Elitní sport se pěstuje i na naší fakultě

sport Středoškoláci-sportovci čelí při příchodu na vysokou školu jednomu dilematu. Věnovat se jen studiu, nebo i nadále pokračovat v budování kariéry sportovce? Většina z nich skončí někde uprostřed a snaží se zvládat obojí. Stěhování do Prahy na kolej nebo na privát znamená, že sportovec si s sebou musí vzít potřebné vybavení a musí nalézt místo pro jeho uskladnění.

Cyklisté ubytovaní na kolejích mohou vyprávět: kolárnám svůj bicykl svěří málokdo. „Problémy s prostorem a zázemím sportu zrovna nenahrávají, ale pokud člověk chce, tak se to zvládnout dá, respektive musí…,“ lapidárně dodává Petr z IES.

Dále je třeba vyhledat vhodný prostor k pohybu. Výhodou Prahy je velké množství parků, v jejichž blízkosti stojí i řada vysokoškolských kolejí (Hvězda, Hostivař, Kajetánka, Troja a další). Na druhou stranu se tu rušné silnice a paneláky táhnou kilometry široko daleko. Sportovních klubů je v Praze víc než kdekoliv jinde v ČR, a hráči týmových sportů proto nemusí mít strach, že by nenašli podobně zapálené lidi.

Studenti, kteří byli zvyklí na gymnáziích pravidelně sportovat, v Praze často trpí. To potvrzuje Tomáš Brzobohatý (3. ročník, IES): „Na vejšce v cizím městě je určitě méně sportovních možností. Na sporty jako kolo nebo běžky se můžu dostat jen doma o víkendu nebo o prázdninách, což je mi docela líto.“ Přesto se dají běžkařské stopy najít i v hlavním městě, ale s terény například na Vysočině se nedají srovnat. “Možná jsem víc přešel na městské sporty jako squash, in-line brusle, běhání,“ dodává Tomáš.

Většina studentů ale sportuje nárazově, a proto je pro ně Praha trochu paradoxně tou nejlepší volbou. Nabízí jim parky, cyklostezky, trasy pro in-line brusle, bazény, fitness centra, tělocvičny, venkovní hřiště, tenisové kurty a řadu dalších možností. To vše na dosah ruky a v atmosféře moderního města, kde (občasné) sportování patří k životu stejně jako hygiena.

Jana Kábrtová

Kábrtová Málokdo asi ví, že na FSV studují i nejlepší sportovci v České republice. Jana Kábrtová v současné době studuje magisterský stupeň na IES, nedávno složila bakalářské zkoušky na IKSŽ. Vedle školy se věnuje cyklistice; speciálně maratonu horských kol, a tak jí nedělá problém ujet 100 kilometrů nahoru dolů po rozbitých lesních cestách. „Jak jsem bohužel poznala, na týhle škole se to moc nebere,“ hodnotí sportovní možnosti na FSV.

V roce 2006 vyhrála nejznámější český bikemaraton Král Šumavy (100 km) a stala se akademickou mistryní ČR v cross-country (kratší závod na okruhy). Letos mezi jejími úspěchy září vítězství v mezinárodním silničním etapovém závodě Transalp Challenge, který vede 18 alpskými průsmyky a jede se celý týden (852 km, 18759 m výškových metrů), druhé místo v silničním závodě na mistrovství světa novinářů a druhé místo v celkovém hodnocení Českého poháru v půlmaratonu.

kabrtova-kolo.jpg Jak stíháš kolo a školu?
Vždycky rozhodnu, co momentálně vyžaduje víc času. Většinou je to kolo. Kvůli tréninku nechodím na přednášky a často ani na semináře. Ve škole se moc neobjevuju. Bydlím v Letňanech a už jen jízda do centra a zpět mi zabere skoro hodinu a půl. Proto volím spíše samostudium. Ve zkouškovém obvykle chodím na první termín z fleku a doufám, že to vyjde. Na IKSŽ to vyšlo až na jeden případ vždy. Na IES je to horší, ale tam pak přijde obvykle ta druhá možnost, tzn. že upřednostním školu. I tak se ale snažím každý den aspoň na dvě hodiny na to kolo dostat a myslím, že se to tak zvládnout dá.

Jak to bylo se sportem po příchodu na FSV?
Sportovala jsem už na střední škole, ale opravdu vážně jsem to začala brát až na vysoké škole. Hned po gymplu jsem totiž nastoupila na žurnalistiku, kde bylo hodně prostoru pro trénink, takže se mi podařilo dostat se i do reprezentace. Následující rok jsem sice nastoupila i na ekonomii, ale protože jsem byla stále členem reprezentačního družstva a navíc přišlo i dost úspěchů, nedal se už trénink nijak omezit. Takže se dá říct, že trénuju pořád stejně, což znamená zhruba 20 hodin týdně. Někdy mi dá skutečně zabrat skloubit trénink se školou. Navíc celý březen trávím v zahraniční, kde najíždím kilometry „v teple“ a od dubna jsou každý víkend závody.

Pomáhá ti sport se školou?
Jak kdy. Když třeba přijedu po čtyřech hodinách tréninku domů, tak už obvykle nemám sílu ani náladu se učit. To bych nejradši jen dala nohy nahoru a zapla televizi. Místo toho musím samozřejmě někdy otevřít učebnici nebo psát esej. Když mám ale lehčí trénink, tak mi může sport i pomoct, protože se po učení dobře odreaguju.

Pavel Mužíček

muzicek-pavel.jpgPavel Mužíček letos úspěšně zakončil bakalářské studium ekonomie na IES. Patří k české top desítce na tratích olympijského triatlonu (1,5 km plavání, 40 km silniční cyklistika a 10 km běh). Jedenácté místo na Mistrovství ČR ale letos pro defekt neobhájil. „Ve vedoucí skupině jeden jezdec spadnul a hodil mi kolo do cesty, takže už jsem neměl šanci zareagovat. Pak mi drhlo zadní kolo o ohnutou vidlici. Já strašně nerad vzdávám jakýkoliv závod, ale ani na opravu to nebylo. Vidlice byla zlomená, takže fakt mazec.“

Letos ho skutečně provází smůla. V předešlých závodech zase plaval na jinou bójku nebo po cestě ztratil čip, který zaznamenává průjezd tratí. „Ve zbylých závodech jsem neměl natrénováno, protože jsem se učil na státnice. Ale aspoň tam jsem měl štěstí – dostal jsme samé jedničky.“

Jak zvládáš školu a sport dohromady?
To je otázka, kterou si občas kladu taky. Ale očividně se to daří. V průběhu semestru má přednost sport, ve zkouškovém období škola. Život je otázkou priorit a mně se zatím daří podle tohoto hesla řídit. Horší je, že letní zkouškové se kryje s prvními závody, a tak jsem tam pak za losera. Ony ty tratě jsou čím dál tím náročnější, a když nemá člověk natrénováno, tak to prostě nejde (a ještě k tomu ta zranění). Jinak mi hodně pomáhá, že moje přítelkyně dělá taky triatlon a studuje stejný obor jako já.

muzicek-kolo.jpgPotřebuješ trénovat běh, kolo a plavání. Jde to vůbec technicky realizovat?
Ano, potřebuji trénovat všechny disciplíny, jinak to ani nejde. Plavu celý rok bez přestávky, stejně tak běhám. Cyklistika je přes zimu horší, ale ta se nahrazuje buď spinningem nebo běžkami. A co se týče sportování v Praze, vybírám si kolej tak, aby tam bylo možné běhat, a tím myslím po měkkém. Dva roky jsem byl na Hvězdě (lesopark Hvězda), pak jsem zatoužil po změně (taky mi zarůstala stěna plísní a bortil se strop), a přestěhoval se na Hostivař. Mám tedy poblíž Hostivařskou přehradu na běhání a sportovní centrum UK na plavání a posilovnu. Stejně ale většinu času trávím u své přítelkyně v Neratovicích. Čili během školního roku je to honička.

Jsi pro povinný tělocvik pro studenty FSV v prvním ročníku?
Ano. Mám takový pocit, že sport na naší fakultě jde úplně mimo. Nikoho nezajímá. A některým studentům by pohyb taky prospěl.

Jak to vidíš se sportem a školou do budoucna?
Jak jsem se již zmínil výše, doufám, že teď budu mít přes zimu trochu víc času na trénování a příští rok dokončím Ironmana. Musím se pokusit to zrealizovat v době, kdy ještě nemusím pracovat a živit rodinu se šesti dětmi. Na jaře to bude opět nejspíš mazec (prý je první magisterský rok docela záhul), ale snad se s tím nějak poperu a podaří se mi tak splnit svůj sen!

2 114 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (3 hlasujících, průměrné hodnocení: 4,33 z max. 5)
Loading...

Související články:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *