Paradoxy vysokého školství: srovnání FSS a FSV

Logo FSS MUNIČím déle jsem na univerzitě v pozici vyučujícího, tím vážnější mám výhrady vůči systému, jakým funguje. Mohu mluvit jenom za to, co znám důvěrně – Masarykovu univerzitu v Brně a Karlovu univerzitu v Praze, respektive FSS a FSV. Na obou institucích jsem strávila pár let, a i když do Brna už jezdím jen zřídka, mám stále dost informaci o změnách, které tam probíhají. Přiznám se bez mučení, že FSS je na tom podle mě lépe, alespoň co se logistiky a atmosféry na fakultě týče. Přikládám malé srovnání (přátelé z FSV, nastražte uši a plačte).

Prostory

Fakulta sociálních studií v Brně disponuje krásnou, čtyřpatrovou budovou v centru města, kterou má sama pro sebe. Fakulta sociálních věd v Praze sídlí částečně v Opletalově ulici (IES), na Hollaru (IKSŽ) a v Jinonicích (IPS, IMS, ISS), kde sdílí budovu s dalšími dvěma fakultami. O dostačujícím počtu učeben či velkých kabinetech si můžeme nechat jen zdát.

Na FSS již za doby mých studií fungoval studentský bufet zvaný „Krmítko“. Pronajímatel student Vláďa Tůma udržoval cenu nápojů, pečiva i sladkostí nízko, o zkouškovém dával slevu na kafe, které vám nalily obzvlášť pěkné studentky-prodavačky (na to Vláďa dodnes dbá). Krmítko má barevné stěny, houpací křesílka a gauč. Kávu nebo čaj vám nalijí do vlastního oblíbeného hrnečku, který si tam můžete nechat. Za dob mých studií (léta Páně 2000) také ležíval na houpacím křesle erární medvěd, ke kterému se nervózní studenti tulili před zkouškou. Hned vedle Krmítka je čajovna a meditační místnost. Holky z gender studies si zase prosadily zřízení dětského koutku, kde jim studentky pedagogiky pohlídají mrně, zatímco jdou na přednášku nebo seminář.

Krmítko

„Na FSS již za doby mých studií fungoval studentský bufet zvaný Krmítko.“

A teď pražská realita: o čajovně, relaxaci a hlídání potomků se ani nemusíme bavit. FSV má v Jinonicích menzu, do které chodí odhadem jen hrstka statečných, a bufet, který připomíná závodní jídelnu s bakelitovými stoly a židličkami. Obsluhují tam postarší nerudné dámy v bílých pláštích – což o to, to je detail, kterým si nenechám zkazit zažívání. Podstatnější je, že ceny nejsou mírné a výběr značně omezený. Změny (alespoň podle šuškandy, která nemusí být pravdivá) prosadit nelze, neboť menza a bufet patří Správě budov a zařízení UK a na pořádném řešení se tři fakulty obývající budovu v Jinonicích stejně neshodnou.

FSS v Brně má vůči FSV v Praze několik podstatných výhod: iniciativní vyučující, pevně nastavená pravidla chování mezi studenty a vyučujícími, vizi, kam by měla fakulta směřovat, a schopnost prosadit své návrhy na katederní, fakultní i celouniverzitní úrovni.

Karty, karty a zase karty

Když jsem v šerém dávnověku začala studovat na FSS, vyfotili mě při zápisu na ISIC, který jsem potom používala ke vstupu do všech knihoven Masarykovy univerzity i do Moravské zemské knihovny, jako čtenářský průkaz k výpůjčkám knih, v menze, ke kopírování a tisku a ke vstupu do počítačových učeben (otevřených 24 hodin 7 dní v týdnu).

