Datum: 23.03.2005 09:23:47
    Autor: – Martin Gregor (gregor@fsv.cuni.cz)
    Titulek: Jak vyřešit podvádění
    Jediné řešení, jak zavést fér zkoušky, je následující:

    – zrušit ústní zkoušky
    – zavést přísný dohled u písemných zkoušek, včetně anonymity během opravování
    – učitelé musí mít povinnost každý semestr vymyslet nové zadání

    K tomu je nutné:

    – zmenšit počet předmětů, aby na každý předmět byl jediný termín (anglosaský přístup) a tudíž jediné zadání
    – odměnit více učitele

    Ideální by bylo:

    – zavést školné, aby učitelé byli adekvátně odměňováni

    Přiznejme si to, ale v dnešním systému je výuka na FSV spíš za trest, než za odměnu. Takže se nedivte, že na ní učitelé kašlou.

    Martin Gregor
    vyučuje E2080, E2024, E1064

    Datum: 23.03.2005 17:36:56
    Autor: – Matěj Chytil (matej.chytil@seznam.cz)
    Titulek: Re: Jak vyřešit podvádění
    Ústní zkouška není rozhodně kamenem úrazu. Je to poslední zbytek kontaktu mezi vyučujícím a studenty. „Okecávání“ není podvádění, tato možnost je samotném principu zkoušky obsažena. Nehledě na to, že rozlišovat mezi prázdným tlacháním a obsažným sdělením musí studenti i katoři v takové intelektuální bažině, jakou jsou humanitní discipliny, každý den. A je to dobře.

    Skutečnost, že vyučující nejsou dostatečně odměňováni za svou práci, je v žádném případě neomlouvá, jestliže ji flákají. Jestli nemají dost peněž, nechť jdou jinam, nebo to prostě skousnou a přestanou kašlat na výuku. Málo a sociálním státem zprostředkovaně, ale přesto – platíme si je. Jestli to opravdu není únosné, bude lépe, když kantoři odejdou a škola se zavře. Aspoň zbude víc peněz pro ústavy, kde se vyučuje pořádně.

    Datum: 14.04.2005 16:07:28
    Autor: – Martin Gregor (@)
    Titulek: Re: Re: Jak vyřešit podvádění
    Ústní zkouška rozhodně není o posledním zbytku kontaktu, na to je 80 minut přednášky a nelze vinit učitele, že studenti se neumějí, nechtějí, nebo bojí ptát (anebo vůbec na přednášky nechodí).

    Za svoje studium dvou oborů jsem udělal přes padesát zkoušek, z toho část (bohužel) ústních. Každá ústní zkouška byla zcela subjektivní, učitelé měnili náladu, obtížnost. Hodnotili i podle momentální vytíženosti.

    Ve Skandinávii musí být ústní zkouška za účasti externisty, píše se o ní protokol a na něm se musí obě strany shodnout. Zkrátka každý chápe, že jde o prostor, kdy zkoušející má totální svévoli, což není dobré ani pro studenta ani pro zkoušejícího.

    Z hlediska učitele říkám upřímně – ústní zkouška je pro mne vždycky úspora času (pořádný test připravuji půl dne i déle, opravuji jednu verzi o průměrně 6 stranách tak 20 minut). Nicméně vím, že bych tak poškozoval studenty; každý student je ve zcela jiném postavení. Mnohem lepší je portfolio více otázek, na které odpovídají všichni. I proto bych šel při písemných zkouškách do krajnějších důsledků jako je tomu právě ve Skandinávii a dával bych jediný termín. K tomu je ale potřeba zmenšit počet předmětů, o čemž jsem už psal.

    K odměňování – takto kolego funguje pracovní trh. Rovnovážná cena je dnes taková, že neexistuje kvalifikovaný učitel, který by neměl prohibitivní náklady příležitosti špičkového učitelského výkonu. Budu parafrázovat lidové rčení: kdo bude házet perly za svinskou almužnu? A dokud existuje poptávka po takovém studiu, tak se to pořád bohužel bude dít.

    Nezůstane více peněz pro lepší „ústavy“ – dnes se peníze rozdělují podle normativů na hlavu. Pokud je MŠMT nenavýší a zároveň nebude školné, nedosáhne se vyšší úrovně výuky se současným počtem studentů.

    Datum: 24.03.2005 08:25:24
    Autor: – Filip Rozsypal (filip.rozsypal@volny.cz)
    Titulek:
    Na IES je jedna zkouška, u níž se 100% neopisuje. Je to Matematika I-IV. Nejdříve se píše cca 2 hodinová písemka a pak pak je pro ty co uspěli v písemkce následuje jestě ústní část. Ta trvá v průměru tak hodinu a půl, ale já jsem tem třeba jednou byl asi 4 hodiny.

    Neopisuje se proto, že to nemá cenu. Při ustní části to nejde z povahy věci a v písemce se to taky pozná. Hodnotí se celý postup, nejde o test typu a/b/c.
    Jelikož je matematika povinná, v prvním semestru musí takto vyučující vyzkoušet cca 150 lidí. Většina lidí co je ze studia na IES vyhozena (zhruba 1/2 ročníku), je vyhozena kvůli matematice.

    Je trochu smutné, že matematiku vyučují jidi z MFF, přesto si odpovědně vyzkouší těch 150 lidí, některé i víckrát, na jednom stráví tak alespoň 3 hodiny (jen můj odhad). Takže by se dolo říci, že nejvíce péče o nás mají pedagogové z cizí fakulty.

    Myslím, že jde o odpovědnost pedagogů. Jak už bylo poznamenáno, každý rok by mělo být jiné zadání atd. Ale jinak si myslím, že tak jako mají studenti snahu si ulehčit studium opisování, tak i vyučijící se snaží nedělat nic navíc. Podle mě by zkoušky rozhodně měly být co nejvíce ústní. Z povahy věci se v nich více prokáže pochopení látky.

    PS: Chtěl bych vidět přesný propočet, jak vysoké by muselo být školné, aby se pedagogům nějak výrazněji zvýšily platy. Ne že bych jim to nepřál, ale třeba u doktarandů bych byl dost opatrný, většinou je výuka otřesná. Ale to, že by měli mít vysoké platy je přece jasné, přece byli skvělými studenty na prestižní ekonomické škole…:)

    Datum: 14.04.2005 16:18:37
    Autor: – Martin Gregor (@)
    Titulek: Re:
    Ano, ústní zkouškou mohu snadněji odhalit nedostatky ve vědomostech. Nedávám ale šanci studentovi, aby vyřešil v delším časovém úseku nějaký problém s instrumentáriem, které jsem ho naučil.

    Navíc si myslím, že klíčovým kritériem systému zkoušení je spíše objektivita. Ta je dána porovnatelností výkonů, existencí záznamu o výkonu a co nejvíce kvantifikovatelnými ukazateli. Dalším faktorem, který jsem zmiňoval výše, je oslabení omezení, kterým čelí vyučující; když zkoušíte ústně, můžete to celé odbýt (což na IPS bylo bez výjimek pravidlo), což při opravách písemek stěží.

    Jaké by muselo být školné? Spočítejte si, kolik je studentů v ročníku a kolik vyučujících vás učí. Dostanete průměrný počet studentů na učitele, vynásobte školným, odečtěte díl na provozní náklady a máte průměrné roční navýšení platu učitele.

    Otřesná výuka – pište konkrétně. Něco s tím můžeme udělat.

    Datum: 25.02.2006 00:50:06
    Autor: – Ondra Benáček (@)
    Titulek: Re: Re:
    Já osobně jsem za ústní zkoušení docela rád. člověk se procvičí v interakci s okolím a kultivuje svůj osobní projev. Nemyslím si, ze americká cesta je jedina spravna. Zaujatost se da resit jednoduchym pravidlem. Zkouset v komisi, nebo povine pred dalsimi studenty s tim, ze kdokoliv ma pravo se ucastnit coby verejnost.

    Idealni je kombinace jako v pripade matematiky.

    Pamatuji na pisemnou zkousku, kde prvnich 10 dostalo 1, dalsich 20 2, a poslednich 10 3.

    Datum: 24.03.2005 14:53:01
    Autor: – Lubomír Cingl (Lubos.Cingl@seznam.cz)
    Titulek: Dodatek
    Jakožto student IES mám na věc trochu jiný názor. Patřím k minoritní skupině těch, kteří se na všechny zkoušky alespoň trochu učili a pak zjistili, že jim to občas bylo k ničemu.
    Hodně mne zaráží egocentrický postoj autorů Sociálu, kteří považují svůj institut za celou fakultu a možná za celý svět. Je smutné, že takovýmito články odsuzují liberální přístup vyučujících oněch zmíněných „úvodů do…“, kteří vědí, že ti studenti, které onen předmět zajímá, jej budou probírat na svém oboru následně opravdu podrobně, a ty ostatní, které skoro vůbec nezajímá, nenutí do nějakých etremních výkonů. U nás na IES ještě několik předmětů, kde se podvádět nedá, zůstalo. Například zmíněná Matematika I – IV, neboli velké sýto. Přál bych všem ostatním institutům, aby měli ekvivalentně těžkou zkoušku a pak byli rádi za každou hodinu, kterou ušetřili na ostatních předmětech díky liberalitě zkoušejících těch pro některé studenty nezajímavých předmětů.
    Také děkuji Martinu Bendovi za stejně výbornou propagaci naší školy v Lidových novinách, kde se zase dopustil onoho drobného omylu a prohlásil něco vy smyslu, že jediný způsob, jak nedostudovat na FSV je, že studenta přejede tramvaj. Mimo IES.

    Děkuji, Lubomír Cingl

    Datum: 24.03.2005 16:08:33
    Autor: – Martin Benda (@)
    Titulek:
    Milý Lubomíre,

    tu vtipnou hlášku o tom, že „pokud vás před Hollarem nepřejede tramvaj, FSV dostudujete“ nepocházela z mých úst, ale z úst Ivo Dostála, jednoho z našich editorů (má v sekci REDAKCE i svou fotku). Jeho citace je podle mne vcelku pravdivá, ale samozřejmě se nevztahuje na ekonomii. Ta poněkud vyčnívá :-))
    V tom článku jsem se naopak FSV zastával!

    Ad úvody: Student FSV by měl mít jistý přehled o ostatních sociálně-vědních oborech, a to pokud možno takový přehled, který mu k něčemu bude. Tzn. že úvod do ekonomie je v podstatě velmi důležitý (bez znalosti ekonomie a mezinárodního obchodu, toku kapitálu apod. lze jen stěží pochopit třeba mezinárodní vztahy). Je ale třeba úvody koncipovat skutečně tak, aby byly srozumitelné /u ekonomie tedy ne příliš matematické, ale spíš sociologické/ a aby si z něho většina studentů skutečně něco odnesla…

    Datum: 28.03.2005 21:25:32
    Autor: – Filip Rozsypal (filip.rozsypal@volny.cz)
    Titulek: Re:
    „…Je ale třeba úvody koncipovat skutečně tak, aby byly srozumitelné /u ekonomie tedy ne příliš matematické…“

    Co to znamená ne příliš matematické? Chtěl bych slyšet konkrétní příklad. V rychlosti jsem si prišel materiály k Úvodu do ekonomie a opravdu by mě zajímalo, jaká požadovaná znalost je nad možnosti studenta vysoké školy.
    Byl bych rád, kdyby to tak nebylo, ale mám pocit, že neumět matematiku, nechápat nic z přírodních věd, je dneska prostě móda.

    Datum: 30.03.2005 11:20:05
    Autor: – Ondřej Špaček (space@mimo.cz)
    Titulek: Re:
    Musím s Filipem naprosto souhlasit. Úvod do ekonomie byl dobrý úvod, rozhodně lepší než do politologie. Prostě dobře představil to, jakým způsobem ekonomie pracuje, a na čem zakládá svoje teorie (alespoň ty základní).

    Datum: 30.03.2005 11:23:23
    Autor: – Ondřej Špaček (spacek@mimo.cz)
    Titulek: k výroku měsíce
    A ještě trochu nesystematicky k obsahu webu (není kam jinam to napsat). Zamyslel bych se, jestli je úplně šťastný ten rámeček Výrok měsíce. Připadá mi, že to je na úrovní gymnaziálních hlášek učitelů, a že to na VŠ úplně nepatří. Zajímalo by mě, jestli vůbec autor výroku souhlasí s tím, aby byl takto citován.

    Datum: 30.03.2005 14:40:49
    Autor: – Pavel (@)
    Titulek: K výše uvedenému
    Naopak, hlášku měsíce, považuji za platnou, myslím že autor výroku si bude stát za tím, co je tam řečeno, pokud byl tedy přesně citován. Myslím, že tento sloupek má určitě svou hodnotu – a to dobrou.

    Datum: 30.03.2005 14:57:37
    Autor: – Pavel (@)
    Titulek:
    Je to velmi moudrý výrok, který rozhodně nemá co dělat s hláškama gymnaziálních učitelů. Co do formy možná, ale obsahově vůbec ne. Výrok je to neobyčejně trefný a podaný provokativně a navíc – je minimálně pravděpodobný. Tak proč tolik bojovat proti němu, potažmu proti rubrice výrok měsíce. Upozorňuji, že já nejsem z redakce a neinicioval jsem tuto věc. Ale výše uvedené mi připadá absolutně scestné, ještě víc než špatná, povrchni (velmi) metoda výzkumu „podvodovosti studentů“ v tomto článku.

    Datum: 30.03.2005 16:39:44
    Autor: – Ondřej Špaček (spacek@mimo.cz)
    Titulek: Re:
    Jakkoli nepolemizuji z obsahem výroku, to bych si nedovolil. Moje poznámka se obsahu vůbec netýkala. Samozřejmě že těžko můžu posoudit, jak chce redakce dále směřovat tuto rubriku, protože je to holt výrok měsíce, a další ještě nebyl. Nadruhou stranu na škole učí osobnosti které jsou často veřejně (nebo alespoň částí veřejnosti) známé, a nevím, jestli by byly štastné, kdyby jejich neformální poznámky byly takto prezentovány. Samozřejmě, že tento web asi není úplně spolehlivý zdroj informací, ale přesto se na něj někdo může odkazovat.

    Datum: 30.03.2005 17:50:56
    Autor: – webmaster
    Titulek: Ad Výrok měsíce
    Nedomnívám se, že by jedna rubrika v mírně odlehčeném (nikoli však bulvárním) tónu byla na úrovni „gymnaziálních hlášek učitelů“.

    Jak znám dr.Romancova, tak jsem si jistý, že ten výrok byl pronesen s určitou nadsázkou a zazněl na přednášce v určitém kontextu, který se, doufám, alespoň částečně podařilo zachytit. Však to také byl účel této rubriky.
    Navíc, pokud se nad tím výrokem zamyslíme, tak se možná přestane zdát až tak absurdní…

    Pokud jde o souhlas „autora výroku“… tiskový zákon ani běžná novinářská praxe to v současné době již nevyžadují, ono by to ani nebylo v praxi možné. Autor byl samozřejmě citován přesně, takže takováto výtka nemá velké opodstatnění.

    Navíc se jaksi předpokládá, že pokud pedagog něco řekne na přednášce před 100 studenty, tak musí trochu počítat s tím, že se z toho může stát „věc veřejná“, nejedná se tedy o Vámi zmiňované „neformální poznámky“ – ty by mohly zaznít

    Datum: 30.03.2005 19:24:39
    Autor: – Ondřej Špaček (spacek@mimo.cz)
    Titulek: Re: Ad Výrok měsíce
    Zaprvé musím znovu podotknout, že mi vůbec nejde o obsah výroku. Sám považuji politickou korektnost za absurdní fenomén.
    Pokud se to nestává na vašich přednáškách, tak alespoň u nás se stane, že někdy přednášející pronese něco, co by do novin asi nenapsal. Dovedu si představit situaci, kdy se to pak objeví ve výroku měsíce, a ten přednášející z toho nebude příliš šťastný. Jestli chceme, aby se pak přednášející kontrolovali a nic takového na přednáškách neříkali, tak to k tomu pak může vést. Myslím si však, že tyhle výroky jsou kořením přednášek, a že je škoda, kdyby nebyly.
    Třeba si ale dělám úplně zbytečné starosti a jsem prostě mimo.

    Datum: 31.03.2005 11:44:58
    Autor: – webmaster (@)
    Titulek: Re: Re: Ad Výrok měsíce
    Nějak se odchylujeme od původního tématu článku…

    Politická korektnost nemusí být vždy na škodu, nemyslíte?

    „…alespoň u nás se stane, že někdy přednášející pronese něco, co by do novin asi nenapsal.“
    Ano, samozřejmě, my to také nepíšeme do novin:-), je to asi jako když politik trochu jinak mluví v televizi a jinak na sjezdu své strany… Což ovšem nevylučuje to, že se tyto jeho výroky ze sjezdu v médiích objeví, s tím musí počítat, stejně jako s tím musí tak trochu počítat i přednášející.

    Chápal bych takový ohlas u nějakého značně kontroverzního výroku nebo třeba u pomluvy (to bychom samozřejmě nezveřejnili), ale nemyslím, že by to byl tento případ.

    Tyto stránky jsou veřejné a navštěvují je i někteří pedagogové, názor si mohou udělat sami, cílem ale rozhodně není aby se „přednášející kontrolovali“, to by byla docela někdy škoda…

    Datum: 31.03.2005 12:44:53
    Autor: – Ondřej Špaček (spacek@mimo.cz)
    Titulek: Re: Re: Re: Ad Výrok měsíce
    To že se to netýká tématu článku jsem podotknul již na začátku s tím, že není kde jinde o tom diskutovat.
    Jak už jsem říkal, nejde mi o tento výrok. Prostě jsem si jen vzpomněl na výroky některých našich přednášejících, které by také mohly být výstižné, vtipné a odlehčující, ale ten přednášející by asi nebyl nadšený z toho, že je takhle vyvěsíte. Nevím proč se nechovat slušně a nezeptat se.
    Každopádně je to vaše věc. Psát si sem můžete co chcete.

    Datum: 31.03.2005 14:31:24
    Autor: – webmaster (@)
    Titulek: Re: Re: Re: Re: Ad Výrok měsíce
    To bylo jen konstatování, připravujeme zřízení diskusního fóra, kde by bylo možné podobné záležitosti řešit…

    Přes všechny argumenty, jakkoli věcné a pochopitelné, se domníváme, že tato rubrika zde své místo má. Její zavedení bylo odsouhlaseno redakční radou, zatím si nikdo nestěžoval. Uvidíme, zda bude rubrika zachována i do budoucna…

    Datum: 10.06.2005 12:18:43
    Autor: – Jirka (velkapetarda@centrum.cz)
    Titulek: Sociále, Sociále
    Tak nevím, Sociále, cos tímhle článkem sledoval. I když není nejkomentovanější, rozhodně nejvíce zvířil vodu. Díky němu naám kantoři dělají z života peklo, při jakémkoliv, byť třebas i neúmyslném natočení při zkoušce, nám vyhrožují kárnou komisí a vyloučením – že prý jsme si to sami vyžádali. Z článku ale vyplynul názor veskrze elitářský, a většina ho bere jako pomstu, takže díky…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *