Děkan: Nevadí, že všechno zapomenete

Během diskuse o hodnocení kurzů s děkanem Víškem zazněly zajímavé myšlenky o tom, jak se mají studenti učit a co chtějí bohaté firmy, ve kterých chtějí všichni pracovat.

Proč si špičkové firmy, zejména nadnárodní, vybírají absolventy PhD studia na MFF či FJFI ČVUT, když z toho, co psali v disertaci, právě tak z toho, co se učili na fakultě, nepoužijí ani čárku?

A s většinou absolventů, zejména IES, je to stejné. Z toho, co se učí na fakultě, použijí jen velmi málo, ale přesto o ně mají personalisté dobrých firem zájem a sami nás ujišťují, abychom se studenty nesnažili učit to, co pak budou dělat ve firmách, to si je oni naučí lépe sami.Oni potřebují flexibilní, zdravě sebejisté, abstraktního přemýšlení schopné lidi, bez ohledu na to, co skutečně vystudovali.

Účelem výuky „těžkých předmětů“ není to, aby se studenti stali experty v daném oboru (například ekonometrové – to se ostatně nedá v průběhu tří semestrů udělat, na to je potřeba několika roků, aby si to dotyčný stačil zažít a promyslet).

Účelem je, aby si student osvojil určité dovednosti. Například porozumět složitějšímu logickému postupu, nebo aby se naučil složitější definici a porozuměl její vnitřní logice – byť samozřejmě týden po zkoušce to vše zapomene, ještě si to živě pamatuji ze svých studií.

Ostatně v řadě případů tak bude pracovat i ve firmě: naučí se spoustu vědomostí o nějakém projektu, zformuluje (možná až zformalizuje) základní problémy, najde na ně řešení, sepíše (technický) report, vše zapomene a vrhne se do dalšího projektu.

Zaznamenal Radovan Fišer

606 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

    žádné články nenalezeny

Komentáře nejsou povoleny.