Geoffrey Carliner: Jsem ohromen úrovní zdejších studentů

CarlinerMinulý semestr hostoval na Institutu ekonomických studií profesor Bostonské univerzity Geoffrey Carliner, který dříve působil jako ředitel uznávané National Burreau of Economic Research. Ptali jsme se ho na zkušenost se studenty IES. Profesor Carliner zhodnotil kvality našich ekonomů velice pozitivně. Mluvili jsme také o české ekonomice a nevyhnuli jsme se ani horkému tématu hospodářské a finanční krize, ke které nám poskytl svůj velice neotřelý pohled na věc.

Jak jste strávil vánoční svátky, předpokládám, že jste byl v České republice?
Ano, byl jsem tu a navštívily mě moje děti. Mám syna a dceru. Můj syn je ženatý, takže ti tři a také můj švagr. Oslavili jsme to společně a uspořádali si takovou týdenní oslavu. Bylo to velmi příjemné. Byli jsme na vánočním koncertu, byl to slavný Ryba. Také jsme zašli na Staroměstské náměstí. Pili jsme svařák a vůbec vyzkoušeli všechny vánoční tradice.

Kdy a proč jste se rozhodl přijet do České republiky?
Jsem tu na Fullbrightovi, to je ten program Americké vlády, který posílá Američany do celého světa a naopak; Michal Bauer jel na University of New York díky Fullbrightovu stipendiu a myslím si, že jsou i další lidé, kteří se díky Fullbrightu dostali do Spojených Států. No a co se týká mě, tak jsem si řekl: „Které je to nejkrásnější město v Evropě a kde by mohlo být velmi zajímavé strávit semestr?“ No a Praha byla má odpověď a IES bylo to místo.

Jak jste se ale dozvěděl o IES, má v zahraničí dobré jméno?
Poprvé jsem se setkal s Michalem Mejstříkem na jaře roku 1990. Od Listopadu uplynuly nějaké tři, čtyři měsíce a profesor Mejstřík letěl do USA, aby se představil Americké ekonomické společnosti. Tehdy jsme se v Bostonu potkali poprvé. Nutno říci, že jsme od té doby nebyli v kontaktu, ale dobře jsme se na sebe pamatovali.

Jinak, co já vím, tak je CERGE známější než IES, ale ani ten není v zahraničí neznámým pojmem. Samozřejmě, že CERGE spolupracuje s Akademií věd ČR, ale hlavně to je podle mě tím, že pro něj na plný úvazek pracuje profesor Jan Švejnar. Mnozí ekonomové znají Švejnara jako prvotřídního odborníka na Střední Evropu a transitivní ekonomii a podvědomě ví, že je nějak spojen s CERGE.

Jak se Vám líbilo na IES, poté co jste tu strávil celý semestr?
Myslím si, že to byla velmi dobrá zkušenost. Jsem toho názoru, že zdejší studenti jsou velmi dobře připravováni. Jejich ekonomická a matematická průprava je opravdu vyšší než úroveň bakalářských studentů ve Spojených Státech. A co se týká toho předmětu, kam jste chodil (International Trade – pozn. aut.), lidé tam nebyli vůbec stydliví. Nebáli se říct své názory a ostře diskutovat. Především měli spoustu nápadů a také hodně přemýšleli nad svými domácími úkoly. Celkově jsem byl ohromen úrovní ekonomických a matematických znalostí, obrovskou motivací studentů a v neposlední řadě jejich inteligencí. Bylo to báječné, moc jsem si to tu užil.

Vy jste naznačil, že jste pomáhal panu docentu Benáčkovi s jeho předmětem International Trade. Řekněte mi ale, jaké další přednášky jste za dobu Vašeho pobytu absolvoval?
Na IES jsem mimo Benáčkův předmět mluvil pouze dvakrát. Poprvé to bylo pro kurz Evropské ekonomické integrace, což je bakalářský předmět, a také na požádání pro E-klub. Měl jsem ale mnoho jiných příležitostí i jinde. Jednou z nich byla laická přednáška pro neekonomy na Americkém velvyslanectví s panem Dlouhým. Také jsem mluvil před třídou Lenky Rovné, která vede katedru Západoevropských studií na IMS. Jednu přednášku jsem měl i na Palackého univerzitě v Olomouci a Slezské univerzitě v Karviné. Prostě jsem se tam ukázal a byli tam nějací studenti, kteří se mě ptali na různorodé otázky. Převážně se to týkalo ekonomické krize ve Spojených Státech.

Carliner

Jaký je podle Vás rozdíl ve zdejší výuce na bakalářském stupni ve srovnání se Spojenými Státy?
Hlavním rozdílem je matematická průprava, která je zde mnohem silnější. To je velmi důležité, protože přinejmenším docent Benáček mohl ve svém kurzu zadávat velmi náročné technické otázky a studenti na ně mohli odpovídat. Navíc díky tomu mohl pan docent předpokládat, že vás trocha kalkulu a hodně algebry vůbec nerozhodí. To například ve Spojených Státech neplatí. Takto to funguje jen na některých místech, jako například na Massachusetts Intitute of Technology, což je inženýrská škola. I tam je skvělá znalost počtů samozřejmostí. Úroveň matematiky je na IES stejná jako na MIT, ale na většině ekonomických oddělení bakalářského stupně v USA jsou matematické základy mnohem povrchnější.

Jednou z věcí, která mě ale zarazila je fakt, že studenti mohou zanechat předmětu až na poslední chvíli. Takže mohou chodit na přednášky, dělat domácí úkoly a celkově se účastnit všeho, co se v daném kurzu děje. Nakonec, po skončení výuky, se mohou rozhodnout nejít k závěrečné zkoušce. To podle mě není rozumný způsob, jak by to mělo fungovat, protože vyučující zbytečně promarní hodně úsilí. Kdyby se studenti museli rozhodnout, řekněme po dvou, třech týdnech od začátku semestru, pak by se mohli profesoři lépe zaměřit na menší počet studentů a nebylo by tolik ztraceného času a energie. Také musím myslet na všechen ten čas, který studenti stráví přípravou a studiem materiálů pro ten který kurz a nakonec za to nedostanou žádné kredity. Chápu, že sami studenti proti tomu nikdy vystupovat nebudou, ale pokud by se musela učinit závazná rozhodnutí, tak si myslím, že by studovali mnohem usilovněji.

Co si myslíte, že můžeme zlepšit?
No, já mohu zodpovědně mluvit jen o kurzu pana Benáčka, s jehož průběhem jsem byl blíže seznámen. Myslím si, že když s panem Semerákem přednášeli, tak kladli příliš velký důraz na teorii, a naopak poněkud opomíjeli praktické využití dosažených poznatků v hospodářské politice. Jednou za čas během přednášky měli říci něco jako: „Tento diagram je velmi důležitý, protože se teď vede tato debata ve vládních kruzích o této hospodářské politice.“ Toho tam podle mě nebylo dost.

Teprve ke konci, na posledních dvou nebo třech setkáních, bylo těchto věcí zase docela dost. Takže si nejsem jistý, zdali je můj pocit správný, protože přednášející čekali až na konec kurzu, aby intenzivněji mluvili o hospodářské politice. Tam jí už podle mě probrali hodně. Možná by to chtělo více to rozprostřít do průběhu semestru. Přidat více odkazů na to, proč je nějaký teoretický argument relevantní k nějakému argumentu politickému. Ale nakonec bylo těchto bodů probráno dost.

Co byla pro Vás ta nejzajímavější zkušenost, kterou si z České republiky odvezete?
Je velmi těžké ukázat prstem na jednu určitou věc. Řekl bych, že jsem ohromen zdejšími studenty. Zkusím spíš na tuto otázku odpovědět úplně jinak. V roce 1938 bylo tehdejší Československo mezi nejpokročilejšími zeměmi v Evropě. Pak jste měli špatné období 50 let, kdy vše stagnovalo a jelo z kopce.

No a z mého pohledu není žádný důvod, proč byste se nemohli vrátit na pozici, kterou jste mezi lety 1850 a 1938 měli. Už je to skoro dvacet let od převratu a nějakou dobu to ještě potrvá, ale s lidmi jako jsou studenti IES v čele se dostanete tam, kde jste byli před druhou světovou válkou.

Chtěl bych ale ještě říci jednu další věc. Všichni se musíte naučit anglicky. Samozřejmě tady na IES umí všichni perfektně, ale zbytek populace se ji musí naučit také. Chápu, že čeština se od angličtiny velmi liší, takže to není vůbec jednoduché, ale Češi musí umět anglicky přinejmenším tak, jako Němci.

Vy jste byl hlavou National Burreau of Economic Research ve Spojených Státech. Co si myslíte o momentálním stavu české ekonomiky?
Vaše banky neudělaly chyby, kterých se dopustily ty americké. Navíc vaše centrální banka neudělala přešlapy, kterých se dopustil FED a další regulační úřady ve Spojených Státech, takže jste se vyhnuli finanční krizi. Stejně to pro vás ale bude velmi nepříjemná zkušenost.

Vyplývá to především z toho, že Česko prodává auta a strojní zařízení do zbytku světa a v době recese lidé tyto věci nekupují. Takže vaše exporty spadnou. Ty ale tvoří velkou část Českého HDP, tudíž se musíte připravit na těžké chvíle. Nedokážu přesně říci, jak špatné to s českou ekonomikou bude, ale byl bych překvapený, kdybyste měli v roce 2009 kladný hospodářský růst.

Možná nebudu mít pravdu, ale Česko exportuje příliš mnoho aut a strojů a letos si nejspíš nebude tolik Němců kupovat nová auta jako loni, protože se příliš bojí ztráty zaměstnání. Takže váš finanční systém je velice pevný. V tom nemáte takové problémy jako Spojené Státy, Irsko, Španělsko a některé další země. Ale i přesto – pokud tyto země nebudou kupovat vaše auta, budete mít problém.

Takže vlastně budeme trpět kvůli problémům jiných zemí?
Ano. A bohužel s tím ani moc nenaděláte. Chci tím říct, že i kdybyste vyráběli něco, co všichni kupují, dokonce i statky krátkodobého užití, jako oblečení atp., tak by se vám v recesi snížily prodeje. Ale je pravda, že největší pokles čeká zboží dlouhodobé spotřeby, tedy průmyslové výrobky a výrobní prostředky. Takže stroje a auta, což je to, co vyrábíte, dostanou během recese silný zásah a vy ho pocítíte.

Jak vnímáte to, že jste během hlavních událostí finanční krize nebyl ve Spojených Státech?
Internet je skvělá věcička, takže mohu číst noviny i odsud. Navíc tu mám v televizi i kanály jako CNN, CNBC a BBC, které mohu také poslouchat, a to i na počítači. Ale je pravda, že to není úplně stejné. Jsem si jist, že jsem získal o něco méně informací. Ale to co, mi doopravdy vadilo, nebylo ani tak to, že jsem nebyl doma během finanční krize, protože o tom jsem si všechno mohl přečíst.

Je mi líto, že jsem nebyl ve Státech během prezidentských voleb a Obamova vítězství. Byla to velmi emotivní záležitost a já se jí neúčastnil, protože jsem byl tady. Samozřejmě i tak to bylo velmi emocionální, ale méně, než kdybych byl při tom. Moje děti, které žijí ve Washingtonu a New Yorku, říkaly, že o půlnoci, když byl vítěz jasný, vyšli lidé tancovat do ulic. Takže třeba o tohle jsem bohužel přišel. Jediné, co jsem z toho měl, bylo, že jsem vstal v šest hodin ráno a přečetl si o tom. Takže, jsem si jist, že jsem měl méně rozhovorů s lidmi o finanční krizi, než kdybych byl doma. Ale i tak jsem odsud dokázal získat drtivou většinu informací. V dnešním světě to není problém.

Mluvil jste o Obamově zvolení. Co si myslíte o jeho ekonomickém týmu? Očekávání, která jsou na ně kladena, jsou obrovská.
To je pravda. Já osobně velmi uznávám Larryho Summerse. On není jen velmi chytrý a excelentní akademický ekonom, ale má taky za sebou dost praktických zkušeností. Takže většinou docela věřím jeho instinktům. Ale jak říkáte, ta očekávání jsou příliš velká.
Summers a Rubin, který byl ministrem financí před Summersem a byl Summersovým mentorem, byl v představenstu Citigroup. Byl odpovědný za legislativu, která deregulovala tzv. credit default swaps. Takže to nebyla jen Bushova administrativa, která tyto věci dělala. Už předtím k tomu přispěla i Clintonova administrativa a především Rubin a Summers, kteří pomohli této legislativě projít buď v roce 1998, nebo 1999.

Hned poté Rubin opustil vládu a šel do Citibank. Nemyslím si, že byl šéfem představenstva Citibank, ale měl tam velmi významnou pozici. Tudíž to byla jeho práce ochránit akcionáře od těch šílenců, kteří chtěli společnost potopit. Manažeři Citibank dokázali hodnotu společnosti, která stála původně 250 miliard dolarů, snížit až na 20 miliard. A pak řekli americké vládě, že potřebují pomoc a půjčky. No a Rubins tam měl vedoucí pozici. Nedělal to sice ze dne na den, ale i kdyby to dělal jen jednou za měsíc, tak se měl dívat přes rameno výkonným ředitelům, které zaměstnal. Jinak tohle není případ Summerse, ale jasně to ukazuje, že finanční trhy mají přátele jak mezi republikány, tak i demokraty.

Myslím si, že to demokrati mohli zastavit, tím myslím ten náběh na krizi. Možná taky ne, nevím. Ale pokud se mě zeptáte, jestli by za posledních šest měsíců odvedli lepší práci než republikáni, tak vám řeknu, že zcela určitě. Protože republikánské pokusy dostat nás z té krize byly hrozné. Oni jen rozdali peníze bankám a zaručili se za jejich půjčky bez toho, aby chtěli cokoli naoplátku.

Banky nepůjčují žádné peníze lidem, ale mají obrovké půjčky od americké vlády. Takže proč my, američtí daňoví poplatníci, máme horší podmínky než Warren Buffet a arabské státní investiční fondy. Pokud když oni získali dobrý kšeft, co se převzatých akcií a křesel v představenstvu týče, tak proč jsem já, jako americký daňový poplatník, nedostal podobně výhodné podmínky?

Paulson ustoupil bankám bez jakýchkoli nároků. Byli by demokraté tvrdší?
Já si myslím, že ano. I když, Summers má také přátele na vysokých místech ve Wall Streetu, takže těžko říct.

Jaké jsou Vaše další plány?
Vracím se zpět do Států a budu učit ekonomii na Bostonské univerzitě.

1 393 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (2 hlasujících, průměrné hodnocení: 5,00 z max. 5)
Loading...

Související články:

    žádné články nenalezeny

Komentáře nejsou povoleny.