Je pravda, že na FSV probíhá pomalá centralizace všech průkazek. Ale ještě v roce 2003 jsem obdržela ISIC na Hostivaři, čtenářský průkaz v knihovně v Jinonicích, průkazku do menzy u jednoho okýnka a konečně průkazku ke kopírování a tisku u dalšího okýnka! Moje peněženka se ježila kartami všeho druhu tak, že nešla dopnout. Díky bohu za současný pokrok, kdy už na všechno na FSV snad stačí pouhý ISIC.

Krmítko

„Hned vedle Krmítka je čajovna a meditační místnost.“

Elektronický systém

Masarykova Univerzita v Brně přešla kompletně na elektronický systém od zapisování předmětů a zapisování se na zkoušky, přes vkládání výsledků zkoušek, sledování počtu prošvihnutých termínů i vypočítávání percentilu (studijním průměru ve srovnání s kolegy ve vašem oboru). V posledních letech přibyla možnost elektronického odevzdávání seminárních prací, čímž se také zajistilo, že práce jsou odevzdávány v termínu. Student je také při testech znám pouze pod svým identifikačním číslem, což znesnadňuje, i když nikoli znemožňuje, protekci.

Zatímco na FSS nemusí vyučující se studentem přijít mimo vyučování do osobního styku, na FSV se všichni „tak nějak známe“ a „přece se dohodneme“.

Univerzita Karlova zavedla nejprve systém Tajemník (patrně od slova „tajemný“, neboť v tom krátkém období, kdy jsem ho užívala i já, se mi do něj nepodařilo pořádně proniknout) a po té SIS. Chválím moudrou hlavu, která se pro zavedení systému rozhodla. Leč čas je nejspíš na univerzitě s více než šesti stoletími tradice veličinou relativní. Z vlastní zkušenosti vím, že dosud ne všichni studenti pochopili, že se mají na zkoušky přihlašovat. Ne všichni vyučující pochopili, že mají vkládat známky do systému a nevyvěšovat je tu na nástěnku, tu na dveře své kanceláře, tu je rozesílat mailem. Zdálo se mi také, že pro mnohé studenty byl dost velký šok, když zjistili, že mají nárok na jeden řádný a dva opravné termíny. Řešili to chozením na předtermíny nebo rafinovaně tím, že se na zkoušku nezapsali a přišli to prostě „zkusit“. Znám případy, kdy potící se a plačící se studenti vstupovali ke konci zkouškového do kanceláří svých vyučujících, aby byli zkoušeni znovu a znovu, případně ještě ústně, protože mají „jakýsi blok“, který jim zabraňuje se na zkoušku naučit pořádně. Při následném pohovoru s kolegy vyplynulo, že někteří studenti mají tento tajemný blok či alergii skoro na všechny předměty.
Ano, možná to má i své výhody. Zatímco na FSS nemusí vyučující se studentem přijít mimo vyučování do osobního styku, na FSV se všichni „tak nějak známe“ a „přece se dohodneme“.

Plagiátorství

Na FSS se rozhodli vzdělávat studenty metodou cukru a biče. Všechny práce, ať už jde o seminárky, bakalářky nebo magisterské práce, projede software, který odhalí opsané a neozdrojované pasáže vydávané za vlastní. Pokud je padělek odhalen a jde-li o závažný případ nebo recidivu, čelí student disciplinární komisi, jež ho může ze studia vyloučit.

Než moudré rady seznají, že UK přestává být konkurenceschopná v boji o studenty a spojení „absolvent UK“ je dokonale prázdným pojmem, možná jí zbude už jen ta s láskou oprašovaná tradice.

Ze zápisu, který je dostupný na internetu, vyplývá, že před několika lety přišli členové akademického senátu z FSV s námětem zakoupit podobný systém. Návrh byl však zamítnut, neboť systém je prý drahý. Vyučující to vyřešili po svém. Některým je to jedno, jiní vkládají po večerech pasáže odevzdaných prací do googlu a hledají podobnosti sami. Disciplinární komise se zabývá jen opravdu velkými případy, seminárky a závěrečné práce vážně nikdo nebere.

Co je ten závažný případ? Třeba to, co se děje právě teď: na jednom z institutů FSV opsala studentka podstatnou část své diplomové práce. Mladý oponent si dal tu práci a našel pomocí googlu opsané pasáže. Komise se zachovala mírně a navrhla podmínečné vyloučení. Studentka svou chybu však ani v nejmenším neuznala, na oponenta poštvala manžela a obvinila jej i ze svých zdravotních problémů, které jí posudkem způsobil.

Web FSS

Webové stránky FSS.

Prázdný titul

Ať se na to dívám z jakéhokoli úhlu pohledu, vychází mi, že FSS v Brně má vůči FSV v Praze několik podstatných výhod: iniciativní vyučující, pevně nastavená pravidla chování mezi studenty a vyučujícími, vizi, kam by měla fakulta směřovat, a schopnost prosadit své návrhy na katederní, fakultní i celouniverzitní úrovni. Možná pomáhá, když se prof. Petr Fiala z vedoucího brněnské katedry politologie stane napřed děkanem a následně rektorem Masarykovy Univerzity, nebo když bývalý rektor Masarykovy Univerzity Jiří Zlatuška zasedne v zastupitelstvu města Brna… Každopádně to ukazuje na to, že Masarykova Univerzita má kontakty a „zastání“.

Uznávám, že UK je obrovský moloch, který není jednoduché řídit a kde mají větší váhu při rozhodování některé obory a některé fakulty. Moloch, kde část prostředků ročně spolyká jen údržba historických budov. A kde se změny dělají jen plíživě, nikoli metodou „velkého třesku“.

A to je strašná škoda, protože než moudré rady seznají, že UK přestává být konkurenceschopná v boji o studenty a spojení „absolvent UK“ je dokonale prázdným pojmem, možná jí zbude už jen ta s láskou oprašovaná tradice.

Autorka: (anonymní) Sloupkařka, sloupkarka@gmail.com
Foto: Martin Benda

6 230 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (26 hlasujících, průměrné hodnocení: 3,85 z max. 5)
Loading...

Související články:

5 komentářů: “Paradoxy vysokého školství: srovnání FSS a FSV”

  1. Rubča - redaktorka ukacko.cz napsal:

    Sama studuji kombinaci FSV a FSS, a tak mohu potvrdit slova autorky, ze se ma UK od MU v cem inspirovat.
    Elektronicky system FSS je opravdu perfektni – je vzdy funkcni; kazdy student ma svuj studentsky email; ke kazdemu predmetu jsou zavedena fora; materialy k danym predmetum jsou zde ke stazeni; stejne jako poskytovna studentu, kteri mohou sdilet sve zapisky; seminarni prace se zadavaji primo do systemu, ktery ji overi proti plagiatorstvi a prace se nikde neztrati a je jasne, kdy byla odevzdana; mnohe prace a jejich abstrakty jsou zde ke stazeni pro ostatni studenty; visi zde veskere sylaby; rozvrhy; vyvesky pedagogu; pravidelne jsou rozesilany nabidky zahranicnich stazi a praxe relevantnim studentum; komunikace se vsemi pedagogy a spoluzaky je rychla a snadna… Podobny system mela jeste donedavna FHS UK, ktery byl vsak zrusen prave kvuli prevadeni na SIS.. A tak me napada jen -PROC???-

  2. Kamila Bukovska napsal:

    Naprosto souhlasím s autorkou článku o srovnání FSV a FSS. Měla jsem tu možnost studovat na FSS i FSV. Souhlasím se všemi oblastmi hodnocení, které autorka ve svém článku zmiňuje, od atmosféry prostor pro výuku po přístup vyučujících. Jen na okraj…z budovy v Jinonicích mě občas chytá depka, ale na obranu FSV musím poznamenat, že budova Hollaru se vyrovná FSS. Nerozumím, proč mám navštěvovat fakultu nebo její studijní oddělení kvůli některým administrativním procedurám jako je kontrola studijních povinností, když je přece všechno v Tajemníkovi atd. Nad papírovým indexem jsem při nástupu na FSV jen nechápavě kroutila hlavou. Ještě dnes se bavím dopisem rektora, který zřejmě UK rozesílá všem novým studentům a ve kterém se píše cosi o moderní univerzitě.

  3. Vojta napsal:

    jo, tajemnik je peklo, webovy stranky jsou peklo, neprehledny spatne aktualizovany, design k placi… radsi jeste nechci vedet, kolik se na to vydalo prostredku, protoze verim, ze bych se rozbrecel zcela. ale hlavne ze je vsechno zdanlive jednotny, sice blby a naprosto nevyuzivajici vyhod internetu a sdileni informaci, ale jednotny

  4. Dan napsal:

    A.Všichni se tu bavíte jen o povrchních věcech, jako je tajemník, bufet, design stránek. Nakonec z těchto malichených problémů vyvozujete závěr, že právě díky tomu je FSS lepší fakultou. Na univerzitu se lidé přeci nehlásí kvůli dobrému pocitu z cool internetových stránek a bufetu s lidovými cenami. Když si nakonec vezmu do ruky skutečně hodnotný vědecký sborník (ne vydávaný fakultními vydavatelstvími) z oborů sociálních věd, najdu tam většinou příspěvky od lidí z naší fakulty, ne od těch z té brněnské.
    B.Vzájemná komunikace je opravdovým problémem FSV, ale na každé katedře jinak závažným.
    C.Souvisí z „B.“ – přílišná generalizace vede do záhuby. Nechápu strukturu textu anonymní autorky, v níž se snaží komparovat (i když o komparaci nemůže být řeč) dvě relativně příbuzné fakulty, ale nakonec svůj hněv vůči Karlovce vyžene do takové míry, že dochází k závěru, že celá Karlova univerzita míří do záhuby (přitom článek neměl být o Karlově univerzitě, ale o srovnání FSV a FSS). Argumentace, že Karlova univerzita již není srovnatelná s tou Masarykovou padá při mnoha srovnáních. Už jen srovnání učitelských a jiných kapacit právnických fakult tomu napovídá. Katedra Evropských studií na IMS je prvním držitelem Jean Monet Excellence Center (nebo nějak tak) ve středo-východní Evropě, Východoevropská studia na IMS jsou členem konsorcia ERASMUS MUNDUS, které sdružuje například uni. of Helsinki (v mezinárodních srovnáních asi 100 na světě), University College of London (pohyby mezi 25.-10. nejlepší uni na světě ve většině srovnávacích studií – university rankings) a mohl bych pokračovat…. Ale už se mi nechce.
    D. Na konec toto není pomlouvačný příspěvek na FSS, či Masarykovu univerzitu. Nakonec fakt, že je Karlovka legendární a světoznámá, neznamená, že zde musí být všechny vyučované programy nejlepší v republice. Konečně „prázdný“ termín „absolvent UK“ bude mít v zahraničí vždy větší váhu než zřejmě (fiktivně) „plný“ termín „absolvent MU“. A to říkám z nezaujatého hlediska Plzeňáka, ne Pražáka, či Brňáka.

  5. Waldík napsal:

    Studoval jsem sociologii na univerzitě, která vypadala jako polní lazaret vytvořený z dobytého zámečku, moc se tam netopilo a kdo nepřišel včas, jednoduše se do učebny nevešel. Údajně normální stav. Bylo to v Německu, což rozhodně není sociálněvědní třetí svět, na škole, která se vešla mezi 200 nejlepších univerzit globálně.
    Řešíte kraviny, chlapci a děvčata. Světu venku je úplně jedno, že víte vše o Kantovi a genderové problematice. Svět venku po Vás bude chtít, abyste nesčítali „jabka s hruškama“ a dali dohromady použitelný dotazník, tak primitivní realita je…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *