Archiv strana 40

Diskusní fórum FSV – nevyužitá platforma pro řešení problémuu?

fórum FSV

Máte připomínky ke své fakultě? Nelíbí se vám způsob výuky, koncepce studia, funkčnost Tajemníka? Možností, jak vyjádřit svůj názor je mnoho. Velmi oblíbený způsob je dát najevo své pohoršení v družném hovoru se spolužáky či v rozhořčené diskusi před přednáškovým sálem. Další metoda je rozepsat svůj názoru do článku některého z fakultních periodik. Jiná alternativa se studentům i přednášejícím otevřela na začátku tohoto kalendářního roku, kdy bylo spuštěno diskusní fórum fakulty.

Žije mezi námi: Knihovnice v Hollaru

knihovnice Hollar

Když se řekne knihovník, čtenáři Zeměplochy Terryho Pratchetta si představí lidoopa, který se vyznačuje silou půlky ragbyového týmu, širokou slovní zásobou a nezměrnou láskou k burským oříškům, banánům a hlavně knihám. Když se řekne knihovnice, mnoho lidí si představí starší dámu, která nekompromisně střeží klid své svatyně a dobrý stav svých svěřenců, tedy knih. S podobnou představou možná mnozí vstupují do knihovny Fakulty sociálních věd v Hollaru. Jak moc se zde realita odlišuje od tohoto očekávání? U Mileny Černé značně.

UK: Plagiátorství závěrečných prací se nás netýká

podvádění

Třináct českých vysokých škol pod patronací Masarykovy univerzity se rozhodlo spolupracovat na projektu využívajícím speciální počítačový software pro odhalování plagiátorství v bakalářských a diplomových pracích. Univerzita Karlova se však nepřipojila.

Foto měsíce – prosinec 2007

Foto měsíceTématem prosincové fotografie je Sociál, přesněji jeho redakce, jak se sešla na vánočním večírku.

Miloslav Petrusek: Žít se dá i bez titulů a akademických funkcí

Miloslav Petrusek

V nedávné době vyplula na povrch odhalení mnoha případů plagiátorství mezi učiteli z českých vysokých škol. Na Západočeské univerzitě případ Ivo Budila, na Slezské univerzitě Libory Pavery, na Karlově univerzitě Hany Gladkové z Filozofické fakulty či Jiřího Bílého z Pedagogické fakulty. Jednou z osobností, která proti podobnému chování vystoupila, byl i profesor Miloslav Petrusek.

Děkani premiérovi: nepodceňujte společenské vědy!

<img src="http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/topolanek.jpg" alt="Mirek Topolánek" title="Mirek Topolánek" />

Představitelům humanitních škol dochází trpělivost. Vláda podle nich trvale podceňuje význam společenských věd a snižuje tak úroveň vzdělanosti. Osm děkanů všech českých filozofických fakult to napsalo v dopise adresovaném premiérovi Mirku Topolánkovi.
<!–more–>

Děkanům se nelíbí, že pro své obory nebudou moci získat slíbené peníze z evropského fondu Výzkum a vývoj pro inovace. Díky němu přitom přijde do Česka v následujících šesti letech přes 58 miliard korun, dalších 10 miliard má přidat česká strana. Evropské peníze nebude moci využít na svůj rozvoj zřejmě ani FSV, přesto se k protestnímu dopisu nepřipojila.

Děkan FSV Jan Ámos Víšek však souhlasí s tvrzením autorů dopisu, že jsou společenské vědy trvale podceňovány. „A nejen vědy společenské, dokonce je podceňována věda jako taková,“ říká Víšek. Podle signatářů dopisu je to velká chyba. „Přezíravý postoj k humanitním vědám může v budoucnu přinést značné problémy. Nejen odborné, ale i etické,“ myslí si děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík.

Autoři protestu také zpochybňují hodnocení kvality škol podle počtu publikovaných článků. Tzv. impaktovaných časopisů je podle nich v humanitních oborech zatím příliš málo a publikační možnosti jsou proto značně omezené. S tím však děkan FSV nesouhlasí. „Takové hodnocení možná není úplně dokonalé, ale je efektivní. Kvalitu vědeckého časopisu je potřeba nějak posoudit a impakt faktor to dělá automaticky. Tudíž snad i objektivně,“ tvrdí Víšek.

Za naprosto absurdní ale považují děkani skutečnost, že v Radě pro výzkum a vývoj a dokonce ani v odborné komisi pro společenské a humanitní vědy lidé z těchto oborů zastoupeni vůbec nejsou. Podle nich to jen potvrzuje, že vláda společenské obory trvale ignoruje.

<em>ilustrační foto: che, Czech Wikipedia</em>

<blockquote>
<strong>Související článek</strong>
<a href="http://ffakt.ukmedia.cz/vice-penez-prosi-dekani-filozofickych-fakult/">Více peněz, prosí děkani filozofických fakult</a> (FFakt)
</blockquote>

Politická filozofie nezanikla, rozšíří se i do magistra

filozofie

Stejně jako dinosauři byla politická filosofie v minulém akademickém roce na vymření. Na institutu politologických studií však zůstává vše při starém, dokonce se bude výuka filosofie rozšiřovat. Zprávy o odchodu „otců filosofů“ z politologie se nakonec nenaplnily. Jediným vyučujícím politické filosofie, který náš institut opustil, byl Aleš Havlíček.

Menzy a bufety čekají změny

menza Jinonice

Nespokojenost s fungováním některých menz a bufetů donutila univerzitní správu ke změně. V prosinci začaly první dvě menzy testovat nový stravovací systém. Pokud se osvědčí, měly by na něj nejpozději do začátku března přejít všechna stravovací zařízení Univerzity Karlovy.

Fakulta otevřela dveře Scio testům

<img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/scio.png‘ alt=’Scio‘ />

Na svém říjnovém zasedání schválil Akademický senát FSV zapojení Národních srovnávacích zkoušek Scio do přijímacího řízení ke studiu. Tato změna se bude týkat už letošních přijímaček. Některých oborů se však reforma netýká, zájemci o žurnalistiku či marketing se bez srovnávacích zkoušek obejdou.
<!–more–>

Nejdříve by se s novou formou přijímacích zkoušek měli seznámit uchazeči o studium bakalářských oborů Sociologie a sociální politika, Sociologie a sociální antropologie, Politologie a mezinárodní vztahy a Mediální studia (kombinovaná forma). U výše zmíněných oborů bude úspěšné složení testu Obecných studijních předpokladů (OSP) jediným kritériem pro přijetí ke studiu.

Pro dvoukolové přijímací řízení se rozhodlo vedení IMS, přičemž určitý počet uchazečů, který úspěšně složí testy OSP, postoupí do kola druhého, jehož formu si institut připraví sám. Už nyní je jisté, že jí bude integrovaný test z moderních dějin, reálií a cizího jazyka.

Zájemci o obor Ekonomické teorie musejí v rámci Národní srovnávací zkoušky (NSZ) skládat k testu OSP i test z matematiky. Byl to právě Institut ekonomických studií, který začal na jaře tohoto roku jako první vyjednávat se společností Scio o zavedení NSZ do přijímacího řízení . Postupem času se s touto myšlenkou začaly ztotožňovat i další instituty a svoji „premiéru“ si testy OSP na naší fakultě odbyly již 18. října. Skládali je uchazeči o kombinované studium bakalářských oborů Soudobé dějiny a Teritoriální studia.

Jedinými bakalářskými obory, u nichž se vedení kateder rozhodla nabídky firmy Scio nevyužít, jsou obory Žurnalistika a Marketingová komunikace a public relations (MKPR). Vedoucí katedry žurnalistiky Barbora Osvaldová tento krok okomentovala slovy: „Pro bakalářské přijímací zkoušky oboru Žurnalistika jsme nepovažovali navrhované testy za vhodné a zůstaneme u dvoukolového přijímacího řízení. Domníváme se, že ústní pohovor je důležitý, mimo jiné z hlediska motivace uchazečů.“ Forma přijímacího řízení se tedy nemění a zůstává u klasického prvního písemného kola a druhého kola ústního. Naopak u Marketingové komunikace a public relations se ústní kolo ruší a uchazeči o studium budou přijati na základě úspěšnosti v písemné zkoušce a jazykovém testu.

Důvodem, proč se právě těchto dvou oborů NSZ netýkají, je každoroční dostatečně vysoký zájem středoškoláků o jejich studium. Využitím NSZ chtějí totiž ostatní obory přilákat více uchazečů. Testy OSP jsou mezi středoškoláky oblíbené mimojiné proto, že je mohou složit ve více než pětadvaceti českých a třech slovenských městech, a to dokonce v pěti termínech. První termín pro složení testů OSP a testu z matematiky je určen na 24. listopad. Následují ještě čtyři další termíny, ale jen u dvou z nich je možno napsat i test z matematiky. Poslední termín, 31. květen, nebude uznán uchazečům o Mezinárodní teritoriální studia.

V současné době není jasné, zda vyhlásit jako kritérium pro přijetí určitou bodovou hranici, nebo určitý počet volných míst. Proděkan pro studijní záležitosti Jirák se přiklání k variantě druhé a zároveň dodává: „Rizikem je, že k zápisu přijde jen zlomek přijatých uchazečů, a otázkou je, zdali je právně obhajitelné dělat dovýběry. V prvním případě by naopak musela fakulta na některé obory přijmout mnohem větší počet studentů, něž je reálné.“

<h3>Přijímačky podraží</h3>

Každý uchazeč o studium na FSV musí podat standardní přihlášku. Papírová verze stojí 500 Kč, cena té elektronické je různá podle toho, zda obor využívá služeb Scia (NSZ), nebo si organizuje vlastní přijímací zkoušky. V prvním případě je to 350 Kč, v druhém 450 Kč (Žurnalistika, MKPR). Zájemci o většinu oborů na FSV budou muset dále investovat do Národní srovnávací zkoušky od Scia. Test na obecné studijní předpoklady stojí 394 Kč, test z matematiky 305 Kč. Nejdráž tak vyjde přijímací řízení na obor Ekonomické teorie. Uchazeči budou muset zaplatit za dva testy od Scia (699 Kč) a k tomu přihlášku na FSV, nejméně tedy 1049 Kč. Je třeba poznamenat, že NSZ lze využít jako podklad k přijímacímu řízení na mnoho jiných vysokých škol, ne jen na FSV.

Zda se přechod na Národní srovnávací zkoušku osvědčil a splnil výše jmenovaná očekávání bude možné hodnotit až podle počtu žadatelů o studium a počtu nově přijatých studentů po celém „maratónu“ testů. Už teď je ale jisté, že tento krok přispěje k zvýšení konkurenčního boje mezi FSV a jí podobnými fakultami, které NSZ využívají.

<blockquote><h3>Co je OSP?</h3>
Zkouška obecných studijních předpokladů (OSP) se skládá ze 105 úloh, které jsou rozděleny do tří oddílů ověřujících verbální, analytické a kvantitativní myšlení. Na řešení úloh v každém z oddílů je vyhrazeno 35 minut čistého času, přičemž časy vyhrazené pro řešení jednotlivých oddílů nejsou převoditelné.
</blockquote>

Hnízdo: IPS je mezinárodním pracovištěm

<img src="/wp-content/img/hnizdo1.jpg" alt="" />

V posledních letech dochází na celé FSV k mnohým změnám. Jakým směrem se vyvíjí studium politologie? Chystá vedení institutu nějaké převratné novinky? Zeptali jsme se ředitele IPS Bořivoje Hnízda.
<!–more–>

<strong>Institut politologických studii se každým rokem rozrůstá, stejně jako celá fakulta. V budově Jinonic není přes davy studentů k hnutí. Jak se tohle odrazí v plánování institutu?</strong>
Všichni si tento problém uvědomujeme a víme, že stávající stav není možný. My chceme zůstat centrálním pracovištěm, ale má to své limity. Akademicky se to začne odrážet v tom, že bude kladen větší důraz na magisterské a doktorské kurzy než v minulosti.

<strong>Oproti minulému roku bylo na politologii přijato mnohem více studentů. Jak hodláte řešit kapacitní problémy s tím spojené?</strong>
To je otázka pro vedení fakulty a univerzitu. Nevím, zdali se tady rýsuje nějaká možnost. Vy jste z generace, která vidí podmínky zde v Jinonicích, ještě před sedmi lety byste mohli vidět podmínky v Celetné ulici, kde to bylo ještě menší. Dlouhodobě je tady snaha tento problém řešit. Když vidím zájem, je mou povinností vzít trochu více studentů, ale zároveň si jsem vědom, že ty Jinonice nejsou nafukovací.

<strong>Institut ekonomických studii do budoucna bude usilovat o uznání titulů i ve Spojených státech. Jaké jsou ambice IPS v tomto ohledu?</strong>
Samozřejmě IPS chápe, že naše fakulta a univerzita jsou mezinárodními institucemi. V magistru máme 50 studentů s cizím pasem a polovina kurzů je v angličtině. Doktorandů máme ze zahraničí šest. Neustále pracujeme na tom být nejen českou, ale i mezinárodní institucí. Doufejme, že od příštího roku bude mít institut vlastní magisterský program čistě v angličtině. Měl by se jmenovat Geopolitical Studies a zatím je ve fázi schvalování.

<strong>Plánujete v souvislosti s tímto programem například větší podíl zahraničních kantorů na naší univerzitě?</strong>
Zatím zahraniční kantory řešíme způsobem návštěv a seminářů. Mnohem důležitější je ale program Sokrates – Erasmus, který studentům umožňuje si přímo v zahraničí vyzkoušet jiný styl výuky. Díky tomu budou univerzity v budoucnosti mnohem prostupnější.

<strong>Pokud se zahraniční student rozhodne absolvovat celé studium na Karlově univerzitě, je jeho titul mezinárodně platný?</strong>
V tomto momentu samozřejmě platný je, byl uznáván na řadě univerzit i před naším vstupem do Evropské unie. Samozřejmě u některých oborů je to obtížnější – práva či medicína, ale není to problém politologie.