Lubomír Mlčoch: Fakulta sociálních věd už má občanku

Jsem přesvědčen, že jsme jako fakulta dále, než by odpovídalo věku teenagerů. Za to je třeba vyjádřit vděčnost: byla to naše „alma mater“ Univerzita Karlova, jež nám dala do vínku svou reputaci a tradici k dobru: díky této gravitační síle – a díky obnoveným akademickým svobodám- byli přitahováni ti nejlepší do fakultní obce akademické, a to do obou komor, učitelské i studentské.

Děkanem jsem byl zvolen, když už základní obrysy fakulty byly dány. Avšak organismus spontánně vyrostlého řádu se vyvíjel dál. Nejlépe je to patrné na „Karolínkách“ akademických roků, to košatění, pučení a rozkvétání nových ratolestí a lépe viditelná robustnost hlavních větví. často se diskutuje problém kontinuity a diskontinuity v polistopadových časech: srovnání se sesterskými kmenovými fakultami i relativní váha obou stavebních prvků na naší fakultě se mi zdají hovořit spíše ve prospěch nových začátků nás všech, i když všichni jsme si přinesli svou minulost.

Rostoucí fakulta zápasila s nedostatkem prostoru (o penězích nemluvím). Prostorová expanze z Hollaru a Celetné do Opletalovy ulice a do Jinonic byla spíše aktivním reagováním na vynořivší se příležitosti než promyšleným řešením. Náhodou jsem byl při otevírání nové budovy Ekonomickosprávní fakulty a rekonstruované budovy na Joštově ulici pro Fakultu sociálních studií. V obou případech prokázala Masarykova univerzita – zdá se mi – koncepčnější přístup, více odvahy, a patrně i více dobré vůle podřídit své malé zájmy celku. Odměnou je jim to, že mohou být pohromadě. Přes handicap naší prostorové odloučenosti jsou vzájemné vztahy docela dobré – můj předchůdce je pojmenoval jako družné. Jaká by potom mohla být naše družnost v „jednom domě“?

Fakulta spontánně rozvinula především své zaměření na „silové resorty“ společnosti: moc ekonomickou, politickou, mediální (včetně jejich „sociologií“). Teprve CESES rozšiřuje záběr na jemnější předivo společnosti. Schází sociální práce jenom proto, že to – prý – není věda? Také sociální psychologie se mi zdá důležitá. A což školy sociální etiky včetně těch vyrostlých z hlavních světových náboženství: abychom se aspoň lépe chápali, když už družení se „civilizacím“ zjevně moc nejde? Zdá se mi, že tudy by mohlo vést naše „dospívání“.

A v plnosti času se pak fakulta teprve bude s to rozhodnout, že je třeba mít vlastní insignie. Už prý je senát jednou odhlasoval, ale marně: schází shoda na symbolu. Družme se dále, pracujme ve svých oborech s nadějí a důvěrou, že nám bude dáno.

Lubomír Mlčoch
3. děkan FSV UK (97-03), působí na IES

889 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.