Děkan, který nebyl

polivka-profil„Děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT prof. Miloslav Havlíček mi řekl: ‚Ona ta fakulta vlastně běží sama,’“ řekl Jan Ámos Víšek v říjnu roku 2005 redaktorům Sociálu. Bylo to poté, co jej akademický senát potvrdil ve funkci děkana Fakulty sociálních věd. Jakkoli se to může zdát nadnesené, možná právě tento výrok v mnohém výborně vystihuje celé Víškovo působení v čele FSV.

Jan Ámos Víšek před čtyřmi zvítězil v klání bez protikandidáta. Podle tradic nejstarší univerzity na sever od Alp mu děkanské místo bezesporu patřilo. Má rozhled – umí anglicky, přednášel v zahraničí, zná se špičkovými vědci z těch nejlepších evropských i zaoceánských škol. Může se pochlubit rozsáhlým a kvalitním seznamem publikací, jako jen málokdo na FSV. Navíc se zabývá matematikou – „skutečnou vědou“! Kromě ní ale dokáže také poutavě vyprávět o filozofii a náboženství, díky čemuž je nespornou morální autoritu. Jenže to všechno samo o sobě k uřízení společensko-vědní fakulty v 21. století nestačí.

Za poslední čtyři roky se fakulta pod jeho vedením nehnula výrazněji kupředu. Přesněji řečeno, nezbavila se žádného ze svých velkých problémů a naopak jí přibyly další. FSV ani vzkvétat nemohla, nevytyčila si žádné konkrétní cíle. A pokud se jí to v některých oblastech povedlo, nedokázalo vedení fakulty prosadit potřebné kroky.

Družstvo špatných snů

Jan Ámos Víšek neměl zrovna štěstí na proděkany. Jejich výběr víceméně ponechal institutům. Ty často přisoudili post ve vedení fakulty lidem, kteří ji chápali jako jakýsi vedlejší úvazek ke své hlavní, vědecko-pedagogické činnosti. Manažersky však neexcelovali.

Nesmyslně působí už rozdělení jednotlivých portfejí – vnějším vztahům se překvapivě nevěnuje odborník na média a marketing z IKSŽ, nýbrž profesor z IMS. Zahraniční agenda připadla politologům, ačkoli daleko větší zkušenosti se spoluprací se cizinou má právě IMS. Vědu neřídí nikdo z nejvýkonnějšího IES, nýbrž sociolog.

A tak nebyl učiněn žádný konkrétní sjednocení FSV do jediné budovy. Neexistuje společná knihovna, ba ani počítačová síť. Studenti z Jinonic se stále nemohou přihlásit k počítačům v Hollaru či Opletalce. Evidenci známek, žádosti o studium v cizině, sdílení výukových materiálů, komunikaci i hodnocení kurzů, to všechno by měl zajišťovat moderní informační systém. Ten ale FSV nemá a nebuduje, narozdíl od tolik zesměšňované FHS. Neexistují jednotné standardy vědecké a výukové činnosti. Nebyl vypracován podrobný plán propagace fakulty – i nadále probíhá „na koleni“. Katastrofální zůstává výuka cizích jazyků, jejíž úroveň ani zdaleka neodpovídá mezinárodním ambicím FSV.


ČTĚTE TAKÉ:

odpověď vedoucí Katedry jazykové přípravy
reakci Jana Průši z IES: Chtějme děkana váženého spíš než manažera

Zřejmě největší prohrou Víškovy čtyřletky ale zůstane hodnocení kurzů. Před třemi lety fakulta měla fungující systém, vytvořený a spravovaný studenty sociologie. Ten byl ale vedením zrušen. Zlí jazykové dodnes tvrdí, že děkana zlobilo vidět, jak jeho vlastní přednášky končily na chvostu žebříčku. Původní evaluace Víšek označoval za nepřesné a neprofesionální. Jenže žádný ze tří dalších modelů, který se tady vystřídaly poté, lepší výsledky neposkytl.

Před 20 lety na Matfyzu…

K děkanské funkci patří bezpochyby i snaha o její rozvoj jako celku. Ani zde ale současný děkan příliš neuspěl. Víšek nedokázal promyslet vizi fakulty jako celku tak, aby bylo zřejmé místo jednotlivých vyučovaných oborů v rámci celku.
Zatímco světový trend spěje k využití oborové rozmanitosti, FSV kráčí neochvějně proti proudu. Pětice ústavů směřuje ke stále větší separaci. Místo logického propojování studijních programů se tyto v lepším případě dublují. Rozpadá se dokonce i základní vize společných úvodů do studia, které navíc patří vůbec k nejhorším kurzům na FSV.

Jako matematik byl Víšek skeptický k neexaktním přístupům. Správně argumentoval tím, že se matematické metody ve společenských vědách staly ve světě standardem. Nedokázal ale prosadit jejich větší využití také mimo IES. Místo aby její potřebnost trpělivě vysvětloval nebo aspoň podpořil příchod příslušných odborníků na fakultu, naznačoval nematematikům svůj přezíravý postoj. Pamětníci zasedání akademického senátu si stejně jako návštěvníci imatrikulací a promocí vzpomenou na barvitá vyprávění o tom, jak se problémy úspěšně řešily před 20 lety na Matfyzu.

Postupně však děkan ztratil půdu pod nohama. Neekonomové jej chápali jako příliš nakloněného agresivním výbojům svého mateřského IES. Ekonomům zase přišlo, že jejich zájmy neprosazoval dost důrazně. To vyvrcholilo loni na podzim během burleskního boje o název fakulty. Děkan přejmenování na jedné straně nedokázal vysvětlit jako součást širší strategie přínosné pro celou fakultu. Na straně druhé neuměl usměrňovat argumenty kritiků ale i obhájců tohoto záměru tak, aby debata zůstala věcná a přinesla přinejmenším trochu porozumění. Její dozvuky nás tak budou zřejmě pronásledovat ještě několik let.

Samozřejmě, radikální změny nepřinášejí vždy zlepšení a kouzlit s omezenými finančními a personálními zdroji nelze. Jenže v porovnání s dynamickým vývojem na Filozofické fakultě a nebo třeba Masarykově univerzitě v Brně je zřejmé, že i FSV mohla v lecčem pokročit. Za předpokladu, že by v jejím čele stál schopný manažer.

Autor je studentem IMS a šéfredaktorem portálu UKacko.cz

Reakci na publikování tohoto příspěvku čtěte zde .

1 264 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

4 komentáře: “Děkan, který nebyl”

  1. t napsal:

    S kritikou ohledně výuky jazyků nesouhlasím. Mám zkušenost s angličtinou na IES, která je dle mého názoru naprosto postačující (spíš je problém, že student zkoušku udělá a pak už není nucen angličtinu využívat, tedy upadá, ale to není možné brát jako nedostatek, protože jinak by povinné kurzy musely probíhat po celé studium) a ruštinou pod vedením paní Mistrové. Tento kurz považuji za jeden z nejlepších, co jsem absolvoval. Na systém hodnocení je jednoduchý lék – používat IS, tak jak ho používají ostatní a při nedostatečné účasti zavést povinnost, že bez hodnocení nebo odklepnutí toho, že nemám zájem kurzy hodnotit, student nebude zapsán do dalšího ročníku. Se zbytkem naprosto souhlasím

  2. Petra napsal:

    Já souhlasím se vším včetně jazyků, jakkoliv třeba španělština s Mlýnkovou byla super! Pro studenta mezinárodních studií, který má navíc 3 povinné jazyky a vůbec studium jazyků by mělo být jedním z pilířů studia, je naprosto nedostačující, když má každý z jazyků pouze dva semestry (a angličtina byla mimochodem hrozná – pouze dva kurzy pro 100 lidí!) a za třetí jazyk si navíc musí většinou zaplatit na jazykovce, protože s ním začíná a takové kurzy u nás neexistují. Výuka není dostatečně odborná. Nikdo z nás neumí pořádně napsat pravou americkou esej, i přes četné čtení textů v cizích jazycích nám chybí odborná slovní zásoba a nikdo s tím nic nedělá. Prej nejsou prachy.
    Nevěřim. Peníze na fakultě i univerzitě jsou, jen se s nimi neumí správně nakládat. Mohly by se využít právě na rozvíjení styků. S výukou jazyků by mohly pomáhat třeba zahraničních instituty, kterých je v Praze dost, nebo i jiné subjekty, možností je spousta. Mohly by se využít na propagaci. FSV nema poradnou tvar, zadnou kampan, jednotnou identitu… Proc se o to nikdo poradne nestara??? Mame sice velkou usposnest u absolventu, snad nejlepsi zahranicni styky…ale jsme opravdu ale opravdu nemoderni.

  3. Kacka Husovic napsal:

    Velmi dobrý komentář/analýza, Martine. Velmi dobře jsi Víškovo působení zasadil do časoprostoru a také do 21. století.

  4. Jan Průša napsal:

    Článek by se dal shrnout jako mnoho slov bez obsahu. Autor se své názory nesnaží ani vytříbit do nějaké logické struktury, ani je podpořit argumentací.

    Především však po děkanovi požaduje, co sám nedokáže. Nijak totiž nestanovuje kritéria, podle kterých chce děkanovo působení hodnotit. Přitom na děkanovi hned v úvodu kritizuje, že si FSV nestanovila žádné konkrétní cíle.

    Co se týče samotného hodnocení, autor velmi vágně prezentuje následující kritéria, z nichž všechna jsou však sporná a v podstatě (světo)názorové povahy. Autor sice píše do rubriky „názor“, neměl by se ale potom tvářit, že píše objektivní hodnocení.

    Implicitně jsou vyslovena tato kritéria:
    1) Centralizace fakulty. Autor zde aplikuje své vlastní měřítko, že čím centrálněji spravovaná fakulta, tím lepší a efektivnější provoz. Z mého pohledu se jedná o naprostý nesmysl, totiž protimluv. Centralizace vede pouze k rozkvětu neefektivnosti, plýtvání a byrokracie. Chápu, že některé obory by rády viděly společnou knihovnu, kde by se lépe mohly budovat zvláštní „gender“, „etno“, „humanrightistické“, „environmentalistické“, „feministické“ a podobné sekce. Nevím však, proč by se tato představa měla vnucovat těm, pro které je nevýhodná. Autor by neměl svou centralistickou evropskou ideologii bez rozmyslu přenášet na prostředí vzdělání, zejména pokud chceme vzdělání svobodné.

    2) Propojování kurzů. Autor se odvolává na „světové trendy“, které jsou však nedoložené a lehce zpochybnitelné. Takové mnohooborové kurzy vznikají, ale z mého pohledu se vesměs jedná o kurzy druhořadé kvality, kde heslo „vědět něco o všem“ se v praxi projevuje jako „nevědět nic o ničem, ale do všeho kecat“.

    3) Děkan jako manažer. Zde si autor opět protiřečí, a to zejména s bodem 1). Děkan nemůže velkých změn dosáhnout zejména proti masivní zdi byrokracie a předpisů, a autorem požadovaná centralizace by pozici děkana v tomto smyslu jen dále oslabila.

    Závěrečné srovnání s FF nebo MU proto po přečtení článku skvěle uzavírá celkový dojem: Pouhé prázdné plácnutí do vody.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *