Kam směřují teritoriální studia?

Snad pro každého studenta IMS je noční můrou dotaz, co to vlastně studuje. Mezinárodní teritoriální studia (MTS) jsou relativně novým a neznámým oborem, jehož zaměření není příliš jasné, a proto se nedá jednoduše vysvětlit. Zeptali jsme se proto pedagogů z IMS, co si pod pojmem „mezinárodní teritoriální studia“ představují, jak se obor liší od podobných oborů ve světě a jak by se měl dále vyvíjet.

Osmdesát prváků se sjelo do Dobronic

Dobronice

Institut mezinárodních studií letos poprvé nabídl novým studentům seznamovací kurz. „Byl to pobyt v krásné přírodě, ve zlátnoucích odstínech podzimu prokládaných barvou zelenou…“ komentoval akci v jihočeských Dobronicích ředitel IMS Jiří Vykoukal. Jak ji viděli doktorand Tomáš Nigrin, hlavní organizátor, a prvačka Adéla Denková?

Nejlepší bakalářky jsou na prodej

<img src="/wp-content/img/penize.jpg" alt="" /> Institut mezinárodních studií začíná vydávat sborníky prací svých studentů. Z nejlepších bakalářek roku 2004/2005 letos vznikl svazek nazvaný Juvenilia Territorialia, který je právě v prodeji. Vznik sborníku inicioval profesor Pešek, redakční iniciativy se ujal doktorand Tomáš Nigrin.
<!–more–>

Nejde o první takový pokus – jeden sborník byl vydán již před několika lety ve spolupráci s ústavem <a href="http://www.cefres.cz/cz/">CEFRES</a>. Podle ředitele IMS Jiřího Vykoukala má však nyní jít o založení nové tradice. „Cílem je zahájit pravidelnou řadu vydávání nejlepších bakalářských prací formou standardních vědeckých studií. Chceme studenty více vtáhnout do výzkumné práce našeho institutu,“ říká Vykoukal.

Sborník se na sekretariátu IMS prodává za 100 korun. Není ale jisté, zda se díky prodeji vrátí institutu peníze, které do publikace investoval. „Juvenilia Territorialia vydává za velmi slušnou cenu Matfyzpress a otázku výdělečnosti za tak akutní nepovažujeme. Jednak to vydání není příliš nákladné, jednak jde o službu studentům i institutu, penězi ne zcela měřitelnou,“ vysvětluje ředitel IMS.

Práce ke zveřejnění vybírá redakční rada, v níž vedle docenta Vykoukala zasedá i Miroslav Kunštát a několik doktorandů z různých kateder. V současnosti jsou v redakčním řízení bakalářky z předloňského roku, na konci září dokončil Tomáš Nigrin předvýběr prací loňských. Zdá se tedy, že tentokrát vydávání sborníků skutečně neskončí hned po prvním svazku.

Budou studentům chybět kredity?

&lt;img src=’http://social.ukmedia.cz/wp-content/img/jazyky-karolinka.png‘ alt=’jazyky‘ /&gt;

Studenti, kteří se v těchto dnech pouštějí do boje s nástrahami druhého a třetího ročníku bakalářského studia IMS, před sebou mají nenápadnou, ale o to zrádnější překážku. Jde o čtyři kredity, které jim zřejmě nebudou uznány, přestože je získali. Nejasnosti nastaly u Cizího jazyka I a II, které jsou zajišťovány katedrou jazykové přípravy. Třetího jazyka, který studenti musí absolvovat mimo fakultu, se tento problém netýká.
&lt;!–more–&gt;

Současní druháci a třeťáci mají podle seznamu přednášek (Karolinky) složit z prvního cizího jazyka zkoušku, za niž získají 4 kredity. Další 4 kredity obdrží za klasifikovaný zápočet z druhého jazyka. Jenže k tomu, aby studenti směli v letním semestru složit zkoušku či klasifikovaný zápočet, musejí nejprve z daného jazyka získat zápočet za zimní semestr. Ten je, na rozdíl od předchozích letohodnocen dvěma kredity, na které se však při plánování povinných předmětů evidentně zapomnělo.

V rámci povinných předmětů se za oba cizí jazyky uznává celkem 8 kreditů, ačkoli jich každý student musí nevyhnutelně dostat dvanáct. Po absolvování dvou cizích jazyků tak každému studentovi přebývají čtyři kredity, které plují vzduchoprázdnem mezi povinnými a povinně volitelnými předměty. Tyto kredity mají studenti zcela regulérně zapsány v indexech i elektronickém systému. Přesto se na ně zřejmě nemohou spolehnout – ředitel IMS Vykoukal v červnu na přímý dotaz odpověděl, že tyto čtyři kredity se nepočítají.

Již letos se tak můžou někteří třeťáci dočkat nepěkných překvapení, až zjistí, že jim tyto čtyři zdánlivě jisté kredity chybějí k dosažení hranice nezbytné k uzavření indexu a postupu ke státnicím.

Souborné zkoušky: příště už jen ústně?

S menším odstupem nastává doba ke zhodnocení souborných zkoušek, kterými druháci IMS zakončili třísemestrální předměty Přehled moderních světových dějin (PMSD) a Dvě století střední Evropy (DSSE). O reakce jsme požádali docenta Jiřího Vykoukala, ředitele institutu, a doktora Marka Pečenku, jednoho z vyučujících.

Zápis do seminářů na IMS: spokojenost i rozpory

Se začátkem nového semestru přibyly vrásky na čelech studentů i pedagogů IMS – bylo třeba provést nepopulární zápis do seminářů k několika předmětům. Po katastrofálních tlačenicích z minulého semestru bylo jasné, že se systém zápisů musí změnit. Skutečně se tak stalo, ale ani nová forma zápisů nebyla bez problémů.

Volby do SIMSu ve znamení Národní fronty

SIMS-logoInstitut mezinárodních studí má za sebou letošní volby do Studentské samosprávy IMS (SIMS). Do politické plurality měly mnohde daleko. Kandidáti do SIMSu se objevili v pěti ze sedmi obvodů, na Ruských studiích a Amerických studích nikdo nekandidoval. Vybírat z více kandidátů bylo možné pouze v prvním a třetím ročníku bakalářského studia.

Souborné zkoušky na IMS – čeká nás „síto“?

Mikuláš přinesl druhákům z IMS nadílku v podobě vyhlášky, která ukončila spekulace o podobě souborných zkoušek z třísemestrálních předmětů Přehled moderních světových dějin (PMSD) a Dvě století střední Evropy (DSSE). Ve tvářích teritorialistů se zračí obavy.

Zkoušky z regionálních dějin na IMS – spokojenost i nejasnosti

Letní zkouškové období se pro druháky na IMS neslo ve znamení pěti souborných zkoušek z regionálních dějin. Obávané zkoušky naprostá většina studentů zvládla, ale nedávno zveřejněné výsledky přinesly zajímavé zjištění.

Výjezdní zasedání IMS v zajetí rytmů a pštrosů

Přelom října a listopadu na IMS již neodmyslitelně patří podzimním Výjezdním zasedáním. To letošní, pořádané od 2. do 5. listopadu v Benešově Hoře na Strakonicku, neslo přízvisko „hudební“.