Aktivní studenti: hodnocení kurzů má smysl

ACSA

Vyplňujete každý semestr poctivě dotazníky k hodnocení kurzů, a přesto nevidíte žádnou změnu k lepšímu? Podle výsledků debaty 167 odborníků a studentů trápí tento problém většinu českých vysokých škol. Na sedmém ročníku celostátní konference v Brně, tentokrát na téma „Proč (se nechat) hodnotit aneb Kvalitu vysokých škol můžeme zlepšovat společně“, se na tom koncem listopadu 2007 shodli zástupci 23 vysokých škol, studentských organizací, samospráv a senátů.

Kdyby se prestiž vysokých škol měřila aktivní účastí jejích zástupců na konferenci, Univerzita Karlova by mezi elitu rozhodně nepatřila. Zastupoval ji jen Jan Bruthans z 1. lékařské fakulty a členové UK media. Přes řadu teoretických příspěvků v diskusi zazněly i cenné zkušenosti s hodnocením kurzů, s nimiž vystoupili zástupci Západočeské (ZČU), Ostravské (OU) a Jihočeské univerzity (JU), Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU), Vysoké školy báňské (VŠB) a dalších škol.

Poznámky z konference

Sběr dat v informačních systémech (IS) se na těchto školách potýká s nízkou návratností (do 20 %). Výjimkou je soukromý Evropský polytechnický institut. Tamějším studentům je IS vštěpován „odmala“, a proto návratnost dosahuje závratných 80 %.
Několik referátů zdůrazňovalo rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním šetřením. Například na ZČU nejdříve probíhá plošná anketa, v níž jsou určeny problémové oblasti. Na ně je zaměřen reprezentativní výzkum, který může vyústit v „hloubkový rozhovor či brainstorming“ se studenty.

Jan Bruthans

Jan Bruthans z 1. lékařské fakulty UK

Sociolog Dušan Janák promluvil o statistické vlastnosti dotazníku využívaného pro kvantitativní část hodnocení: „Anketa není náhodný ani systémový výbět, a proto z ní nelze generalizovat na celou studentskou obec. Naopak, je to samovýběr, který vypovídá o intenzitě názoru.“

Docentka Kotlánová ze ZČU, řešitelka projektu Rozvoj celouniverzitního systému řízení kvality vzdělávací činnosti, uvedla, že papírové hodnocení a vysoký důraz na jeho využití je k vidění zejména na soukromých a uměleckých školách.

To potvrdil docent Spilka z Hudební fakulty JAMU: „Hodnocení kurzů je sebereflexe, nezbytný to prvek jakéhokoliv procesu.“ Na JAMU hodnotí i pedagogové. Kromě kvality výuky je předmětem hodnocení funkčnost děkanátu a studijního oddělení a aktivity studentů (domácí úkoly, zapojení od výzkumu). Hodnocení probíhá během vyučovacích hodin, je tak zajištěna vysoká návratnost Pokud předmět či pedagog získá méně než 60 % bodů, následuje diskuze pedagoga se studenty. Výstupem je pak závěrečná zpráva vypracovávaná vedením fakulty. Jsou v ní vyjmenovány trendy, neuspokojivé výsledky a náznaky řešení.

Josef Myslín z Technické univerzity Ostrava uvedl, že jednou za semestr se u nich koná tzv. snídaně s rektorem, totiž setkání vedení školy a studentů: „Studenti nemají problém říct rektorovi cokoliv,“ uvedl.

Mluvilo se i o cestách, jak zvýšit návratnost dotazníků. „Studenti musí mít pocit, že jim výsledky hodnocení přinesou konkrétní zlepšení,“ uvedl Josef Myslín. Jako silný podnět se mnohým zdá být institut povinného hodnocení. Negativní zkušenost s ním ale mají na jedné katedře ČVUT: „To, co jsme si pak v hodnocení četli, bylo spíše úsměvné,“ komentuje příslušný zástupce a naráží na fakt, že povinné hodnocení může znehodnotit jeho pravdivost. Podobný názor má Jan Bruthans z legislativní komise Akademického senátu 1. lékařské fakulty UK: „Pečlivost a odpovědnost je při hodnocení důležitější než samotná účast.“
Účastníci konference se klonili k nezveřejňování anonymních poznámek studentů k pedagogům a ke zveřejňování podepsaných vzkazů a číselného hodnocení.

Spíše výjimečným příkladem zde byla FSV. Ta používala až do loňska funkční a respektované hodnocení papírovými dotazníky s vysokou návratností. Tento systém byl ale loni zrušen a v létě ho nahradila velmi stručná anketa v Informačním systému (IS), navíc bez možnosti doplnit slovní hodnocení. Podle odborníků oslovených na konferenci šlo o nešťastný krok. „Rušit funkční systém nebývá rozumné. Je možné, že někomu z vedení fakulty prostě reprezentativní hodnocení kurzů vadilo,“ řekla k případu FSV Věra Šťastná z ministerstva školství.

Problematickým se ukázalo i zveřejnění ankety až na konci srpna, kdy už se do IS téměř nikdo nepřihlašuje. „Hodnocení má probíhat vždy co nejdříve po ukončení kurzu. Po půl roce už si studenti pamatují jen extrémy a taky klesá ochota dotazník vyplnit,“ vysvětlil Jan Bruthans z UK.

Více o konferenci najdete na www.acsa.vutbr.cz.

Mirek Kašpar, Radovan Fišer

2 085 ×




Sdílej článek


Hodnocení

špatnýpodprůměrnýprůměrnýdobrývýborný (zatím žádné hodnocení)
Loading...

Související články:

Komentáře nejsou povoleny.