Časopis studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze
Pamatuji si první den po příletu do Kábulu, vojenská základna, tranzitní stan, všude kolem vrtulníky a obrněné vozy. Pamatuji si první let nad vyprahlou zemí Afghánistánu posetou děrami zavlažovacích studní karézů a kaláty obydlenými lidmi, kvůli kterým v téhle zemi budu rok pracovat. A pamatuji si první dojmy ze základny Shank v Logaru, z naší kanceláře a z kolegů z Provinčního rekonstrukčního týmu.
Představa typického dobrovolníka našeho dětství je nezletilá/ý s rovnými plavými vlasy v gumičce, milující koně a trávící pro lásku k nim veškeré volné chvíle péčí o ně, aby v tom málu co mu zbývá, mohl usednout do sedla. Tito lidé se v pozdějším věku změnili v nadšené pojídače obilných klíčků a pravidelné návštěvníky demonstrací Greenpeace. Opravdu je dobrovolnictví dnes nevyhnutelně spojeno s vůní hnoje a specifickým životním stylem?
Letošní březen byl pro mě plný neopakovatelných zážitků. Jako delegátka Alžírska v Radě pro lidská práva OSN jsem se procházela po Palais des Nations v Ženevě, vedla diskuzi o ochraně dětí v ozbrojených konfliktech, odhlasovala několik rezolucí a zvládla povinnou fotku pod znakem Spojených národů v konferenční místnosti valného shromáždění. To vše mělo jednoduchou příčinu jménem GIMUN.
Třináct českých vysokých škol pod patronací Masarykovy univerzity se rozhodlo spolupracovat na projektu využívajícím speciální počítačový software pro odhalování plagiátorství v bakalářských a diplomových pracích. Univerzita Karlova se však nepřipojila.
V nedávné době vyplula na povrch odhalení mnoha případů plagiátorství mezi učiteli z českých vysokých škol. Na Západočeské univerzitě případ Ivo Budila, na Slezské univerzitě Libory Pavery, na Karlově univerzitě Hany Gladkové z Filozofické fakulty či Jiřího Bílého z Pedagogické fakulty. Jednou z osobností, která proti podobnému chování vystoupila, byl i profesor Miloslav Petrusek.
Stejně jako dinosauři byla politická filosofie v minulém akademickém roce na vymření. Na institutu politologických studií však zůstává vše při starém, dokonce se bude výuka filosofie rozšiřovat. Zprávy o odchodu „otců filosofů“ z politologie se nakonec nenaplnily. Jediným vyučujícím politické filosofie, který náš institut opustil, byl Aleš Havlíček.
<img src="/wp-content/img/hnizdo1.jpg" alt="" />
V posledních letech dochází na celé FSV k mnohým změnám. Jakým směrem se vyvíjí studium politologie? Chystá vedení institutu nějaké převratné novinky? Zeptali jsme se ředitele IPS Bořivoje Hnízda.
<!–more–>
<strong>Institut politologických studii se každým rokem rozrůstá, stejně jako celá fakulta. V budově Jinonic není přes davy studentů k hnutí. Jak se tohle odrazí v plánování institutu?</strong>
Všichni si tento problém uvědomujeme a víme, že stávající stav není možný. My chceme zůstat centrálním pracovištěm, ale má to své limity. Akademicky se to začne odrážet v tom, že bude kladen větší důraz na magisterské a doktorské kurzy než v minulosti.
<strong>Oproti minulému roku bylo na politologii přijato mnohem více studentů. Jak hodláte řešit kapacitní problémy s tím spojené?</strong>
To je otázka pro vedení fakulty a univerzitu. Nevím, zdali se tady rýsuje nějaká možnost. Vy jste z generace, která vidí podmínky zde v Jinonicích, ještě před sedmi lety byste mohli vidět podmínky v Celetné ulici, kde to bylo ještě menší. Dlouhodobě je tady snaha tento problém řešit. Když vidím zájem, je mou povinností vzít trochu více studentů, ale zároveň si jsem vědom, že ty Jinonice nejsou nafukovací.
<strong>Institut ekonomických studii do budoucna bude usilovat o uznání titulů i ve Spojených státech. Jaké jsou ambice IPS v tomto ohledu?</strong>
Samozřejmě IPS chápe, že naše fakulta a univerzita jsou mezinárodními institucemi. V magistru máme 50 studentů s cizím pasem a polovina kurzů je v angličtině. Doktorandů máme ze zahraničí šest. Neustále pracujeme na tom být nejen českou, ale i mezinárodní institucí. Doufejme, že od příštího roku bude mít institut vlastní magisterský program čistě v angličtině. Měl by se jmenovat Geopolitical Studies a zatím je ve fázi schvalování.
<strong>Plánujete v souvislosti s tímto programem například větší podíl zahraničních kantorů na naší univerzitě?</strong>
Zatím zahraniční kantory řešíme způsobem návštěv a seminářů. Mnohem důležitější je ale program Sokrates – Erasmus, který studentům umožňuje si přímo v zahraničí vyzkoušet jiný styl výuky. Díky tomu budou univerzity v budoucnosti mnohem prostupnější.
<strong>Pokud se zahraniční student rozhodne absolvovat celé studium na Karlově univerzitě, je jeho titul mezinárodně platný?</strong>
V tomto momentu samozřejmě platný je, byl uznáván na řadě univerzit i před naším vstupem do Evropské unie. Samozřejmě u některých oborů je to obtížnější – práva či medicína, ale není to problém politologie.
Jak se v budoucnu bude vyvíjet samospráva studentů politologie? Kdy a jestli vůbec tato organizace dospěje k volbám pro tento akademický rok? Zrodí se na institutu nová generace studentů, kteří budou skutečně ochotni samosprávu vést?
Jsi předsedou Česko-slovenské unie studentů politických věd (CPSSU), můžeš nám přiblížit činnost a zaměření vašeho spolku?
CPSSU funguje jako dobrovolné nepolitické sdružení studentů politických věd a mezinárodních vztahů, příbuzných a blízkých oborů a ostatních zájemců o tuto oblast. Klademe si za cíl zvyšovat znalosti členů naší organizace, ale i širší veřejnosti. Proto pořádáme každoročně například cyklus seminářů pro kandidáty bakalářské státnice a různé debatní akce.
„Proč se ten fesťák jmenuje vůbec Majáles?“ divila se jedna z návštěvnic. Hlavní dny oslav měly skutečně s tradiční studentskou slavností pramálo společného – byl to prostě skvělý festival, parádní počasí a oblíbené kapely. Ducha tradice tak zachovával hlavně doprovodný amatérský festival Pavlač, Majáles Underground v metru a také nový král Kampusák, aneb Martin Palán z FSV UK.
Nahrávání ...