Na slovíčko s ředitelem Kolejí a menz

Mojmír BémKdyž jsem připravovala příspěvek do brožury pro prváky, který se měl týkat kolejí a menz, pojala jsem redaktorskou práci zodpovědně. Výsledkem byl téměř dvouhodinový rozhovor s ředitelem KaM Mojmírem Bémem, který se do brožury ani do Sociálu nevejde. Pokusím se vybrat alespoň to nejzajímavější, co částečně změnilo i můj osobní pohled na servírovaná jídla a chod kolejí.

Hádej, kdo přijde na oběd

HvězdaSečte-li se platba studenta za oběd a státní dotace, výsledkem je částka pokrývající asi jen dvě třetiny výrobní ceny poledního menu. Nespokojenost strávníků, někdy možná oprávněná, pak prostě narazí na fakt, že se honosnější jídlo uvařit nedá, leda by menzy vyhrály Sportku. Omezený rozpočet ovšem není jediný problém. Zatímco školní jídelna má předem známý a až na výkyvy způsobené třeba epidemií chřipky stálý počet strávníků, menzy se spoléhají na statistiky a možná i na instinkt. „Řada studentů neví, zda půjde do školy, zda tam neskončí dřív. Takže uvaříme jídla, která si objednali, plus mnohem větší množství pro ty, kteří přijdou jen tak,“ vysvětluje Bém. Nasnadě je dotaz, kolik jídla se při takovém systému nakonec vyhodí. „Ztráty musí být takové, aby nepřesahovaly čtyři až pět procent. Když něco přebývá, musíme analyzovat, kde se stala chyba.“

Nízkorozpočtová zdravá strava

Menza JednotaRozpočet menz není nafukovací, takže když chtějí jídla obohatit o zeleninu, musí jinde ubrat. Proto na jídelníčku nejsou už tak často k vidění zákusky. „Od vedoucích menz víme, že studenti preferují smažená jídla, sladká jídla a jiná nezdravá jídla. My se snažíme odlišit od fastfoodů, ale také od cateringových firem, které vaří na jiných vysokých školách, a které používají až devadesát procent polotovarů. To my nechceme, byť by to pro nás bylo levnější,“ popisuje strategii KaM ředitel.

Přerušované podnikání

menza jednotaKoleje a menzy, to je spousta zaměstnanců, spousta prostor, spousta vybavení. Všechno je nastaveno tak, aby tisíce studentů dostaly každý den svůj oběd nebo bagetu, aby tisíce dalších mohly ulehnout do teplé postele. Jenže jen sedm měsíců v roce. S tím si ředitel KaM láme hlavu rok co rok: „Zbývajícího skoro půl roku musíme přemýšlet, co se zaměstnanci. Ani technologie není využívaná. Už jsme několikrát zkoušeli sehnat klientelu, ale lidé mají pocit, že menza je něco uzavřeného, kam nesmí, takže nepřijdou. Nicméně zajišťujeme závodní stravování pro některé firmy.“ Kdo trochu vidí do podnikání, tuší, že dělat byznys přerušovaně je opravdu z nouze ctnost. Která firma by chtěla sehnat dodavatele jídla jen na několik měsíců v roce a po zbytek času třeba vydávat zaměstnancům stravenky?

Bordeláři a zahraniční neplatiči

Když jsem se snažila z pana Béma vymámit, jak se studenti srovnávají s podmínkami na kolejích, kupodivu se nerozpovídal nejvíce o tom, jak ho trápí absence peněz na zateplování, nebo nová sociální zařízení, ale přiznal mnohem větší starost s postojem některých studentů k placení kolejného. Koleje jsou poměrně benevolentní, pokud se občas někdo zpozdí s platbou, vždyť studenti nemají lehký život. Jenže dá se to i zneužívat. „Vyčíhli to zahraniční studenti, kteří dlužili docela velké částky, pak zmizeli a zůstala jen adresa Mozambik a nějaké jméno. Vymáhat dluh přes půl světa je mnohem dražší než dluh samotný.“ Platební morálka českých studentů se prý naopak velmi zlepšila.

Hvězda

Kolej Hvězda

Stejně jako není rázný postup uplatňován vůči neplatičům, mají relativní klid i studenti porušující pravidla společného soužití. „Jsou státy, kde když někdo ruší noční klid, tak ho poměrně rychle vyhodí. Univerzita šla jinou cestou, cestou demokracie. My pak toho studenta musíme přemlouvat a domlouvat mu, projednává to kolejní rada. Je to sice ochrana pro studenty, ale projevuje se tu i rub demokracie. Trvá nám docela dlouho zařídit, aby dotyčný student dělal bordel někde jinde,“ vysvětluje Bém.

Je to v lidech

Z předchozích řádků už se dá tušit, že finance nejsou to první, co dělá šéfovi KaM těžkou hlavu. Jako správný manažer ví, že není radno podceňovat lidské zdroje. „Studenti si stěžují na dva okruhy problémů. Jedno je rušení nočního klidu spolubydlícími. Druhý okruh stížností se vztahuje k nám, především na chování ubytovatele ke studentům. To v poslední době intenzivně řešíme, posíláme zaměstnance na školení a různé kurzy.“

Zní to dobře, ale nedalo mi to, abych nezapochybovala, zda lze nalézt dobré zaměstnance i přes neuvěřitelně směšné platy, které pobírá „technický personál“ ve školství. „Jsou tady profesionálové, výborní šéfkuchaři, lidé dělající tu práci s láskou, ale taky je pravda, že na nižší pozice sháníme lidi, kde se dá. Bereme i takové, kteří se v soukromé sféře nechytí,“ přiznal smutně Bém.

Foto: Mirka Pašková, Radovan Fišer

2 346 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *