Nejistá cesta ke sjednocené Karlově univerzitě

kampus ČVUT 2017V Brně, ale i v pražských Dejvicích probíhá čilá výstavba kampusů a vědeckých center. Univerzita Karlova je ale se svými 50 000 studenty rozeseta po celé Praze, navíc má fakulty i v Hradci Králové a v Plzni. Již několik let UK uvažuje o systému několika minikampusů, ale na jejich realizaci se zatím čeká. Někteří studenti však požadují ráznější řešení.

Konkurence nejstarší univerzity ve střední Evropě nezahálí a investuje do svého rozvoje. Staví se zázemí pro vědeckou práci i ubytování a stravování. Zvěsti o kampusu a kampusech kolují na půdě UK již desítky let bez odezvy s hmatatelnou podobou. Až letos se věci daly do pohybu. Nemluví se však o kampusu, ale o minikampusech.

Dle informací rektora o tomto tématu vedení UK diskutovalo brzy po roce 1990: „Řešilo ji v příslušných grémiích a odpověď byla jednoznačná a měla podporu drtivé většiny fakult: neopouštět historické lokality, na nichž lpí univerzita i fakulty, nestavět jeden megakampus někde za Prahou,“ říká Václav Hampl. Zelenou dostala orientace na minikampusy podle oborů a fakult.

V aktualizaci Dlouhodobého záměru je zadán úkol zpracovat podkladovou studii minikampusu Albertov a analytickou studii o potřebách humanitních fakult v oblasti prostorového a materiálního vybavení. V lokalitě Albertov je k dispozici několik domů a volných ploch, zejména menza a zahradnictví, místo nichž by v budoucnu mohly stát nové budovy zasvěcené výzkumu a výuce. Tým složený ze studentů, absolventů a pedagogů z 1. LF, PřF a MFF již vypracoval dokument, podle něhož bude od září zpracována urbanistická studie lokality. Plánované objekty již mají pracovní názvy Globcentrum a Biocentrum.

FHS poblíž ZOO a matfyzáků

Na projektu minikampusu, jehož cena (bez vybavení) se odhaduje na 1,2 miliardy korun, se výrazně podílela i FHS, v únoru však od projektu odstoupila. „My potřebujeme nové sídlo mnohem rychleji. A navíc máme o kampusu trochu jiné představy,“ upřesnil nový děkan FHS Benyovský. Podle informací rektora nakonec humanisté skončí v budově nevyužívané menzy u kolejí 17. listopadu v Troji. V oblasti, kterou ovšem brzy povede vnitřní okruh Prahy, také sídlí část Matematicko-fyzikální fakulty.

Kromě vědeckých pracovišť bude na Albertově postavena také nová menza. Zato ubytovací kapacity budou jen podpůrného charakteru. „O výraznějším rozšíření ubytovacích možností pro studenty na Albertově bude možné uvažovat, pokud se podaří získat další plochy, které nyní nejsou ve vlastnictví UK, a v návaznosti na výsledky nyní probíhající transformace Kolejí a menz,“ dodává rektor Hampl. Lepší budoucnost čeká i Motol, kde by tamější vyhořelé budovy měly být nahrazeny „podstatně modernějším komplexem“ .

S překvapivým řešením přichází i ambiciozní děkan Filozofické fakulty Michal Stehlík. Jeho plán počítá s redukcí FF UK ze stávajících zhruba devíti míst na pouhé tři. Novým centrem Filozofické fakulty, a možná nejen jí, by se měla stát Invalidovna mezi Palmovkou a Karlínem, ze které se má vystěhovat Vojenský historický archiv v roce 2009. O podrobnostech bude časopis informovat na kampus.ukmedia.cz.

Iniciativní studenti

Dlouholeté přešlapování na místě v oblasti územního rozvoje univerzity přimělo řadu studentů k zapojení se do celé záležitosti. Nečinnost UK podle nich totiž nezůstala bez následků. „Albertov je atraktivní oblast pro developery a univerzita tam již svou nečinností jeden velký pozemek soukromým investorům přenechala a podobná hrozba se vznáší i nad dalšími pozemky,“ říká například Marek Hilšer, předseda Akademického senátu 1. lékařské fakulty.

Před rokem uspořádal Humanitní klub mediků, který vede právě Hilšer, diskuzi s názvem Kampus Albertov včera, dnes a zítra? Dále se na Karlově uskutečnil celoroční cyklus koncertů v tamějších kostelech a několik happeningů. Cílem zainteresovaných lidí je působit na vedení univerzity zdola a motivovat ho k produktivní činnosti. „Ve světle mohutného rozvoje studentského a vědeckého zázemí v ostatních městech působí dlouhodobá nízká akceschopnost UK hrozivě,“ říká Hilšer.

Zatím neorganizovaná skupina studentů, kteří se v kampusové kauze angažují, by chtěli téma co nejvíce medializovat. Uvažuje se i o diskusním panelu za účasti studentů, vedení univerzity i jednotlivých fakult.

Kam kráčíš, Klementinum?

Za několik let bude většina knih ze současné Národní knihovny přemístěny do letenské chobotnice. Zbude po nich mnoho volného místa a v současné době se řeší, jak jej využít. Ve hře je nyní budoucnost budovy, jež byla v historii nedílnou součástí univerzity a která má potenciál být bohatým zdrojem finančních výnosů. Mluvčí UK Václav Hájek Sociálu sdělil, že „univerzita má eminentní a dlouhodobý zájem o využívání prostor Klementina ve prospěch akademické obce, zejména pro univerzitní knihovnu“.

Ředitel NK Vlastimil Ježek chce však Klementinum, i po výstavbě nové budovy, zachovat pro potřeby knihovny. V aktuálním vydání časopisu Babylonu říká, že v něm zůstanou knižní fondy vydané do roku 1800, Slovanská knihovna, hudební a historické oddělení, ale také Knihovnický institut a vedení NK. „Národní knihovna areál Klementina potřebuje a potřebovat bude,“ uzavírá článek ředitel Ježek.

Je však otázkou, do jaké míry Klementinum využije univerzita, jejíž představitelé tvrdí, že o věci jednají. Podle Ježka ho však žádná univerzita neoslovila. „Sami jsme oslovili Filozofickou fakultu, s níž jsme se dohodli, že jim pronajmeme část prostor za velmi výhodných podmínek,“ sdělil Sociálu Ježek.

Tiskový mluvčí UK Hájek na Ježkova slova o údajném nezájmu UK reagoval stručně: „O Klementinum zájem máme a naše plány k tomu směřují, konkrétnější zatím být nemůžeme. Plány jsou rozpracovávány.“ Skupina kolem Marka Hilšera a Martina Palána však budoucnost Klementina vidí jednoznačně. „Klementinum se musí navrátit univerzitě,“ říkají.

Jak kvetou ostatní školy?

ČVUT: Kampus v Dejvicích za 9 miliard
V rozmezí let 2007-2017 chce vedení ČVUT získat z vlastních zdrojů, vládních a unijních dotací a spoluprací se soukromým sektorem (PPP) celkem 9 mld. Kč a investovat je do svého rozvoje (viz www.generel.cvut.cz). Jeho hlavní myšlenkou je soustřeďování objektů z nynějších devíti do dvou kampusů, a to v Dejvicích a na Novém Městě. Kromě dokončení Vítězného náměstí se postaví nová Fakulta strojní, Fakulta architektury, nová menza i Státní technická knihovna.

MU: Kampus v Bohunicích za 5 miliard
Z rozhodnutí rektora Zlatušky se bohunický kampus alias „moderní vzdělávací a výzkumně-vývojová základna MU“ začal budovat v roce 2002. Místo zde najde Lékařská fakulta (spolupracující s blízkou fakultní nemocnicí), Přírodovědecká fakulta, Fakulta sportovních studií a Informační centrum. V letech 2006–2015 budou doplněny koleje, menzy, obchody, sportoviště, společenská zařízení i botanická zahrada.

VŠE: Jako v ráji za 600 milionů
V roce 2006 byla do provozu uvedena zbrusu nová Rajská budova VŠE, která na Žižkově spojila tamější Novou budovu s menzou, která pří této příležitosti prošla rekonstrukcí. Do vizionářsky vyhlížející šestipodlažní budovy investoval stát přes 600 milionů Kč. V Rajské budově je nová aula, 5 poslucháren pro 100 studentů a také velká plocha s lavičkami pro studenty.

Radovan Fišer
s přispěním Martina Bendy

1 475 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *