Komentář: Od bídy k lesku společného základu

Ekonomii, sociologii, právo či politologii musejí v nějaké podobě absolvovat všichni, kdo chtějí na FSV získat bakalářský titul. Má ale pro ekonoma smysl absolvovat základní kurz do politologie či sociologie? Ba co víc, mělo by pro žurnalistu smysl projít stejným úvodním kurzem ekonomie, jako student IES? Odpověď zní ano, byť jen za určitých okolností.

Nevíme přesně, jak to otcové zakladatelé před dvaceti lety s „úvody do… mysleli. V lepším případě měly nabídnout alespoň stručný pohled do příbuzných věd, v horším případě měly představovat jen neoborovou třešničku na oborovém dortu. Přestože první cíl vypadá na první pohled smysluplněji, skutečnost se blíží spíše tomu druhému. Zpravidla totiž tyto předměty představující jen jakýsi řídký odvar úvodních kurzů daných oborů. Řadu let se přitom argumentovalo tím, že studenty pro ně neoborové předměty nezajímají, nebo jim – v případě ekonomie – připadají příliš náročné. Dokonce i sami vyučující chápali tyto předměty za jakési zbytečné zdržení a jejich vedení brali tak trochu jako trest.

Jenže studenty těžko bude bavit kurz, který jim neumožní aspoň základní použití poznatků a způsobu myšlení v jejich studiu či životě. To ale není možné vzhledem k nízkému počtu přednášek a především pak absenci doplňujících seminářů, během nichž by se vědomosti a metody procvičovaly.
Řešení by spočívalo v rozšíření oborových úvodních kurzů. Všichni studenti fakulty by pak absolvovali stejný základní kurz ekonomie, politologie, mezinárodních vztahů a sociologie. Tuto pětici by pak ještě vhodně doplnil kurz úvodu do práva, v současnosti vyučován na několika institutech zvlášť. Společné penzum by uzavíral kurz filozofie se zaměřením na etiku a moderní názorové proudy. Právě tyto oblasti se totiž tak nějak mezi řádky táhnou všemi obory i společenskými debatami, aniž by na ně absolventi Fakulty sociálních věd byli patřičně vyzbrojeni.

Společný základ v této podobě má samozřejmě jen smysl jen tehdy, pokud se nezmění v závod ke dnu. Náročnost jednotných úvodních kurzů by musela odpovídat úrovni, která je dnes nastavena pro oborové studenty. To samozřejmě bude možné jen, pokud studentům zůstane patřičné množství času na přípravu. Pak ale musí těmto kurzům být vyhrazeno patřičné místo v rozvrhu, tedy ve studijních programech samotných. Zároveň musejí výklad vést zdatní přednášející, netrpící předsudky k neoborovým studentům a požívající plnou důvěru garantů všech oborů. A to půjde jen tehdy, pokud se na tom „náčelníci“ pod vedením děkana domluví. Tedy budou chtít domluvit.¨

Martin Polívka
(Autor je bývalým šéfredaktorem časopisu Sociál a absolventem IMS)

793 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

    žádné články nenalezeny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *