Líní studenti a Úvod do ekonomie

Úvod do ekonomie

Úvod do ekonomie je příliš těžký, výuka předmětu příliš matematizovaná, vyučující nedostatečně komunikativní. Tyto a další stížnosti se na hlavu profesora Jiřího Hlaváčka a jeho předmětu snesly ze strany neekonomů, většinou dobře organizovaných studentů IMS. K nim následně přidalo i vedení IMS reprezentované doc. Vykoukalem. V Sociálu pak štít odporu pozvedl Lukáš Kovanda a ekonomii v podání prof. Hlaváčka nazval hrou čísel, integrálů, rovnic a křivek.

Jak už to na naší demokratické a relativně efektivní instituci bývá, vedení zareagovala poměrně rychle a nahradilo prof. Hlaváčka doc. Půlpánem. Neekonomové snad mohou jásat, otázkou však je vhodnost takového kroku. Problém určitě není jen ve formě (tj. ve změně pedagoga – doc. Půlpán by určitě dokázal být také náročným učitelem), zde ale jde o obsah intervence a o to, co signalizuje.

Pokud totiž čtenář zběžně prostuduje „slajdy“ k jednosemestrálnímu předmětu Úvod do ekonomie I (58 stran včetně řady grafů, což již samo o sobě zasluhuje úctu, neboť takové materiály připraví pro studenty málokdo), smrtící hru derivací a integrálů obligatorně požadovanou vyučujícím nenajde. Derivace je popsána graficky a v pár ostatních příkladech (u elasticit) se používá pouze jako alternativní popis k poměru změny ceny ke změně kupovaného množství. Co je funkce konvexní, resp. konkávní, je vysvětleno pomocí symbolu E, resp. Ç.

Celý soubor přednášek je navíc přehledně obsažen na již zmiňovaných slajdech, které jsou k dispozici na internetu (a byly i v dobách „kamenných“). Pro kolik učitelů mimo IES je (nebo bylo – viz weby institutů před dvěma lety) toto automatické, je otázkou svědomí každého z nich. Pokud je pro někoho výklad pedagoga nesrozumitelný, pak kromě již zmiňovaných slajdů je doporučenou učebnicí Samuelson, případně Holman.

Zde není moc co dodat – pokud někomu připadají jako nesmírně obtížné, měl by změnit školu, neboť s takovým nedostatkem inteligence nebo spíše snahy a charakteru na vzdělávací instituci vysokoškolského typu vůbec nepatří. Prof. Hlaváček se navíc ve svém výkladu (a požadavcích) neodkloňuje od těchto zavedených „biblí“.

Pokud se student podívá na slajdy blíže, nalezne zde zajímavé podněty a otázky k diskuzi, které nejsou ani matematizované, ani plné derivací. Citujme některé z nich: Musí být ekonom automaticky pravičák? Existuje třetí cesta (k tržní a plánovací)? Pokud je étos součástí subjektivity, je možné pokládat některé etické soudy za deskriptivní? Je existence demokracie nutnou a postačující podmínkou pro ustavení tržního principu? Pokud by si student odnesl již jen odpovědi na tyto otázky, nebyl by čas strávený na přednáškách zbytečný.

Kdo se pak podívá na testy, zjistí, že spíše než memorování vzorců zde prof. Hlaváček požaduje chápání v souvislostech a celkové porozumění. Také o přílišné náročnosti testu pro neekonomy nemůže být řeč, neboť při multiple choice (jedna ze čtyř) stačilo mít správně cca čtvrtinu otázek… Ani toto však neodradilo řadu studentů od masového shánění starých verzí testů a ani toto některé z nich nezachránilo od vyhození z termínu.

Jádro problému bude možná někde jinde než v matematizaci předmětu. Ekonomie (jakkoli povídavě vykládána) je exaktní věda. Patří k ní analytické nástroje a statistické testování. Obsah kurzu je naprosto odpovídající standardům civilizovaného světa bez jakýchkoliv záludností. Ekonomie však vyžaduje jisté přemýšlení. V provedení prof. Hlaváčka není vůbec souborem faktů, ale analytickým nástrojem pro chápání světa.

Některým je analytická inteligence dána (testy na tento druh myšlení jsou vybíráni studenti IES) a ostatní si musí chybějící šedou kůru „vysedět“. Tápajícím jsou pak k dispozici konzultační hodiny. Úkolem pedagogů na přednáškách exaktních předmětů však není vodit studenty za ruku, nýbrž načrtnout hřiště (podmínky, obsah a kritéria kurzu), dodat míč (doporučená literatura), ukázat jak se do míče kope (přednášky a během time-outu strategicky radit (konzultační hodiny).

Ekonomie, to nejsou dějiny umění, ani telefonním seznam. Pochopit její souvztažnosti (stejně jako přihrávat a dávat góly) se musí každý naučit sám za sebe, což vyžaduje jistý čas a námahu.

Otázkou pro vedení fakulty je, zda jim vyhovují naprosto bezobsažné předměty ve stylu Úvod od politologie, kde doc. Novák pravidelně chodil o dvacet minut pozdě a následně znuděně a monotónně četl vlastní monotónní a nudnou publikaci, aby před skončením hodiny odešel, anebo zda chtějí pedagogy, kteří se snaží (jakkoliv nejsou hřímajícími Demostény, ni milujícími Komenskými) a mají určité nároky.

Ekonomie v podání prof. Hlaváčka vysvětlovala řadu věcí praktických i pro studenta žurnalistiky nebo IMS, ať již to byl Giniův index nerovnosti, problém prokletí zemědělské produkce, možný vztah vývozů a kurzu měny nebo výkon hlasovacích práv v družstevní společnosti. Obecně překvapuje, jak málo se ekonomie, zejména mezinárodní obchod a ekonomická integrace, učí na IMS, případně teorie veřejné volby a veřejné finance na IPS – o žurnalistice a dalších oborech nemluvě. Výjimkou je pak skupina na ISS okolo doc. Kabeleho.

Pokud je známo, vedení těchto institutů se na rozšíření výuky ekonomie dívá s nevolí. Není se čemu divit. Odpově?, mimochodem, nabízí zmíněná teorie veřejné volby: kapříci si pár dravých ekonomických štik do svých klidných vod sami nenasadí. Můžete třikrát hádat jaký kurz (při srovnatelné náročnosti) si student mířící do Evropské komise nebo jakékoliv prestižnější mezinárodní instituce dobrovolně zapíše: Moderní dějiny Moldávie, nebo Teorii současné ekonomické integrace EU?

V zahraničí je takováto symbióza např. mezinárodních vztahů a ekonomie nutností. Absolventi pak běžně odcházejí do prestižních poradenských firem, nadnárodních trustů nebo bank na manažerské pozice. U studentů IMS je takováto kariéra spíše výjimkou a nutno dodat, že to je škoda, neboť mají velký potenciál. Při takovémto přístupu děsí názor minulého i současného děkana o větším „splynutí institutů“.

Efektivním, byť radikálním řešením, by za takové situace bylo naopak odtržení IES od zbytku fakulty (včetně financí a výzkumného záměru). Je otázkou, zda by se pak na nové fakultě rozdávaly docentury za publikace do časopisu Xantypa, nicméně rozdíly by bylo vidět velmi rychle. Více k danému tématu ostatně napsal Martin Gregor v dubnovém Sociálu.

Domníváme se, že spíše než personální rošády by vedení IES slušel zásadový postoj: zde je minimum nároků a pevný seznam požadavků a dál ani krok. Není důvod proč by ekonomie nemohla klást na studenty ostatních institutů vyšší nároky na myšlení, než jsou zvyklí ze svých domovských institutů.

Výměna dobrého pedagoga, jakým je prof. Hlaváček, je úkrokem stranou před zásadním (a jak je vidět stále nevyřešeným) tématem této fakulty, která by neměla ustupovat od mety být elitní. Doufejme jen, že doc. Půlpán nebude obětí tlaku opačného a prapor logiky společenského myšlení nestáhne na půl žerdi.

Podepsaní jsou bývalými a současnými studenty FSV
Ondřej Benáček
Michal červinka
Anna Dotřelová
Tomáš Dzurilla
Jiří Janoušek
Jakub Jeřábek
Michal Mravináč
Aleš Navrátil
Jan Petrov
Petr řehoř
Ivana Sobolíková
Jakub Sokol
Libuše Vošahlíková

Anketa – Jak to vidí jinde?

Vyžaduji pochopení metodologie vědeckého přístupu obecně, analytické řešení problému založené na faktografických znalostech a charakteristiku ekonomických přístupů. Ekonomické modelování a určitý kvantitativní přístup nejsou na škodu, ale vždy by měly být vedeny ve fakultním kontextu (tzn. neekonomickém).
Miroslav Mareš
odborný asistent katedry politologie FSS MU

Studenti většinou říkají, že nejlepším úvodem je ten sociologický od prof. Petruska. To nejzákladnější je jazyk přednášek, kterým je Úvod podáván. Měl by jim rozumět i ten, kdo ekonomii a matematiku na SŠ viděl jen zdálky nebo dokonce vůbec. Pojem „exaktnosti“ je relativní. Obory postavené na narativním přístupu nepracují s čísly a matematika v nich má pouze podpůrnou roli. „Exaktnost“ na IMS chápeme jako důraz na reprezentativní (kritérium minimálni dostatečnosti) heuristiku, kritickou a vzájemně provázanou interpretaci pramenů, jim adekvátní konstrukci základních fakt, kontextuální a relacionistické pojetí sledovaného problému a „čistý“ jazyk.
Ekonomickou agendu má v rukou IES a masivní rozvoj ekonomicky orientovaných kursů na jiných institutech by mohl byt vnímán jako duplicita, jakkoliv vzhledem k faktu, že Jinonice jsou dost daleko od Opletalovy ulice, asi nic jiného nezbyde. Navíc má IMS specifické požadavky. Matematická ekonomie je fajn, ale dost málo pomůže proniknout například do agendy vztahu GAZPROM a EU.
Jiří Vykoukal
ředitel Institutu mezinárodních studií FSV UK

Díky tomu, že mám kromě IES hotového bakaláře také na IMS, tak dobře vím, že studenti IMS často tápou i v základních ekonomických problémech, kterým by určitě měli rozumět. Všechny obory na FSV se v praxi velice protínají, proto není důvodu, aby byly úvody pouhou formalitou, kterou může absolvovat úplně každý bez větší námahy. Naopak, společné úvody by měly dát studentům FSV „společný“ jazyk. O oborech na FSV by nemělo platit, že těžké je udělat přijímací zkoušky a nechat se vyhodit je v podstatě nemožné, protože studium zvládne i ten největší flákač.
Lukáš Posolda
bývalý člen Akademického senátu FSV UK

Kurz by měl obsahovat vysvětlení ekonomického způsobu myšlení (např. pojem alokace vzácných zdrojů) a základní vzorce a instituty. V rámci oboru Mezinárodní vztahy se v Brně na FSS zaměřujeme na relevantní témata: měnový kurz a peníze, platební bilance, hospodářské politiky, globalizace, přímé zahraniční investice. V rámci politologie diskutujeme školu veřejné volby a institucionální ekonomii. Mikroekonomie se u nás nevyučuje a matematická vyjádření, vzorce a výpočty nepoužíváme.
Oldřich Krpec
odborný asistent na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU

Zaznamenal Radovan Fišer

Související články:
Nešťastná diskuse (28.06.2006)
Kdo teorii her nehraje, nevyhraje (09.06.2006)
Líní studenti a Úvod do ekonomie (09.06.2006)
Rozvoj FSV brzdí ješitnost a povýšenost (09.06.2006)
Nevnucujme své obory ostatním (09.06.2006)
Výměna Hlaváčka byla racionální (09.06.2006)
Půlpán: kurz by měl učit dynamický šoumen (09.06.2006)

2 292 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.