Jak chtějí studenti IMS omezit podvádění

Neobvyklá věc se stala na Institutu mezinárodních studií. Zdejší studenti vytáhli do boje proti podvodům, kterých se sami studenti během zkouškového období dopouštějí. Většinou takové věci řeší vedení školy, ale na IMS je tomu jinak.

Po vydání březnového čísla Sociálu, které na problém upozornilo, se chopil iniciativy Michal Votruba, zástupce IMS v akademickém senátu, a založil přes email tzv. pracovní skupinu. Do skupiny, kterou zaštítila studentská samospráva SIMS, se postupně přihlásilo kolem dvaceti lidí ze všech ročníků, včetně tří prváků. Následná dvouměsíční diskuse řešila tři okruhy otázek: příčiny podvádění, důsledky podvádění a možnosti boje proti podvodům.

Jako výstup z emailového brainstormingu byl sepsán závěrečný dokument, jenž skupina nejprve představila řediteli institutu Jiřímu Vykoukalovi a te? ho zveřejňuje Sociál. Text byl ušit na míru především Institutu mezinárodních studií, většina v něm obsažených tezí je však použitelná i na ostatních institutech.

Dokument – Jak omezit podvádění

(…) V našem zájmu je především udržení kvalitativní úrovně studia a dobrého jména našeho institutu. Jako studentům i jako budoucím absolventům Institutu mezinárodních studií nám záleží na úrovni a pověsti našeho institutu jako prestižního a renomovaného pracoviště.

Účastníci diskuse dospěli k jednoznačnému závěru, že podvádění při zkouškách je fenomén, který na kvalitní vzdělávací pracoviště v žádném případě nepatří a možné řešení vidí ve zvýšené péči příprav zkoušek a lepším technickém zajištění zkoušení.

Příčiny podvádění

Účastníci diskuse jsou si plně vědomi, že k podvádění studenty nikdo nenutí a v žádném případě není naší snahou dávat odpovědnost za tento jev někomu jinému než samotným studentům. Nicméně zamysleli jsme se nad dalšími možnými příčinami podvádění a klasická snaha studentů „ulehčit“ si práci není dle našeho názoru jediným, třebaže hlavním, motivem podvádění. Mezi další možné příčiny lze zařadit i špatné nastavení zkoušky, a to ať po stránce obsahové (zkouška se nekryje s obsahem předmětu), nebo po stránce kvalitativní (velká obtížnost zkoušky – nejčastěji příliš detailní faktografické otázky).

Dále se často jedná o neochotu studovat předmět příliš vzdálený profilu studenta. Například „Úvod do ekonomie“ je ve stávající podobě dlouhodobě pokládán studenty IMS za špatně využitelný ke studiu teritoriálních studií. řadu ekonomických znalostí, nezbytných k pochopení aktuálních problémů, však naopak nepřináší. Nepřímo tak vybízí studenty k „obcházení zkoušky“.

Jako další z nepřímých příčin podvádění u zkoušek je též možno uvést opakované používání identických testů několik let po sobě (jedná se hlavně tzv. „multiple choice“ testy), které též nepřímo vybízí studenty ke shánění řešení starších testů.

U některých předmětů je problémem liknavý přístup pedagogů ke kontrole studentů během samotné zkoušky, který rovněž nepřímo podporuje podvádění ze strany studentů.

Důsledky podvádění

Domníváme se, že podvádění u zkoušek má poměrně závažné důsledky v mnoha směrech.
V první řadě nepochybujeme, že podvádění vede ke snižování kvality studia na IMS a ke zpochybnění dobré pověsti institutu, což v konečném důsledku může relativizovat hodnotu dosaženého vzdělání. Podvádění při zkouškách rovněž popírá samotný význam zkoušky, kterým je prověření znalostí studenta. Pokud se student může při zkoušce bez obtíží spolehnout na různé způsoby podvádění, zaniká zde nutnost naučit se nezbytné penzum vědomostí a tím se ztrácí i jeden ze samotných smyslů studia.

Dále mizí zpětná vazba mezi pedagogem a studentem, čímž se potírá význam zkoušky pro obě zúčastněné strany. Pedagog tak následně nemá možnost rozeznat například příliš obtížný test a problém se posléze opakuje, či dokonce zhoršuje (ještě těžší test implikuje ještě více podvádějících studentů atd.). V tomto případě podvádění zcela uměle potlačuje řešení poměrně vážného problému špatně nastavené zkoušky.

V neposlední řadě stojí „kriminální aspekt“ v návaznosti na udělování prospěchových stipendií a dalších výhod vázaných na úspěšnost u zkoušek.

Možná řešení

Pravděpodobně nejdůležitějším výstupem naší diskuse je, že systém zkoušení na IMS by měl být nastaven tak, aby minimalizoval možnosti podvádění a tomuto neblahému jevu ještě spíše nenapomáhal. Možné řešení, jak už jsme uvedli v úvodu, spatřujeme ve zvýšené péči při přípravě zkoušení a to jak po obsahové tak po technické stránce.

Navrhujeme

Zavedení dvoukolového systému zkoušení u povinných předmětů, které by měly být osou jednotlivých studijních programů. Dlouhodobě panuje shoda, že by zkouška měla kombinovat přístupový test (typu „multiple choice“ či několikavětné odpovědi) prověřující faktografické znalosti a ústní zkoušku nebo esej prověřující úroveň pochopení problematiky. Domníváme se, že tímto způsobem zkoušení se zároveň výrazně zmenšuje možnost podvádění a podmínky jsou prakticky stejné pro všechny studenty (hlavně na rozdíl od ústní zkoušky).

Nabízí se větší využití psaných zkoušek ve formě esejů či úvah. Na evropských universitách se jedná o zřejmě nejběžnější způsob zkoušení, který studenta nutí k používání faktografických znalostí nabytých během kursu, společně s vlastní úvahou a kritickým myšlením.

Sjednotit a institucionalizovat náročnost a obsahovou stránku zkoušek stejného typu.

Dostatečné rozestupy mezi studenty při písemných zkouškách. Což znamená při zápisu ke zkoušce zohlednit kapacitu místnosti.

U písemných zkoušek s větším počtem studentů by mělo v některých případech dojít ke zvýšení počtu dohlížejících osob.

Obměňovat sady otázek „multiple choice“ testů (nemusí se jednat o kompletně nové testy každý rok – plně by postačilo zaměňování otázek a odpovědí či míchání starších a nových otázek).

Dále by mělo dojít k definování průběhu a obsahu ústní zkoušky (např. určení otázky losem a stanovení přibližného časového rozsahu zkoušky – v současnosti existují příliš velké rozdíly).

V neposlední řadě by mělo dojít k zavedení standardizovaného postupu v případě odhalení podvodu u zkoušky a k definování postihů za pokus o neregulérní absolvování zkoušky.

Za úvahu stojí zavedení pravidla odstranit všechny osobní věci kromě psacích potřeb, případně pití apod.

1 200 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *