Nástup nové generace

Už loňské zvolení Martina Hájka do čela Institutu sociologických studií dávalo tušit, že na fakultě probíhá generační obměna. Tu potvrdila i volba děkana a nyní je dokonána. Udělá nová generace ředitelů z FSV lepší místo ke studiu i výzkumu?

IPS
Petr Jüptner: Komunikace tu občas připomíná Babylon

Stihl jej podobný osud jako dalšího proděkana v týmu děkana Končelíka, Tomáše Trampotu: opouští pozici proděkana pro rozvoj, aby se mohl věnovat jiné práci a také trochu výzvě – ředitelování Institutu politologických studií.
Jedním z prvních kroků nového ředitele IPS bude prodlužování smluv stávajícím pracovníkům, kteří jsou zařazení do výzkumných projektů. „Cílem je vytvořit motivující prostředí a kvalitní zázemí pro akademickou práci obou kateder,“ nastiňuje Jüptner také hlavní motiv své kandidatury. Podobně jako další ředitelé má v úmyslu změnit stávající systém odměňování pedagogů, i z toho důvodu, že se do vysokého školství nedostává adekvátní přísun financí. „Vysoké školství prošlo v několika posledních letech obrovskými změnami, které nejsou zvenčí příliš patrné, ale výrazně ovlivňují financování vzdělávací i výzkumné činnosti,“ konstatuje Jüptner.

Ze spolupráce můžeme těžit
Nový ředitel Institutu politologických studií se staví kladně i k dalšímu sbližování institutů. Z konkrétních forem takové kooperace uvádí například dále se prohlubující společný základ pro studenty všech institutů. Připouští však, že v současnosti je taková spolupráce spíše ojedinělá: „Současný stav připomíná spíše babylonské zmatení jazyků.“
Určitou formu zlepšení komunikace mezi jednotlivými pracovišti by měl přinést i nový fakultní intranet umožňující elektronický oběh nejrůznějších dokumentů, na jehož zavádění se Petr Jüptner podílí ještě z postu proděkana pro rozvoj.

Po boku Politologického klubu
V minulém akademickém roce vznikl na Institutu politologických studií také Politologický klub, který nahradil stávající samosprávu. Jak se staví Petr Jüptner ke spolupráci s ním? „Vážím si toho, že se podařilo studentskou samosprávu díky práci dobrovolníků znovu oživit a chtěl bych s nimi udržet pravidelnou komunikaci.“ Tou má na mysli především poskytování zpětné vazby například ohledně kvality výuky na IPS. Tomu, že svá slova myslí vážně, nasvědčuje i jeho spolupráce na debatě před komunálními volbami, kterou organizoval právě Politologický klub.

IES
Martin Gregor: Hlavním výstupem je kvalitní absolvent

Až po sedmnácti letech úřadování opustí koncem roku post ředitele IES Michal Mejstřík, zbude po něm kvalitní pracoviště s množstvím zahraničních i domácích kontaktů, silnou pozicí doma a hromadou úspěšných absolventů.
Jeho nástupce, Martin Gregor, je pro některé sice poněkud kontroverzní osobou, má však potřebné analytické a organizační kvality. A těch bude zapotřebí. Gregorovi totiž připadne nelehký úkol: udržet kvalitu a úroveň pracoviště v době, kdy se škrtají příjmy. Sám se navíc obává rostoucí silnější konkurence a snižující se kvality domácích uchazečů – absolventů středních škol a ymnázií.
Největší neznámou jsou ovšem finance. Přes všechnu analytickou práci, která se na institutu udělá, není vůbec jasné, kolik na jeho chod zbude peněz. Ve vzdělávací činnosti jdou normativy dolů, možné jsou ale bonusy za kvalitu výuky. Další neznámou je, kolik přinese institucionální výzkum. „Máme zde nějaké propočty, ale ten odhad kolik přinese jeden bod, který si vykouzlí rada vlády, je tak volatelní, že my prostě nevíme v řádu desítek procent, jestli to půjde nahoru, nebo dolů.“ Jisté ani zdaleka není, do jaké míry se ve světové konkurenci uplatní placené programy. Spoléhat se na peníze z tohoto zdroje však Gregor také úplně nemůže.

„Kvalita místo kvantity“
Základním úkolem tak bude především podržet „jádrový business“, což znamná vytvářet kvalitní absolventy. Gregor říká: „Jde o stanovení rozumné laťky kvality, pod kterou nechceme jít a mít dost explicitní.“ Dalším problémem je pro Gregora velký drop-out z lidí, kteří na institut nastoupí, ale neabsolvují pátý ročník. „To je chyba, tady určitě něco děláme špatně, když ty lidi nedokážeme udržet. Hodně lidí samozřejmě odejde na lepší místa, ale hodně lidí odejde i a horší místa a to je prostě škoda.“

Kritický nedostatek prostoru
Navíc je kapacita Opletalky, kde ekonomové sídlí, pro ambice institutu absolutně nepostačující. IES potřebuje alespoň jednu aulu a na Gregorovi bude vyjednat ji s novým proděkanem pro rozvoj. Bude to ale asi znamenat, že budoucí prváci budou častěji jezdit do Jinonic.

IKSŽ
Tomáš Trampota: Chci do toho pořádně říznout

Ještě se ani nestihl „ohřát“ na postu proděkana po PR, a už jej opouští. Své „ředitelování“ IKSŽ začal Tomáš Trampota už na konferenci v Hamburku, kde domlouval možnosti dalších zahraničních spoluprací s niverzitami střední a východní Evropy.
„Moje motivace byla jednoduchá,“ říká Trampota. „IKSŽ jako takový na tom není z finančního ani publikačního hlediska tak dobře jako ostatní instituty, a s tím je potřeba něco udělat.“ Mezi jeho hlavní cíle patří jasnost a konkrétnost motivace vědeckých pracovníků, aby posouvali poznání oborů vyučovaných na IKSŽ dál. A to nejen z hlediska ekonomického, ale i zpětné vazby na jejich práci. „Pro konkurenční prostředí tu není místo. Úspěch jednotlivého člena institutu, jak po stránce publikační či ohlasu na konferencích, by měl být chápán jako úspěch celého pracoviště.“

Nejen na západ, ale i na východ
Co se týče změn, které pocítí i studenti, nechtěl být Tomáš Trampota příliš konkrétní. „Tomu musí samozřejmě předcházet nějaká diskuse s vedením tří oborů (žurnalistiky, mediálních studií a marketingové komunikace a PR – pozn. red.) i studenty. Po otevřené kritice, která se objevila v Respektu, tu samozřejmě padl jednoznačný slib, že se musí promyslet další směřování vzdělávání žurnalistů.“ Vzory chce Trampota hledat zejména na zahraničních univerzitách a to nejen těch západních. S tím souvisí i jeho snaha zintenzivnit nejen studentské, ale i pedagogické zahraniční výměny, organizaci workshopů či konferencí. K tomu hodlá využít i svého předsednictví sekce střední a východní Evropy v organizaci ECREA (European Communication Research and Education Association)Deficit IKSŽ vidí i v tom, že institut nemá cizojazyčný studijní program, což má v úmyslu změnit. „V úvahu připadají například mediální studia nebo komparace mediálních systémů.“

Jsme jedna fakulta
Trampota by uvítal i bližší diskusi s ostatními řediteli institutů o zavádění dvouoborů. „V reálném životě také nemáte ostré hranice mezi poznáním, které by se dalo zaškatulkovat pod hlavičku toho nebo jiného oboru. Samozřejmě se vyloženě nabízí například sociologie a mediální studia, politologie a žurnalistika, ale také ekonomie a žurnalistika. Myslitelné jsou samozřejmě i další kombinace, těch styčných ploch je opravdu hodně.“

IMS
Jiří Vykoukal: Chceme posílit mezinárodní dimenzi

Nebýt Jiřího Vykoukala, generační obměna na postech ředitelů institutů mohla být úplná. Ředitel IMS ale chce pokračovat ve svém úsilí dále přibližovat toto pracoviště zahraničnímu typu studia, které nespočívá jen v prostém poslouchání přednášek.
Tato snaha byla i hlavním motivem a především jasnou motivací, proč se Jiří Vykoukal rozhodl znovu kandidovat na post ředitele Institutu mezinárodních studií. Málokdo chce totiž odejít od práce, kterou nedotáhl do konce. I to, že byl jediným kandidátem, svědčí o jistém postavení, které v rámci institutu má.

Pokračování příště

K tomu, že jako jediný z kandidátů není na tomto postu nováčkem, se váže i absence výraznějších změn. Své předešlé působení na IMS hodnotí Vykoukal především jako období stabilizace ústavu a rozjezdu projektů, ve kterých by chtěl dále pokračovat. Mezi vlajkové lodě Institutu mezinárodních studií patří široká nabídka cizojazyčných programů. Ty patří mezi Vykoukalovy priority pro další období na postu ředitele: „Chtěl bych posílit jejich propojování se zahraničními partnery formou double, eventuelně joint degrees.“
Dalším cílem, který považuje ředitel IMS za obzvlášť důležité, je ediční činnost ústavu, tedy vydávání časopisu. S tím je spojena i pravidelná a efektivní publikační činnost vědeckých pracovníků. V dnešní době je nezbytným aspektem také prezentace za zdmi fakulty či univerzity a PR oborů i celého institutu.

Dvouborům se nebráníme

Mezi stále častěji skloňovaná témata patří ve vedení fakulty i posílení spolupráce mezi jednotlivými pracovišti, do jisté míry izolovanými. Jiří Vykoukal se k němu staví podle svých slov otevřeně. Institut mezinárodních studií už totiž spolupracuje s Institutem ekonomických studií na magisterském programu zařazeném do projektu Erasmus Mundus s názvem International Masters in Economy, State and Society. Podobně se staví i k dvouoborům, o kterých se zatím mluví pouze v rovině teorie. „Jsem jim otevřený, jakkoliv jsem zatím neměl možnost prověřit tuto otevřenost v praxi,“ říká Vykoukal.

Kateřina Kňapová
Adéla Lávičková
Václav Vislous

556 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

    žádné články nenalezeny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *