Otupení idealismu, poznání oboru a potřeba se uživit

Lidi a společnostFakt, že samotné jedničky v indexu personalisty neomráčí a konkurenty neodrazí, berou na vědomí i studenti bakalářského stupně sociologie, z nichž se podle neoficiálních odhadů do područí zaměstnavatelů dává zhruba 20 % – 30 %. A že ISS není jen vděčným líhništěm pro výzkumné agentury lačných po tazatelích, potvrzují i samotní studenti.

Tématem Sociálu pro květen 2008 byla kombinace práce a studia. Úvodekonomovéžurnalistésociologovéteritorialistémarketing a PR.

Třeťák Radan od nástupu na vysokou pracuje téměř neustále, v současnosti je zaměstnancem vydavatelského koncernu, kde v oddělení výzkumu trhu spravuje databáze a připravuje data k analýzám. Pozitiva své angažovanosti ve světě práce vidí především v materiální stránce. „Peníze jsou patrně má nejdůležitější motivace. Praxe mi však dala i hodně nových znalostí, firma pro zaměstnance pořádala několik školení v počítačových programech, kterých jsem se mohl zúčastnit,“ říká Radan.
Ze stejného ročníku je i David, který působí jako koordinátor doučování a mimoškolního vzdělávání sdružení Člověk v tísni. Ten se naopak činí spíše z přesvědčení. „Pracuji proto, že věřím ve smysl své práce, a to s lidmi, ne s jejich daty, čehož si vážím více, než kdybych se účastnil ‚ honů na konzumenta‘ v podobě jiných zaměstnání.“ A co mu praxe přináší? „Otupení idealismu, poznání toho, co chci do budoucna dělat, potřeba se uživit – přesně v tomto pořadí,“ říká David.

Z druhé strany – o jaké lidi mají firmy zájem?

Zuzka se uvázala personálnímu oddělení společnosti Mediatel, kde je zodpovědná za zpracovávání životopisů, komunikaci s kandidáty, organizaci školení a vyřizování administrativy spojené s nástupem zaměstnanců. „Osobně pracuji, protože chci. Hlavním motivem je pro mě zisk praxe. Ta je často zábavnější než teoretické studium,“ říká dvaadvacetiletá Zuzka. Kromě toho patří do Zuzčiny agendy vedení pohovorů na nižší pozice. Vidí tak do problému i z druhé strany: „Z pohledu firmy jsou zkušenosti velmi pozitivní, praxe se rozhodně cení,“ říká.

Praxe mě naučila, jak to dělat, ale ve škole jsem se dozvěděl, proč se to tak dělá a k čemu to je.

A jaká konstelace vlastností je u uchazečů určující? „Požadavky se liší v závislosti na pozici, obecně se dá říci, že rozhoduje kombinace vzdělání, praxe, duševních kvalit a ochoty se dále vzdělávat.“

Semináře nad přesčasy aneb Na prvním místě student

Chce-li student vytvářet hodnoty na profesním poli, přichází potíž s kloubením pracovní doby se školním rozvrhem. To se však, zvláště ve vyšších ročnících studia, kdy již zpravidla není třeba vyrážet do Jinonic svou stopou , dá zvládnout. „Můj zaměstnavatel je tolerantní, například na začátku zkouškového, když je nejvíce práce, mi dává volno,“ říká Radan. Avšak o tom, že kompromisů je třeba a pracovní úsilí je leckdy vykoupeno méně dobrými známkami ze zkoušek, ví své. „My pracující máme výhodu ve znalostech z praxe, ostatní mají navrch v dostatku času na lepší přípravu na zkoušky.“
Jak je to na ISS s nůžkami mezi vyučovanou teorií a skutečnou praxí? „Výuka mi přijde hodně orientovaná na praktickou část týkající se realizace sociologických výzkumů, takže v tomto směru je to dobré. Praxe mě naučila, jak to dělat, ale ve škole jsem se dozvěděl více o souvislostech, proč se to tak dělá a k čemu to je,“ říká Radan. Podobnou zkušenost má i David: „Sám jsem byl překvapen, jak je to množství teorie v mé práci víceméně přínosné, a to včetně metodologie výzkumu. Pořád ještě doufám, že mi škola dala alespoň z části mnohem víc, než to, co je pro mě momentálně uplatnitelné v zaměstnání.“

Foto: Sam Houston State University

1 197 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (1 hlasujících, průměrné hodnocení: 5,00 z max. 5)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *