Fakultní senát: peníze především

Akademický senát FSV

Vzhledem k tomu, ze během minulého měsíce byla vyplacena prospěchová stipendia, bylo provedeno několik změn ve fakultním rozpočtu a hodnocen návrh celouniverzitní podpory studentských aktivit, jednání AS FSV UK nejsou z tohoto pravidla výjimkou.

Návrh podpory univerzitních spolků, ke kterému se senátoři na výzvu celouniverzitního senátu vyjádřili, přišel bez důvodové zprávy, nebylo proto jasné, proč mají být dotovány pouze kluby s více než padesáti členy z různých fakult. Formulace několika článků návrhu odsoudil senát jako nejasné a jak poukázal senátor Slanec, vyskytly se také formální chyby.

Studentská komora dále jednala o několika žádostech o podporu z fondu studentských peněz. Dvorana politologické slávy žádala o zpětné proplacení části nákladů, jak jí bylo doporučeno na minulém zasedání, jedná se zhruba o 15 tisíc korun. Poprvé se představil zajímavý projekt sociologického team-buildingu, Válka růží. Jeho organizátoři žádali přibližně o 5 tisíc korun, o polovinu menší částku si přála představitelka výměnného programu GFPS, která žádala o podporu pro propagaci česko- německo-polské aktivity na půdě FSV. Studentská komora se rozhodla podpořit všechny tři návrhy.

Sto šedesát nejlepších

Separátní jednání studentské komory bylo však předčasně přerušeno, vzhledem k příchodu děkana, tajemnice fakulty a ředitele IMS Jiřího Vykoukala, kteří se přišli vyjádřit k navrhovaným změnám fakultního rozpočtu. Prvním bodem byla prospěchová stipendia, která měla být původně vyplacena už v říjnu, kvůli nedostatku zapsaných známek v Tajemníku však senátoři posunuli výplatu do náhradního listopadového termínu. Vyšlo však najevo, že při výpočtu je podle univerzitních pravidel nutné vycházet z počtu studentů k 31. říjnu, stipendia tedy nebudou dříve než koncem listopadu ani v příštích letech. Podle tajemnice fakulty má na stipendium nárok celkem 160 studentům, vyplacení peněz však vyžadovalo navýšení prostředků v této rozpočtové položce o 700 tisíc korun. Celkem tedy motivační podpora nejlepších studentů stála fakultu 2 miliony korun. Po rozporcování této „medvědí částky“ připadlo na jednu stipendistku průměrně 10 tisíc korun.

Zadlužený IMS

Kontroverznějším návrhem na změnu v rozpočtu bylo předpokládané překročení nákladů na mzdy Institutem mezinárodních studií. Mzdy na IMS jsou udržovány na dolní hranici mzdových tarifů. Jejich povinné navýšení v roce 2005 a nutnost splácet z prostředků dotace na pedagogickou činnost účast na probíhajícím výzkumném záměru však způsobily, že celkové osobní náklady překročily v tomto roce možnosti institutu, problém byl navíc diagnostikován se zpožděním. Ředitel institutu Jiří Vykoukal požádal senát o zapůjčení 520 tisíc korun z rozpočtové rezervy fakulty a předložil podrobný plán splacení dluhu do konce roku 2008 včetně úhrady zhruba jedné třetiny již v tomto kalendářním roce. V budoucnu má k řešení problému přispět zvýšení počtu studentů, akreditace kombinovaného a placeného studia a prostředky z projektu ERASMUS MUNDUS.

Další změnou v rozpočtu, která signalizuje hlubší problém, je překročení nákladů na účelová stipendia pro studenty v zahraničí. Podpora studia v zahraničí byla přijata především kvůli sníženým příspěvkům programu ERASMUS po našem vstupu do EU. Vzhledem k tomu, že bylo nutné navýšit rozpočet o skoro dva miliony korun, je třeba v budoucnu změnit pravidla přiznávání stipendií, protože jinak začnou být náklady skutečně neúnosné.

Listopadové zasedání Akademického senátu FSV tedy opět řešilo ekonomické problémy. Většina jeho členů, zvláště z ekonomického výboru, však byla nepříjemně překvapena tím, že se ve více ohledech fakultě nepodařilo fakultě splnit senátem schválený rozpočet. Jejich připomínky proto častěji směřovaly k nutnosti kontroly senátu nad rozpočtem než k řešení současného stavu.

Koordinace mezi fakultami na dohled

Posledním bodem, kterým se listopadový senát zabýval, byla iniciativa prorektora Bednáře, který navrhl schůzku děkanů FSV, FHS a FF UK, což by měla vést ke sjednocení výukových časů na těchto fakultách, aby bylo možno lépe využívat jinonickou budovu a snáze sestavovat rozvrhy, bez nutnosti „extrémních hodin“ od osmi ráno nebo do osmi večer.

792 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.