Ekonomie není jen metoda

GrafOhrazuji se vůči jednomu z argumentů pro přejmenování FSV. V červnu letošního roku jsem dokončil studia ekonomie, ale až teď se dozvídám, že mi po celou dobu unikal základní fakt – ekonomie není společenská věda. Co jsem to tedy léta studoval? Až do dneška jsem byl přesvědčen, že šlo o problémy spojené s hospodářstvím, obchodem, trhem, o lidském jednání v podmínkách společnosti, společenský řád a jeho vztah k alokaci vzácných zdrojů, společenské a hospodářské instituce, organizaci společenských aktivit, peníze, nezaměstnanost, inflaci, prostě cokoli, co si člověk vybaví jako předmět ekonomie. Ne, nic takového, protože v ekonomii prý nejde o pochopení procesů světa okolo nás, jde tu o metodu! Nejde zde o řešení problémů a odpovědi na otázky, jež si společnost a mnoho z nás osobně dennodenně klade, ale zřejmě především o metodologický konformismus. Metoda ekonomie je zřejmě mocna vyplivnout odpověď na cokoli.

Návrh pokřivuje představu o ekonomii samé

Tak jsem pochopil jeden z předložených argumentů pro přejmenování Fakulty sociálních věd. Na tomto návrhu mi ani tak nevadí to, že z ekonomie dělá jakousi výsostnou vědu hodnou zvláštní zmínky, to by mělo vadit především ostatním institutům, ale to, že pokřivuje představu o ekonomii samé. Především, ekonomie nemá jen jednu metodu, která by ji mohla definovat a vydělovat ze společenských věd. Je snad homogennější disciplínou než třeba sociologie, ale to neznamená, že by měla výhradní přístup k jakési neomylné metodě, která by svou mocí přebyla samotný předmět vědy, tedy společnost. Vydělení ekonomie ze společenských věd, které nový název přímo implikuje, je pro mě především arogancí vůči bohaté tradici ekonomických teorií, které, světe div se, o svých metodách pochybovaly a hledaly rozličné způsoby, jak ekonomické otázky nahlédnout z nových perspektiv.

Jestli je ekonomie jen jedna ekonomická metoda, pak se na IES zřejmě bude muset přestat učit o americkém institucionalismu, rakouské škole, ordoliberalismu, Keynesovi, postkeynesiáncích, nebo francouzských strukturalistech, protože ty nevyhovují konformismu s objektivitou ála věta důkaz, věta důkaz. Zvlášť u Keynese je to v těchto dnech, kdy zažíváme jednu z největších ekonomických krizí, pozoruhodné. Byl to totiž právě Keynes, kdo před sedmdesáti dvěma lety v době, kdy zuřila velká deprese, napsal snad nejvýznamnější ekonomickou práci 20. století – Obecnou teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Tato Keynesova kniha stavěla na hlavu nejen dosavadní chápání ekonomických procesů, ale využívala take zcela jiné postupy a metody, než byla ekonomie do té doby zvyklá. Keynes byl jedním z největších ekonomů právě proto, že nebyl jen technologem provádějícím metodu, ale společenským vědcem, pro kterého byly primární problémy společnosti a metody byly pouze tak dobré, nakolik pomáhaly tyto problémy řešit. Kdybychom měli brát vydělení ekonomie ze společenských věd vážně, tak v případě, že bychom měli to štestí a objevil by se nějaký nový Keynes 21. století, museli bychom ho vykázat na jiné instituty, tedy do té domněle “pre-racionalní” a “pre-metodické” části fakulty.

Ekonomie je především společenská věda

Metodologický dogmatismus je nebezpečný, protože jak ukázal Thomas Kuhn, věda není jen strojem produkujícím odpovědi, ale společenstvím vědců, které si zároveň samo klade i otázky. Zvolená metoda nám tedy nedává jen více či méně dobré odpovědi, ale hlavně každá metoda mluví o něčem jiném. Názorný příklad tohoto jevu může být třeba všem ekonomům známý tzv. Giffenův statek (podřadný statek, u kterého poptávané množství roste s cenou). Každý student ekonomie se s ním setká za svá studia mnohokrát, ale jeho výskyt v učebnicích neodpovídá jeho výskytu ve skutečnosti. Přesněji řečeno, mluví se pouze o jediném případě tohoto jevu v dějinách a ten je ještě některými ekonomy zpochybňován. Jak je tedy možné, že ekonomové věnují pozornost něčemu, co reálně snad ani neexistuje? Odpověď je jednoduchá: předurčuje to zvolená metodologie, které kombinováním důchodových a substitučních efektů tento jev “vyšel”. Bez zvolených metod by zmíněný efekt nikdy neexistoval!

Pokusy redukovat vědu pouze na metodu patří na začátek století 20. nikoli 21.; metodologie a filosofie vědy podobné nápady odmítla už před zhruba padesáti lety. Nejde o to, jestli ekonomie má nějaké dominantní nástroje, které se od zbytku společenských věd odlišují, ale o to, k čemu slouží. Ekonomie je především společenská věda a nástroje, které používá, lhostejno zda matematické či jiné, nesmí být žádným fetišem, ale musí vždy směřovat k společnosti, či k člověku chcete-li, a k řešení jejích problémů.

Název fakulty nepovažuji za něco, s čím stoupá a padá svět, ale jestli je hlavním důvodem změny názvu domněnka, že ekonomie přestala být společenskou vědou a začala být metodou, tak je to změna neopodstatněná, protože taková definice ekonomie je zcela mylná, zavádějící a v důsledku i nebezpečná.

Autor: Vít Horák, absolvent IES

1 902 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (3 hlasujících, průměrné hodnocení: 3,67 z max. 5)
Loading...

Související články:

3 komentáře: “Ekonomie není jen metoda”

  1. fv napsal:

    Také se kloním k názoru, že spolu s historií je ekonomie společenská věda.
    Není to přírodní věda, kde je možné požít matematiku. V přírodních vědách nevíme nic o zákonech chování základních prvků, ale vidíme jejich chování. Ve společenských vědách víme vše o zákonech chování jednotlivých prvků, ale nevíme nic o celkovém chování. Proto matematické metody neřeknou nic o celkovém chování lidské společnosti a k chování jednotlivce nemohou nic přidat k slovnímu popisu. Mohou sloužit jen v určitých případech pro přiblížení problému studentům. To je vše.
    říkám to správně?

  2. gesho napsal:

    ne, nerikas a asi ani nema cenu se k tomu vyjadrovat…

  3. fr napsal:

    fv: ne, je to obracene. Ekonomie je spolecenska veda, nicmene matematika je extremne silny nastroj. Napriklad soucasna financni krize ma svuj puvod na financnich trzich a komplexni financni nastroje nejde pochopit bez znalosti matematiky (nebo spise pravdepodobnosti jakozto matematicke discipliny). Bez matematiky se tak ekonomie neobejde. Ve zbytku jednoznacne souhlasim s autorem clanku, matematika je jen nastroj, jakkoliv mocny.