Švejnar: UK by měla být nejen nejstarší, ale také nejlepší

Jan Švejnar

Deset dní před volbou prezidenta přijel na Univerzitu Karlovu diskutovat jeden z kandidátů na tuto funkci, ekonom Jan Švejnar. Debata se týkala hlavně ekonomických témat, studenty však zajímaly také otázky evropské integrace, vysokých škol či plánované protiraketové obrany.

V první části debaty Švejnar zhodnotil úspěchy a neúspěchy 90. let a konfrontoval je s návrhem ekonomické reformy, kterou předložil v roce 1990. Největší chybou byl podle něj neexistující právní rámec. „Nejprve měly vzniknout potřebné zákony a až poté jsme měli zahájit transformaci ekonomiky,“ vysvětloval Švejnar. Opačný postup, kdy „ekonomové byli o krok napřed před právníky“ označil za zásadní chybu počátečních let.

Jak by ale vypadala privatizace státního majetku, kdyby ji prováděl Jan Švejnar? „Zjednodušeně řečeno: každý občan by dostal stejný podíl státního majetku. Takový systém by byl mnohem spravedlivější, rychlejší a průhlednější,“ přesvědčoval studenty. Kupónová privatizace podle něj byla až příliš podobná ruskému způsobu, kdy několik málo lidí během krátké doby přišlo za nejasných okolností k obrovskému majetku státu, zatímco většina obyvatel nezískala vůbec nic.

Studium je vaše olympiáda

Švejnar během své přednášky několikrát upozornil na rostoucí význam vzdělání. „Právě země s vysokými příjmy mají vysoký podíl lidí, kteří studují na univerzitách,“ připomněl. Studenti by prý měli chápat studium jako své osobní olympijské hry. „Když promujete, měli byste si říci: pracoval jsem tak usilovně, že jsem docílil nejlepších možných výsledků. A ne říkat zvládnul jsem to levou rukou a mohl jsem být lepší, kdybych se na to zaměřil, ale hlavně že jsem prošel. Tímto přístupem se mezi špičku těžko dostanete,“ vysvětloval Švejnar.

Univerzita Karlova je prý kvalitní školou, která se však až příliš často obrací ke své minulosti. „UK by měla být nejen nejstarší, ale také nejlepší,“ popíchl zkostnatělou univerzitu. Vyslovil se také pro to přijímat více studentů, nemělo by to být ovšem na úkor kvality vzdělávání. V mezinárodním měřítku je UK až ve čtvrté stovce hodnocených škol, což prý není vzhledem k možnostem školy a její tradici dobrý výsledek.

Jan Švejnar
„Poctivě studujte, vyplatí se vám to,“ přesvědčoval Švejnar přítomné studenty
foto: mk

Neprodávejme se levně

Česká ekonomika podle Švejnara funguje velmi dobře, připomněl však, že úspěch zčásti postaven také na nízkých vstupních nákladech. A varoval, aby se to nestalo naší jedinou konkurenční výhodou. „Vedeme si dobře také díky tomu, že se prodáváme levně. To by ale dvacet let po revoluci nemělo být naší strategií. Naším cílem by mělo být, aby naši občané byli na úrovni těch nejvzdělanějších, nejschopnějších a nejproduktivnějších a aby měli i odpovídající příjmy,“ popsal svou vizi Švejnar.

Právě větší důraz na vědu a výzkum je podle Jana Švejnara cestou, jak obstát i v sílící celosvětové konkurenci. „Jsme na rozcestí. Probíhají největší změny od průmyslové revoluce a je potřeba myslet mnohem víc dopředu,“ upozornil prezidentský kandidát. Předpovídá, že rozdíly mezi bohatými a chudými se budou v globalizovaném světě stále rychleji zvětšovat.

Být průměrnými se už nevyplácí

Nebylo překvapením, že se Švejnar vyslovil pro co nejvolnější světový obchod. Podle něj by otevřenější ekonomika pomohla chudým i bohatým zemím. „Musíme si však uvědomovat i negativní aspekty globalizace, například ekologické dopady,“ připomněl odvrácenou stranu procesu. Protiglobalizační atmosféra prý pramení především z nerovnoměrnosti vznikajícího bohatství mezi různými částmi světa. Strach může vyvolávat i rychle rostoucí Čína a Indie a ostrá konkurence.

„Být průměrnými se už nevyplácí. Je lepší dělat méně věcí špičkově než mnoho věcí průměrně,“ vysvětloval Švejnar. Prezentoval při tom několik grafů srovnávajících pozici Česka ve světě. „Po rychlém růstu počátkem 90. let došlo k hospodářské recesi. Ta ale může za pár let přijít znovu,“ varoval před usínáním na vavřínech.

„Naší konkurenční výhodou budou především lidé. Potřebujeme proto vysokou vzdělanost a využití moderních technologií, které zvyšují produktivitu,“ vysvětloval Švejnar. Upozornil přitom i na slabiny české ekonomiky, například na vysokou energetickou náročnost výroby. Podle něj jde hlavně o dědictví po minulém režimu, který si s omezenými zdroji surovin velké starosti nedělal. „Celkově si nevedeme vůbec špatně, ale stále nejsme tam, kde bychom mohli a měli být,“ uzavřel ekonom.

Švejnar - lidi
Zájemci o debatu zaplnili jinonickou aulu do posledního místa
foto: mk

V Evropské unii nehrajme sólo

„Budeme Irskem, nebo Portugalskem? S vědomím, že ti úspěšní budou ještě úspěšnější a ti neúspěšní budou ještě méně úspěšnými?“ obrátil se k publiku. Právě na srovnání rychle se rozvíjejícího Irska a zaostalého Portugalska poté ukázal rozdílný přístup, jak lze využít či promarnit šanci, kterou poskytuje členství v EU.

„Jakým způsobem chce Česko dohnat Asii, když se máme podle Vás co nejvíc integrovat do Evropské unie?“ dotazoval se muž, který se představil jako Jan Petrov z VŠE (nikdo toho jména však na VŠE nestuduje, pozn. red.). Podle Švejnara je důležité být uvnitř EU mnohem aktivnější než dosud. „Unie je sice největším ekonomickým celkem světa, není však nejdynamičtější. Každá nevýhoda se ale dá obrátit ve výhodu. Američané už nemají skryté rezervy neefektivnosti a musí inovovat, což je strašně těžké. Evropa by měla také inovovat, ale má i rezervy, které by měla odstraňovat,“ vysvětloval Švejnar. Tím se podle něj může Evropa posunout rychle kupředu.

Petrov také kritizoval EU za to, že téměř polovina jejího rozpočtu jde na podporu zemědělců a systém se už léta nedaří reformovat. Další diskutující však upozornil, že rozpočet Unie je pohým procentem z HDP a přerozdělování není tak velké jak se obecně myslí. „Ano, EU je sama o sobě velmi malá. V Bruselu je přes dvacet tisíc lidí, ale skoro polovina z nich jsou překladatelé. Jen v Česku je přitom ve státní správě několik set tisíc lidí. Přerozdělování ve Spojených státech je jen o něco menší než v Evropě,“ potvrdil Švejnar.

„Z čeho vyplývá negativistický postoj českých politiků k EU, i když je většina společnost k Evropě pozitivní,“ ptala se konzultantka a bývalá pražská zastupitelka Olga Sedláčková. „Moc to nechápu, je to spíš ideologická pozice. Měli bychom se víc zapojit do prosazování reforem, které zajistí lepší funkčnost EU,“ řekl Švejnar. Pochválil však přístup vlády, která se prý snaží o otevření evropského trhu práce pro české občany. Být v EU je podle něj výhodné i v dobách krize, když by došlo k ochranářským opatřením, svět by se uzavřel a rozdělil na velké ekonomické celky.

Jan Švejnar - Jinonice
„V EU musíme být aktivnější, jen kritizováním nic nezměníme“
foto: mk

Solidarita je potřebná

„Je sociální soudržnost celé země pozitivem a zdrojem rozvojem, nebo její brzdou?“ zajímalo profesora Šulce. Švejnar odpověděl příkladem: „Ráno se probudíme, jsme všichni stejně pracovití, stejně inteligentní a rozejdeme se z této místnosti do perfektně tržního a plně konkurenčního hospodářství. Někteří z nás se vrátí jako milionáři, někteří budou chudí. Přitom jsme všichni pracovali stejně tvrdě. Tržní hospodářství zkrátka rozděluje příjmy nerovnoměrně.“

Podle něj si to všechny vyspělé země uvědomují a mají proto určitou míru přerozdělování a progresivního zdanění, tedy že lidé vydělávající více platí větší daně z příjmu. „Aby to i ti, kteří hodně pracují a přesto jsou chudí, necítili jako neférové,“ vysvětlil ekonom. Kritizoval také vládu za to, že současné reformy nejvíce odnesou právě na lidé s nízkými příjmy.

Radar? Ano, ale…

Švejnar se nevyhnul ani otázce na případnou stavbu radaru protiraketového systému. „Nadále jsem spíše pro radar, ovšem situace se trochu mění. Zvlášť poté, co USA zveřejnily, že hrozba není tak vážné jak se dosud myslelo. To ale neznamená, že třeba íránský režim nemůže být nebezpečný,“ odpověděl Švejnar na dotaz Lenky Soukupové z IMS. Popřel také, že by svůj názor změnil jak tvrdila některá média. „Myslím ale, že i v otázce radaru je vhodné více spolupracovat s NATO a EU,“ uzavřel dvouhodinovou debatu Jan Švejnar.

2 006 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (7 hlasujících, průměrné hodnocení: 4,29 z max. 5)
Loading...

Související články:

9 komentářů: “Švejnar: UK by měla být nejen nejstarší, ale také nejlepší”

  1. Radek napsal:

    Díky za obsáhlý report.

    Švejnar říká, že on by to dělal jinak v tom, že by každý „občan dostal stejný podíl státního majetku“ (není právě toto kupónová privatizace?), ale předtím (nebo potom?) by provedl právní transformaci. Obávám se, že je lehké říci, že bych nejdříve provedl změny v právu, ale těžké zrealizovat.

  2. Martin B napsal:

    přesně. Švejnar mi připadá až překvapivě naivní…

  3. mk napsal:

    Nevím co je na tom nejasného. „Nejprve měly vzniknout potřebné zákony a až poté jsme měli zahájit transformaci ekonomiky.“ Nebo je normální začít hrát až časem začít vymýšlet pravidla podle kterých by se hrálo?!

  4. Machys napsal:

    No jo.. dyk se ty jeho neurčitý a prázdný kecy tak krásně poslouchaj 😉

  5. Daniel Bagge napsal:

    haha, jaka pravni transformace?:-) zkus se zamyslet nad tim v jakzm stavu byl pravni stav tady.. tezko muzes udelat udelat pravni ramec necemu co de facto neni.. to jde opravdu az za pochodu..

  6. mk napsal:

    Zkus si to nejdřív přečíst a pak mudruj. Není tam nic „transformaci práva“. Kritizuje, že nebyla žádná pravidla pro to co se provádělo a upozorňuje, že v jiných zemích byly a proto se tam toho tolik nerozkradlo.

  7. Radek napsal:

    „Nejprve… a poté transformaci ekonomiky.“ Ono to není jen tak! Jsou to dvě metody, šoková terapie (ČR) a gradualismus (Maďarsko) a vše má své pro a proti a nelze říci, že je jedno lepší než druhé, ani když známe dané podmínky. Nevím, jak by probíhal Švejnarův návrh (neříkám, že je špatný). V ČSFR (nebo tak nějak) byla spousta krachujících socialistických podniků plných komunistů, nedostatek manažerů atd. a nechat vše zakonzervované a v Parlamentu debatovat o ideálních zákonech, to by mohla být cesta do pekel.

    On by ten Švejnarův návrh samozřejmě zrealizovat šel, však se o něm uvažovalo v devadesátých letech. Co si pamatuju z příslušné přednášky, tak v té byla na MF skupina (snad prof. Kouby?), která byla pro tuto cestu. Prosadil se ale jiný názor, z určitých dobrých důvodů.

    Čím vám přijde Švejnar naivní? On není hloupý.
    A k těm zákonům… zákony byly, ale s dírami.
    Jinde se toho možná tolik nerozkradlo (ale chtělo by to nějaký zdroj informací, takhle se dá dost mlžit), ale možná tam zase neměli takový růst jako my v první půli 90. let.

  8. maple napsal:

    Ta diskuse mi připadala šíleně nudná, Švejnar se pořád vracel k minulosti. A když už náhodou mluvil o budoucnosti, byly to samé fráze. Pořád mluví tak kulantně, aby si náhodou někoho neznepřátelil… prostě nuda, nedozvěděli jsme se nic.

  9. Daniel Bagge napsal:

    jinak prof. Svejnar je opravdu naivni, nerikam ze je hloupy, nicmene jeho obecna tvrzeni, vykriky do budoucna jak se bude pracovat jak tym, myslim ze to jak se pracuje jako tym musi videt ted pri volbe.. ucel sveti prostredky a ad hoc vitezi.