Cloverfield – monstrum očima bezbranného dvounožce

HooříííZkuste sami sebe situovat do dnešního New Yorku. Představte si sami sebe jako úspěšného mladého muže s krásnou přítelkyní, skvělou kariérou a malebným bytem s výhledem na Central Park. To je přesně Rob Hawkins (Michael Stahl-David). Svůj perfektní svět zaznamenává na videokameru, aby mu mohli ostatní tiše závidět. Kamera se z rukou Roba přesune pod taktovku jeho nejlepšího přítele, který má natáčet party na počest Robova povýšení. Ideální svět začne dostávat trhliny, když zjistíme, že Robova přítelkyně se s ním rozešla, a na pikantnosti přibude, když kdosi pošeptá kameramanovi o svém tajném poměru s ní. V těchto rytmech se odvíjí první čtvrthodina, než nastane kolize. Země zaduní, světlo zhasne a nastane panika.

Tehdy začíná opravdový filmový nářez, jaký jsme už dlouho nezažili. New York je napaden monstrem, které by svou velikostí předčilo snad i Godzillu. Nikdo neví odkud se vzalo, nikdo neví, proč zaútočilo. A JMÉNO Reeves, režisér, který má tento brilantní zážitek na svědomí, se divákovi ani nesnaží pátrání usnadnit. Ale to není podstatné. Podstatné je, že po začátku útoku je Robova přítelkyně kdesi uvězněna a on si jako správný klišovitý princ na bílém koni usmyslel, že ji osvobodí. Nedbá toho, že postupně umírají jeho přátelé, že může být roztrhán na kusy jakýmisi potvorami, které z monstra vypadávají… Tato sebevražedná honba za záchranou života ex princezny nám je naservírovaná tak efektně, že sebou kolikrát podvědomě trhneme, abychom uhnuli letícím troskám nebo jinému nebezpečí.

Socha svobody?

Reevesovi se podařilo diváka dokonale vtáhnout do děje. Není to vyprávění třetí osoby, ale první. Po nudném Blairwitchi nebo přehnaně brutálních Kanibalech, což jsou filmy točené rovněž z pohledu první osoby, je toto konečně něco, kde divák zažívá zábavu v absolutní podobě. Veškeré reakce lidí, boj armády proti monstru, apokalypsu zažívající New York a adrenalinové situace, které budete s hlavními hrdiny prožívat, to vše se nedá popsat nijak jinak než slovem brilantní. U některých scén se zajisté i uchechtnete nad jejich zřejmou cynickou trefností. Kupříkladu když na ulici přistane utržená hlava Sochy svobody, přiběhnou k ní houfy zvědavců a začnou si ji fotit. Do záhuby ženoucí lidská senzacechtivost…

Padáme dolů…

Cloverfield není po dějové stránce nikterak originální film. Boj lidstva proti příšerám, zachraňování princezny princem na bílém koni, to vše jsme zažili již tisíckrát v různých podobách. Nutno ale dodat, že Reeves se s princem, princeznou ani jejich panoši nikterak nemazlí a ukáže nové, nezáviděníhodné způsoby brutální smrti. Cloverfield je dech beroucí a srdce zastavující zážitek, který si plně vychutnáte, pokud si jej pustíte na velké televizi s dobrým ozvučením.

Skóre: 9/10

Hoří

1 401 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.