Co vám „globální oteplovači“ raději neřeknou

ŘečiPokusím se tímto článkem vrátit debatu o globálním oteplování na stránkách Sociálu k jádru věci. Začnu tam, kde Kateřina Husová skončila.

Letní debata o globálním oteplování

Diskuzi mezi sebou vedli na stránkách Sociálu studenti FSV. Řazeno od nejstaršího k nejnovějšímu článku.

Vyslovila jedno přání: „Přestaňme se konečně dohadovat o tom, co ve světě i Evropě už dávno není tématem – a sice o faktu globálního oteplování.“ Z toho vyvozuje, že „klimaskepticismem (…) jen ztrácíme čas debatovat nad tím skutečně zajímavým a důležitým – nad řešením momentálně nejzávažnějšího globálního problému“. Autorka se zde však dopouští myšlenkového zkratu, velmi typického pro zastánce „akce“ proti globálnímu oteplování. Spojila totiž několik oddělených otázek do jedné a vyvodila nevyvoditelný závěr. Ano, debata není nad tím, zda za poslední století či desetiletí mírně stouply některé teploty. Debata je nad následujícím: Jsou dnešní mírné změny teplot bezprecedentním či alespoň historicky výrazným jevem? Pokud ano, je prokázáno, že za ně může člověk? A pokud ano, znamenají nutně zkázu, proti které musejí vlády bojovat?

Odpověď na všechny tyto otázky je negativní. K té první: nemusíme se vydávat ani do pravěku, abychom viděli, že změny teplot jsou Zemi naprosto vlastní a stále se opakují. V raném středověku bylo o tolik tepleji než dnes, že se v Anglii pěstovalo víno a vyváželo do Francie. Byly to mimochodem právě vysoké teploty, které daly Grónsku název Greenland. Fakty o historii teplot, jež byly mnohem vyšší než ty dnešní (!), se však autorka ve svém zápalu „nezdržuje“. Každý povolaný vědec potvrdí, že dnešní mírný růst teplot je jen návratem k dlouhodobému průměru po tzv. malé době ledové (14. – 19. stol.). Asi K. Husovou zklamu, ale žádná zkáza se nekoná. Její revoluční nadšení je zbytečné.

T. Barteková

Druhou otázkou je vliv člověka. Existovaly např. v 11. století továrny a automobily, které by způsobily tehdejší velmi teplé klima? Vědí klimatičtní alarmisté, že fyzici hovoří i o mnohem fundamentálnějších přírodních faktorech, které působí na klima (např. Slunce)? A vědí také, že po tisíce let v každém cyklu nejdříve rostly teploty a až poté obsah CO2, a nikoli naopak? Člověk nemusí být atmosferický fyzik, aby sledováním diskuse viděl, že žádný vědecký konsensus o vlivu člověka na teploty neexistuje. Vyvolávat toto zdání není fér.

Třetí otázkou je škodlivost oteplení. Málokdo zřejmě ví, že se v 70. letech prestižní americká média zabývala nebezpečím globálního ochlazování (viz National Geographic 9/1976 nebo Reader’s Digest 3/1977). Autoři dokládali stejně neotřesitelně jako dnes na klimatických grafech, že již přes 35 let klesá teplota vzduchu. Média lamentovala nad tím, jak letní chladný vzduch ničí v USA sklizně nebo jak ledy obklopují Island. (Jako bych slyšel Kateřinu Husovou bědovat nad oteplením tundry.) Po návratu teplejšího podnebí se volalo jak po spáse. V kontextu dnešní oteplovací hysterie je toto neuvěřitelná ironie.

Vidíme zajímavý jev: ať už se ochlazuje či otepluje, vždy je to pro média špatně a vždy je to důvod pro velkou část „vědecké“ komunity začít plodit katastrofické scénáře a žádat o vládní výzkumné granty. Nabízím však alarmistům jinou úvahu: změny teplot, a to řádově vyšší než dnes, provázejí planetu od pradávna. Každá změna teplot někomu prospěje a někomu uškodí. Žádný „správný“ vývoj teplot neexistuje. Co je rozhodující, je svoboda jedince, který se jako už x-krát se změnou vyrovná přizpůsobením. Aby to však mohl učinit optimálně, musí se svobodně rozhodovat on, nikoli za něj politik či ministerský úředník.

Pavel RyskaAutor: Pavel Ryska (IES)
Ilustrace: Blognetnews a Tereza Barteková

3 478 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (9 hlasujících, průměrné hodnocení: 4,00 z max. 5)
Loading...

Související články:

7 komentářů: “Co vám „globální oteplovači“ raději neřeknou”

  1. Tomáš Kafka napsal:

    Díky. A hlavně za poslední větu 🙂

  2. Kacka H. napsal:

    Svoboda neni neomezena moznost delat si, co chci a jak chci, ale schopnost oprostit se od egoismu a zhostits se odpovednosti za sve kroky.

  3. Tomáš Kafka napsal:

    Kateřino, zhostit se odpovědnosti za sebe je důležité a správné, narozdíl od zhoštění se zodpovědnosti za jiné, ještě k tomu bez jejich souhlasu (to se nazývá manipulací a diktaturou). A ani s jejich souhlasem (to je zase božství, či sektářství a vyvolává závislost na vůdci).

  4. Kacka H. napsal:

    Tomáši,
    nemám vůbec žádné ambice se zhošťovat odpovědnosti za druhé. Stačilo by mi, kdyby zde fungovala jasná pravidla (právo) a ta byla dobře vynucována. Až se do toho stavu ČR dostane, pak teprve ji označím za vyspělou zemi – indikátor GDP je mi v tomto zcela fuk.
    Nevím, proč bych si takové starosti měla přidělávat – nést odpovědnost za zeměkouli, to by věru bylo na Bohnice. Mou hlavní motivací je to, aby moje děti (např. i ty, které se chystám adoptovat na dálku) mohly vyrůstat v minimálně stejné, nebo lepším ŽP. Pokud mám pocit, že se tak neděje, mám legitimní občanské právo se za tímto účelem sdružovat a něco proti tomu dělat, nenarušuju-li tím práva druhého.
    Tolik učebnice občanské nauky pro 5. tř.

    PS. Proč Ti můj poslední mail nestál za odpověď, Tomáši?

  5. Tomáš Kafka napsal:

    Kateřino, buďto musíš říct že zde není právní stát, anebo uznat, že pravidla jsou, a dobře definovaná. Pokud ano, pak ale chceš pravidla jiná, a to samozřejmě určitým směrem, se kterým ale zase ostatní souhlasit nemusí – a to už je to zhošťování se odpovědnosti za druhé. Tenká hranice, že?

    Ty chceš aby tvé děti vyrůstaly v lepším ŽP a máš pocit že evropská unie to zajistí, já zase chci aby mé děti vyrůstaly v tržní společnosti, ne špatně fungující socialistické utopii/diktatuře nevolených ke které EU směřuje (viz LS kopírující obsahem dříve odmítnutý návrh ústavy, jen tentokráte ne v přímém znění, ale formou dodatků/změn ve kterých se 99.99% občanů nevyzná), a mám pocit že tahle instituce nic pozitivního životnímu prostředí nepřinese, a naopak zhorší ostatní podmínky k životu.

    Právo na sdružování ti nikdo nebere, doufám že ale zase ty nechceš brát ostatním právo vyjádřit se k názoru se kterým nesouhlasí, a proti vydávání politických rozhodnutí za vědecké.

    Na poslední mail jsem odpovídal, kopie zde http://social.ukmedia.cz/o-vede-cechackovstvi-a-stretu-svobod#comment-13624 , nic dalšího mi od tebe nepřišlo anebo to spapal nějaký spamfiltr cestou.

  6. martin polívka napsal:

    „Kateřino, buďto musíš říct že zde není právní stát, anebo uznat, že pravidla jsou, a dobře definovaná. Pokud ano, pak ale chceš pravidla jiná, a to samozřejmě určitým směrem, se kterým ale zase ostatní souhlasit nemusí – a to už je to zhošťování se odpovědnosti za druhé. Tenká hranice, že?“

    Tomáši, co přesně tím chceš vlastně říct?

    Že v právním státě není možné měnit zákony ? To je podivné, v demokracii se změnami počítá (může to dělat jak zákonodárná, tak výkonná i soudní moc), naopak diktatury se vyznačují tím, že lpějí na statu quo.

    „…pak ale chceš pravidla jiná, a to samozřejmě určitým směrem, se kterým ale zase ostatní souhlasit nemusí – a to už je to zhošťování se odpovědnosti za druhé.“

    Takže nikdo nemůže navrhovat jakékoli změny, protože se tím zhošťuje odpovědnosti za druhé? Tomu nerozumím. Navíc: není náhodou principem nepřímé demokracie, že volení zástupci za druhé rozhodují?

    Dále: proč podle Tebe EU směřuje ke „špatně fungující diktatuře nevolených“? Jaké k tomu máš konkrétní důkazy?

  7. Kacka H. napsal:

    Děkuju Martinovi a ještě pár poznámek k EU:
    – Ona i česká ODS už si začíná uvědomovat, že tradiční euroskeptismus Klauso-Zahradilova střihu už na pojmutí této problematiky nestačí. Resp. Topolánek beztak používá dvě tváře, Bruselskou a pražskou, s tou prvni je mnohem vetsi pragmatik nez ideolog.
    – Ochrana ŽP je otázkou všech úrovní, původně vlastně ekologické hnutí vyrostlo na místní práci. Jsou ale otázky, které na národní úrovni vůbec/špatně (ne)vyřešíme. V 80. letech to byla „ledničková“ ozonová díra, v 90. letech kyselé deště z Polska (např.). Ochrana klimu je mnohem závažnější a týká se všech států. EU proto nasadila zcela tržní systém cap-n-trade Emission Trading Scheme jako nástroj snižování daného Kjótem. Co chápeš, Tome, jako regulaci? Co je na tom slově negativní? A odkdy jsou politická opatření socialistickým plánovačstvím a kdy to ještě mohou být opatření typu „minimální stát“? Pořád nechápu tu dělící linii, co je ještě dost pravicové a co už je socialistická utopie.
    – Taky je fajn si jen pripomenout, kdo v EU rozhoduje. Komise navrhuje a pak jsou to staty v Rade a nasi MEPs v Parlamentu, kdo se podili na schvalovani. (Btw. cesti MEPs za ODS maji v EP opravdu legracni styl i povest:-)
    – A posledni…mit jednotny trh je hezke, ochrana ZP je presne jedna z tech spill-over politik, ktere se na nej nabalily, protoze jinak by podminky nebyly jednotne a dopady neblahe.
    – Právo na názor neberu, z čeho tak usuzuješ? Naopak tu vytrvale tříbím svoje názory za pomoci ostatních:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *