Novinář má mít zkušenost z každého prostředí

Nádvoří HollaruOd studentů žurnalistiky se přímo očekává, že se dříve či později stanou zaměstnanci redakce nějakých novin, televize nebo rozhlasu. Praxe je v novinářské práci velmi důležitá, a proto si už v prvním ročníku řada žurnalistů hledá nějakou „bokovku“.

Tématem Sociálu pro květen 2008 byla kombinace práce a studia. Úvodekonomovéžurnalistésociologovéteritorialistémarketing a PR.

Někdy to dopadá tak, že se nakonec věnují víc práci než školní docházce jako například jedna slečna z prváku, která se zabydlela v Hospodářských novinách. To zatím není případ tří jejích spolužáků, kteří nedávno začali pracovat na sportovním kanálu veřejnoprávní televize ČT4 Sport. Jejich úkolem je tvořit tzv. crawly neboli krátké zprávy běžící na liště v dolní části obrazovky. Není to prý velká zábava, ale tito tři sportovní nadšenci si užívají práci, při které mohou potkat známé osobnosti sportovního zpravodajství a která je navíc poměrně dobře placená.

Praxe se od studia samozřejmě výrazně odlišuje, hlavně proto, že se často pracuje ve spěchu.

Jiné dvě prvačky píší pro pražské přílohy velkých deníků, Anička pracuje v Mladé frontě Dnes, Míša v redakci Lidových novin. Tam je prý největší osobností „paní vrátná, která ví úplně všechno o všech“. Míša říká, že to, co se učí na žurnalistice, se jí v práci docela hodí, ale praxe se od studia samozřejmě výrazně odlišuje, hlavně proto, že se často pracuje ve spěchu.

Platí zásada, že novinář má mít co nejvíce zkušeností z různých prostředí. Začínající žurnalisté si samozřejmě nevydělávají pouze v médiích. Další Anička z prvního ročníku jezdí jako stevardka se žlutými autobusy. Může se pochlubit zajímavým zážitkem z jedné z cest z Karlových Varů do Prahy. Jedna z cestujících v autobuse předčasně porodila zdravého chlapečka. Několik statečných spolucestujících při porodu pomáhalo, takže záchranka, která na autobus čekala na Ruzyni, už maminku s dítětem pouze odvezla do porodnice. Jinak je ale zaměstnání stevardky hodně stereotypní a jedinou „zábavou“ jsou někdy poněkud absurdní stížnosti některých cestujících. Anička to ale řeší tak, že během proslovu na začátku cesty upozorňuje na to, že kromě stížností lze posílat také pochvaly. A má jich prý nejvíc ze všech.

1 358 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (6 hlasujících, průměrné hodnocení: 2,83 z max. 5)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *