Lobb(otom)ing pana Gregora
Předvánoční číslo Sociálu nabídlo fanouškům ideologicky vázaných textů výtečné retro: rozhovor se zástupcem ředitele IES. Martin Gregor se rozpovídal v duchu argumentační logiky normalizačních výkladů všehomíra a uhnětl plastelínovou konstrukci, ve které „neopodstatněné obavy z toho, že by ekonomové na základě názvu začali utlačovat ostatní“ nedávají prostor pochybovat, zda institutu s necelou pětinou studentů skutečně jako jedinému přirozeně přísluší emancipace v názvu.
Horko, andaluský temperament, kopa studentů a samozřejmě tapas. I tak se dá ve zkratce popsat studium v Granadě. Jako svou destinaci si ji určí velké procento studentů Erasma. Tolik, že Granada o sobě hrdě tvrdí, že do ní přichází nejvíc „Erasmáků“ z celé Evropy.
Několikaměsíční diskuse o přejmenování fakulty byla pro všechny zúčastněné vyčerpávajícím maratonem a konečné hlasování senátorů nevyhnutelně muselo skončit nespokojeností určité části akademické obce. Jakkoli byla diskuse místy i neplodná a vzájemná komunikace složitá, její průběh ukázal na celou řadu problémů v otázce PR, vztahů a komunikace mezi instituty a v neposlední řadě i samotného řízení fakulty a její identity. 
Když jsem otevřel minulé číslo Sociálu, těšil jsem se, že si přečtu zajímavé názory týkající se diskuse o možném přejmenování fakulty. Narazil jsem však na článek, který podle mého názoru urazil vysokou kvalitu příspěvků v časopise. Ještě před jeho přečtením, po letmém pohledu na samolibý výraz na fotce jejího autora, jsem zbystřil pozornost. 
Karlo-Ferdinandova univerzita, Rakousko-Uhersko, marxismus-leninismus. Vždycky přijde někdo, kdo chce něco funkčního opravovat zlepšovákem. Snaha Institutu ekonomických studií změnit název fakulty na „sociálních věd a ekonomie“ je z několika důvodů nevhodná. Zaprvé je metodologicky nesprávná. 
Lund leží v provincii Skåne (Scania), asi dvacet kilometrů od třetího největšího švédského města Malmö. Proslavil se jednak nádhernou románskou katedrálou z 11. století, především však univerzitou, založenou v polovině 17. století, dnes jednou z největších ve Skandinávii. Právě tam jsem se vydala v rámci programu Erasmus. 
Když se na jaře IES pokusil zničehonic prosadit změnu názvu naší fakulty v senátu a odpovědí bylo překvapené – ale o tom si přeci musíme promluvit, to se nás týká všech! – domníval jsem se, že o přejmenování opravdu padne řeč. Když v létě ona diskuze stále neběžela, zapochyboval jsem. Když se na začátku tohoto semestru jakožerozběhla, ale nemohli jsme se jí zúčastnit, přišly rozpaky. 
Ohrazuji se vůči jednomu z argumentů pro přejmenování FSV. V červnu letošního roku jsem dokončil studia ekonomie, ale až teď se dozvídám, že mi po celou dobu unikal základní fakt – ekonomie není společenská věda. Co jsem to tedy léta studoval? Až do dneška jsem byl přesvědčen, že šlo o problémy spojené s hospodářstvím, obchodem, trhem, o lidském jednání v podmínkách společnosti, společenský řád a jeho vztah k alokaci vzácných zdrojů, společenské a hospodářské instituce, organizaci společenských aktivit, peníze, nezaměstnanost, inflaci, prostě cokoli, co si člověk vybaví jako předmět ekonomie. Ne, nic takového, protože v ekonomii prý nejde o pochopení procesů světa okolo nás, jde tu o metodu! Nejde zde o řešení problémů a odpovědi na otázky, jež si společnost a mnoho z nás osobně dennodenně klade, ale zřejmě především o metodologický konformismus. Metoda ekonomie je zřejmě mocna vyplivnout odpověď na cokoli. 
Nahrávání ...