Mejstřík: Bez ekonomů se fakulta bohužel propadá do šedého průměru

Michal Mejstřík

S profesorem Mejstříkem jsme hovořili několik hodin a probrali mnoho atraktivních témat. Mezi ně patří viditelnost ekonomů na FSV, možnost přejmenování fakulty a bilance neekonomických oborů na poli vědecké práce… Jeho názor na kritiku a konkurenci je jasný. Podle něj na sebe musíme vztahovat ta nejpřísnější kritéria a naučit se akceptovat nejtvrdší kritiku.

Z čeho jste vycházeli při přemýšlení o jeho zavedení?
Univerzita Karlova na svém výjezdním zasedání deklarovala, že chce mít programy české i anglické. Na IES pravidelně studuje každý rok zhruba osmdesát zahraničních studentů, a to díky tomu, že asi 70 % magisterských a 30 % bakalářských předmětů je vyučováno v angličtině. Čím více toho pro zahraniční studenty děláme, tím víc jich sem přijíždí. Háček je v tom, že ten program je neplacený. Čím více my máme studentů ze zahraničí, tím více s nimi máme starostí, ale univerzita nám na to nijak nepřispívá.

Na FSV už ale dva placené magisterské programy existují.
Jeden z nich má na starosti pan Hnízdo, jmenuje se International Political and Economic Studies, druhý, Economics and Finance, garantuje IES. Žádný však není akreditován v USA, z čehož nejsou úplně happy ani východoevropští studenti. My bychom hrozně rádi přitáhli i čínské a americké studenty. K tomu je však třeba ona akreditace, jež však vyžaduje určitou práci a univerzitní prostředky, které se nám zatím nepodařilo získat. Už jsme ale začali ve spolupráci s CERGE připravovat akreditaci vskutku mezinárodního bakalářského i magisterského programu. Jejich schvalování bude ale na všech úrovních univerzity trvat nejméně rok.

A co cena programu?
Cena by měla být nižší než na britských školách. Ale zase si nemůžeme dovolit se podbízet, to nemá význam. Budeme konkurenceschopní. Nebráníme se ani promíjení školného a do programu se samozřejmě mohou zapsat i Češi a Slováci.

Proč je vůbec angličtina pro studenty tak důležitá?
Faktem je, že málokterá škola má tolik kurzů v angličtině jako my. Samozřejmě netvrdím, že všechny tyto kurzy jsou výborné a že jsou vyučovány perfektní angličtinou, ale už jenom samotný fakt, že se mluví anglicky, je důležitý. I výborní studenti z Matfyzu s tím mají problémy, třeba ti co nastoupili u špičkových mezinárodních konzultačních firem odchází po třech čtyřech měsících, protože nejsou schopni v angličtině systematicky přemýšlet, pracovat.

V MF Dnes vyšel v červenci článek od vás a od ředitele CERGE, ve kterém upozorňujete na opakované systémové chyby ve vytváření žebříčků kvality vysokých škol.
Ze 17 publikovaných příspěvků, které byly brány při vytváření žebříčku v potaz, jsou kromě dvou či tří všechny od ekonomů. Na základě těchto prací jsme byli vyhodnoceni jako nejlepší fakulta, ale přitom v komentářích nepadlo o ekonomech téměř ani slovo, což se nám zdá absurdní. Věc jsme urgovali u děkana, který se obrátil na zpracovatelskou agenturu. Ta řekla: ‘Vidíme název FSV, no tak jste filozofové.‘

Média se orientují na instituce, které existují, to jest na fakulty. Problémem institutů na FSV pak nutně je, že nejsou viditelné. Naštěstí pro zájemce o absolventy viditelní jsme, stačí se podívat na naše sponzory – dvě největší banky, dvě největší utility, světová konzultantská společnost… a kdybyste viděli tu frontu, která se tady neustále uchází! Nedostatečně viditelní jsme ale pro uchazeče o studium, byť máme řadu pravidelných projektů na sebepropagaci. Snažím se v lednu, kdy se maturanti rozhodují o VŠ, mít interview v novinách, ale tahle metoda je trochu absurdní. Cesta je jediná možná, a tu jsme již opakovaně diskutovali za účasti děkana a rektora. Do názvu se nějakým způsobem musí dostat slovo ekonomie.

Michal Mejstřík

Neměla by problémy viditelnosti institutů řešit příslušná místa na fakultě, například proděkan pro PR?
Řešil jsem to s ním, ale oni to berou tak, že jsme fakulta a že se tedy marketuje fakulta.

Myslíte tedy, že ekonomie nepatří pod křídla společenských věd?
Bere se to různě. Na řadě škol je to jako na London School of Economics and Political Science (LSE). V mnoha žebříčcích také máte zvlášť společenskovědní a ekonomické obory. Z mého hlediska se nyní jeví jako optimální mít název Fakulta ekonomických a sociálních věd nebo Fakulta sociálních věd a ekonomie po vzoru uváděné LSE, která má profil podobný jako FSV. A je to dáno také tím, že ekonomové mají jedno kouzlo pro každou univerzitu. Peníze totiž nejen spotřebovávají, ale i tvoří. Kdybych se vás kupříkladu zeptal, kdo sponzoroval minulé plesy FSV, tak to nejčastěji byli naši absolventi.

Jaká je aktuální situace ve věci přejmenování fakulty?
Zatím to je ve fázi ideového námětu a do té doby, než připravíme některé další podklady k této záležitosti, to nepovažuji za věc, která by ovlivnila život všech zúčastněných.

Ve škole se dokonce povídalo o rozdělení fakulty.
Rozumíte, v dlouhém časovém horizontu existuje řada variant a člověk si umí představit různé způsoby uspořádání. Já osobně jsem vždy byl zastáncem dvouoborového studia, zejména když jsme s kolegou Hlaváčkem IES zakládali. Realita se někdy vzdaluje mílovými kroky a život je pak úplně jinde. Je to jedna z úvah. Kdyby se navýšil počet studentů o tolik a tolik, kdyby se sem přihlásilo deset tisíc Číňanů, tak by to asi byla vyloženě aktuální věc, ale pojí se to spíše s CERGE. To si musí v dlouhém časovém horizontu vyřešit svůj status, což zatím řešíme pro někoho polovičatým řešením, připravujeme společné projekty.
Akademický svět má svůj rytmus, který chci respektovat, a navíc jde o demokratickou proceduru a musím brát ohled na stanoviska svých kolegů, a to nejenom ekonomů.

Jaký je váš názor na směřování kurzu Úvod do ekonomie?
Úvody má podle našeho názoru učit člověk, který má jistou erudici. Učil to pozdější viceguvernér ČNB pan Kysilka, také já, později profesor Hlaváček. Problém, který vznikl, se týkal obratů, které jsou mnohým cizí. Tak jsme zvolili jiné řešení a předmět svěřili docentu Půlpánovi, který kurz bude učit i příští rok.

Ani ten se však nevyhnul určité kritice.
V Sociálu byly samé negativní ohlasy, ale když jsem mluvil se studenty, tak ti byli spokojení. Co se dá od toho kurzu očekávat je to, že bude třeba se věc naučit. A je toho hodně. Základní učebnice ekonomie od Samuelsona má 2 tisíce stránek. Myslím se, že to je zcela přiměřené disciplíně. Rád bych slyšel stanovisko těch, co si nyní stěžují, za tři až pět let. To je doba, kdy za mnou chodí s tím, že jim například v novinách dali spravovat ekonomické stránky a oni nevědí, co dělat. Nebudu jmenovat, ale jsou to docela známí novináři, kteří si najednou uvědomují, že ekonomie není 1 z 50 kurzů, které musí navštěvovat, a ani to není mediální věda, ale je to věc, kterou se měli ve své době více zabývat. Jedinou výtkou, kterou jsem proto uznal, byla nestravitelnost grafů nebo některých výrazů s prvky matematiky. Proto jsme kurz posunuli jiným směrem.

FHS opouští Jinonice. Láká vás myšlenka minikampusu, např. v Jinonicích?
Tohle téma je zmíněno v Dlouhodobém záměru IES zvěřejněném na webu. Již je vybrána firma, která provede analýzu prostorových potřeb FSV. Pokud dokážeme navýšit počet studentů, jak máme v plánu, bude tento problém stále akutnější.

Zmínil jste deset tisíc Číňanů. Myslíte to vážně?
Společně s Šanghajskou univerzitou připravujeme knihu o strukturálních změnách v Evropě. Číňané se neustále ptají na možnost spolupráce s námi a studia zde. Za teoretickou ekonomií jezdí do USA, my jim musíme nabídnout malinko aplikovatelnější programy. V Číně je po studiu ohromný hlad a my bychom tuto poptávku měli pomoct uspokojit. Na IES jsme velice rádi, když tu máme mezinárodní prostředí.

Je podle vás i fakulta jako celek schopná obstát v ostré konkurenci?
Když se spojí výstup IES a CERGE, tak vyjde nejlepší pracoviště mezi českými ekonomickými fakultami. O to víc nás mrzí, že naše pracoviště se v žebříčcích pravidelně neobjevuje, ačkoli není složité jej v nich z fakulty vyčlenit. Když to ale uděláte, tak v tu chvíli se fakulta propadá do hlubokého průměru. Když aplikujete měkčí kritéria, tedy nejen články publikované v impaktovaných časopisech ve světě, ale i sborníky a další, tak potom už čísla vychází lépe, to je třeba říci.

Podle vedoucí katedry mediálních studií Barbary Köpplové je pro některé součásti FSV prioritou spolupráce s blízkou kulturní oblastí. Z toho pak plyne problém nízkého impakt faktoru časopisů, ve kterých články vycházejí. Ne o všem je možné psát do amerických vědeckých periodik.
Já znám názor paní Köpplové a nesouhlasím s ním. I v ekonomii se najdou oblasti, kde slýchávám podobnou argumentaci. Uplatnit článek o severní Moravě také není úplně banální. Když to pojmete jako analýzu teritoria, které se revitalizuje a které nazvete ‘Revitalizace něčeho podobného, co je v Pennsylvánii’, tedy že věc dáte do správného kontextu, v tu chvíli vám články začnou vycházet i v USA. Jenže to stojí hodně práce, hodně čtení, hodně analyzování.

Myslím si, že když jste na špičkovém pracovišti, které má mít evropský, ne-li světový, dosah, tak musíte cílit tímto směrem. Nemohu si pomoci, ale když jsme na UK, nejstarší univerzitě ve střední Evropě, tak prostě musím cílit takto vysoko. Nemohu se spokojit se sborníky. My vydáváme časopis Finance a úvěr, na který sami sháníme finanční prostředky, a AUCO (Acta Universitatis Carolinae oeconomica). A ani jedno není pouhý kanál pro umisťování našich článků. Články jsou tam totiž anonymně recenzované a náklady s tímto vším jsou obrovské, protože my se o to musíme starat. Články píšeme v angličtině, zapojili jsme se do mezinárodních databází, to vše je nesmírně pracné. Jsem přesvědčen, že když se v tomto úsilí pohnou ledy i v té oblasti mediální, tak za chvíli tam těch příspěvků bude víc.

V rozhovoru se doktor Gregor vyjádřil o magisterském stupni na IES v negativním smyslu (“nic moc…”), zatímco bakaláře chválil. Řada studentů uvažuje o ročním magisterském studiu například ve Velké Británii. Co vy na to?
Na magistru píšete více esejů, které někdo posuzuje, méně chodíte poslouchat. Osobně si myslím, že magisterské studium např. financí má slušnou úroveň. Jsme ale malá škola. Potřebovali bychom se trochu smysluplně nafouknout. Podobně CERGE má řadu vynikajících profesorů vybíraných na světovém trhu a podle toho placených, ale má málo studentů.
Myslím, že ideální kombinace je studovat u nás a vyjet na jeden či dva semestry do zahraničí. Naše nabídka je unikátní také v tom, že vyučujeme a zároveň žijeme v části světa, která není úplně standardní, je na pomezí východu a západu a lidé zde jsou trochu jiní. Proto sem také přijíždějí studenti ze zahraničí, protože je to baví. A většina jich jezdí právě na magistra. Jsou to fakta, která vyvrací skrytou hypotézu ve vaší otázce, že magisterské studium za to nestojí. O něčem také vypovídá množství cen, které obdrželi naši absolventi. Ale nechci říct, že jsem spokojen! Nejsem spokojen, chci, aby to bylo lepší.

Zpětná vazba se nekonala minulý zimní semestr a v létě kolem ní byl zmatek. Nyní je zprovozněn modul Anketa v SIS. Co na to říkáte?
Zpětnou vazbu jsme na FSV jako první zavedli my ekonomové v roce 1992. Pak ji jedna paní proděkanka z našich řad rozšířila na celou FSV. Myslím, že návratnost dotazníků by zvýšila povinnost je vyplnit. Bez vyplnění dotazníků ke všem absolvovaným kurzům by se student nemohl zapsat do dalšího ročníku. Samozřejmě by bylo třeba dát to do studijního řádu, aby si studenti nestěžovali, což je ale komplikovanější operace. Je to sice krajní a docela ostrá varianta, ale celkem snesitelná.

V E-klubu je nová krev. Co od něj očekáváte?
Základním stavební kamenem naší spolupráce jsou přednášky. Líbí se mi seznamovací kurz E-go. Hlavně doufám, že E-klub naváže na spolupráci se zahraničními. Napadají mě mikulášské besídky či sportovní turnaje. Jeden pokus už tu byl – F-klub. Samozřejmě jsem zvědav a těším se, co ukáže nová generace.

Podle mnohých byla kupónová privatizace v této zemi předem odsouzena k velikým potížím, vy jste na toto téma napsal nejednu knihu. Jak byste shrnul svůj názor na tuto problematiku?
Akademická sféra včetně mě poukazovala na problémy mnohokrát, např. na stránkách Respektu. Upozorňovali jsme, že privatizace bank měla být provedena dříve a fondy více regulovány; připomínky však nebyly vůbec vyslyšeny. Privatizace je taková, jaká se dohodla v demokratickém procesu, je politickým problémem a výsledkem politického jednání. V zásadě nikde to neproběhlo ideálně. Chyby byly, ale nebyla to žádná banánová republika.

Jak to vidíte s eurem a ČR?
Jako problém vidím to, že 90 % HDP eurozóny se tvoří v zemích, které už roky čekají na pozitivní změny ve svém vnitřním trhu. Je nejen třeba, abychom byli připraveni my, ale také, aby se nám před očima měnili dva tahouni, co v realitě určují podobu eurozóny. Myslím, že ve Francii, která má snad nejvíce zkostnatělý pracovní trh, lze za tuto situaci vinit kromě politiků i novináře, kteří často zobrazují například zahraniční pracovníky dost pokřiveně.

prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.

promoval v roce 1975 na VŠE, pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV a v roce 1990 odjel na rok na London School of Economics and Political Science. Hned poté se stal docentem a od roku 1993 zakládajícím ředitelem IES. V té době také spoluzakládal CERGE a později byl jeho výkonným ředitelem. V roce 1997 získal titul profesora bankovnictví a podnikových financí. Michal Mejstřík je ředitelem společnosti EEIP, která poskytuje poradenství ve finanční oblasti (fúze a akvizice, restrukturalizace, financování ad.).

7 637 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (8 hlasujících, průměrné hodnocení: 4,75 z max. 5)
Loading...

Související články:

44 komentářů: “Mejstřík: Bez ekonomů se fakulta bohužel propadá do šedého průměru”

  1. Martin B napsal:

    Mejstřík je dobrej ředitel, ale myslím že měnit název fakulty, jak navrhuje, není nutné. To, že pěstujeme i (velmi kvalitní) ekonomii lze sdělit světu i přes chytrou marketingovou kampaň zdůrazňující značku IES (v rámci FSV).

  2. Radek napsal:

    A to já bych název změnil rád. Ekonomie na FSV se s ostatními obory nedá srovnat metodologicky, tématem, vůbec ničím. Je jiná. A lidi pod názvem FSV ekonomii ani neočeávají. No a pak je tu ten problém s maketingem, který by se řešit dal. Třeby by se i vyřešil, ale bůh ví, za jak dlouho.

  3. Luboš napsal:

    Mejstříka máme rádi, ale neměl by s IES usínat na vavřínech. Konstruktivní (a možná i ta nekonstruktivní) zpětná vazba by měla být automatická u všech kurzů. Úvod do ekonomie je podle mého jako naprostý základ srozumitelný i nematematickému laikovi, pokud dává na přednáškách pozor a není líný se zeptat na pojmy, kterým nerozumí, a jestliže si nad ním ostatní instituty zoufají, pak ani nechci vědět, co se tam probírá na pro ně normálních kurzech a nedivím se vtipům o tom přejetí tramvají č.18 před Hollarem.
    Momentálně se na celou fakultu dívám zpovzdálí a musím konstatovat, že i na IESu je ještě mooooc co zlepšovat a že v mezinárodním měřítku se s vyspělými univerzitami nemůžeme měřit, nicméně pokud bude vůle a úsilí, nic není nemožné. CERGE-EI již celkem věhlas získává, teď bychom se o to samé mohli pokusit i my. (Příklad: celý ročník statistiky na IES opravdu jde srozumitelně a v poklidu probrat i za dvě přednášky, jak jsem se právě přesvědčil)
    Otázka marketingu je komplikovanější. Stejně jako McKinsey nezná každý, i IES by stačilo, pokud by byl známý jen v určitých místech, do čehož ale jistě patří studenti rozhodující se o budoucí vysoké škole. Metoda se SCIO testy je zajímavá, ale o úspěšnosti bych se asi spíše předem poradil s nějakým marketingovým expertem, jestli by bývalo nebylo lepší věnovat úsilí na nějakou „obyčejnou“ mediální kampaň.
    Tzn, vzkaz pro tuhle diskuzi – marketing klidně (a hodně), ale hlavně také nesmíme zapomenout to, co chceme prodávat.

  4. Martin B napsal:

    ze ekonomie nema nic spolecneho s ostatními sociálními vědami?? To myslím, že skutečně není pravda. Ano, IES je výrazně schopnější než lecjaký jiný institut FSV, vlastí obor je taky vyjímečně formalizovanější než ostatní vědní obory pěstované na FSV, ale téma je stále společné: chování člověka, společnosti, národů…

  5. Radek napsal:

    Tak tohle („téma je stále společné: chování člověka, společnosti, národů…“) mi přijde fakt idealistické :D. Možná by sis někdy měl otevřít nějaké sylaby, abys viděl tu změť matiky a statistiky. To josu trochu jiné metody, přístup a chápání než u zbytku FSV, který je založen na humanitních vědách.

  6. martin p. napsal:

    s tou matikou to sice je pravda, nevyvraci to ale skutecnost, ze ekonomie je spolecenska veda, ktera se na lidske chovani diva svym vlastnim pohledem. To ale dela kazda spolecenska veda, jiny pristup ma ekonomie, jiny politologie, jiny sociologie, jiny historie, jiny filozofie…

  7. Radek napsal:

    Mylsím, že pohled ekonomů je zásadně jiný. Laik by to vyjádřil slovy, že ekonom má rovnici kdežto jinonice větu.

  8. martin p. napsal:

    No dobře… a co jako?

  9. Radek napsal:

    Z toho vyplývá, že pod názvem FSV neočekává teoretickou ekonomii ;). Ostatně, aspoň by FSV nabyla větší prestiže.

  10. Luboš napsal:

    Radku promiň, já bych to s tou prestiží zas tolik nepřeháněl. Název nemění nic na tom, co se děje vevnitř, a jestli je IES tak hrozně lepší než ostatní instituty, tak proč si pod názvem FSV pořád každý představí ty ostatní vědy? Myslím, že daleko větší úspěch by byl, kdyby někdo na ulici řekl: „Studuji politilogii na FSV“ a odpovědí by bylo „Jasně, to je tam, co se studuje ta těžká ekonomie, že jo?“ než si dost sobecky usurpovat část názvu fakulty.

  11. Radek napsal:

    Co se prestiže týče, mířil jsem na to, co zmiňuje Mejstřík v článku „Bez ekonomů se fakulta bohužel propadá do šedého průměru“ o vědeckých úspěších a neúspěších FSV (IES bych jinak mohl kritizovat několik hodin v kuse).

    To, proč si všichni pořád představují jen ostatní vědy, je dáno tím, že:
    – si ekonomii nezařazují ekonomii pod sociální vědy (tak jako já na gymplu),
    – novináří a tvůrci žebříčků zmiňují úspěchy fakulty, ale nezmiňují to, že úspěch stojí na ekonomech,
    – FSV má mizerně prováděnou promotion,
    – IES se málo snaží dělat vlastní promotion (až na E-klub, který teď má jeden nadějný projekt).

    Já bych také radši, aby se název nemusel měnit. Změna je ale prospěšná. Jiný název by pravdivěji reflektoval „obsah“ fakulty a pomohl by ekonomům v růstu.

    Nejsem zaslepeným zastáncem IES ani FESV. Jen si myslím, že by to mohlo zvýšit globální užitek.

  12. martin p. napsal:

    – z toho cos právě napsal vyplývá, že: Fakulta by měla změnit svůj název jen a pouze proto, aby se ekonomové lépe mohli propagovat. Nezlob se, ale to mně přijde opravdu pod úroveň.

    – FSV má mizerně dělanou promotion, ale je taky pravda, že FSV má již druhého děkana z IES, který s tím nedokázal za posledních 5 let vůbec nic udělat; Nemluvě o tom, kolik lidí za IES sedí v akademickém senátu, který za své funkční období vytvořil pouzi jakousi nepříliš transparentní (protože fakticky bez účasti veřejnosti) komisi, která má zreformovat web. Za půlroku existence se ještě k ničemu nedobrali, tak jsem zvědav, jestli tento orgán přečká „senátní volby“

    – že sis ekonomii nezařazoval mezi společenské vědy na gymplu mi přijde zvláštní, protože úvod do ní tvoří součást osnov předmětu „základy společenských věd“ vyučovaný na všech českých středních školách; mě při tom přechodu z gymplu na VŠ spíš překvapilo, že se ekonomie tak ve velkém učí na technických školách

    – Souhlasím s Lubošem v tom, že bychom měli lépe propagovat FSV jako celek. Na IMS působí řada špiček ve svém oboru, kteří se těší i mezinárodní reputaci. Na IKSŽ máme taky pár předních odborníků na média, na IPS působí nejznámější (i mezinárodně) český politolog prof. Novák, na významu získává i dr. Lebeda; na sociologii je prof. Petrusek. Řada lidí z FSV často mluví do televize (což je spolu s novinami nejdůležitější propagační médium) a tam by se mělo objevit: politolog/ekonom/mediální analytik, Fakulta sociálních věd. Na propagaci se musí systematicky pracovat – nemálo českých novinářů prošlo FSV, je třeba této sociální sítě využít k lepší propagaci. Jsme také první vysoká škola v kontinentální Evropě, kde se učí marketingová komunikace. Proč toho nevyužijeme? Proč se místo toho utápíme v bezbřehém blábolení o tom, jak ekonomie je hard, a ostatní pouze soft nebo snad dokonce medium-rare vědy?

  13. Radek napsal:

    Pro zajímavost cituji proděkana Jiráka: Má to svou logiku propagační i věcnou. Chápu, že řada studentů si pod označením FSV představí leccos, ale ne ekonomii. Ať chceme nebo ne, ať svou vnitřní soudržnost zaklínáme jakkoliv, rozdíl v přístupu, ve způsobech, celkovém pojetí studia mezi ekonomií na jedné straně a těmi ostatními obory je zřetelný. Ekonomie se svým výlučným postavením v neoliberálním světě dokáže etablovat ve vztahu k praxi, způsobem, kterým dokáže adaptovat metody, které nejsou čistě sociálněvědní, myslím výzkumné, tak prostě tam ta [cézura] je a nejde ji přehlížet. Ty ostatní obory v sobě nechávají znít pozůstatek toho, že historicky vychází z humanitních oborů. Vůle být nejenom o společnost, ale i o člověku, hledat vazby k historii, literární vědě, psychologii jsou tam daleko větší a jsou to dva byť blízké, ale přeci jen odlišné světy a možná by to název měl v nějaké podobě odrážet.

  14. martin p. napsal:

    to co doc. Jirák říká je pravda..přesto si myslím, že pojem „sociální vědy“ v sobě dokonale zahrnuje politologii, ekonomii, terit.studia, sociologii a mediální a komunikační studia. Z tohoto pohledu bych spíš očekával, že se přejmenujeme na Fakultu sociálních věd a žurnalistiky, posledně věnovaná totiž sociální vědou není. Nezbývá, než si položit otázku, proč maturanti najdou dokonale (leč ne zcela logicky) žurnalistiku mezi sociálními vědami, ale ekonomii hledají spíš na VŠE. Myslím, že hlavní problém je opět propagace. A nejsem si zcela jist, zda by přejmenování na FSVE přitáhlo víc lidí, protože (kvalitní) ekonomii zatím zkrátka očekávají jinde než na UK.

  15. Radek napsal:

    Budu regaovat jen na část tvého příspěvku: lidé očekávají!, že na UK je ekonomie, ale diví, že tam není…teda ona tam je, ale nikdo o ní neví. UK je přeci nejlepší univerzita, tak jak to, že tam ekonomie není?, říkají si. Je tam… jen schovaná. Řemeslo žurnalistika bych já osobně pod socíální „vědy“ klidně dal, zato ekonomie klidně ne.

  16. martin p. napsal:

    Prosím bez uvozovek u „vědy“. Politologie, sociologie, historie a teritoriální studia jsou vědy, odpovídají jednak definicím vědy a za druhé jsou tak všude na světě uznávané. Takže nemá moc smysl je zpochybňovat. Můj názor na tzv. hard a soft vědy – viz výše. Nevidím důvod, proč by instrument „matematika“ měl být vědečtější než třeba instrument dějepisný či filozoficko-teoretický. Jsou jevy, které matematikou zapsat nejdou a naopak. Samuelson měl pravdu, když ekonomům vyčítal, že jsou bez matematiky jako sportovci-teoretici. Nedovedu si ale představit, k čemu by mi v teritoriálních studiích byly parciální derivace, diferenční rovnice či kvadratické formy. Do politologie a sociologie a třeba psychologie matematika pronikla, nedokázala se ale, pokud vím, etablovat jako jediná správná metoda.

    A k tomu ostatnímu co píšeš..začínáme se točit v kruhu. Shodneme se na tomto: ekonomie na UK je špatně propagována. Já zkrátka jen pochybuju o faktu, že to přejmenování fakulty nějak dramaticky zlepší.

  17. Luboš napsal:

    Martine p., vůbec jsem neřekl, že chci propagovat fakultu jako celek (zatím – viz. níže) a velké zastoupení ekonomů v senátu je jednoduše důsledek toho, že ekonomové chodí k volbám, narozdíl od všech ostatních, kteří jimi (a tím pádem i celým senátem a vším, co s ním souvisí) svojí neúčastí pohrdají, přičemž pak jen nadávají, když se jim něco nelíbí. Tento přístup je znatelný v současnosti i v celorepublikové politické situaci, což mi přijde poněkud smutné. Uznávám jen konstruktivní kritiku, tzn. jestli se ti nelíbí, jak senát pracuje, proč s tím nic neděláš? Jestli máš nějaký geniální návrh na vylepšení chodu fakulty, proč ještě nebyl uskutečněn?
    Každopádně k tomu nápadu propagovat FSV jako celek: Pokud by se instituty spojily a vytvořily by nějakou smysluplnou informační kampaň, už jen například prezentaci na své střední škole, kterou by prezentující pojali ne jen jako prezentaci svého institutu, ale celé fakulty, pomohlo by to ve výsledku (doufejme) všem. Jak všichni ale víme, nezištná činnost je často dost nespolehlivá, proto navrhuji, aby se zaplatila nějaká soukromá marketingová firma, která by zpracovala zakázku na propagaci fakulty. Proč to nenechat profesionálům? V případě celé fakutly by se podle mě mohlo sejít už dost financí,aby to za něco stálo.
    Existuje zde ale i další možnost, o které ještě řeč nebyla, protože je trochu radikálnější: Oddělení ekonomie od FSV a její sloučení s CERGE-EI a tím pádem vytvoření komplexního výzkumného ekonomického institutu jak se sluší a patří (jmenoval by se třeba Economic Research Institute při UK) Například takhle existuje Bonn Graduate School of Economics, která je volně propojena s Universitou v Bonnu.
    Tato myšlenka není tak nereálná, protože v minulosti už tyto dvě instituce spojeny byly, ale kvůli nějakým administrativním záležitostem byly odděleny a jejich spojení by, jak naznačil Mejstřík, se mohlo uskutečnit. Byl by to asi brutální rozchod, ale spousta věcí by se vyřešila a už by si jedna strana nemohla stěžovat na neschopnost té druhé. Zbytek FSV by byl nucen začít něco dělat a ekonomie by konečně měla „svůj“ název.
    A dodatek: ekonomie samozřejmě sociální věda je, ale ostatním se podobá svými metodami asi tak, jako se podobá astrologie astronomii (pokud to přeženu), i když pracují tyto obě s planetami tak jako sociální vědy s člověkem. (pro ilustraci doporučuji přečíst si a porovnat nějaký aktuální výzkumný paper z ekonomie a z jiné sociální vědy)

  18. martin p. napsal:

    Luboši je velmi zvláštní vyčítat člověku, který v Jinonicích organizoval volby do celouniverzitního senátu (a přišlo hodně lidí), podílel se z velké části na přípravě a realizaci loňského dne otevřených dveří IMS, rok vedl Sociál(vedle intl. clubu jediná celofakutlní studentská organizace) a několikrát psal o svých návrzích na zlepšení fakulty do Sociálu i na fakultní fórum, že se nesnaží o změnu. Rád bych kandidoval do akad. senátu, bohužel jsem ale letos na Erasmu, takže nemůžu. Jsem velmi zvědavý, jak moc jsi k blahu ostatních přispěl ty.

    – za druhé: Moje kritika senátu: Mně přijde zvláštní skutečnost, že si ekonomové stěžují na špatnou propagaci fakulty a zároveň mají k dispozici ty nejlepší páky to změnit. Proč to tedy neudělají?

    – za třetí: s tou soukromou agenturou na propagaci fakulty nelze než souhlasit

    – za čtvrté: oddělení IES a spojení s CERGE-EI. Je pravda, že to bylo to nejjednodušší řešení a pokud vše bude pokračovat tak jako dosud, možná k němu i dojde. Mně se nelíbí, protože mi připadá jako výraz přehnané sebestřednosti a zabedněnosti.

  19. Radek napsal:

    jan k uvozovkám u slova vědy v mém příspěvku – týkalo se to žurnalistiky, ne jinonic (!).

  20. Luboš napsal:

    Martine p., jsem rád, že se pro FSV angažuješ. Předchozím příspěvkem jsem chtěl dát najevo, že nemám rád argumenty typu „on to dělá špatně“ a sám mít ruce v kapsách, což asi Tvůj případ není a můj také ne. Z mých hmatatelných výsledků můžu zmínit seznamovací kurz pro prváky E-GO, který se brzy rozšířil i na ostatní instituty, jak jsem slyšel.
    Jinak situaci máme jak vidím podobnou, protože i já píši ze zahraničí 🙂
    Každopádně když si teď znovu pročítám tuhle diskuzi, připadá mi, že se ubírá špatným směrem. Faktem zůstává, že bez vědecké činnosti IES by se FSV opravdu propadlo do šedého průměru, jak článek napovídá, a o IES nikdo neví, takže z práce ekonomů profitují na pověsti a známosti všechny ostatní instituty, jen ne ekonomové. Teď se bavíme o tom, jak tuto pozitivní externalitu internovat ve prospěch IES a zároveň jak zvýšit konkurenceschopnost a medializovanost FSV na poli vysokého školství, případně oboje dohromady. Co vidíš ty jako možné řešení?

  21. Zuzana napsal:

    Panove a damy,nejzajimavejsi clanek v celem minulem cisle Socialu je o prehnanem elitarstvi nekterych studentu i vyucujicich IES. Mela jsem to „stesti“ vyskytovat se nejakou dobu na IES a kvalita vyuky se da nazvat vselijak, slovo elitni by se mezi charakteristikami ale vazne nevyskytovalo. Tak uz to priznejte!!! Oddeleni IES od ostatnich oboru by mozna pomohlo v tom, ze by se konecne prestalo na FSV pohlizet jako na skolu elitaru a snobu. IES pro me byl velkym zklamanim, preji mu v budoucnu vse dobre, mene elity a vice vyucujicich, jejichz kvality budou spocivat nejen v tom, co sami umi, ale i v tom, jak to umi predat.

  22. Radek napsal:

    Zuzana: na koho míříš svou výzvu k přiznání? Například mému ročníku je jasné jednak to, že nemá cenu se měřit s VŠE, a jednak to, že i na IES je spousta špatných věcí. Já odcházím ze školy neustále zklamaný a běduji nad tím, že jen pár kurzů je dobrých. Na druhou stranu mi přijde, že v českých poměrech je IES vynikající.

    Doporučuji ke čtení:
    http://ies-prague.org/clanek/studuji-na-ies-kdo-je-vic
    http://ies-prague.org/clanek/elita-aneb-pribeh-o-marketingu-a-kvalite

  23. Petr napsal:

    Radku na jake jine vysoke skole v CR jsi studoval?

  24. Radek napsal:

    Na žádné :). Podotýkám, že nejen studiem získávají se zkušenosti.

  25. Martin B napsal:

    s postupem doby jsem nabyl dojmu, že primárním problémem naší fakulty a naší univerzity je slabé centrální vedení a geografická dislokace. Z toho pak pramení spoustu neporozumění. Název fakulty je jen zástupný, v zásadě nepodstatný problém. Soustředit bychom se měli spíš na otázku budoucího fakultního a univerzitního managmentu.

  26. martin p. napsal:

    Já bych formuloval hlavní otázku takto: co udělat pro to, aby se celá fakulta dostala na evropskou, resp. světovou úroveň?

    Problém tkví především v tom, že jednotlivé fakultní součásti spolu takřka nekomunikují. A protože se neznají, tak s sebou navzájem pohrdají. Zažil jsem několikrát situaci, kdy na zasedání akademického senátu byla zpochybňována samotná existence některých oborů. Nic proti, ale většina lidí z Opletalky naprosto netuší, co se děje v Jinonicích a na Hollaru. A když to obrátím, nebude výsledek jiný. Ne ve všem je přitom IES tak moc světové a ne ve všem jsou Jinonice tak strašně pozadu.

    Otázka publikací je komplexní. Impact factor vymysleli Američané a pokud vím, vedou se kolem něj i tam rozsáhlé diskuze. Když to vezmu z pohledu IMS..máme tam třeba celoevropsky uznávané odborníky na Pobaltí, Polsko a Německo, kteří publikují knihy a články i v těchto zemích. Ne všechny relevantní časopisy vycházející mimo USA ale jsou impaktované, jenže co je důležitější? Např. odborník na Litvu, Lotyšsko a Estonsko publikující v časopisech v Americe (nemalá část Američanů ani z vědecké obce naprosto netuší, kde takové státy leží) nebo někdo, kdo píše do periodik vycházejících v evropském měřítku nebo v těchto zemích? Odpověď není zcela jednoznačná. Navíc věci se neustále vyvíjejí, v blízké době bude impactovaný Český časopis historický, kam část produkce IMS směřuje. Neznám konkrétní čísla pro celou fakultu – viděl jsem jen žebříček institucí, které vyučují ekonomii, od prof. Turnovce. Tam vyšel IES druhý. Pak ještě někdo z CERGE-EI vydal v létě v HN jiný žebříček, přičemž z 20 „nejlépe publikujících ekonomů“ tam IES měl, pokud si to dobře pamatuju, pouze 2 zástupce.

    Začal bych tedy tím, co asi každý manažer: SWOT analýzou. Určit skutečný stav, zjistit kde je problém a zkusit dělat cílená opatření pro zlepšení situace. Jestliže fakulta stanoví jako prioritu získat co nejvíc článků v impaktovaných časopisech, použil bych stejnou metodu jako prof. Mejstřík na IES…prostě bych zadal doktorandům v rámci jejich povinností určitý počet impaktovaných článků a vytvořil systém finanční motivace (odměn pro vědce FSV, kteří publikují v tom typu časopisu, ve kterém to podle fakulty je žádoucí).

    Z hlediska toho co vím o poměrech v čele naší alma mater, tuším, že odpověď na takový návrh by zněla „To není tak jednoduché.“ Tuto odpověď už jsme obdrželi nesčetněkrát na jiné návrhy a ano, zásadní rozhodnutí a změny nejsou nikdy jednoduché. Proto musí v čele fakulty být lidé, kteří budou schopni je prosadit. Protože, opakuji, současný stav, kdy ekonomové říkají „Zbytek fakulty nám nesahá ani po kotníky“ a zároveň z jejich řad vzešel už druhý děkan, mají dalšího významného proděkana a zároveň schopného zástoupce v univerzitním senátu a hodně silné zastoupení ve fakultním senátu, působí poněkud zvláštně. Z volební logiky by člověk očekával, že potřebné změny prosadí. Neboť, jestliže k tomu nestačí takováto mocenská konstelace, jaká tedy?

  27. Ondrej napsal:

    Zajimava diskuse. Trapi mne na ni jen to, ze je to pro mne jediny projev zajmu o budoucnost nasi drahe fakulty. Nebo snad existuje nejaka jina platforma, ktera by to (skutecne!) resila?
    P. S.: Drobny stouchanec pro nektere ekonomy – otevrete si nekdy nejaky clanek o politice ci spolecnosti v impaktovych casopisech – bez schopnosti pracovat s regression analysis si take moc neskrtnete.
    P. P. S.: Proc mne pri cteni vlastniho post scripta napada, ze v prazskych Jinonicich az na ctyri sociology-vyucujici nikdo o nejakych „metodach“ nikdy neslysel?

  28. martin p. napsal:

    P.p.p.s existuje taky pojem „regresní analýza“, který sice není „fancy“ jako „regression analysis“, ale znamená to totéž 😉

  29. Martin B napsal:

    English rulez! na IES chteli preci vyucovat kompletne v anglictine 🙂 nastesti se to zatrhlo se spravnym argumentem, ze ukolem UK je dbat i o cesky jazyk a jeho uzivani i na poli vedeckem…

  30. Radek napsal:

    Lehce offtopic: o FSv se diskutovalo i na starých stránkách Sociálu, u opisování byla hodně ostrá diskuze: http://social.fsv.cuni.cz/comment.php?akce=fullview&cisloclanku=2005031510

  31. Radek napsal:

    Ondrej: existuje Sociál.. a pak je tu samozřejmě vedení fakulty ( 🙂 ), které je, jaké je, a které se mění… a AS nyní projde generační obměnou. Dle volebních programů, co jsem zatím četl, jsou to samé hvězdy se sympatickými plány, plné odhodlání.

    ad regresní analýza – doevdu si představit, že ji v politologii využívá martin gregor (ten teda používá ještě horší věci), ale v jinonicích asi málokdo.

    martin p: neposmívej se za užití anglického výrazu. mně se to také stává a dle mé zkušenosti se to stává proto, že jak čteš jenom anglicky, tak ti to z úst prostě leze takhle.

  32. martin p. napsal:

    ale no tak, na IMS se čte každý týden aspoň 100 stran v angličtině, když chci být přesný v některých tématech, sáhnu i po němčině a francouzštině… excesivní použití angličtiny mi přijde spíš smutné, jak už to ostatně naznačil i Martin B. Jsme v Čechách a je třeba pěstovat češtinu. Jasně, jsem pro kompletní výuku v angličtině, ale zároveň bych rád dbal jazykové čistoty, tzn. v angličtině používal anglická slova a v češtině, tam kde existují, česká slova. Protože marná sláva, „sívíčko“ je pořád jenom „životopis“, „budget restraint“ zase „rozpočtové omezení“, „oportunity costs“ „náklady obětované příležitosti“ atd. byť to nezní tak cool… a protože mám sklon se frajeřinám spíš smát, tak se směju 😉

  33. Radek napsal:

    Jákepak „ale no tak“. Co já vím, tak lidé používají to, co je stojí co nejméně úsilí. A když o něčem čteš a mluvíš spíše anglicky, tak je pro tebe pohodlnější to napsat a říct anglicky. Někdy do tak funguje, někdy ne. Já osobně se sebe normativní omezení ve stylu národního obrození spíše nekladu, a tak mi ve školních záležitostech sem tam angličtina do úst vplyne.

  34. mirek napsal:

    Aby nám ta diskuse nesklouzla k jazykovědě… Nedávno jeden náš politolog vyprávěl, jak se na nějaké akci sešlo pět IESáků-Čechů, kteří spolu diskutovali anglicky, sice ne moc dobrou angličtinou, zato si ale připadali strašně cool 😀
    Moc nechápu, kde se mezi ekonomy bere ta posedlost angličtinou… Snad proto, že někteří neumí ani pořádně česky (viz výše)? Nebo chtějí, aby to znělo odborněji? Bohužel taková snaha působí většinou spíš trapně…

  35. Martin B napsal:

    ale tak i veda ma svou hantyrku. driv se do ceske mluvy motaly vyrazy latinske, nemecke, francouzske… ted vladne anglictina. nicmene si myslim, ze pece o narodni jazyk je jednim z ukolu univerzity. doufam ze v tom nejsem staromodni :-/

  36. Ondrej napsal:

    Jen jedna poznamka – anglickou verzi jsem pouzil, neb jsem jeji cesky ekvivalent nikdy v zivote neslysel (metodologie, at uz kvalitativni ci kvantitativni /doufam, ze v CJ nepouzivame absurdity typu „jakostni“ ci „mnozstevni“/ na IPS neexistuje) a nechtelo se mi vec datlit do vyhledavace. (A nechtel jsem se dopoustet „regresivnosti“ ci jinych preslapu.)
    K te platforme – jak v tehle veci funguji studenstke samospravy jednotlivych institutu?
    P. S.: Jestlize slovo „regresni“ povazujeme za ceske stejne jako mrakodrap ci cistonosoplenka, domnivam se, ze vyse nastineny ukol (pestovat cestinu) se tak uplne nedari.

  37. martin p. napsal:

    Ondřeji: jasně, já jsem nechtěl být až tak útočný, jak to možná vypadá. Vlastně z celé té naší diskuze, kterou tady vedeme, vyplývá, že spolu jednotlivé obory velmi málo nekomunikují a mají vůči sobě silné předsudky. A to určitě(alespoň z lidského hlediska) není v pořádku. Byl bych proto, aby se fakulta snažila s tím něco dělat. Ale zároveň je třeba parafrázovat Kennedyho slavný výrok „Neptejte se, co pro Vás může Vaše fakulta udělat. Ptejte se, co Vy můžete udělat pro ni!“

  38. Radek napsal:

    Od regression analysis ke Kennedymu :)), to je balancování.

    samosprávy – viz listopadový sociál (12tého)

  39. Luboš napsal:

    Doktor Gregor regresní analýzu samozřejmě používá, protože je to jeden ze standardních (a ekonomy oblíbených) analytických nástrojů a „regresní analýza“ je to pro tuhle metodu zcela běžný název z pocházející oblasti statistiky (viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Regresn%C3%AD_anal%C3%BDza Před jejím použitím v praxi doporučuji se jí naučit rozumět, nebo se s někým poradit, protože se dá velmi lehce velmi chybně interpretovat…)

    Co se týká češtiny, trpí podle mě zcela nejvíc v podnikovém slangu, pro pobavení uvádím články časopisu BIZ http://www.casopis.biz/?q=node/176
    http://www.casopis.biz/?q=node/94
    Já osobně jsem se problému s používáním anglicismů (snad je to česky správně) vyhnul tím, že jsem napsal celou práci anglicky.

    Martine p., souhlasím, že komunikace mezi instituty je žalostná. Mirku, díky, přesně takhle se projevují přesudky oproti ostatním institutům díky tomu, že se prostě vzájemně neznáme. „…sešlo pět IESáků-Čechů, kteří…neumí ani pořádně česky.“
    Pro to, aby se FSV někam posunula, a to nejlépe na evropskou úroveň, je potřeba, abychom se napřed přestali hádat a začali se spolu bavit nějak produktivně, a to myslím nejen v rámci chodu fakulty. Zaprvé musím uznat, že nevím, co se děje na ostatních institutech ať už co se tam probírá v kurzech nebo kam směřují jednotlivé specializace. Jasné je, že to nejde překlenout jen tím, že by se člověk šel čas od času mrknout na nějakou přednášku, nebo si jen tak zapsal nějaký předmět odjinud; tedy alespoň na IES pokud by někdo přišel na pokročilejší přednášku bez potřebných základů, na 90% by mu moc neřekla.
    Další smutná věc je, že se neznáme ani jakožto studenti mezi sebou, mezi instituty. Já osobně mám na jiných institutech maximálně tři čtyři známé, což mi přijde žalostně málo. Pak je jednoduché vytvořit si jisté stereotypy o ostatních na základě náhodných osobních zkušeností. V rámci institutů se začaly pořádat seznamovací kurzy, navíc je pravděpodobně řada „večírkových“ akcí, ale meziinstitucionálních neformálních akcí je podle mě pořád málo. (Napadá mě asi jen Majáles a ples?)
    Dále si myslím, že by šlo posílit i nějak akademickou spolupráci. Když to vezmu z pohledu ekonomie, přímo vybízí ke spolupráci s dalšími vědami, jako je třeba sociologie nebo politologie, a to oboustraně. Ekonomie by mohla dodat (třeba) svoje metody a výměnou dostat nový úhel pohledu (třeba) při kosntrukci modelů.
    Uvítám návrhy na změnu, tedy vylepšení situace. Já bych přispěl svou troškou do mlýna například nějakou menší konferencí, kam by přispěli studenti z jednotlivých institutů prezentacemi, co že to vlastně tam u nich dělají. (Pokud by se to dalo nějak ohodnotit kredity, jen lépe.) Také by možná pomohlo nějak začít podporovat projekty/společné práce (joint papers) s účastí více řešitelů z více institutů (alespoň ze dvou rozdílných, aby to mělo smysl, že). Otázka praktického provedení by byla samozřejmě složitější, nechávám otevřené, je to jen nápad.

    Další důležitý aspekt, který podle mě hraje roli ve vývoji FSV, je (ortočeštináři prominou) „potenciál výzkumu,“ jak si nazvu možnost pracovat na určitých problémech do patřičné hloubky (a to i na bakalářském stupni). Na IES tento potenciál nejen díky blízkosti CERGE je – máme možnost využívat opravdu rozsáhlých databází vědeckých časopisů na internetu, máme k dispozici obsáhlou knihovnu a také dostatek schopných konzultantů schopných a ochotných poradit. (Jestli je tam i motivace tohle všechno naplno využívat nechávám nezodpovězené, stejně jako jestli obdobné prostředí existuje i jinde, což přiznávám, že nevím, a rád bych se dozvěděl.)

    Poslední poznámku si dovolím k začátku diskuze o rodílnosti úrovní IES a ostatních institutů: byl to článek v Sociálu, kde se prohlašovalo, že pokud kohokoliv na FSV nepřejede před Hollarem tramvaj, tak dostuduje. (Opakuji se z http://social.fsv.cuni.cz/comment.php?akce=fullview&cisloclanku=2005031510 ) To pro nás (pro mě určitě) bylo dost ponižující vzhledem k tomu stresu, kterým si každé zkouškové musíme projít. IES má v kvalitě výuky rozhodně co dohánět a vylepšovat, ale my tam opravdu musíme také fakticky dost pracovat, což právě díky malé komunikaci není ostatním tak zjevné a po nějaké chvíli se naše ohrazení v očích ostatních změnilo v aroganci (tak mi to připadá, vyveďte mě z omylu), což si myslím, že je nešťastné.
    A Sociál teď prostě číst nemůžu, pokud mi ho někdo nenaskenuje a nepošle poštou, takže nevím, co se v něm řeší a jací jsou noví kandidáti.

  40. Martin Gregor napsal:

    Potěšilo mne, že se celá řadu studentů i mimo IES zajímá o postavení IES, takže mi dovolte pár fakt k několika hypotézám, která by jim mohla pomoci v orientaci.

    Hypotéza 1: Ekonomové údajně kontrolují děkana, Senát, zkrátka celou FSV.

    Faktem je, že prof. Víšek, kterého si jinak nesmírně lidsky i odborně vážím (převyšuje nás ostatní o několik hlav), zájmy IES nereprezentuje. Například při poslední aktualizaci dlouhodobého záměru se postavil proti celé řadě našich návrhů. Nesouhlasil s příjímacím řízením přes SCIO. Velice zřídka se účastní jednání vedení IES. Dalším faktem je, že např. vědecká rada FSV si v minulosti dovolila bezprecedentně vetovat členství prof. Turnovce. Naše možnost ovlivnit manažerské a strategické chování FSV (respektive absenci) je prakticky nulová.

    Hypotéza 2: IES se nezajímá o ostatní.

    Zajímáme se o všechny, kdo chtějí něco opravdu dělat a vědí, co je moderní společenská věda. Například paní doc. Plechanovová z IPS s námi velice úzce spolupracuje. Daří se nám občas spolupracovat s CESESem. Z pracovišť, které nejsou na FSV nýbrž obecně na UK, máme čilou kooperaci s Centrem pro životní prostředí. Po trpkých zkušenostech např. s konferencí FSV je ale pro mnohé z nás profesionálně výhodnější si najít partnery jinde, kde se něco opravdu děje. Určitě ale jsme otevřeni spolupráci s ambiciozními kolegy z jiných institutů.

    Hypotéza 3: IES nemá zkušenosti s ostatními.

    Mám osobní (a s čestnými výjimkami velice špatnou) zkušenost s IPS FSV UK od roku 1995-2001. Od té doby se mnoho personálně nezměnilo. Z ostatních institutů mám částečně pozitivní zkušenost s pracovníky z ISS/CESES a IMS.

    Hypotéza 4: Žurnalistika je asociovaná s FSV, proč ne ekonomie.

    Žurnalistika neměla v 90. letech konkurenci, měla 100% trhu absolventů. My máme cca 1%. Když se řekne ekonomie, lidé si řeknou VŠE – a právem. V seznamu oborů v novinách náš obor není zastoupený mezi ekonomickými obory, ale mezi „humanitními obory“, což výrazně snižuje naši viditelnost. Ale souhlasím, že zviditelnit se musíme sami – a už na tom pracujeme.

    Hypotéza 5: Žurnalistika patří mezi sociální vědy.

    Ani já nedělím sociální vědy na horší a lepší: politologie, sociologie, mezinárodní vztahy jsou etablované a zajímavé disciplíny a měly by se dělat pořádně. Některé jsou méně náročné a jiné více, ale budiž, snowboarding také není horolezectví a obojí je sport. V dnešní vědě je obvyklá spolupráce; například v mezinárodních vztazích politolog přinese zajímavý problém a intuici k řešení a ekonom přinese metodu vedoucí k řešení. Komunikační studia jsou také legitimní, i když v Čechách ještě velice slabé. Žurnalistika ale není akademická disciplína. Je to užitečné, v mnohém specifické a náročné, ale pouze řemeslo. Vypovídá o tom i poslední Sociál, kde prof. Jirák sice píše o nutnosti být „mimo tržní každodennost“, ale za rozhovorem následuje smutný článek o absolventce IKSŽ Nesvadbové, která se chlubí tím, že jí to dali zadarmo… O víkendovém studiu PR se vůbec nebudu vyjadřovat, jeho otevření na Univerzitě Karlově je nehorázná drzost a způsob, jak devalvovat diplomy všech poctivě pracujících studentů.

    Hypotéza 6: Samuelson má 2000 stran (tudíž je nestravitelný).

    Nová verze Samuelsona, kterou jsme přeložili, má cca 600-700 poměrně povídavých stran. Není to žádný experiment, ale něco, co otestovaly a připomínkovaly stovky učitelů a desetitisíce studentů.

    Hypotéza 7: Geografické spojení by prospělo funkci fakultě.

    Možná, ale úzké hrdlo dnešního fungování tkví pouze a pouze ve vedení fakulty (kde jsou, ano, i 2 členové IES). Máme ekonomické oddělení, kde je sice celá řada pilných a poctivých pracovníků, ale ještě v roce 2007 se nepracuje se softwarem v reálném čase, nýbrž se používá blok. Máme SVI, které není schopno zavést a spravovat funkční bibliografický systém. Nemáme prakticky žádné PR, pokud si ho na IES neuděláme a nezaplatíme sami. Na FSV se ztrácejí dokumenty. Někteří proděkani záměrně téměř celý rok pozdržují projednávání klíčových věcí.

    Hypotéza 8: Ve vědě stačí na FSV pouze nastavit správný systém odměňování za publikace.

    Bohužel tento jednoduchý postup bojkotuje samotná Vědecká rada. Postavila se proti bodování výstupů, se kterým závazně přišla Rada vlády. Zájemcům mohu dokument poskytnout. My jsme navíc podali návrh, aby i kandidáti na habilitace a profesury byli bodově ohodnoceni podle kritérií Rady vlády. To se ani nedostalo do aktualizace dlouhodobého záměru. Takže dnes se na FSV dělají věci, které jsou na hranici vědecké etiky. Vydáváme sborníky, kterým falešně říkáme „monografie“. Profesor Jirák, aby nahonil publikace, udělal sborník, kde má cca 5 příspěvků o celkově cca 30 stranách (přesná čísla mohu dodat později). A hledají se tisíce důvodů, proč nepsat pro mezinárodní komunitu, když věda je zcela globální disciplína. To vše bohužel společenské vědy vyřazuje ze slušné vědecké společnosti.

    Hypotéza 9: IES je spokojená s vlastním stavem.

    Nejsme spokojeni s celou řadou věcí, od kvality anglické výuky, profilace magisterských specializací, po vědecké semináře, propagaci IES, shánění dalších přednášející, viditelnost v médiích. Ale pracujeme na všem a vítáme připomínky. Na druhé straně by si studenti měli uvědomit, že základní plat i na IES FSV UK je směšný ve srovnání s privátní sférou a dokud nebude školné nebo stálé externí zdroje, není jednoduše šance v Čechách vybudovat špičkovou vzdělávací instituci. A že musíme suplovat nedostatek administrativních pracovníků a řešit agendu, kterou na normálních školách dělají k tomu určení administrátoři.

    Hypotéza 10: Impakt faktor slouží americkým zájmům.

    Ano, vymyslel jej Američan Eugene Garfield v 60. letech. A je pravda, že Web of Science má celou řadu nevýhod, hlavně při posuzování, zda novým časopisům začne měřit impakt. Ale třeba v ekonomii se žurnály nedělí na americké-evropské, v redakčních radách jsou lidé napříč kontinenty. Problém takto vůbec neleží. Impakt faktor má smysl pro to, aby o badateli ukázal, že dokázal proniknout na určitou úroveň, tj. do určité skupiny nejlepších žurnálů. Agregovat s ním celoživotní produkci není vůbec nutné. Co je ale nutné, aby se psalo pro mezinárodní komunitu do recenzovaných žurnálů. To znamená anglicky. Takže když si například Politická ekonomie, kde se píše česky, zvyšuje IF žurnálovými autocitacemi, není to nic hezkého – česky psaný časopis v tomhle seznamu nemá co dělat.

  41. Martin B napsal:

    Nelze než souhlasit. Ještě bych dodal následující: dnešní vedení FF UK je důkazem, že kolegium děkana/rektora se nemusí nutně sestávat ze zástupců všech součáští. Primární kvalifikace na post ve vedení musí být KOMPETENCE!

  42. jan petrov napsal:

    „Já bych formuloval hlavní otázku takto: co udělat pro to, aby se celá fakulta dostala na evropskou, resp. světovou úroveň?

    Problém tkví především v tom, že jednotlivé fakultní součásti spolu takřka nekomunikují. A protože se neznají, tak s sebou navzájem pohrdají.“

    Martine, toto má být ta hlavní překážka, po jejímž překonání se FSV dostane na světovou úroveň?

    Martin P. a Martin B.: Opravdu je nutné cvičit ostatní na tom, zda používají pojem regresní analýza, anebo regression analysis?

    Když vidím tu schopnost zabývat se skutečně podstatnými problémy: Co kdyby se IES přece jen odloučilo nebo sloučilo s CERGE a zbytek si třeba „pěstoval pěknou češtinu“, až by mu kouřilo z traktoru. Všichni by byli spokojeni. Tak jako nyní ČR a SR.

  43. martin p. napsal:

    jane petrove je sice pěkné, že se ti zalíbilo nebo nezalíbilo to, co jsem napsal, ale každopádně sis vybral dvě věty a použil je zcela vytržené z kontextu. Přečti znova všech těch 5 odstavců mého komentáře – nenapsal jsem je pro parádu, tvoří celek jedné strukturované odpovědi. Dobrá komunikace představuje základní prostředek nutných reforem. To ti řekne každý manažer. Když na sebe lidi budou jen povýšeně štěkat, k žádnému zlepšení ani dojít nemůže.

    A co se té češtiny a angličtiny týče: nikoho na tom necvičíme. Jenom říkáme, že přehnané používání navíc nedokonalé angličtiny na IES prostě působí směšně. A těch gramatických chyb je na webu IES, na tamních osobních stránkách a v přednáškových slidech ještě pořád docela hodně. U nás na IMS je angličtina samozřejmostí. Průměrný student IMS používá aktivně 2 cizí jazyky. Jeho lehce nadprůměrný kolega 3. A ti skutečně nadprůměrní (a nejde jen o jednotlivce) používají 4. A nedělají z toho vědu. Nemají potřebu sobě ani nikomu jinému něco dokazovat.

  44. Bubeník napsal:

    Vážení, pokud budete naslouchat jen tomu, co vám předkládají Hradní a tzv.pravicoví ekonomové, vězte, že neříkají pravdu.
    oni neví nic o penzijních úsporách na kterých je závislý kapitálový trh, oni neví proč máme státní penzijní systém, oni neví proč byl kapitál země prodán za pakatel atd. Jsou to většinou proponenti zlodějské Klausovy privatizace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *