Chtějme děkana váženého spíš než manažera

kolaz-fsv-mala1Letošní volba děkana začala předehrou v rovině frašky. Nechtěně ji zprostředkoval Sociál, když otiskl názor Martina Polívky a stanovisko Václava Linkova. Chtěl bych přispět k serióznější debatě o budoucím děkanovi, která se snad po prázdninách plně rozvine.

Polívkův příspěvek mě zklamal, protože autor v něm zakrývá svoje kritéria a degraduje tím svůj pokus o kritické hodnocení na pouhé plácnutí do vody. Přesto však s trochou námahy můžeme vystopovat jakési měřítko, které Polívka vyslovuje implicitně. Tato skrytá kritéria dobře odráží neustále opakované požadavky na budoucího děkana, z nichž některým bych chtěl oponovat.

1) Děkan jako manažer. Někteří protagonisté debaty zjevně nerozumí pojmu manažer – manažer organizace je pouhým vykonavatelem nadřazené vůle. Podle mého názoru bychom po děkanovi měli především chtít, aby to byl vážený akademik reprezentující vzdělávací a vědeckou úroveň FSV, aby sám byl autoritou. Manažerské schopnosti jsou vítané, nepovažuji je ale za zásadní.

2) Centralizace fakulty: čím centrálněji spravovaná fakulta, tím efektivnější provoz. Z mého pohledu se jedná o naprostý nesmysl, totiž protimluv. Centralizace by vedla pouze k rozkvětu plýtvání a byrokracie. Nový kampus a společná knihovna by pouze absorbovaly prostředky, které fakulta nemá, a zabránily by potřebnému rozvoji institutů. Polívka by neměl svou centralistickou evropskou ideologii bez rozmyslu přenášet na prostředí vzdělání, zejména pokud chceme vzdělání svobodné a pokud chceme zdravou soutěživost mezi obory. Děkan musí fakultu zastřešit společným kvalitativním standardem, řízení však musí zůstat co nejvíce v rukou jednotlivých institutů.

3) Propojování kurzů. Polívka se odvolává na “světové trendy”, které jsou však nedoložené a lehce zpochybnitelné. Mnohooborové kurzy vznikají, ale vesměs se jedná o kurzy druhořadé kvality, kde heslo “vědět něco o všem” se v praxi projevuje jako “nevědět nic o ničem, ale do všeho mluvit”. Nový děkan by podle mě měl hlavně usilovat o posílení současných oborů, které se bez výjimky mohou výrazně zlepšovat. Fakulta žádné nové obory nepotřebuje.

Myslím, že hodně studentů si špatně vykládá mezioborovou spolupráci v rámci fakulty. Spolupráci nelze nijak vynutit, musí vycházet především z upřímného zájmu studentů a vyučujících. Nový děkan by se v tomto ohledu měl zaměřit na odstranění všech hloupých překážek, například zajistit: Automatický přístup do všech knihoven; sdílení databází a elektronických informací na internetových stránkách; lepší prostor pro vyvěšování plakátů zvoucích na speciální přednášky; atd. Děkan musí zajistit maximální otevřenost, která ale v současnosti není nijak špatná. Pokud si studenti stěžují na nedostatek spolupráce, musí kritiku zaměřit především do vlastních řad.

Z výše uvedených argumentů vyplývá, že Václavu Linkovovi může být pro jeho program omluvou jedině to, pokud ho zamýšlel jako svéráznou ironii. Publikační cíle jsou nesplnitelné a nevynutitelné, návrhy týkající se jazyků a nových oborů jsou naprosto absurdní. Linkova proto vyzývám, aby kandidaturu stáhl, a FSV přeji, aby se na pozici děkana přihlásili kandidáti se smysluplným programem. Jen tak si funkce uchová svou váženost.

Jan Průša, IES

1 027 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (4 hlasujících, průměrné hodnocení: 2,00 z max. 5)
Loading...

Související články:

5 komentářů: “Chtějme děkana váženého spíš než manažera”

  1. Kub napsal:

    Myslím, že děkan by měl být především schopným člověkem, který umí řídit – organizovat – vést fakultu určitým směrem, mít vizi, cíl, myšlenku…. svěží nápad, inovace.

    Je naprostá blbost cpát do funkce děkana vysloužilé akademiky, jako vyjádření jakési úcty či odměny.

  2. Suso napsal:

    RE: „manažer organizace je pouhým vykonavatelem nadřazené vůle“ – co je to za hlupost? Manazer moze kludne prichadzat s vlastnou viziou a to by bolo pre FSV ziaduce. Visek ako zasluzili akademik fakultu moc nepotiahol – viz stav PR, marketing, hodnotenie vykonnosti ludi, udrzovanie mladych talentov, hodnotenie kvality vyuky atd atd.
    Manazera do cela FSV! 🙂

  3. Jan Průša napsal:

    Suso: Nebudu zbytečně slovíčkařit. Co jsem chtěl říct je jasné: Vadí mi nadužívání slova manažer tam, kde podle mě nemá smysl.

    Pochopitelně že Steve Jobs je mimo jiné manažer, ale rozhodně to není to hlavní, čím dostal Apple na světovou špičku v několika tržních segmentech.

    Děkan FSV by ideálně přinesl jak silnou vizi, tak i manažerské schopnosti. Protože ale takový kandidát reálně nepřijde, pouze jsem vyzdvihl důležitost prvého před druhým.

  4. Martin Polívka napsal:

    Sice jsem původně reagovat nechtěl, ale přesto pár poznámek:

    Manažer je obecně řečno někdo kdo řídí, redukovat jeho poslání na pouhý výkon nadřízené vůle je nesmysl. To pak záleží na situaci – Steve Jobs je asi trochu míň vykonavatelem nadřízené vůle než manažer v McDonald’s na Václaváku. Nechápu, proč by „nemohl přijít reálně kandidát“ disponující vizí a manažerskými schopnostmi a jak z toho vyplývá, že by tedy děkanem měl být vážený akademik. Kdyby ředitelem IES skutečně zůstal jeho první šéf – vážený akademik prof. Hlaváček – asi by nebyl tam, kam se dostal díky dobrému manažerovi Mejstříkovi.

    Moc taky nerozumím tomu blábolu o evropské centralistické vizi – ani po zpětném ohledání jsem ji ve svém komentáři nenašel. Kdybych vzal Tvou tezi ad absurdum, bylo by asi nejlepší, kdyby autonomie spočívala v rukou kateder a ty byly volně propojeny do institutů a ještě volněji do fakulty. Což je asi trochu ptákovina, ne? Každá fakulta je schopná najít prostředky na to, aby se sestěhovala do jedné kvalitně vybavené budovy – viz například FHS, která navíc ani nemá potenciál získávat velké prostředky od sponzorů jako FSV. Na každodenní bázi budu radši, když na studijní oddělení/zahraniční oddělení/kurzy z ekonomie či žurnalistiky budu moct přejít do jiného patra, než abych musel dojíždět půl hodinu metrem a pěšky po celé Praze.

    Totéž platí pro knihovnu. Několikrát se mi stalo, že jsem si potřeboval půjčit knížku dostupnou po jednom kuse v Jinonicích nebo na Hollaru/v Opletalce. Domu mi ji nedali, protože absenčně se přece půjčuje až když knihovna disponuje dvěma exempláři.

    Třeba by se pak i celofakultní debaty (např. ta o přejmenování) odehrávaly s poněkud věcnějšími argumenty, než „my jsme jedinní, kdo má web a studijní obor v cizím jazyce“ a „bez našich sponzorů by se nekonal fakultní ples“ – což v obou případech nebyla pravda.

    Nikdo přece neříká, že by fakultu měl řídit jeden Centrální mozek lidstva. Trochu více sepjetí by jí ale neuškodilo. A pochybuju o tom, že by to poškodilo kvalitu a rozvoj institutů.

  5. Michal Dvořák napsal:

    Největším problémem fakulty je zoufalý nedostatek PR. Proto volme děkana podle toho, jak s tímto nedostatkem dokáže zatočit.

    Pan Víšek je vzdělaný člověk, výborný statistik a vážím si ho, jenže jeho působení v čele FSV vyústilo v to, že:
    1) fakulta nemá vůbec, ale opravdu vůbec žádnou vizi,
    2) instituty jsou izolovány a veškerá diskuze probíhá jako sebezáhubný boj mezi IES a ostatními instituty (sporu naprosto nerozumím: přestože jsem z IES, nechápu, proč by někteří moji kolegové nejradši navštívili ostatní instituty s granátometem. Na VŠE panuje také jistá řevnivost mezi fakultami, ale v porovnání s FSV je VŠE kompaktnost sama)
    3) kvalita výuky je naprosto nahodilá a nesledovaná.

    Z toho je vidět, že významný akademik ještě nezaručuje dobré vedení. Je třeba fakultu profesionalizovat a zamyslet se nad její koncepcí. A k tomu může nejlépe přispět právě MANAŽER.

    Volme proto děkana podle vize a „vůdcovských“ schopností. Ty jsou pro jeho post milonkrát důležitější než o titul v zadu a 5 článku v periodikách (které nikdo nečte) navíc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *