Tomáš Cahlík: Lehce paranoidní zamyšlení nad návrhem nového zákona o vysokých školách

AS FSV UK se na svém jednání 12. 4. 2011 usnesl svolat shromáždění akademické obce FSV UK s jediným předmětem jednání – celofakultní diskusí k návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách. Zároveň vyjádřil souhlas s připomínkami UK k tomuto návrhu.

Nechci zde opakovat ani rozebírat tyto připomínky, jsou konec konců dostupné na webu a k jejich rozebírání bude dost prostoru na shromáždění akademické obce.
Chci se podělit o několik myšlenek, které mě v souvislosti s chystanými změnami ve vysokém školství napadaly a napadají.

Předložený návrh se neobjevil ve vzduchoprázdnu. Již v roce 2008 vznikla tzv. Bílá kniha terciálního vzdělávání, která obsahovala řadu tvrzení kritizovaných a odmítaných vysokými školami. Zásadní odpor veřejných vysokých škol byl proti všem konstrukcím, které ohrožovaly jejich akademickou samosprávu a snižovaly jejich autonomii. Předkladatel návrhu nového zákona tento odpor vůbec nebere na vědomí – návrh obsahuje konstrukci, která by v případě jeho přijetí znamenala konec autonomie veřejných vysokých škol. Jedná se o změnu postavení a pravomocí správní rady.

V současné době jmenuje a odvolává členy správní rady po projednání s rektorem ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Její hlavní role spočívá ve schvalování právních úkonů souvisejících se správou a využíváním majetku veřejné vysoké školy. Vyjadřuje se k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy, k rozpočtu a k výroční zprávě. Podle nového návrhu má členy správní rady jmenovat prezident republiky. Rada má mimo jiné schvalovat dlouhodobý záměr, stanovit pravidla pro sestavení rozpočtu a jmenovat rektora veřejné vysoké školy.

Tyto změny výrazně posilují postavení správní rady, rektora staví do podřízeného postavení vůči ní a zmenšují pravomoci Akademického senátu. Pokud vezmeme jako vztažný bod prezidenta, je při současné právní úpravě postavení rektora na stejné úrovni jako postavení ministra, správní rada je o úroveň níže, protože ji jmenuje ministr.

Podle nového návrhu má členy správní rady jmenovat prezident, to ji staví na úroveň ministra. Rektor jmenovaný správní radou bude pak o úroveň níže. Co se týká pravomoci, je podstatný významový rozdíl mezi „vyjadřováním se“, což správní rada činí nyní, a „schvalováním“, případně „stanovením“, což má činit podle nového návrhu. Správní rada touto změnou slov fakticky přebírá od Akademického senátu
hlavní páky pro řízení vysoké školy.

Jsme svědky pokusu českého byznysu a politiky ovládnout veřejné vysoké školy. Nedá se identifikovat, která konkrétní zájmová skupina za tím stojí, ale ani to není potřeba. Hlavní je si uvědomit, že všechny tyto skupiny se snaží přežít, a to dokážou
v globální konkurenci pouze tehdy, když budou rozšiřovat své impérium. Působí globálně, tudíž společenský zájem je pro ně vždy až na druhém místě. A rozšíření impéria třeba o Karlovu univerzitu už by skutečně bylo něco. Vždyť její rozpočet je kolem osmi miliard a hodnota nemovitého majetku těžko vyčíslitelná.

Pokud dojde ke změnám podle návrhu zákona, otevře to dveře pro realizaci třeba
následující strategie některé zájmové skupiny: nejprve ovládnutí správní rady a dosazení „šikovného“ rektora, přivedení veřejné vysoké školy do insolvence, její následné zprivatizování – časový horizont patnáct až dvacet let.

Woody Allen říkal, že je paranoidní, ale že to neznamená, že po něm nejdou. V zemi,
kde dokáže zkrachovat státní loterie a kde dokáže jedna firma zprivatizovat parlamentní politickou stranu, je možné všechno. A je na nás všech, abychom se tomu pokusili zabránit. Návrh věcného záměru zákona zveřejnilo ministerstvo 23. 2. tohoto roku. Vedení reprezentací vysokých škol, tj. předsednictva
České konference rektorů a Rady vysokých škol byla 9. 3. seznámena s předpokládaným harmonogramem připomínkování návrhu a tématickým rozdělením připomínek. Nyní probíhají průběžná vyjednávání o změnách s tím, že výsledná podoba návrhu bude předložena reprezentacím vysokých škol v září. Vládou by měl být materiál projednán v závěru tohoto roku.

Pro ilustraci celého procesu můžeme uvést, že 14. 4. zasedala Rada vysokých
škol (RVŠ) a vznesla 22 zásadních připomínek k návrhu. Návrh považuje za podobný tomu, s čím přišli už bývalí ministři a co už tehdy školy tvrdě kritizovaly. V návrhu je podle RVŠ spousta nedomyšleností. Neodůvodněné a problematické je nahrazení Akreditační komise novým státním úřadem. Zákon neupravuje pravomoci rektora a děkanů, což by mohlo prakticky vést k zániku fakult. RVŠ protestuje také proti tomu, aby si docenty či profesory jmenovala každá škola sama, tyto tituly by tak podle jejího názoru ztratily na váze. Studentská komora RVŠ vznáší také námitky proti školnému.

Státní moc a státní správa se zatím při reformování vysokého školství chovaly de
facto autokraticky. Mají svou představu, kterou se snaží prosadit s využitím technologie moci. Pokud budou ale i nadále pouze předstírat demokratické připomínkové řízení, tj. pokračovat v ignorování připomínek vysokých škol a snažit se přivést celý reformní proces do časové tísně, mohou tím rozpoutat síly, které nás všechny překvapí.

Na podzim v ulicích.

Doc. Ing. Tomáš Cahlík,CSc.
Předseda Akademického senátu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze

404 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *