Kterak Marketingová komunikace vyrazila do hor

Přeci nejde studovat PR a žádné PR si nebudovat. Už je na čase dát o sobě pořádně vědět! Večírků, výletů a senzačních akcí podnikly děti druhého ročníku Marketingové komunikace a public relations (MKPR) opravdu mnoho. A přesto o nich žádné noviny dosud nenapsaly. A štvalo je to natolik, až se jim to nakonec podařilo změnit. Zjistily, že jediný způsob, jak se dostat do novin, je uspořádat něco ve velkém stylu, něco velkolepého.

Aby tedy znásobily své síly a několikaměsíční snažení, domluvily se děti z druhého ročníku MKPR ještě s ročníkem prvním a jednoho slunečného dne vyjely velice pohodlným autobusem ven z Prahy, aby se zprávy o nich mohly nést široko daleko.

V doprovodu veselých písniček nakonec úspěšně(!) docestovaly do míst, kterým slatiny, louky a sem tam boudy kralují. Do majestátných Krkonoš. Byl to školní výlet se vším všudy. Zodpovědná paní učitelka, třídní kniha se zmatenou docházkou, pár ztracených dětí, pár poslušných a spousta zlobivých.

Páteční večer byl samozřejmě taky typický. Velmi klidný, tichý a bezpečný, aby se ráno mohlo bez problému vyrazit na horskou túru. Výprava to byla opravdu vydařená. Odhodlané děti se zaťatými zuby překonávaly krkonošská převýšení a vychutnávaly si počasí, jež místy nabývalo až kýčovitých rozměrů. Modrá na obloze, zlatá na vrcholcích hor a oranžová podzimního listí vytvářely neuvěřitelný obrázek, obzvláště pak ve spojení s pětapadesáti skotačícími dětmi.

Ty se svačinami v batůžcích statečně vystoupaly až k prameni Labe a s pocitem, že je před nimi jen pár kilometrů, zvolnily tempo, aby se mohly kochat panoramaty panenských hor. Taktika zvolněného tempa se jim ale moc nevyplatila. Z plánované dvanáctikilometrové túry se totiž nakonec vyklubala túra dvacetikilometrová.

Vystrašené děti se tedy musely poprat i s nebezpečnou tmou. To by ale nebylo MKPR, kdyby i tuhle nástrahu nepřekonalo. Obklopeno nocí a posilněno vodou z Labe nakonec bezpečně dorazilo do svého úkrytu.

I když by se mohlo zdát, že na nic pak už nezbylo sil, večerní oslavy se rozplynuly až s východem slunce. Pětapadesát rozjařených dětí si povídalo, smálo se, tancovalo, anebo hrálo hry, jež se hrají jen na opravdických školních výletech. To vše na kobercích herlíkovické ubytovny, která jistojistě na ně ještě teď s láskou vzpomíná.

Pochybovat tedy o tom, že by akce tak obrovských rozměrů nestála za otisknutí, je zbytečné. Udělejte proto dětem z MKPR radost a až je potkáte na chodbách Hollaru, řekněte jim, že jste o nich četli v novinách.

Zuzana Dvořáková (IKSŽ – MKPR)
zuzzika[zavináč]seznam.cz

1 978 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (3 hlasujících, průměrné hodnocení: 2,33 z max. 5)
Loading...

Související články:

2 komentáře: “Kterak Marketingová komunikace vyrazila do hor”

  1. Jakub napsal:

    Kdybych byl učitelka na základní škole a mí páťáci by měli za úkol napsat laskavé vyprávění o tom, co hezkého v poslední době zažili, asi by ode mě za takovýto počin dostali jedničku. Ale já nejsem učitelka a ty nejsi páťačka. Upřímně doufám, že Tvůj marketingový um je na vyšší úrovni než ten literární.

  2. Naďa napsal:

    já se zuzky musím zastat, po stránce literární je to v pořádku, samozřejmě jako seriozní úvodník do novin by to asi neobstálo, ale jako parodie a přiblížení atmosféry v kolektivu mkpr, proč ne?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *