Děkanovo slovo ke konci semestru

HollarByl jsem vyzván redakcí časopisu, abych se vyslovil ke “žhavým” tématům naší fakulty, jako je diskuze o jejím jménu, hodnocení vědeckých výsledků a s tím spojené možnosti financování po skončení výzkumného záměru, prostorová dislokace či jak vnímám(e) nový senát fakulty.

Domnívám se, že fakulta, která je již více méně typickou středně velkou fakultou třetí nejstarší university na evropském kontinentě, nemá žhavých témat a uvedená témata řeší jako běžné problémy fungování fakulty. Nejsnadnější je odpověď na poslední otázku: Jednání senátu byla dlouhá, ale věcná, s vystupováním senatorů, které odpovídá úrovni university.

Cílem je FSV na jednom místě

Pokud jde o prostorovou dislokaci, je třeba říci, že při současné podpoře terciálního školství v České republice nelze čekat nijaké pronikavé zlepšení. Na nové investiční akce (včetně oprav budov) MŠMT vyhlásilo dvouleté moratorium. UK přišla i o peníze v rezervním fondu. Proto není možné ani zahájit přípravu úprav stávajících objektů. Jiná otázka je přeplněnost poslucháren a nedostatečné prostory pro pedagogy a doktorandy. Po získání Opletalky a Jinonic byla situace v podstatě uspokojivá.

Nejen že nebyl posilován vědecký potenciál institutů, ale naopak dnes na institutech velkou část výuky zajišťují pracovníci mající poloviční, čtvrtinový či menší pracovní úvazek.

Poté se vedení fakulty dohodlo s řediteli institutů, že dostanou pravomoc o otázkách týkajících se počtu přijímaných studentů, rozsahu pedagogického sboru a nových akreditacích rozhodovat sami, na základě ekonomicko-prostorových možností institutů. Nabádání k vyšší efektivnosti výuky, k posílení vědecké činnosti (včetně zapojování doktorandů a magistrů do badatelského procesu) bylo oslyšeno. Bylo jasné, že prostorové kapacity neporostou. Instituty přesto namísto navyšování ekonomických možností cestou zkvalitňování pedagogického sboru (který by dokázal získávat více prostředků na vědu), zvyšovaly finanční prostředky přijímáním vyššího počtu studentů. Nejen že nebyl posilován vědecký potenciál institutů (cestou menšího počtu vědecky vysoce výkonných pedagogů zaměstnaných na plný úvazek na fakultě a efektivně nesoucích spoluzodpovědnost za fakultu a daný institut), ale naopak dnes na institutech velkou část výuky zajišťují pracovníci mající poloviční, čtvrtinový či menší pracovní úvazek. To je samozřejmě také dáno tím, že většina výuky probíhá kontaktně, na rozdíl od universit ve světě, kde zejména ve společenských vědách, část výuky probíhá bezkontaktně. Přesto se vedení fakulty snaží prostorovou situaci řešit a má příslib od vedení UK, že na to bude pamatováno. Vedení fakulty uvažuje o řešení v krátkodobém horizontu několika let o rozšíření prostoru a v dlouhodobém horizontu považuje za ideální řešení umístění fakulty na jednom místě.

Nadešel čas změnit název FSV

Víšek
Jan Ámos Víšek, děkan FSV.
Foto: Matěj Vaněček

Pojďme nyní ke dvěma zbývajícím tématům. Ty jsou inspirací k zamyšlení se nad (dlouhodobou) perspektivou fakulty. Podstatné je, jak si fakulta povede ve výuce studentů a jaké bude mít vědecké výsledky. Jedná se o dvě spolu těsně svázané věci a světově uznávané metodiky hodnocení kvality universit to zásadním způsobem reflektují (na rozdíl od českých žebříčků, které více než o kvalitě škol vypovídají vlastně o kvalitě práce těch, kteří jsou přesvědčeni, že navrhnou metodiku lepší, než je ta, která je výsledkem shromažďování celosvětových zkušeností po řadu desetiletí). Proto se nedomnívám, že by změna jména fakulty měla suplovat špatnou práci médií. Důvody ke změně jména by měly být hlubší a podstatnější.

Nejprve se ale zamysleme nad tím, proč se vlastně ve světě hodnotí kvalita university? Je k tomu řada důvodů a jedním z nich je to, že studenti si rádi vybírají za své učitele ty pedagogy, kteří jsou ve svém vědním oboru špičkovými, tj. ty kantory, kteří umísťují své výsledky do dobrých (impaktovaných či dle mezinárodního standardu recenzovaných) časopisů a vydávají monografie u nakladatelů, kteří jsou mezinárodně uznáváni za vědecká nakladatelství. Právě vyslovené odpovídá na to, jaké vědecké výsledky bude poskytovatel financí v budoucnosti podporovat a každý pedagogický pracovník fakulty si může sám vyhodnotit to, zda si bude schopen (po skončení Výzkumného záměru) třetinu či polovinu svého příjmu zajistit vědeckými výsledky odpovídající kvality.

Podíváme-li se do stěžejních monografii nobelistů v ekonomii za poslední desetiletí, zjistíme, že se jedná vlastně o (teoretické) matematické monografie.

Na naší fakultě se sešly obory, považované za společenskovědní, neboť se v té či oné míře dotýkají života společnosti. To však činí i medicína, biologie či chemie, a přesto by je nikdo na společenskovědní fakultě nehledal. V době vzniku fakulty byly tyto obory mezinárodně emancipovány v různé míře (a to nejen v České republice, ale obecně ve světě). Od té doby se tato emancipace nepochybně prohloubila. Je to implikováno tím, že jedním ze spolehlivých indikátorů “vědeckosti” výsledků, je jejich umístění v mezinárodním periodiku a mezinárodní ohlas. I když jednotlivé vědní disciplíny mají i své národní, historicky vzniklé rysy, to co vědu dělá (mimo jiné) vědou je její nadnárodní dimenze. Podobně, to co vědu dělá vědou, je přesné vymezení oblasti jejího zájmu a metodiky bádání. I v této oblasti se vědní disciplíny postupně emancipovaly a emancipují. Matematika, fyzika či chemie byly původně studovány na filozofické fakultě, a tedy by je bylo možné, s trochou nadsázky, považovat za společenské vědy. Podíváme-li se pod tímto zorným úhlem na ekonomii, zjišťujeme, že dnes jsou v jejím ohnisku pozornosti zákonitosti ne nepodobné fyzikálním (byť řadu ekonomů věří, že ekonomické procesy lze rozumně řídit; ekonometrické studie však ukazují, že každý administrativní zásah do ekonomie vede ke zhoršení situace, co je však potěšitelné, ekonomika si nakonec pomůže sama, prostě zafungují “fyzikální” zákonitosti). Podíváme-li se do stěžejních monografii nobelistů v ekonomii za poslední desetiletí, zjistíme, že se jedná vlastně o (teoretické) matematické monografie. Na druhé straně i odpovědně připravené ekonomické případové studie více připomínají zpracování dat v medicíně, demografii či biologii než obvyklé narativní společenskovědní texty. Prostě dnešní ekonomie se více podobá medicíně než politologii či sociologii (byť dvě posledně jmenované disciplíny jsou ve světě zmatematizovány více než si předsavujeme). Proto se domnívám, že nadešel čas k rozšíření názvu fakulty o slovo “ekonomie”.

Vzhledem k blížícímu se konci semestru přeji všem studujícím hladké složení zkoušek a jim i ostatním členům akademické obce pak příjemnou letní dovolenou.

1 756 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (3 hlasujících, průměrné hodnocení: 2,67 z max. 5)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.