Devatero „rychlotitulů“ má jména

diplomová práceUdělujete „turbotituly“ „rychlokvašeným“ studentům, obvinila některá česká média Fakultu sociálních věd. Univerzita Karlova nechala okamžitě prošetřit dosavadní absolventy doktorských programů na FSV. Výsledek? Od roku 2000 se našlo celkem devět studentů, kteří získali PhD za méně než tři roky. A přesto se nejedná o skandální ostudu.

Ačkoliv Univerzita Karlova nezveřejnila konkrétní jména, dostat se k nim se jich může být velmi snadné. Fakulta sociálních věd totiž své studenty poctivě eviduje prostřednictvím studijního informačního systému – SISu. V něm se v případě některých fakult dají dohledat i absolventi z roku 1997.

Díky aplikaci „Hledání studentů“ je možné jednoduše zadat kritéria: hledáme doktorandy FSV, kteří ukončili studium ve druhém (eventuelně prvním) ročníku. Logicky jich systém najde trochu víc, ne každý totiž absolvoval standardně a úspěšně, což SIS nerozeznává. Ale „dvouletých doktorandů“ na FSV není zase tolik, aby se mezi nimi ztratila známá a vážená jména.

sis


Bohumil Doležal
, PhD. – literární kritik, publicista, disident

Doc. PhDr. Pavol Frič
, PhD. – CESES, také přednáší na ISS

Prof. PhDr. Jan Jirák
, PhD. – proděkan pro studijní záležitosti, mediální teoretik

Prof. PhDr. Jiří Kabele
, PhD. – proděkan pro vědu, přední sociolog

PhDr. Miroslav Kunštát
, PhD. – přednáší na IMS

Ing. Eva Majská, PhD.


Doc. PhDr. Francis Dostál Raška
, PhD. – přednáší na IMS

Doc. Ing. Pavel Sirůček
, PhD. – přednáší na VŠE

Prof. PhDr. Vít Vlnas
,PhD. – ředitel Sbírky starého umění NG

medailonky všech najdete pod článkem

 

Znamená to tedy, že ti nejlepší akademici jsou vlastně podvodníci? Kritizující média se odkazovala na jediný bod ve Studijním a zkušebním řádu UK, který praví: „Standardní doba studia je nejméně tři roky a nejvýše čtyři roky.“ Každého, kdo studium zvládl rychleji, podezřívala z nekorektního postupu.

Odstavec ale pokračuje hned další větou: „Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Disertační prací se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.“

Pro úplnost je třeba ještě doplnit poslední výňatek z téhož dokumentu: „Studium (doktorského programu) probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan.“

PhD. byla formální nutnost

Je tedy patrné, že k žádnému pochybení nemuselo dojít. Disertační práce všech zmíněných akademiků je možné dohledat v Centrálním katalogu Univerzity Karlovy v Praze, který také ukáže jejich fyzické umístění. Ve většině případů dokonce není snadné v množství publikací spojených s autorovým jménem objevit tu správnou.

Individuální studijní plán doktorského programu pro člověka, který titul docenta v oboru získal již před deseti lety, také logicky odpovídá jeho zkušenostem.

„Je zcela zřejmé, že člověk, který se čtyřicet let věnuje vědecky nějakému tématu, je skutečně pak schopný napsat disertační práci za dva roky,“ říká Jakub Končelík, jehož zmínka o nejednotnosti doktorského studia na FSV vlastně celý kolotoč začala. Nabízí se prý otázka, jaký by pro něj vlastně měl „natažený“ doktorský program smysl.

Blesková kontrola žádný podvod nezjistila

Výsledky prošetření, které Univerzita nechala provést doslova za dne na den, hovoří jasně. K žádnému pochybení nedošlo. Podle oficiální tiskové zprávy UK šlo o absolventy dvojího druhu:

„První a většinovou tvoří špičkoví, mezinárodně uznávaní odborníci s dlouholetou vědeckou činností, kteří po roce 2000 doktorské studium absolvovali buď jako podmínku pro následné habilitační nebo profesorské řízení, nebo jako dokončení v minulosti z politických důvodů násilně přerušené akademické dráhy.“

Médii přetřásaný „rychlotitul“ PhD. tak v jejich případě představoval pouhou formální nutnost k následnému skutečnému prověření jejich kvalifikace.

Ve zbývajících případech má jít o zahraniční studenty, kteří na FSV dokončili svá předchozí studia. Nařčení z pokračování „kauzy plzeňských práv“ tak padá. „Vedení Univerzity Karlovy konstatuje, že provedená důsledná kontrola tedy prokázala formální i věcnou oprávněnost udělení titulu „Ph.D.“ a vyvrátila jakékoliv spekulace o existenci „rychlostudentů“ v doktorských studijních programech na FSV UK.“ uvádí tisková zpráva ze dne 27. října.

Kdo tedy dokázal na FSV získat titul PhD za méně než tři roky:

Bohumil Doležal, PhD.

Politolog, disident, signatář Charty 77 a bývalý politický poradce Václava Klause.

Podle SISu ukončil dvouleté doktorandské studium politologie v roce 1999/2000. Ve vlastním životopise sice uvádí jen svá předchozí studia na FF UK (český a německý jazyk a literatura, promoce 1962 ), pod jeho jménem je ovšem v katalogu FSV UK vedena disertační práce s názvem ‚Problémy české identity v historickém vývoji‘.

Bohumil Doležal přednášel v letech 1993-2002 české a maďarské politické myšlení na IPS. V současné době působí jako nezávislý publicista a literární kritik.

Doc. PhDr. Pavol Frič, PhD.

Přednáší na ISS a působí v Centru pro sociální a ekonomická studia (CESES) při FSV UK

Vystudoval sociologii na Univerzitě J.A.Komenského v Bratislavě. V SISu se o něm lze dočíst, že na FSV UK v roce 2005/2006 po dvou letech ukončil doktorandské studium veřejné a sociální politiky. Mezi četnými publikačními záznamy i v knihovně je k dohledání jeho disertační práce s názvem ‚Korupce jako sociální fenomén : případ policie ČR‘.

Už v roce 2001 se sice habilitační komise usnesla, že „PhDr. Pavol Frič je uznávanou vědeckou osobností ve svém oboru a jeho pedagogické působení a výsledky odpovídají vědecké-pedagogické hodnosti docent,“ podle zápisu bylo ale řízení před Vědeckou radou prohlášeno za „zmatečné“ a doktor Frič následně zažádal o přerušení procesu. Titul docenta tak obdržel až v roce 2006.

Prof. PhDr. Jan Jirák, PhD.

Mediální teoretik, proděkan pro studijní záležitosti, zakladatel a garant oboru Mediální studia

Mezi lety 2005 až 2007 studoval v doktorandském programu Mediálních studií. Docentem v tomto oboru byl ale jmenován už v roce 2002. Jeho vědecká bibliografie je rozsáhlá a její součástí je i disertační práce z roku 2006 na téma ‚Masová média a česká společnost : masová média jako problém posttransformační společnosti‘. K nalezení je v databázi katalogu knihovny FSV UK.

Prof. PhDr. Jiří Kabele, PhD.

Přední český sociolog, dlouholetý proděkan pro vědu a výzkum, přednáší na ISS FSV UK.

Doktorandem FSV v postgraduálním programu sociologie byl pouhý rok (2005/2006). Od roku 1996 je však v oboru docentem, má desítky publikačních záznamů a vydal několik vlastních monografií. Disertační práci s názvem Z kapitalismu do socialismu a zpět :přerody české společnosti ve dvacátém století napsal pod vedením profesora Miloslava Petruska a je v databázi jinonického knižního fondu.

PhDr. Miroslav Kunštát, PhD.

Působí na Katedře německých a rakouských studií FSV UK

V informačním systému UK má záznam ukončeného dvouletého doktorandského programu mezinárodních teritoriálních studií v AR 2004/2005. To koresponduje s datem nabytí titulu, jak jej uvádí ve svém životopisu na stránkách katedry. V záznamech fakultní knihovny je i jeho dizertace (Češi, Němci a Slováci v nové střední Evropě) ze stejného data.

Vystudoval archivnictví a pomocné vědy historické na FF UK, titul PhDr. získal v roce 1982. V letech 2005 – 2007 zastával na FSV UK post proděkana pro public relation.

Ing. Eva Majská, PhD

Pochází ze Slovenska, kde nyní žije a pracuje.

Podle SISu absolvovala dvouleté doktorandské studium mezinárodních teritoriálních studií, kde skončila ve školním roce 2001/02. Její dizertační práce s názvem ‚Rozbor vplyvu prístupového procesu Slovenskej republiky do Európskej únie na demokratizáciu‘ je v databázi jinonické knihovny.

Eva Majská podle dostupných informací jako jediná z devíti nepůsobí v akademickém sektoru. Údajně jde o dceru kontroverzního slovenského podnikatele Jozefa Majského.

Doc. PhDr. Francis Dostál Raška, PhD.

Čech narozený v USA, přednášející na Katedře amerických studií IMS FSV UK

Studijní informační systém o něm tvrdí, že po dvou letech zdárně ukončil doktorandské studium Moderních dějin. Tomu by odpovídala i dizertační práce s názvem ‚The czechoslovak exile government in London and the Sudeten German issue‘, která je k mání v jinonické knihovně.

Francis Raška získal bakalářský titul na Le Moyne College, pokračoval na School of Slavonic and East European Studies (nyní University College London, titul M.A.) a na University of Dundee (titul Mphil). Karlovu Univerzitu absolvoval jako poslední, v AR 1999/2000 (tituly PhDr., Ph.D.). V březnu 2009 se na FSV UK habilitoval na docenta v oboru Moderní dějiny.

Doc. Ing. Pavel Sirůček, PhD.

Působí na VŠE, FPH, katedra mikroekonomie.

Podle informačního systému UK ukončil na FSV postgraduální studium ekonomie po dvou letech, a sice v akademickém roce 1999/2000. Ve svém životopise na webu VŠE uvádí ale poněkud jiná data:

1992-99 Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze, postgraduální doktorské studium ekonomické teorie (ekonomie) – titul Ph.D. (Dr.), disertační práce: Počátky analýzy dlouhých vln – přínos N. D. Kondratěva (závěrečná obhajoba dne 7. 9. 1998, rigorózní zkouška dne 8. 4. 1999) .“

Zmíněná disertační práce je podle katalogu uložená v knihovně FSV UK.

Pavel Siruček v roce 2000 na Fakultě národohospodářské VŠE v Praze získal titul docenta. Před FSV studoval několik dalších fakult, titul Ing. získal v roce 1991 na VŠE v oboru politické ekonomie. Na FSV – alespoň podle dostupného životopisu – nikdy nepůsobil.

Prof. PhDr. Vít Vlnas, PhD.

Historik, specialista na baroko, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie. Přednáší na PaedF UK.

Dvouleté doktorandské studium moderních dějin ukončil v AR 2006/2007. Tou dobou už ale paradoxně byl v daném oboru docentem (habilitace na UK FSV v roce 1997) s bohatou publikační i pedagogickou činností. Na jaře roku 2008 byl jmenován profesorem. I jeho disertaci je mimo jiné možné dohledat v katalogu knihoven FSV.

5 476 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (8 hlasujících, průměrné hodnocení: 4,75 z max. 5)
Loading...

Související články:

5 komentářů: “Devatero „rychlotitulů“ má jména”

  1. Adys napsal:

    Díky za článek, Hedo 🙂

    Každého rozumně uvažujícího člověka by napadlo, jak to ten Končelík vlastně myslel, a o co tady jde. Lačnost médií po skandálech už je vážně směšná a tenhle případ by se na IKSŽ mohl stát dost dobrým studijním materiálem 😉

  2. Ondrej Blazek napsal:

    a muzou za to spagety nebo jen honili narychlo profesuru?

  3. Mirka Pašková napsal:

    Tak je vše OK. Akorát nechápu, co na tom Končelík kritizoval? Něco tam ještě bude…

  4. asociál napsal:

    ale jistě, že na tom něco je, a daleko podstatnějšího než zájem médií -bylo potřeba profesorů a docentů po r.1990? Bylo? Byli zde nějací přijatelní, nezaprodaní minulému režimu? nebyli! Co se udělalo? mezi sebou si uznali, že jsou tak dobří, že vlastně těmi doktory už jsou a rychle to i formálně stvrdí. Vše se jevilo jenom jako náprava křivd. Už tehdy to však mělo háček, ne všem s podobným osudem, se této výsady dostalo a v rámci obencého zmatku se asi nikdo netrápil s tím, jak to formálně sladit s předpisy. Ćili na úsvitu nové fakulty hned jedna runda bezprávnosti.
    Namísto, aby hoši protestovali proti zřizování kateder jenom nad docentskými tituly (jak budování biskupství nad ostatky světce) a snažili se donutit MŠMT respektovat složitou situaci v soc. vědách po r.1990 a tím se s tím komunismem vypořádávali, sedli na vlnu a jeli.

  5. MIRA napsal:

    Sirucek je bedna, muzu potvrdit. Ten by PhD. udelal i za dva tydny, natoz za dva roky. Trosku podivin, nerikam. Ale bedna to je kazdopadne. No doubt

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *